Přinejmenším pro filmové fanoušky, filmová studia a producenty a vlastně vůbec kohokoliv zainteresovaného ve filmovém průmyslu vyjma americké ratingové asociace MPAA a ostražité rodiče, kteří se nad absurdností toho všeho nestihli zamyslet.
 |
MPAA (Motion Picture Association of America) je nezisková organizace sídlící ve Washingtonu D.C., která byla založena, aby chránila zájmy tzv. „Velké šestky“ hollywoodských studií (do ní se dnes řadí Buena Vista, Columbia/Sony Pictures, Paramount Pictures, 20th Century Fox, Universal a Warner Bros). Byla založena ve dvacátých letech minulého století a jejím prvotním zájmem bylo udržení finanční stability Hollywoodu kvůli zvýšení šance na vstup investorů z Wall Street.
Postupem času však získávala další zaměření – dnes kupříkladu pracuje jako lovec pirátů. A hlavně coby nechvalně proslulý cenzor.
Z Asociace totiž vychází deseti až třináctičlenná rada, která určuje přístupnost, jaké jednotlivé snímky získají. Proti přístupnosti nic nemám, potud je všechno správně. Paradoxní však je, že tato rada není složená z filmových odborníků, nedejbože vědců, ale dle definice pouze rodiči, kteří jsou dost vyzrálí na vcítění se do ostatních rodičů a jejich zájmů co se dětské přípustnosti na filmy týče.
Ty rozdělují filmy do pěti skupin podle toho, kolik explicitní sexuality, násilí, vulgarismů, projevů deviací či konzumací alkoholu a drog obsahují.
Těmi skupinami jsou:
- G – prakticky dětský film, ovšem ani akční animáky, v nichž si to na bezkrevnou chundelatou férovku rozdávají tygr s kung-fu pandou, jej nemají šanci získat.
- PG (doporučen doprovod rodičů) – akce (stále bez krve) v menší míře přístupná, ale větších výstřihů nebo šťavnatého jazyka se nedočkáte
- PG 13 (varování pro rodiče) – téhle kategorie se snaží dosáhnout naprostá většina dnešních filmových tvůrců pod vlajkou hlavních studií. Proč? Stále ještě jde o bijáky, na které mohou i děti, tedy celé rodiny, a tím pádem mají (podle hlav těchto studií) větší šance na ekonomický úspěch. Díky tomu jsou zranění v Hunger Games, novém RoboCopovi, Pirátech z Karibiku či X-Menech bez krve (což třeba RoboCopovi notně ubírá, áno?), zároveň je tolerováno jen minimum sexuality a ještě méně vulgarismů: v praxi je to zhruba jedno slovíčko „Fuck“. Tohle omezení se dá ovšem i krásně využít, když jej kupříkladu v X-Men: První třída scénárista a režisér Matthew Vaughn vložil do úst Wolverinovi, který je na plátně prakticky jen proto, aby magické F-slůvko mohl říct. A Fuckuje mu to na výbornou.
- R (mládeži zakázáno) – přístup od 16 let slibuje mnohem šťavnatější hody. Krev, lehká erotika, vulgarismy…
- NC-17 – do sedmnácti let nesmí mládež chodit na ty nejbrutálnější filmy (tvrdé korejské horory s propichováním očí, Kill Bill či Americké Psycho), stejně tak ani na porno. A teď jim vysvětlujte, jak to dělají motýlci.
Na tom všem nejabsurdnější je rozhodně snaha studií dostat PG 13, díky čemuž jsou akční scény bez špetky krve, nebo se akt zabití odehrává mimo záběr, nebo je krev zkrátka a dobře obcházena. Tron: Legacy? Postavy jsou digitální, takže je můžete rozprášit na kostičky. Pán prstenů? Jasně, zelená krev z useklých skřetích hlav je taky „ól rajt“.
Bradavka? Odstup, Satane!
Elegie za kozy
A teď se dostáváme k tomu, proč jsem se do tohohle elaborátku pustil. K tomu, co mě sere.
Američtí rodiče svým dětem zakazují sexualitu, ale vulgarismy a brutalita jim zase tolik nevadí. To člověka přivádí k myšlence: kde to sakra jsme? Takže je v pohodě vidět usekaný končetiny a přestřelky na každém kroku (všimněte si, kolik odpoledních televizních seriálů ve skutečnosti ukazuje násilí, drogové závislosti a velice krajní řešení životních situací), ale trocha toho rozpustilého laškování už je za hranou? Ve finále se pak může stát tohle: MPAA zakázala nový plakát na druhé Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil. To bude Rkový, tedy nepřístupný film. Důvod, proč zakázala plakát? Přílišná nahota herečky Evy Greenové na něm. Jop, tou nahotou je myšlena viditelnost překrásných křivek jejího hrudníku. Ale všimnete si třeba bradavek? Ne, protože na tom plakátu nejsou. A to je má Eva moc pěkné, mimochodem.
Pro porovnání přikládám (po vzoru jednoho zahraničního serveru, který natrefil ten správný kontrast) plakát k druhému dílu série Saw, rovněž s Rkovou (ne)přístupností. Plakát s uřezanými prsty a pilou. Plakát, který MPAA schválilo. Je zřejmé, jaká je to celé špatná ironie? Být čerstvým teenagerem, co by vás narušilo víc? Řekl bych, že obliny hrudníku to nebudou, obzvlášť když na vás KOZY promlouvají z každé druhé obálky magazínu, titulky bulváru nebo reklamy na krémy a jinou drogerii.
Chápete? Nepřístupný je TENHLE detail!
V dnešní, mediální společnosti však neexistuje nic takového, jako negativní reklama, a tak i zamítnutí SinCitovského plakátu filmu paradoxně prospělo: všimlo si jej díky tomu mnohem více lidí, než kdyby jenom tak prošuměl.
Jak může být PG film, kde si to rozdává tygr s kung-fu pandou? To je přece mezidruhový zoofilní sex.
Bylo vhodné vysvětlit i proč mají ňadro zařazený jako “horší” než sprostý slovo. Prostě pozadí toho paradoxu, například lehký výlet do historie před vznikem USA, než jen výkřik nad stavem praktické aplikace, která je často tristní a pro evropskou populaci, kor v CZ, těžko pochopitelná. A pokud je stížnost nad nezastoupením odborníků v radě, tak i nastínit jejich fundovaný pohled na věc.
