Kruté stroje (Kladivo na čaroděje 3) – Ondřej S. Nečas

Legrační je, že pominu-li úvodní scénu stavby, se mi právě ta první půlka knížky líbila víc než druhá a říkal jsem si: “Prosím, méně bojů, méně efektů, více vyšetřování! Ani ten “surový” Hammett se neutápí v popisu akce tak, jak je dnes zvykem!” ;-).
Zajímavé je určitě porovnat s recenzí na Fantasya.cz, kde autorka konstatuje, pokud jde o četné popisy, že jsou “…dravě, obrazotvorně a velmi poutavě napsané.”
Myslím, že to jako celek krásně dokladuje, jak důležité je čtenářovo očekávání – i vnitřní nastavení.

Mimochodem, jsem trochu zmatený – je tedy dobře, že píše Ondra jiným stylem, než Pavlovský, nebo špatně? Protože na jednu stranu je mu vytýkáno, že to není “jako Pavlovský”, na stranu druhou pak zdůrazněno jakési “opisování od Pavlovského”… tak nevím. (Odteď každý, kdo nechá scény dohrát mimo záběr opisuje od Pavlovského? Mně vážně to “opisování” přijde jako příliš silné slovo.)

Já ke knize prostě přistupoval jako ke knize od Nečase. Ne od Pavlovského. Možná i proto jsem byl víc potěšen tou “nečasovitější” částí, než částí, kde dojde na akci samu…

Josef H.
Tak já také ne úplně fandím hugovským popisům Paříže na 100 stran, ale faktem je, že zrovna Ondřeje považuji za jednoho z mála domácích autorů, který dokáže popsat šedivý sídlištní panelák tak, že mne to skutečně baví číst. Přestože bych sám napsal jen: “šedivý sídlištní panelák” a dál spoléhal na čtenáře, že už nějaký ten panelák v životě viděl.

A dají se vůbec vraždy popsat jinak, než že je to buď surový popis či že kamera “taktně uhne stranou”? Zvlášť, když s tím Ondra pracuje dál? (Např. není vždy zcela zřejmé, zda jde skutečně o vraždu). Teď mě napadá, dá se vůbec napsat příběh z pohledu detektivů tak, aby to nebylo: “přijdeme už k hotovému”, pokud se toho zabíjení detektiv přímo neúčastní?

Osobně jsem přesvědčený, že se tady Ondřej jednoduše držel spíš schématu detektivního žánru než schématu Pavlovského. Přesto se přiznám, že téhle výtce stále moc nerozumím PRÁVĚ PROTO, že jde o stejnou sérii v rozmezí cca půl roku.

Schramm
přináší

to Sirius a Dardalion
Hele, tak se domluvte, kluci 😀

je to třetí díl a s přihlédnutím k tomuhle faktu je ten vývoj dostačující

to Schramm
Nemohu porovnávat s Pavlovským, ale Klaudie na začátku dílu není úplně tatáž Klaudie jako na konci, Walter (jehož Pavlovský tak trochu opsal od Christie…tedy až na jeho zálibu v…) se také mírně posunul. Jak Felix si nejsem úplně jistý… Asi nejméně prostoru má Vincent, který mi teda (jako postava) ze všeho nejvíc připadal být opsaný od Wheddona (Jayne Cobb)…

Hm, když nad tím dumám (a pominu Klaudiin technický antitalent), je Klaudie tak trochu Kayleee a Felix Malcolm Reynolds 😉

Každopádně je asi nereálné čekat na samém počátku plánované serie nějaké výrazné charakterové proměny (Třeba Tině Salo to polobožství už v šesté knize vyloženě škodí).

Ono to jako série moc nefunguje. Pavlovský měl napsat řekněme trilogii – k jeho stylu tito hrdinové sedí, ale s dalším autorem to nefunguje. Příběh je dobrej, ale ti hrdinové tam nějak nepasujou.

vývoj postav
Vývoj postav je v plánu, ale bude probíhat postupně. Postavy budou čím dál schopnější a budou mít větší moc (ty které přežijí, samozřejmě).

