Železný prales, zkráceně též Želes, je divoký, opuštěný a neprostupný hvozd na březích řek Hodry a Cholše, který se vyznačuje dokonalým, a tudíž velmi nebezpečným splynutím fauny a flóry s kovy. Spisovatel Jiří Mazurek do tohoto prostředí zasadil román Želes, jehož volné (tedy určené i pro ty, kteří první díl nečetli) pokračování vychází v listopadu a prosinci rozdělené na šest částí exkluzivně na Fantasy Planet. Přejeme pěknou zábavu.
Proudy Želesa představujeme a první díl recenzí připomínáme na https://fantasyplanet.cz/…-pokracovani.
Tomáš se s přítelkyní Jolanou vydali do sídla firmy Redston, aby zjistili něco o jejím pravém poslání a zaměstnanci, Jolaninu otci, který se při jedné z expedic ztratil v Želese. Při prohledávání archivu však byli vyrušeni a Jolana ze zoufalství spustila časonátor, který je přenesl o dvě stě let zpátky do minulosti, do roku 25. 11. 2058, na palubu letadla, jež následně v lese, který v té době existoval pouhých čtrnáct dní, ztroskotalo.
Tomáš havárii letadla přežil a při pátrání po Jolaně narazil na umírajícího pilota, který blábolil něco o rytířích kamene, Autoře, proudech a Pánovi, a nakonec mu vnutil černou krabičku, kterou označil jako grál. Než však Tom stihl artefakt prozkoumat, vyrušil ho pád dřevěné bedny z úložného prostoru, z níž se následně začal ozývat podivný hlas. Patřil zvláštnímu tvoru, který nejvíce připomínal pestrobarevně zbarveného ptáka a říkal si „ptág“. Oba se vydali k řece Cholši, s jejíž pomocí se chtěli dostat ven z lesa. Jenže cestou potkali posledního přeživšího ze záchranářského skupiny vypravené po letecké katastrofě, který jim prozradil, že řeka teče obráceně a zanesla je hluboko do pralesa. Vzápětí byli napadeni Železným démonem…
Tom démonovi unikne, a když se vzbudí ze spánku, do kterého jej uvrhlo vyčerpání, uvidí na obzoru zvláštní tornádo. Ptág mu prozradí, že jde o Časový proud, který funguje jako časonátor. I přes jeho protesty se do něj Tomáš rozhodne vstoupit a najít Jolanu. To se mu podaří, ale jeho dívka se chová zvláštně. Bez vysvětlení ho odvede na Rudnou alej, kterou lemují démoni a na jejímž konci se tyčí Železná věž, sídlo Železného pádla. Poté, co ho jeden z démonů omráčí, se probudí v kobce, v níž najde podivné, nesouvislé nápisy a iniciály A. R. Když ho přijde vyzvednout kat, aby ho odvedl ke svému vládci, Tom ho zneškodní, stejně jako několik dalších bizarních služebníků, ale ani to mu nepomůže v útěku. V hlavní síni Věže spatří Jolanu. Jedna její půlka ale je železná…
Tom se na okamžik setkal tváří tvář s Železným pánem, ale poté do něj vrazi ptág (který to, že je jeho přítel, jen předstíral) a uvrhl ho do hlubiny. Během pádu si Tomáš zoufale přál, aby se ocitl v Praze. Toto přání se mu kupodivu vyplnilo – později zjistil, že za to mohl artefakt, který mu u letadla předal pilot. V Praze se setkal s Rytířem času Jeremym, který mu prozradil, že přišel ze začátku 24. století, kdy Železný pán ovládl a Želesem zaplavil celý svět. Úkolem jejich řádu je cestovat časem a pokoušet se s lidokovi, Pánovými služebníky, bojovat. V Časových proudech narazili na vlákno Toma a s jeho pomocí ho vypátrali. Jeremy mu prozradil i pár dalších šokujících informací: že je jeho a Jolanin syn, že založil