Jinak snad asi všichni budeme souhlasit, že udělování ratingu a jeho dodržování je v jádru dobrá věc a pokud by byla dodržena myšlenka “proč” se to zavádí, tak je vše v pořádku.
to Dardalion
Je to redakční úvodník, tedy subjektivní názor autora. Pro sofistikovanou analýzu musíte jinam.
Vlcacka
myslím, že i v redakčním úvodníku by měla být zmíněna všechna fakta.
Dex
Tak nějak nevím, která fakta zůstala skryta…
Maxim
řeč je samozřejmě o tom, co řekl Dardalion.
Já si stejně myslim, že je to uměle vyvolaná reklamní kampaň. Hlavouni studia si to tak zařídili a teď se díky tomu o tom všude mluví a píše.
Kdyby se nějaká ženská takhle producírovala u nás na vsi, tak jí místní mužici pomažou kolomazí a vyválejí v peří!
Problem jinde
Na ratingu jako takovem neni nic spatneho. Chybejici krev mi taky nevadi. Konec koncu, Commando je i tricet let po svem vzniku dobra jizda a hektolitry krve tam ve 3D nesplouchaji. Desiva je neuveritelna tolerance k nasili jako implicitnimu prostredku reseni situaci, takze nema problem probublat i do detskych poradu. My jsme take koukali na Tom&Jerry ci Looney Tunes, ale tam nejde ani tak o porazku nepritele jako o prevezeni soupere, de facto pratelske postuchovani. Oproti tomu veci jako Gormits, WinX, Ben10 a dalsi vlastne krome nasili nemaji nic. Clovek je nakonec rad za My Little Pony, i kdyz poslouchat nekolik episod za sebou chce zatracene silny zaludek.
Zodpovedny rodic veci samozrejme filtruje a snazi se pro deti najit rozumny obsah (kdyz uz je obcas pusti k bedne), zaplat panbuh za Internet, ale tlak okoli v kombinaci reklama & nezodpovedni rodice nechavajici sestilete deti koukat do deseti na TV & skola je dost drsny. Ono i to nadavani na cenzuru prsatosti cloveku zacne dochazet ve chvili, kdy zjisti, ze uz sestilete deti jsou vystavovany podnetum, ktere nase generace chytala az nekdy okolo trinacti. Deti nejsou blbe, vnimaji to, ptaji se, a neni vzdy lehke v tom bruslit. Pak to konci tim, ze slysim, jak na dvorku za nasim oknem petilety capart porvava na holcicky na piskovisti, ze kdyz ho nenechaji si s nimi hrat, tak je osuka do prdele. Hodne jsem se zapotil, kdyz se me pak na to nase mala zeptala. A to bydlim v relativne drahe zastavbe, bila stredni trida.
Clovek pak zacne i chapat ty Americany. Neni to nic jineho nez snaha o to, aby jejich deti vyrustaly v alespon trochu rozumnem prostredi, cimz by zodpovedni rodice meli lepsi sanci sve deti odfiltrovat od toho, na co maji jeste cas. Jen me na tom zarazi ta slepota k nasili, ale vzhledem k tomu, ze je to soucast jejich narodniho mytu, tak to mozna zas tak velky prekvapovak neni.
to pH
Za vším stojí snaha “jistých kruhů” uvrhnout co nejvíce lidí do chudoby, barbarství a nevzdělanosti. Tito novodobí primitivové se pak budou snadno ovládat a bude jim možno cokoliv nabulíkovat.
to pH
No pokud rodiče toho malého drsňáka znáte, chtělo by to je jemně upozornit, že tím, že jsou totální dementi, ohrožují skrze svého synka i vaši dcerku. Třeba by to pomohlo. Když nemají rozum rodiče, tak kdo má mít…
Anonym
Pardon, nevyplnila jsem nick.
…bila stredni trida
Tady jsme přitvrdili přátelé! Přečtěte si něco od Jamese Mc Clura a tuto frázi snad již nikdy nepoužijete. Brrr…!
Děti co slyší to řeknou. Známá věc. Kolikrát ani netuší co to vlastně říkají a už vůbec nechápou, když jim za to někdo nadává. Naše nejmladší – 5 let – má zase období hry na orgasmus. A nejen ona. Spočívá to v tom, že se s kamarádkami motají po pískovišti, vyhazují hrsti písku do vzduchu, chechtají se na celé kolo a křičí něco jako “ogamus!”
Kde na tohle děvčata došla, to by mne také zajímalo. (Podezírám ji z vyslechnutí nějakého hlubokomyslného rozhovoru jejích dvou sester (13 a 17). Naštěstí jim není moc rozumět a v té zahrádkové restauračce, kde takhle blbnou, jsou stejně všichni trochu mimo.
A taky je všechno “uchylny!”
Když je člověku přes čtyřicet a vychovává třetí dceru, tak už to tak dramaticky nebere.
Já sám si z dětství pamatuju, že se vykládal vtip, když jsem byl tak ve třetí třídě, a ten vtip končil: “…přišla ženská a mrkla a cikán zhasl. To znamenalo, že budó mrdat!”
A to bylo za hluboké totality o internetu ani nemluvím a Angelika byla od osmnácti! Vůbec jsem netušil co to slovo znamená, ale o to nadšeněji jsem to vykládal. A máti, to si pamatuju, když jsem jí to vykládal asi po patnáctý, mi povídala: “Prosím tě už mi to nevykládej, já už jsem z tebe nervózní!”
Tvrzení v článku, že hlavním důvodem vzniku MPAA „bylo udržení finanční stability Hollywoodu kvůli zvýšení šance na vstup investorů z Wall Street“, se mi zdá trochu zavádějící. Myslím, že spíše šlo o negativní reputaci studií, odliv diváků, ale především o snahu vyhnout se státní cenzuře. Podle logiky, raději se zcenzuruju sám v příjatelné míře, než aby mě potom cenzuroval někdo jiný. To, že tato míra rychle překročila únosnou mez, je už druhá věc.
