Jako vystudovaná knihovnice jsem vždycky velebila tradiční knihy – jejich vůni, šustění stránek, zařazování do poličky k ostatním… Utrácela jsem za ně podstatnou část kapesného a radovala se, že moje domácí knihovnička roste a roste. Jenže pak stačilo jedno stěhování a ze zapřisáhlého odpůrce e-knih se stal jejich vášnivý příznivce.
 |
A to jsem vlastnila jen pár set svazků. Jenže knížky prostě v novém domově nebylo kam dávat. Změnilo se přitom něco na mém vztahu ke knize? Ne. Jen jsem si uvědomila, že mi jde v prvé řadě o obsah a forma je vedlejší. Mluvím pochopitelně o beletrii, ale výpravné publikace či komiksy, které čtečka snese jen velmi těžko, stejně nevyhledávám často.
Na e-booky jsem si zvykla velmi rychle a dnes na ně nedám dopustit. Můžu si je pořídit takřka kdykoliv a odkudkoliv – tradičně si knížky kupuji před spaním a hned se do nich pouštím. Do čtečky si stahuji i jiné texty, které musím přečíst a které je škoda tisknout, a navíc mi nastavení velikosti fontu, skladnost čtečky a poutko na ruku umožňují věc dříve reálnou, ale poměrně nepohodlnou – četbu za chůze! Víte, kolik se takhle zvládne učíst procent, protože v e-boocích se čtení knihy počítá primárně na procenta?
Pokud jsem snad měla obavy, že si e-knihy nebudu schopná vychutnat tak jako papírové knihy, velmi jsem se mýlila. Naopak, mám pocit, že teď si čtení ještě víc užívám. Z četby se pro mě opět stala příjemná závislost, která mě nutí louskat jednu knížku za druhou. Na papír jsem samozřejmě nezanevřela, moje fyzická sbírka se stále rozrůstá (byť velmi pomaličku), a navštěvuji i knihovnu. Obojí je pro mě totiž nepříliš častým, ale nezbytným doplňkem mého e-čtení.
Stále jsem polykač příběhů. Náročných i brakových, krátkých i dlouhých, kvalitních i těch, které odkládám hned ze začátku. Je mi úplně jedno, v jaké formě mi je naservírují. Čtečka mě přesvědčila, že na tom vůbec nezáleží. Hlavně, že jsou stále autoři, kteří je píšou, a čtenáři, kteří je mají zájem číst.
A co vy? Srostli jste se čtečkami, anebo jim stále vzdorujete? Podělte se v diskuzi.
Obrazový materiál: sxc.hu
Miluji papírové knihy, e-booky nemám rád, ale už v pondělí jsem zatoužil po čtečce, a to v momentě, kdy jsem do brašny balil notebook, nabíječku a chtěl přidat rozečtenou Valhalu od Františka Novotného. Long story short, nevešlo se to tam, takže jsem musel vybalit takovou skoro krosnu. A a přitom by to bylo tak super, tenký plátek čtečky, neváží to skoro nic a kdž na tom člověk usne, nemá otlačený roh knihy na tvář, ale neustále budu knihám věrný, ten tradičním kusům papíru, který se dá žmoulat v ruce a cítit od=r ppaíru a inkoustu, i když kvůli nim budu chodit do práce jako šerpa v himalájích s krosnou.
Úplně jiná kapitola jsou audioknihy…
Jsem na tom podobně a přesto opačně 🙂
Můj vztah ke čtečkám je velmi negativní, nicméně je to dáno tím, že jsem obecně odpůrce i mobilů, notebooků apod. moderní techniky.
“Jen jsem si uvědomila, že mi jde v prvé řadě o obsah a forma je vedlejší.”.
Zažil jsem také stěhování a uvědomil si to samé, jen s tím rozdílem, že jsem všechny knihy co jsem měl (a že to bylo několik metrů) vzal do ruky, a ty co jsem rok nečetl a bezpečně věděl, že už číst nebudu, nebo že to byla impulzivní koupě “jednou si přečtu” vzal a odnesl do antiku (na 5x). Zbylo mi přesně 86 srdečních záležitostí, které čtu v klidu znovu, abych zjistil, že po 10 letech si člověk knihu nepamatuje a čte téměř jako novou. Spadla ze mě neuvěřitelné mentální tíha, kterou tam nečtením “zneužívané” knihy držely.
Čtečka je v tomhle ohledu ještě horší, “nekonečné” místo láká lidi k nakupování a stahování téměř všeho co jde, přestávají v klidu číst a znám i takové, co mají najednou rozečtených 5 titulů a po cestě v nich přeskakují a čtou všude kousek. Ano i papírových knih lze rozečíst více, ale víc než dvě si do batohu nikdo nevezme, nemluvě o dovolené.
Na druhou stranu o luxusu místa (prostoru) které čtečka nabízí samozřejmě nepolemizuji, to je skutečné blaho 15x10cm vs metry papírových knih 🙂
Taky jsem vždycky ke čtečkám měla negativní vztah, až dokud mi jedna nebyla vnucena od Ježíška. Teď už bez ní nikam nejedu. Jsem člověk, který knihy miluje, každou si při čtení obalím do novin, aby se mi neošoupala, a NIKDY bych si ji nevzala do autobusu, protože se převážením ničí. Ale čtečku tahám všude, čtení za chůze je taky na denním pořádku, sem tam se zblízka setkám s nějakou lampou 🙂 A když se mi nějaká kniha líbí, tak si ji pak koupím i v papírové podobě a hezky nezničená a krásná se vystavuje v knihovně.