firmu RedStone, která věděla, co se stane, a pokusila se tomu zabránit, ale nevyšlo jí to, a že zbytky lidstva přežívají částečně ve vesmíru a částečně pod vodou na stanici Aurora. Tam se vzápětí přesunuli. Kvůli zdánlivě bezvýznamné informaci se Rytíři času dozvěděli, že ta Jolana, který s Tomášem cestovala letadlem, nebyla skutečná, nýbrž trygg, služebník Železného pána. Při procházce po stanici byli Jeremy a Tomáš vyrušeni hlášením, že jeden z Rytířů posunul v budoucnosti hranici, za kterou se nedá nahlédnout a která je označovaná jako konec Aurory. Tímto zdařilým pokusem se však ukázalo, že Autora přežije – ale všichni na ní zemřou, kromě Toma a Jeremyho. Kvůli této zkušenosti je Rytíř Malreux, kterému se podařilo za hranici proniknout, označil jako zrádce. Nicméně se ukázalo, že zrádcem byl právě Malreux, který sice za Oponu času pronikl, ale zpátky se vrátil jako trygg s úkolem vyvolat mezi lidmi paniku. Při rozhovoru s vládcem Aurory Tomáš převyprávěl to, co si pamatoval ze svého pobytu v Železné věži, zvláště to, že našel v kobce různé nápisy a iniciál A. R. Později ho Jeremy seznámil s historií Autory a s jejím geniálním vynálezcem Abrahamem Robinsonem, který vytvořil časonátory, pracoval na složitém artefaktu zvaném Grál a později zmizel na neznámé místo.
V 5. dílu dobrodružství pokračuje
Později Jeremy zavedl Tomáše do Sálu časových projekcí, kde se jim podařilo nalézt Jolanino časové vlákno. Při bádání nad tím, kdo by mohl být Železným pánem, mu Jeremy předestřel tři varianty – jeho spolužáka Adama, který se kdysi v Želesu proměnil v železníka, Jolanin táta nebo Abraham Robinson, tvůrce časových Proudů. Při pokusu vyzkoušet si časové skoky se Tom omylem dostal do doby, kdy vznikl Želes. Ještě před dopadem rakety s biologickou náloží si však všiml pádu meteoritu. Při jeho průzkumu v něm našel dva malé kameny. Bezděky si jeden schoval do kapsy a vzal s sebou zpátky na Auroru, kde ho před všemi utajil. Jeremy mu později vyprávěl, že jeho máma, Jolana, zjistila, jaká katastrofa lidstvo postihne, a odeslala proto časonátorem Jeremyho na bezpečné místo, Auroru. Sama však zůstala ve svém světě, aby se pokusila zkáze zabránit. Jeremy s Tomášem našli její vlákno a pokusili se ji najít. Proud je zavedl na podivné místo, kde našli klece s různými druhy živočichů. Z jedné se ozýval nářek člověka…
Neváhejte se s námi podělit o vaše názory na knihu.
Každý týden jsem už netrpělivě očekávala další díl. Stejně jako kniha Želes, tak i Proudy Želesa mě do sebe neuvěřitelně vtáhly a nejradši bych celou knížku přečetla jedním dechem. Líbí se mi pěkně propracovaná a zamotaná zápletka. Občas mi některé Tomovo chování přišlo absurdní – tak jako třeba to, že v lese plném nebezpečí dokáže myslet na sex – ale třeba jen tomu nerozumím, protože jsem ženská :D. To jsou ale jenom maličkosti. A ten epilog mě vážně dostal – pobavil mě. Předchozí knihu Želes bych asi doporučila jen mladistvým, připadala mi taková “dětská”, za to Proudy Želesa se, podle mě, hodí pro širší věkovou skupinu – jak pro mladistvé, tak pro dospělé. Musím uznat, že si s celou knížkou autor pěkně pohrál a uplatnil své fyzické i matematické znalosti. Tímto děkuji autorovi za příjemné a napínavé počtení :-).