Trochu se divím, jaká podpora ratingovému systému se tady v diskuzi objevila. Postavit rating jen na věku, což je novinka, která so objevila tuším teprve na konci 60. let, podle mě nedává smysl. A už vůbec ne dávat tento rating jako závazný. Pokud by fungoval tak, jak je tomu většinou u nás – jen jako doporučení pro rodiče či doprovod, tak s tím nemám problém. Ale zakázat někomu na film jít, protože by tam mohl slyšet něco sprotého, nebo vidět nedej bože pár kapek krve, to mi přijde neobhajitelné. Absurdnost takového opatření je ještě umocněná dnešní všudypřítomností internetu. V západní společnosti je jen minimun patnáctiletých, kteří by si nedokázali podobný obsah během pár vteřin vyhledat, jaký má potom smysl zakázat jim vidět ve filmu prsa, nebo slyšet dvakrát „fuck“?
to Arach.No
Prostě jim šlo o prachy a zvolili jedno z možných řešení. 🙂 Co myslíš tím, že “tato míra rychle překročila únosnou mez”? Že točí filmy, které jim vydělají peníze? Na to mají právo. Pokud se to někomu nelíbí, tak si může natočit vlastní film, který je přesně podle jeho gusta. Únosnou mez by to překročilo ve chvíli, kdy by jim to peníze nevydělalo.
Rating založený na věku dává jediný možný smysl. Je celkem věrohodně prokázaný, že morální hodnoty se vyvíjejí zhruba do dvanáctého až čtrnáctého roku. Samozřejmě jsou výjimky a tak je lepší tu hranici pro rating nastavit o něco výše.
Z toho vyplývá, že není vhodné nechat na úsudku rodičů, na co se ratolest může v jejich doprovodu dívat a na co ne. Páč blbcům není zakázáno pořizovat si děti. A jak by asi měla uvaděčka v kině poznat, že jde o odpovědného rodiče, který dokáže posoudit morální a psychický vývoj svého dítěte a ne o blbce, kterýmu to je šumák.
Ano, proto taková podpora ratingu. Protože myšlenka je správná a bylo by fajn, aby to média dodržovala. A ne, není to sprosté slovo.
Proč je v USA nahota tokové tabu a tolerance k násilí, se dá vysvětlit. Je však třeba se vrátit až přímo k jejich vzniku a rozebrat náboženské a politické pozadí.
Sprostý slova se pojí s celkovým vnímáním jazyka. Co nám přijde u nás už hodně, tak jinde to tak nemusejí vnímat.
Internet je všudypřítomný. To je pravda. Ale aspoň trochu se to dá u dětí ovlivnit snahou rodičů.
To, jakým způsobem se rating aplikuje a kdo o tom rozhoduje, je na jiný hóódně dlouhý článek. Prohlašovat však kvůli tomu rating za špatný je pletení si dvou různých věcí.
A co dělá těžkou hlavu mně? Že se u nás na nějakou regulaci prakticky kašle. Nechápu, jak například kriminálky můžou dávat odpoledne a ne až alespoň po osmý večer. Co si asi může odnést v hlavě dvouletá holčička, když se před ní náhodou zapne TV a tam je právě někdo pěkně krvavě a detailně rozstřílenej na hadry? Výzkum hovoří jasně. Minimálně ji to otupí ve vnímání násilí páchaném na jiných a dokonce ji to může dovést k tomu, že je takové jednání normální.
to Dardalion
To jsme se nepochopili, únosnou mez nepřekročilo to, že dělají filmy, co jim vydělají. Vydělat na nich je podstata filmovýho průmyslu. Únosnou mez překročilo to, že když někdo chce do americké kinodistribuce uvést film, tak ho musí předložit MPAA ke schválení a ta potom neodvolatelně rozhodne, kdo na něj může chodit, nebo jakým způsobe se film musí přestříhat. Mez nepřekročila tvorba filmů, ale zákazy.
Píšeš, že se morální hodnoty vyvíjejí do dvanáctého až čtrnáctého roku. Z jakého důvodu teda souhlasíš s tím, že šestnáctiletí nemůžou jít na Kill Bill, Pulp Fiction, třetího Hellraisera, nebo druhého Predátora?
Blcům není zakázáno pořídit si děti. Pokud si myslíš, že se blbec pozná podle toho, že své dítě vezme na nevhodný film, tak mi přijde pravděpodobné, že mu dovolí dívat se na takové filmy i doma. Když se na to děti můžou se svolením rodičů dívat doma, jaký má smysl zakázat jim kino? V čem je to udělá morálnějšími?
Souhlasím, že se pohled na nahotu a násilí v USA a Evropě dost liší a má to své historické i kulturní důvody. Ale cenzuruje se tam sex, násilí (krvavé) i sprostá mluva. S tou je to ještě složitější, protože to, co nám přijde sprosté dnes, za pár let už sprosté být nemusí.
Píšeš, že to jak se rating aplikuje a kdo o něm rozhoduje je na hodně jiný článek. To je přece ale podstata tohoto článku – stížnost na to kým a jak byl v konkrétní situaci aplikován. I když názor, který se tady objevi, že se jedná o reklamní kampaň nemusí být úplně od věci.
Pokud v posledním odstavci nemluvíš o veřejnoprávní televizi, tak nerozumím, na co si stěžuješ. Za komerční televize nikdo nic neplatí (kromě kabelovek jako HBO, ale to jsou dobrovolné platby) a nikdo vás nenutí si je doma zapínat. Navíc se dají kanály zakódovat a nechat odkódované třeba právě jenom veřejnoprávní a dokumentární kanály.
Re: Arach.No.
Mam pocit, ze jde o nedorozumeni. MPAA nikoho nenuti k prestrihani filmu. Oni proste jednom reknou, jak ten film budou oznacovat, a producent se zcela sam a svobodne 🙂 rozhodne, zda mu to vyhovuje, nebo se bude snazit o jiny rating. Tento rating je pak doporucujici, MPAA nema zadne pravomoce nekomu zakazovat pristup.
Mimochodem jsem se docetl, ze jednou z motivaci pro zavedeni MPAA ratingu byla prave snaha vyhnout se cenzure, ktera v te dobe fungovala pod nazvem Production Code, a uvolnit tvurcum ruce. Ze to dopadlo nakonec jinak je zpusobeno tim, ze si studia spocitala, ze na urcitych kategoriich vydela vic. Coz je zase mimo jine tim, ze nektere retezce kin jsou puritanske do extremu a urcite kategorie proste nepromitaji.
Poznamka stranou: Prace pro MPAA ma sve vyhody, napriklad clovek uvidi jeste nesestrihane verze filmu.
to PH
Produkční kód používala MPAA (takzvaný Haysův kodex). Předtím používala mírnější Don’ts and Be Carefules.