Záměr byl, aby každý díl byl jiný, střídají se autoři i žánry. První je tudíž spíše thriller, druhý zombie-horor, třetí víc detektivka, čtvrtý vyvražďovačka, atd. Možná je to riziko, že série nezíská věrné čtenáře, protože budou dostávat, co nečekali, ale je to lepší, než aby to po třech čtyřech dílech začalo být pořád to samé.

to Dardalion
vidíš a mě tohle střídání baví a stal se ze mě věrný čtenář. Kdyby to bylo pořád to samé, hodně rychle by mě to přestalo bavit. Proto třeba zbožňuju Buffy, kde se taky střídají různé proudy.

Jsi si jistý, že se tam střídají různé proudy? Opravdu se díl od dílu mění povaha Buffy, její síla a dovednosti a to samé u jejich přátel? (nemyslím, když někoho z nich posedne démon 😉 )
Spíš bych řekl, že je to dobrý příklad toho o čem mluvím. Kde se základ nemění a postupně se akorát přidávají nové okolnosti a řešení různých případů vyžaduje odlišný přístup od té stejné hlavní hrdinky a jejích přátel…

Vzal jsem to z toho, jak byly napsány první dvě knížky. Sry, ale to na vážno snad nemohl brát vůbec nikdo. Kdybych to měl brát jako vážné příběhy, tak se to velmi hrubě nepovedlo a mé původní natěšení měním na velmi hluboké zklamání… 😉

to Dardalion
Posouváš to někam jinam. Já jsem nikdy nenaznačil, že by se měly: “měnit povahy hrdinů, jejich síla a dovednosti a to samé u jejich přátel…”
Naopak, hodně pozornosti se věnuje tomu, aby tohle všechno zůstávalo konzistentní a Jirka si to hlídá. Stejně tak události a reálie (s přihlédnutím k tomu, že magie není úplně předvídatelná 🙂
Já jen psal, že díly mají být stylově a žánrově odlišné, a upřímně si ani neumím představit, že by to mohlo být jinak, u série s větším množstvím autorů.

S věrnými čtenáři jsem se špatně vyjádřil, samozřejmě všichni doufáme, že takoví budou – ale budou mít sérii rádi právě pro tu pestrost, ne že si budou co čtvrt roku chodit do krámu pro svůj díl krve a hlášek v zaběhlém schématu. Tady nechci mluvit za nakladatelství ani ostatní autory, ale mně by asi hodně rychle přestalo bavit něco takového psát.

to o. s. n.
Vidím to úplně stejně. Číst 4x do roka něco na jedno brdo by mě též nebavilo.

Obecně k sérii a tomu co zaznělo v diskusi: Za sebe doufám, jak už tu zaznělo, v rychlejší vývoj postav, zatím jim v mých očích chybí větší životnost (mluvím teda ještě bez znalosti zde diskutovaného třetího dílu). Osobně bych moc nesouhlasil s názorem, že Kladivo má seriálový koncept a proto je vývoj pomalejší. Mám za to, že čtenáře je naopak potřeba co nejrychlejc nějak zaháčkovat, nejlíp tak, že čtenáře bude zajímat, co se těm týpkům stane 🙂 U sebe se trochu bojím, s ohledem na looserství hlavních hrdinů, aby to nedopadlo jako s True Blood. Postava Sookie mi byla tak protivná, že jsem seriál po dvou dílech zabalil. Zatím ale převažují pozitivní recenze, takže Kruté stroje už jsou doma a teď jen najít na ně čas 🙂

to Dardalion
To o Felixovi podepisuju! 🙂

Super diskuze. Pevně věřím, že by zde přítomní dokázali filozoficky rozebrat i “O zvířátkách pana Krbce” nebo “Krkonošské poudačky”.