MPAA nikoho nenutí přestříhat filmy. Asi jako teroristé nikoho nenutí zaplatit výkupné 🙂 Máš na výběr – bud to podle nás přestříháš (zaplatíš), anebo dostaneš horší rating (rukojmí zemřou) – tvoje volba. Předtím jsem to řekl špatně, rating sám o sobě není závazný, ale většina kinosálů se jím řídí, protože se tím vyhnou potenciálním žalobám (případně jsou členy Asociace). Je logické, že potom studia často filmy přestříhavají v naději, že když na něj bude moct jít širší skupina lidí, tak víc vydělají. Můžou se sice rozhodnout, že do kin svůj film pošlou, aniž by ho předložili MPAA, ale velká část kin jim ho odmítne promítat.
Naprosto souhlasím, že pracovat pro MPAA má svoje výhody a moct se dívat na necenzurované filmy ještě než jdou do kin by bylo bezvadný.
to Arach.No
Už ti odpověděl pH. Ale ještě trochu to rozvedu. Takže ty přirovnáváš obyvatele jiné země, pokud mají mají odlišné zákony, k teroristům? A představ si, že jsou země, které tě, když k nim přijedeš, nutěj jezdit vlevo! Teroristi zapráskaný! 😀
To sis špatně přečetl. Píšu “zhruba” a “jsou výjimky” a proto “je lepší tu hranici pro rating nastavit o něco výše”. Příště si tedy nevyzobávat jen části a neměnit význam. 😉
Protože to kino se dá ohlídat. Proto je zákaz prodeje alkoholu mladistvým. Protože to tělu ve vývinu škodí. Přesto se určitě najdou rodiče, kteří dětem doma nalejou. Po netu koluje takových natočených příkladů spousta. Navrhuješ tedy zrušit zákaz prodeje alkoholu a tabákových výrobků?
Prostě to tak maj. Až se posune vnímání společnosti, tak se posune i ta hranice. I u nás bylo líbání na veřejnosti dříve považováno za neslušné, teď by snad stejné pohoršení na veřejnosti vzbudilo dráždění genitálií partnera přes oblečení. Ale prostě nemůžeme něco posuzovat podle toho, jak se to možná bude vnímat za X let.
Ne, ten článek je o tom, že udělovat rating je špatné. Nevysvětluje, proč je v USA nahota tabu a násilí je celkem tolerováno. Nedá vysvětlení, jak na to nahlížejí odborníci a co je na současném stavu aplikace špatně. A nechápu ten pohled, který se nedokáže oprostit od toho, že prostě někde to mají nastaveno jinak než u nás. Ti, kdo ten plakát připravovali, moc dobře věděli, jak jsou nastavený pravidla. Takže pravděpodobně je překročili schválně, aby se o nich v médiích mluvilo. Taky to tak vidím. Na místě je tedy spíš obdivovat tvůrce, jak dokáží využít pravidel pro co nejvíce reklamy zadarmo.
To sice ano, ale je to pruda. 🙂 A když už je řešen alkohol a tabák, tak bych uvítal rozšíření i na další vlivy, které mohou děti negativně ovlivnit. Můj názor.
Btw
Právě se dívám na Mumie se vrací a vůbec mi nevadí, že tam není krev a nemluvěj jak dlaždiči. 😉 Bavím se, likviduju si u toho zásoby Havana Club 7 Aňos a užívám si první volný večer snad za 14 dní. 🙂
Doplnění
Ještě malé doplnění k článku. Stačilo velice málo a MPAA plakát schválila, viz tady: http://www.cinemablend.com/images/news/43335/_1401989829.jpg
Všecka čest, že vám ještě hnáty neodpadly od psaní tak sáhodlouhých rozumů!
to Dardalion
Schválně jsem použil hodně nadsazené přirovnání s terorismem, takže chápu tvoje nadsazené přirovnání s alkoholem a tabákem. Ale jinak ano, určitě bych hranici podávání (alespoň u alkoholu v určitém množství – například jedna sklenička k obědu) stanovil níž. Není důvod, aby si šestnáctiletý člověk u oslavy, která se náhodou koná v restauraci, nemohl s ostatními připít skleničkou vína. Jsem přesvědčený, že by mu to nijak neublížilo.
Tady s tebou nemůžu vůbec souhlasit – jsou výjimky, takže nastavíme hranici přísněji? Podle této logiky by se dalo pokračovat do nekonečna, vždycky se dá najít nějaká výjimka a na těch se nedá stavět pravidlo. Když budeš chtít pravidla pokrývající každou výjimku, tak budeš muset donekonečna vymýšlet dalši regulace, formulace a doplňky.
Já chápu, že tamější kultura je jiná a rozhodně se nesnažím navážet do Spojených států. Mluvím o tom, že uplatňovat rating, který nastaví limit pro návštěvu kina nesmyslně vysoko je sám nesmyslný. Podobné hlasy se poměrně silně ozývají i v USA. Rating má být doporučení pro rodiče – a tím taky je, v hranicích G až PG-13. Proti těm vůbec nic nemám.
Zdá se mi, že jsme se dostali do ideologické slepé uličky. Z tvých textů mám pocit, že si pravděpodobně myslíš, že by se o výchovu (/morálku, nebo jak to chceš nazývat) měly starat nějaké organizace. Podle mě je to soukromá záležitost rodiny. Pokud svému dítěti samozřejmě neubližuje – a to dělá, když mu v pěti letech dá tabák, nebo alkohol, ale rozhodně ne, když ho v určitém věku nechá dívat se na násilnější či sprostší filmy. Ano, můžeme potom říkat, že upadá morálka a podobně, ale nemůžeme z toho vinit filmy. To je až moc snadný zástupný terč. Spíš je na vině rodiná výchova, prostředí v jakém člověk vyrůstá a vzory, které kolem sebe vidí, ne přístupnost filmů v kině.
Btw
Právě jsem se díval na Dereka a vůbec mi nevadilo, že tam nebyla krev. Na druhou stranu se tam občas mluví pěkně sprostě, ale o Derekovi bys snad ani ty neřekl, že je pro patnáctiletého nevhodný a mohl by ho zkazit. Bavil jsem se a likvidoval zásoby Ardbeg 10 yo. Ale na Mumii bych se taky docela s chutí znovu podíval.
to Arach.No
Neublížilo. To nikdo netvrdí. Ale kdo to bude hlídat? Jak pozná pingl, že už před tím nebyli jinde a tam už ta “povolená” sklenička neproběhla? Tvůj návrh je nerealizovatelný.