Přijde mi, že se tady pár lidí snaží celou sérii někam zaškatulkovat. Pokud nemáte rádi, když se střídají autoři a žánrové styly, tak to nečtěte. To je stejné jako bych měla ráda fantasy, četla sci-fi a stěžovala si, že mi tam chybí magie. Takže tuhle kritiku moc nechápu. Taky pokud od toho očekáváte něco, a dostanete něco jiného, tak to zase není vina autorů. Možná mám výhodu v tom, že čtu i Agenta JFK a v tom, že jsem dosud neznala Pavlovského ani Nečase, takže jsem neočekávala nějaký jejich styl. NIcméně počítám s tím, že každá kniha bude od každého autora jiná, a právě o to jde – trochu jiný styl, trochu jiný žánr. Problém je ve společných postavách, a pokud je Pavlovský vytvořil tak jak je vytvořil, hlavně jejich vtipné hlášky, tak ostatní autoři musí Pavlovského napodobovat, protože tam vtip nesmí chybět. Ale zase jak to který autor umí, Pavlovský ho tam bude mít víc, ale to neznamená že budu Nečasovi vyčítat, že ho tam má málo. Jednoduše, pokud vám je proti srsti tahle různorodost a nejste schopní akceptovat a pochopit, že každý autor je jiný, tak to nečtěte a nekritizujte. Přijde mi že byste radši kdyby všechny díly napsal Pavlovský a všechny v jednom duchu. Co se týče vývoje postav, taky jsem si říkala, že to jde nějak pomalu, ale při čtení druhého dílu jsem si uvědomila, že co kniha to nějaký případ a v zákulisí se dál vyvíjí postavy a jejich příběhy. Nečtu to jen kvůli té hlavní příběhové linii, ale proto, že mě to baví a těším se na další příběhy. A k té bandě looserů, mně jsou postavy sympatické a baví mě. Líbí se mi, že dělají chyby (což teda narážím na poslední díl). Mít superhrdiny, co pomlátí všechny kolem sebe bez většího úsilí a bez překážek není ono. Jinak nevím jak vy, ale pokud si přečtu první díl série, potom přečtu další dvě tři knížky, přečtu druhý díl, tak už mám docela problém pamatovat si detaily. Nebo pokud čtu jeden díl třeba dva týdny, každý den kousek, nebo týden nečtu vůbec, tak mi nějaké věci vypadnou. Asi jenom superrychle zapomínám, takže to beru jako výhodu a to že se Klaudie chovala teď jinak než minule jsem nějak nepostřehla.

to Lucky
Přečti si, prosím, co tu kdo napsal. Právě na to co píšeš si vůbec nikdo nestěžuje. Tak, tím jsou vyřešeny 2/3 tvého textu.

A ke zbytku jen větička. My nechápeme, proč měl být Felix nejlepší, když nic neumí.

Felix
Nemyslím, že by o Felixovi někdo říkal, že byl nejlepší. Možná tak on sám, leda. Byl dobrej, ale není to superman. Je to agent ve výslužbě, který byl pět let v blázinci a teď se dává dohromady. Je rychlejší, odolnější a rány se mu samy hojí, do jisté míry, a taky je trochu odolný na magii. A má znalosti a konexe, a protože už viděl dost kouzel, trochu fušuje i do kouzlení, to je všechno. Ne, fakt, superman by byl nudnej…

Mám za sebou cca 70 stran a zatím spokojenost, třebaže původně jsem měl z mě neznámého autora (sorry) a hlavně námětu (zavánělo mi to až moc new weirdovsky) obavy. Musím ale říct, že mě kniha baví a i ty vzpomínané popisy vnímám jako plus. Ve výsledku to vidím tak, že si dnes po dlouhé době koupím Pevnost s knížkou, protože Ondřej Nečas mě jako autor zaujal. Sama série mi přijde díl od dílu lepší, ale na kvalifikovaný závěr bude čas až po dočtení 🙂

Takže můj rezultát: poměrná spokojenost, peníze, tím méně čas nepovažuju za marnotratně vyhozené 🙂 Kruté stroje mě bavily o dost víc než Magie pro každého (daň za pilot a hlavně podivnou pointu), ale o poznání méně než Město mrtvých. To ale taky může být tématem. Mikrovlnkoid je sice zajímavý nápad, ale mě osobně coby netechnika to jako námět moc nevzalo. Asi se taky musím přiklonit k názorům, že první polovina knihy je z nějakého důvodu, který nedokážu vystihnout slovy, lepší než druhá, která mizí tak nějak do ztracena. Kniha jako celek přesto není špatná, řemeslně na dostatečné výši, narozdíl od recenzenta kvituji v povděkem právě ty barvitější popisy a výsledek proto hodnotím jako lehký nadprůměr. Čili asi odpovídajícně rozsahu a žánru. Potěšený jsem obzvláště tím, že mi nelezli na nervy hlavní postavy, i ten Jonáš je celkem v cajku (byť podobně jako Dardalion nechápu, kde se vzala jeho přezdívka a renomé, v tomhle směru by asi bylo záhodno, aby další díly Jonášovu osobní historii rozvedly – českého Johna Constantina v něm zatím vidět nedokážu :)), takže do budoucna hledím ve věci Kladiva na čaroděje s lehkým optimismem 🙂