Ne, právě aby se nedělali výjimky, tak musíš stanovit hranici, kdy už většina ohrožena není. Jakmile je stanovena, tak se nemusí dělat výjimky. Pokud by to bylo podle tebe, tak bys musel stanovovat pravidla zvlášť pro holky, zvlášť pro kluky, dále to rozlišovat podle rasy, narazil bys i na různá náboženství… Právě to by byla cest do pekel, lemovaná stovkami pravidel se spoustou výjimek – ve kterých by se nikdo nevyznal.
Jasný a právě ty vyšší hranice je potřeba hlídat, protože můžou nejvíc negativně dítě ovlivnit. A tam se to už na rodičích nechat nemůže.
Proto jsem říkal, že takové téma je na hodně dlouhou debatu. A nenazval bych to ideologií. Bavíme se o prokázaných závěrech spousty pokusů a výzkumů. Pokud to zevšeobecním, tak tebou uvedené argumenty mohou sloužit i k tomu, aby se uvolnil prodej alkoholu a tabáku. Protože přece zodpovědný rodič nepřipustí, aby tomu jeho dítě propadlo. Jak nevhodné filmy ovlivňují mozek dítěte je prokázaný. Tak proč to nepodchytit tam, kde to je možné ohlídat? Pokud to nebudeš hlídat, tak je pravděpodobné, že chybných vzorů uvidí daleko více mimo rodinu, než těch správných v rodině.
to Dardalion
Dovolit jim dát si skleničku k obědu není vůbec těžké na hlídání (funguje to například i v Británii, jak jsme mohli vidět v prvním dílu The Inbetweeners). Je to velmi snadno realizovatelné.
Opět jsme u toho, v čem spolu asi vždycky budeme nesouhlasit – podle tebe je většina ohrožena, když ji nechráníme ratingem. Já žádné společenské ani individuální ohrožení ve zmírnění přístupnosti nevidím. Jsem přesvědčený, že by to ničemu neublížilo. Tím pádem je to pravidlo podle mě zbytečné, protože ničemu nepomáhá. Pravidlo které nepomáhá by nemělo existovat. Já si myslím, že se to na rodičích nechat může. Ale chápu, že podle tebe zákazy přístupnosti něčemu pomáhají, i když s tím nesouhlasím, a v tom leží neodstranitelné jádro naší neshody.
Je to v zásadě ideologický spor – ochranitelské instituce proti individuální zodpovědnosti. Podle mě je nejdůležitejší, jak je dítě vychované a v jakém prostředí vyrůstá. Samozřejmě rodina není všemocná a i když dítě hlídáš, může propadnout Temné straně 🙂 Připadá mi, že v tvojí logice musíme kvůli pár magorům co by vzali dítě do kina na porno (opět v nadsázce) “pro jistotu” zakázat všem rodičům, aby vzali patnáctiletýho kluka na Kill Bill. Nevěřím tomu, že by to jeho mozek nějak negativně ovlivnilo. Není potřeba neustále hlídat, je potřeba nechat lidi používat selský rozum.
No, pánové, dohadujete se úporně a dlouho, akorát nevím o čem. Platí snad americký rating i u nás? Nebo máme vlastní systém? Vpodstatě jsem přestal do kin chodit, když cena jednoho lístku přelezla čtyřicet korun (to už je dávno), a dostupnost filmu mne přestala zajímat, když mi bylo přes osmnáct (což je ještě dýl). Takže systém, na který jsem zvyklý, je, že existují filmy přístupné všem, filmy, na které se může od patnácti, a filmy, na které od osmnácti. O tom, kterou nálepku dostane jaký film, rozhoduje Ústřední půjčovna, a jestli s sebou dítě má nebo nemá rodiče je každému šumák… Jak je to teď?
to Tlustý zlý strýc Leonard
U nás? Netuším. 😀
Fakt, nemám ponětí. Přístupnost/nepřístupnost mě dvacet let nezajímá. Dítko vezmu do kina tak nejdříve za dva roky a to bude na tuty něco nekonfliktního a doma si to ohlídám. Takže mám k dobru cca deset let, než to pro mě osobně bude aktuální. 🙂
to Arach.No
Víra a selský rozum. Sry, tak tomu se nedá oponovat. 🙂
to Dardalion
Tím, že nevěřím, že by ho to negativné ovlivnilo jsem samozřejmě myslel, že tím prostě negativně ovlivněný nebude. Neexistuje jediný důkaz opaku. Nemyslel jsem to jako slepou víru, kterou jsem se obrnil proti opačnému názoru, ale chtěl jsem tím vyjádřit fakt, že Kill Bill v kině patnáctiletého člověka negativně nepoznamená. Jsem si vědomý toho, že použít slova jako “nevěřím“, nebo “selský rozum“ je dost neobratné, ale předpokládal jsem, že si rozumíme a nemusím se jich kvůli slovíčkaření vyvarovat. Jinak moc nevím, co jsi chtěl svým posledním příspěvkem říct.
U nás se, pokud vím, na rating nedbá tolik, jak by si to Dardalion asi představoval, aby byla společnost dostatečně chráněná. Třeba dneska jsem šel s desetiletým klukem na “Na hraně zítřka“. Na pokladně mi řekli, že je to přístupné od 12 let a jestli je mu 12? Tak říkám, že jo. V tom filmu nebylo nic, co by mohlo desetiletého zkazit, ale kdyby se důsledně dodržoval rating, tak máme zkažené odpoledne, protože ho tam nepustí (teď nechávám stranou, jestli by tam v doprovodu mohl, nebo ne, pointa je snad jasná). A musím se tě, Dardalione, zeptat – čemu by prospělo, kdyby na to desetiletého nepustili?
to Arach.No
Jde spíš o to, že právě existují důkazy o opaku. Tedy ne tvůj subjektivní dojem, i když se může ukázat, že u tvého syna byl dojem správný, ale výsledky řady testů a výzkumů, které potvrzují, že v širokém měřítku ty vlivy špatné jsou.
Říčan (2006) dále potvrzuje, že některé programy jsou pro děti přitažlivé a je bezpečně prokázáno, že podněcují jejich agresivitu. „Námitka, že chlapec, který vidí ve filmu násilnosti, tím svou agresivitu „odreaguje“, a bude naopak ve svém jednání mírnější, má pravdu v tom, že skutečně dojde k vybití, ale o to větší bude příští nabití. Tato škodlivost je prokázána dokonce bezpečněji než škodlivost tabákového kouře pro lidské plíce. Skutečnost, že násilí není v televizi v zájmu dětí regulováno tak jako pornografie, svědčí o slabosti naší demokracie vůči zájmu kečupového byznysu.“ (Říčan, 2006, s. 128)
Ale všechno to je o kontextu a vhodnost pořadu by měli posuzovat odborníci, nikoli rodiče. Například se ukazuje že když na konci vyhraje dobro, ti hodní, fízláci a podobně, tak i přes násilí v průběhu pořadu ve výsledku často převažuje sdělení, že je třeba hájit ty “správné” hodnoty.
Takže nevím, čemu by to prospělo, kdyby ho na ten film nepustili. Ještě jsem to ani neviděl. A i kdyby ano, tak stejně nejsem odborník na psychiku mládeže a nedokážu to fundovaně posoudit. A v tom mezi námi vidím rozdíl. Tvé tvrzení “neexistuje jediný důkaz o opaku” vlastně znamená “nic o tom nevím, nezajímám se o výsledky výzkumů na dané téma, vše posuzuji podle svých subjektivních dojmů, věřím, že sám to vím nejlíp”.
A tím bych za sebe uzavřel tohle téma, u kterého jsme se dostali sotva na začátek a právě proto jsem se nechtěl pouštět do jeho rozebírání…
to Dardalion
Je obrovský rozdíl, když by se na to mělo dívat dítě denně několik hodin v televizi a když třeba jednou na měsíc uvidí v kině film. A o tom se tady celou dobu bavíme – o ratingu v kinech, ne o televizním vysíláni. I když s tím opakovaně začínáš, ale o něm tento článek nemluví. Podle mě by měla být zodpovědnost za ochranu dězi před negativními vlivy (opět mluvím o filmech v kině) na straně rodičů, podle tebe na straně nějaké organizace. S tím můžeme skončit, protože pokud se neshodneme na tomto základním principu, nemůže dojít ke shodě nad ratingem v kinech.
to Dardalion
Ješte si dovolím na závěr krátce odbočit od tématu, když máš za to, že se řídím jenom svými subjektivními dojmy a nedám na důkazy. V 80. a 90. letech generace dětí vyrůstaly na akčních filmech se Schwarzeneggerem, Stallonem atp. Od chvíle, kdy tyto generace dospěly, klesá míra spáchaných trestných činů (např. v USA klesá už od 90. let). Netvrdím, že je tu souvislost mezi sledováním akčních filmů a nížší mírou násilí, ale tato korelace ukazuje, že generace odkojené akčňáky nejsou agresivnější, než generace předchozí (a pokud ano, tak si tuto svou agresivitu dokážou vybít legálním způsobem). Dostupnost akčních filmů proto podle mě nemá negativní vliv na to, jestli budou lidé páchat víc násilných trestných činů.
Problém se zločinností je v tom, že se lidé nebojí Boha ani policie. Za to je třeba poděkovat pseudohumanistům. Na holotu je třeba tvrdá carova ruka, ne nějaké domluvy a “převýchova”. Jak se říká: Krm vlka jak chceš, stejně k lesu hledí!
to Arach.No
Já ti rozumím, jen z tebe stále nemůžu dostat, na základě čeho to tvrdíš. Čím to máš podložené? Proč na rodičích? Výzkumy tvrdí opak. Třeba máš přístup k nějakým datům, které já neznám, tak je uveď, můžeme pak projít jejich relevantnost a pak klidně můžu uznat, že máš pravdu ty. Ale ty se stále opíráš pouze o své dojmy.
Podobně zmatené je i užití slova korelace. Zvlášť když sám hned uvádíš, že netvrdíš, že je mezi tím souvislost.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Korelace
Stejně tak můžeme použít “důkaz” vlivu chleba na počet kriminálních činů. Neboť lze vysledovat skutečnost, že každý zločinec jedl chleba . A z toho lze odvodit (samozřejmě špatný a nelogický závěr), že chleba je příčinou zločinnosti.
to Dardalion
Řekl bych, že trošku pleteš dohromady korelaci a kauzalitu. Korelace existuje – generace 80. a 90. let se více dívala na akční filmy a když dospěla, tak bylo pácháno méně trestných činů – je tu tedy negativní korelace. To však ještě neznamená, že by jedna z těcho dvou proměnných byla závislá na druhé, je jisté, že do toho zasáhly další proměnné. Není tedy prokázaná kauzalita mezi sledováním akčních filmů a násilnými trestnými činy, ale je tu jistá negativní korelace. Co ji způsobilo, nevím, ani nemám ambice to odhalit.
Napsal jsem to už minimálně dvakrát – je to ideologický spor. Stejně jako je někdo socialista, někdo liberál a jiný zase konzervativec. Tyto světonázory jsou utvářeny zčásti za základě nějakých logických, vyčíslitelných závěrů, ale z velké (pravděpodobně větší) části za základě výchovy, prostředí, vzdělání, zkušeností atd. Kdybychom se bavili o tom, jak přísně nastavit nepřístupnost – například, jestli od 15, nebo od 18 let, dalo by se argumentovat psychologickými výzkumy, teoriemi a podobně. Ale pokud se bavíme o samotném principu, je otázka čistě ideologická a v takové debatě nejde přesvědčit komunistu, aby se stal konzervativcem.
Nikdy se nemůžeme dohodnout, protože ty se chceš bavit o potenciálních dopadech akčních filmů na dětskou psychiku a jak je omezit. Já (mimo jiné na základě udávané statistiky) tvrdím, že to negativní dopady, které by se projevili na násilí ve společnosti, nemá, ale to není vůbec (!) podstatné. Jádro problému je, že ty to chceš řešit institucionálně a já bych nechal rodiny svobodně se rozhodovat. O tom je ten článek, ne o psychickém vývoji. A to není otázka nějakých výzkumů, ale ideologie.
Chápu, co tvrdíš, nesouhlasím s tím, ale neberu ti to (dokud to mě, nebo někoho koho znám nijak neomezuje, s čímž jsem se u ratingu v kině setkal v ČR jen asi třikrát v životě). Co ale moc nechápu, je tvůj nesouhlas s tím, že se jedná o rozpor ideologií.