Já bych hlavně přestal s tím umělým budováním protisobě stojících táborů XB-1 a Pevnost.

A k Liborovu příspěvku: vážně je nutné to sdělení dublovat? Protože pokud to chápu u diskuse pod JFK 30 (imho tam debata fakt ujela), tak tady se podle mého diskutuje na úrovni, vyargumentovaně a na online poměry k věci.

to Libor
Hmmm, možná by stačilo si tu diskusi pořádně přečíst.

A jestli to chápu dobře, je výtka za nepřátelský postoj vůči Kladivu… vztahován i na mne (vy děláte to to samé… je vás tu šest…)? Takže pokud knihu zhodnotím jako lehký nadprůměr, vyjádřím potěšení, že jsem se díky ní seznámil s tvorbou mě dříve neznámého, leč zajímavého autora, a výslovně konstatuju, že se těším na pokračování, tak to znamená, že si nepřeju novinky na českém trhu a že nefandím dobrodružným řadám? I když Kladivo a třeba i JFK kupuju a čtu? Aha… Odsuzuju Nečasovu knihu a přitom jsem si právě díky zkušenosti s Krutými stroji koupil Pevnost s jeho další knihou i jednu starší XB-1 s povídkou? A jelikož kritizuju Kladivo na čaroděje, tak jsem agent XB-1, kde Nečas primárně publikuje? Aha… Asi to nechápu 🙂

Možná by stačilo pochopit, že určitá upozornění, dílčí výhrady a sdělení dojmu není primárně akt nepřejícnosti nebo nepřátelství, ale jednak právo, jednak něco, co třeba vezme autorský tým v potaz a třeba to nějak zohlední, pokud sezná, že výhrada/dojem je opodstatněná. A to zohlednění či nezohlednění je zas výsostné právo autora.

Dovolím si jenom poznamenat, že i já hájil knihu, pod niž se zde diskutuje a… A také nechápu, jaký máte v kontextu s Kladivem problém s XB-1 (jež nám, ostatně, zde diskutovaného autora vychovala)… 😉 Můžu poprosit o vysvětlení?

to standa.e
Bingo, jsou to Pouliční lezci (mimochodem, moc dobré čtení).

Českých fantastických sérií hubitelé lítí – Anonymové, Vaňci a Kulagíni 😀

Nejdříve jsem byl překvapen liborovým komentářem. Pak jsem si přečetl komentáře a řekl bych, že líp jak Schramm bych to asi shrnout nedokázal:

“Možná by stačilo pochopit, že určitá upozornění, dílčí výhrady a sdělení dojmu není primárně akt nepřejícnosti nebo nepřátelství, ale jednak právo, jednak něco, co třeba vezme autorský tým v potaz a třeba to nějak zohlední, pokud sezná, že výhrada/dojem je opodstatněná. A to zohlednění či nezohlednění je zas výsostné právo autora.”

A hlavně, pro libora a Lucky, nejdůležitější část:

” možná by stačilo si tu diskusi pořádně přečíst”

🙂

A s těma nickama jsem se fakt zasmál. 🙂 Většina z nich sem před liborem nic nenapsala.

A teď se jdu juknout na diskuzi pod JFK. Podle reakcí zde to bude i tam zajímavý… 😉

to Schramm
De nada, bro… Hlavně neroň kroupy… 😉

Nenavážejte se do Standy
Prosím vás, nechte Standu bejt. Až budete mít takový problémy s erekcí jako má on, tak vám taky nezbude než se realizovat v diskusích na FP.