čtyři dojmologické poznámky
a) A ublíží patnáctiletému hochovi, uvidí-li Kill Bill až o tři roky později? Mě hrozně štvalo, že jsem nesměl na Četu, když se prvně objevila – ale při zpětném pohledu mi to nijak neublížilo.
b) Následky selhání výchovy rodičů až příliš často nese na bedrech společnost. Jenže to už bývá pro všechny zúčastněné pozdě. Nějaká společná jasná pravidla – mantinely jsou jednoduše třeba. I kvůli těm dětem, které se je snaží přirozeně překonávat (musí-li dítě být doma v šest, bude bojovat o to, aby mohl přijít v osm. Nastavíme-li ten mantinel na osmou, bude bojovat o hodinu desátou.
c) Princip ratingů má, bohužel, jeden negativní dopad (alespoň podle mého) – snahou jej obejít se z násilí stává nekrvavá nebolavá záležitost, k níž dochází někde mimo záběr. Je to pokrytecké a – zdůrazňuji, že jde o mou dojmologii – snižuje budoucí míru soucítění s oběťmi možná hůř, než když se vyvalí odporná střeva.
d) Dnes už jen těžko ochráníme opravdu efektivně dítě od vlivu internetu (rozcapené obálky ve stáncích schopni regulovat jsme) – a většinou už vidělo víc, než si jen umíme představit. Důležitost ratingu je spíše v té pozici morální – společnost skrze ni demonstruje určitou normu, určité zásady. Řekneme-li že jako společnost žádné společné morální zásady nemáme, že jsme jen skupinou saturovaných individualit s vlastní subjektivně stanovenou mírou odpovědnosti, nezasloužíme si jako společnost přežít.
to standa.e
Správně! Stromek se musí ohýbat, dokud je mladý. Starý dub neohneš, jde už jen podetnout!
standa.e:
Jo jo… pěkně řečeno!
to standa.e
Vyjádřím se jenom krátce k bodu a), protože ostatní se článku netýkají a vídím, že se mu tady dostává podpory.
Zákaz nevadí, protože neubližuje? Tahle logika je na hlavu postavená. Důležité je, jestli nepovolení patnáctiletému vstup na Kill Billa pro něj bude prospěšné. Já tvrdím, že nebude. A zákaz se má zavést jen v případě, že je prospěšný. Logika, že když zákaz neublíží, tak ho můžeme zavést, je úplně zvrácená. Jistě, nikomu neublíží, když se na dálnici sníží povolená rychlost na 120 km/h. Ale je to snad důvod ji snížit? Ne. To je prostě úplně obrácená logika.
to standa.e
Nedá mi to a ještě něco napíšu k bodu d). Zase se tady objevuje, že chcete ratingem děti chránit. Zásadní problém je v tom, že není před čím, patnáctiletému Kill Bill neublíží (navíc nesouhlasím s tím, nazývat patnáctileté dětmi).
Mluvíte o morální pozici a přiznáváte, že díky internetu už děti ochránit nedokážeme. Takové pravidlo (rating a zákaz vstupu) tedy nic neřeší – mladý člověk se na film stejně může podívat. Film mu tedy fakticky nezakážeme. Tím se ten zákaz stává absolutně nevymahatelný a pokud je nevymahatelný, tak je zbytečný. Jedná se jenom o úlitbu naší morální potřebě. Takové pravidlo zavádíme sami pro sebe (abychom se mohli poplácat po zádech a pochválit se, že děláme alespoň to málo co jde), nikoliv kvůli mladým.
Chápu že máte své vlastní nastavení morálky. Každý ho má. Rozdíl mezi námi je, že já to své nechci aplikovat na všechny ostatní. Na rozdíl od vás chápu, že má morálku každou nastavený jinak a bylo by ode mě neskutečně sobecké vyžadovat po jiných, aby se chovali podle té mojí. Vnucovat ostatním své vlastní morální nastavení znamená stavět se nad ně do pozice člověka, který dokáže, lépe než oni sami, rozhodnout, co je pro ně dobré a co špatné. S něcím takovým prostě nemůžu souhlasit.
to Arach.No
Každý zákaz je vymahatelný. Jen ho musí vymáhat kozáci s karabáči za nimiž stojí car, a ne nějaký nesmyslnými zákony svázaný policista!
to Arach.No
To už je snad normální trolling… Doufám, že pokuď někdy budeš mít fakt smůlu(nepřeju ti to) a obstoupí tě parta grázlů a vznese své morální právo na tvé vlastnictví, tak že jim to budeš umět taky tak hezky vysvětlit. 😀
standa.e to popsal přesně. A jde i o to, že to co pojmenováváš “vlastní morálka”, není tvá morálka, ale morálka společnosti, ve které se pohybuješ-žiješ. Bejt vychovanej jinde, tak je pro tebe morální odpanit svojí dceru o jejích dvanáctinách, jíst ožahnutý lidský mrtvoly, vzít si příbuznou, trestat znásilněním, vlastnit makovou plantáž, mít otroka, ukamenovat homosexuála, nebo naopak mít homosexuálního partnera na znamení prestiže.
Utvářely tě vzorce chování, které jsi viděl kolem sebe. To není víra, nebo ideologie, to je biologický fakt, který je velmi slušně prozkoumán. Stejně tak je daný, že i když fyzicky je kluk v patnácti kousek před špičkou, tak mentálně ještě má co dohánět a je lehce ovlivnitelný. Snad asi většina z nás uzná, že i když jsme si v patnácti mysleli, že jsme ti největší borci, tak při zpětném pohledu jsme byli jen mladý paka. 😉 No a i v těch patnácti stále znatelné množství ovlivňují vzorce, které kolem sebe vidí. Holky jsou na tom o něco lépe, páč mentálně vyzrajou o rok dva dříve než kluci.
Proto mi přijde normální říct si, co je pro naši společnost špatný a pak si nastavit obecná pravidla.
to Dardalion
Nápodobně s trollingem… V prvním odstavci netuším o čem mluvíš a jakou to má souvislost s tím o čem jsme se tu bavili.
To já tvrdím celou dobu, že člověka ovlivňuje to kde žije a chování lidí, které kolem sebe vidí. Na tom se teda shodujeme. Snad ale nemyslíš vážně, že neexistuje vlastní morálka. Jistě, naše společnost (dejme to mu ČR) se shodne na několika základních věcech – je špatné vraždit, krást, znásilňovat atp. To je ale jenom několik základních zásad, ne celý morální systém. Ten máme každý v sobě a máme ho jiný – někdo je pohoršen sprostými (/násilnými…) filmy, jiný se na ně s chutí podívá, někomu přijde správné dát alespoň 10 % dýško, jiný nedá víc než 20 Kč a tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Jedná se o drobnosti díky kterým je každý jiný, na to se nedají uplatnit celospolečenská pravidla. Pro lidi v ČR je jednoznačně špatné, kdyby se tady kradlo, vraždilo atd., proto na to musí existovat pravidla. Ale násilný film nepředstavuje žádnou celospolečenskou hrozbu. Kdyby ano, tak by se počet násilných trestných činů na západě od 90. let nesnižoval.
to Arach.No
To, že se snižuje počet násilných trestných činů je mýtus. Statistiky jsou zkreslené a uměle upravené. Zločinnost se zvyšuje. To vidí každý kdo není zaslepen pseudohumanismem. Obzvláště v Česku je situace otřesná, neboť sprostný lid není ochoten dodržovat zákony a respektovat i ta nejzákladnější pravidla. Cara a knuty je nám třeba!
Taky nechápu proč má český člověk problém dodržovat i ta nejbanálnější pravidla. Když je někde napsáno “Zákaz venčení psů” tak se spolehlivou jistotou mohu prohlásit, že to tam bude samý hovno!
Zákaz koupání zase znamená lidmi přeplněnou nádrž na pitnou vodu. Zákaz vstupu na zatravněnou plochu – bude to tam vypadat, jako by se tam prohnalo stádo dobytka. A tak bych mohl pokračovat. Jestli to je ukázka oné vlastní morálky, tak Pán bůh s námi!
Jestliže jsou nějaká obecně závazná pravidla, tak je dodržujme a nebojme se a nestyďme se vyžadovat jejich dodržování po ostatních. Je to ku prospěchu nás všech.
to Arach.No
“…snižuje počet násilných trestných činů… ” To je jaká statistika?
Když policie potřebuje obhájit počet nebo navýšení členů sboru, rozpočet a podobně, tak okamžitě vytasí jinou, přesně opačnou. Když chce být chválena, přemění trestné činy na přestupky a vytasí se s úplně opačnou statistikou.
Statistika nedokazuje vůbec nic. Když nemocnice potřebuje obhájit peníze, třeba na zakoupení modernějšího přístroje, tak čaruje se statistikami, že byste se divit nestačil! A pokud vědecké pracoviště žádá o grant – to by i Karel Jaromír Erben záviděl tu fantazii!
V jedné věci souhlas
Osobně jsem pro zachování ratingu, ale čistě INFORMATIVNÍHO charakteru, nikoliv direktivního v jakémkoliv smyslu. V jedné věci totiž naprosto souhlasím se standa e. Zavedení “povinného” ratingu nevede k jeho dodržování, ale k jeho obcházení formou “bagatelizace účinku”. Protože ve filmu nesmí být vidět krev, no tak prostě toho chlapa vezmeme tyčí přes hlavu tak, že nemá ani bouli. Vlk se nažral, koza zůstala celá, akorát že praštit takhle někoho v reálu, má mozek na dlažbě. Například. To už není nadsázka, je to deformování reality v končeném důsledku možná škodlivější, než kdyby děti tu krev viděly, protože pak by si spíš uvědomily, že se tím násilím někomu UBLIŽUJE. Takto vzniká dojem – fajn, vzít někoho tyčí je sranda. Ratingy tím podle mě dělají přesný opak toho, co by měly: Pěstují otrlost. A druhá věc, která mi vadí, je pokrytectví ve vztahu násilí >> sex. Když se točil druhý díl Hellraiera, fanoušci pojmenovali všechny cenobity a film ta jména převzal. U ženské cenobitky měl být použit název Deep Throat (kdo viděl, jak vypadá nebo slyšel její hlas, chápe…), ovšem z “ratingových” důvodů nesměl být použit kvůli podobnosti se známým pornofilmem a chudák cenobitka skončila v titulcích jen se “jménem” Female. Výsledek? Máme tu film, kde jsou lidé trháni háky za živa, šílený psychiatr vášnivě líbá ženu bez kůže – ale morálce bylo učiněno za dost, nikdo se nejmenuje jak laciné porno. Je tohle normální? Hlavně v amerických filmech jde přitom podobných příkladů najít spoustu.
to BorgDog
Tak teď jsem se zasmál! Odkdy tobě vadí násilí ve filmech či knihách 🙂 Krom toho si myslím, že mnohem škodlivější je, když takové filmy sledují místo dětí dospělí primitivové 🙂
2 Podchaljuzin
Zatímco ty přece nejsi primitiv a můžeš z morálního piedestalu kázat, co je pro kterého dospělého, svéprávného jedince dobré, že? Ty to přece víš nejlíp. A čti pořádně, co jsem napsal. Nenapsal jsem, že mi vadí násilí, ale že mi vadí jeho maskování a zlehčování účinku či následků.
to BorgDog
Co jsem tak za ty roky vydedukoval z tvých příspěvků, tak zlehčování násilí a jeho následků je přímo úhelným kamenem tvého oblíbeného žánru – sek bum prásk sci fi.
2 Podchaljuzin
Tvoje dedukce a skutečnost jsou dvě odlišné věci, zdaleka ne jen v tomhle případě. A mimochodem, takový Pán prstenů je přece tak nenásilné, milé čtení, žádné “sek bum prásk,” že?
to BorgDog
Jenže v Pánu prstenů je jasné, na které straně je Dobro a na které Zlo. To se ty, služebník Temné strany, snažíš neustále relativizovat 🙂
2 Podchaljuzin
Jenže relativizace zla tomhle případě nebyla předmětem diskuze. Předmětem diskuze bylo násilí jako takové, speciálně násilné scény ve filmech, ať páchané kýmkoliv, a to, zda rating dnes vůbec může plnit účel, se kterým byl zaveden, anebo už je jenom “gesto”.
Rating je nesmysl, děti v doprovodu rodičů, pokud rodiče nemají rozum, spráskat je knutou 🙂
ke statistikám
Jinak k těm statistikám – čistě statisticky se podařilo třeba dokázat, že děti opravdu nosí čáp a že evropské dítě nechodí do školy, protože na to nemá přes samé spaní, snídání atp. jednoduše čas. Obojí jsou samozřejmě pouhé hříčky dokazující záludnosti chybné interpretace statistických dat.
Bohužel, ne vždy jde ale jen o věc pro zasmání – u nás přece stačilo ke snížení trestné činnosti a zvýšení objasněnosti trestních činnů jen zvednout hranici na 5000,-Kč…
to standa.e
Bať. Jak se říká: Jeden mrtvý mužik je tragédie, milion mrtvých mužiků je jen statistika!