Já nějak eknihy kategoricky neodmítám, ale mně se to prostě nevyplatí. Jsem člověk, co rád kouká na knížky a netrápí mě, že je nemám kam dát. Ačkoli souhlasím s tím, že důležitý je obsah, ne forma, já tu formu prostě potřebuju.
Ctecku jsem si poridil pred dvema mesici, kdyz jsem balil na hory a usoudil jsem, ze brat si s sebou tri odborne knihy o diferencialnich rovnicich se mi opravdu nechce. Dokud jsem je cetl linearne, bylo to v pohode. Ve chvili, kdy jsem potreboval rychle najit pasaze tykajici se urciteho tematu, zacal problem, protoze v papirove knize bych proste nechal listy volne proplouvat a spolehal bych na podvedomi, ze me v pravy cas zarazi. U ctecky je takoveto hledani zatim nemozne. Z praktickeho pohledu ma tedy jeste mouchy, ale v zasade to u odborne literatury jde, zejmena u kratsich textu, tam uz to jinak nez elektronicky snad ani nema moc smyslu. Co se tyce beletrie, ze je to dobra vec na knihy spotrebni, ktere si chci na zkousku precist v metru ci autobusu. Hodne ocenuji Sudoku.
Na vytlaceni papirove knihy to ale neni, nektere funkcionality ctecka nahradit neumi. Vyhledavani uz jsem zminil, dalsim problemem je delani poznamek. Ano, vim ze reseni existuji, ale byvaji zavisla na platforme, u nas v praci se vedeni snazi timhle zpusobem pracovat a byvaji s tim problemy. Poznamka vepsana do knihy/vytisteneho clanku tam zustane. Co se tyce zakladniho skolstvi, jako zasadni nedostatek vidim, ze cteckou neni mozne rozumne majznout spoluzaka po hlave (technicky to jde, ale neni to ten spravny pocit, ta kila proste chybi). U beletrie mi pak zase chybi vztah, ktery si clovek vypestuje k oblibenym kniham. Treba Studaky a kantory mam vydani z roku 1946 nalezene v antiku, ktere se mnou dlouha leta cestovalo po svete, na to si vzdycky vzpomenu, kdyz ho dnes otevru. Nejak si neumim predstavit podobnou vec se souborem na disku.
Suma sumarum, videl bych to na rozumnou koexistenci. Sam ctecku pouzivam tak jednou dvakrat do tydne, na bezne dojizdeni do prace pouzivam pohotovostni paperback, jehoz klasicka velikost se od ctecky rozmerem ani vahou prilis nelisi.
to pH
Z mého pohledu: pak moc nechápu proč bych do čtečky vrážel ty pořád ještě nemalé peníze 🙂
Můj pohled na věc, poměrně dilematický:
Pro mě osobně má čtečka jediný klad – úsporu místa. Navíc je pravdou, že třeba beletrii netřeba tolik kupovat, není toho zas tolik, co by člověk četl víckrát – teď myslím i s ohledem na to, že pořád vycházejí nové zajímavé věci. Mám třeba rád detektivky, ale není jich zas tolik, které jsou čitelné i po vyzrazení zápletky. Naopak v mém oboru je výhodou mít odbornou literaturu v tištěné, tedy přívětivější podobě, protože se s ním pracuje dnes a denně. Viz to vyhledávání konkrétních údajů – zvlášť když jsou poznámky ne pod čarou, ale až na konci knihy nebo nedejbože za každou kapitolou.
Já aktuálně zas o čtečce přemýšlím, hlavně z těch prostorových důvodů. Odrazuje mě ale problém s kompatibilitou formátů, komplikovanější nákup e-knih a v neposlední řadě i pořád ještě nemalá investice do samotného zařízení. Čili v podstatě argumenty, na kterých se bezradně točím už asi dva roky 😀 Ale věřím, že časem půjde cena dost dolů a hlavně se vyřeší i ty formáty.
to Schramm
Formáty pořešené jsou. Například v případě Kindle je na netu converter, který převede cokoliv na mobi. A věřím, že podobné convertery jsou pro všechny čtečky
to esed
Nemám vlastní zkušenost, ale slyšel jsem, že to není stoprocentní a někdy je s tím docela dost práce (nerozumím tomu, takže nejsem s to reprodukovat argumenty, ale když jsem slyšel, jaké všechny parametry, z nichž každý jeden pro mě byl španelská vesnice, je potřeba si hlídat, dostal jsem akorát tak chuť se na celé e-čtení vysr… 🙂 ). Pokud zaplatím za zařízení i za obsah, byl bych rád, abych to mohl hned používat. Ne že si to ještě budu muset sám nějak upravit. Takže: je tohle fáma? Nebo už je situace dát?
to Schramm
Už jsem předělávala asi 40 knih a nikdy jsem s tím problém neměla, kliknutí myší to zabere asi stejně jako vložení souboru do e-mailu a poslání 🙂 Jako je fakt, že po tom předělání člověk nevidí, za jak dlouho skončí kapitola, ale kde je procentuelně v knize ano a číst se dá taky úplně normálně.
No, před dvěma roky
jsem k vánocům obdržel Kindle, asi 150 knih tam, no, nějak mi to nezaujalo. Furt samý novoty, hmmm… A uplynuly tři měsíce, vzal jsem si to na chatu .. a hele, vono se to skvěle čte, voni nebolej voči, vona ta rozečtená kniha si pmatuje, kde jsem skončil … a hele, stáhl jsem si asi 15 tisíc knih, no, asi je tam hodn+ě duplocit, že, ale tak 7 tisíc jich bude. A kdybych četl jednu denně, tak tu budu do …ehmm, to nestačím asi přečíst, že.
No a nosím tedy tohle sebou všude, čtu to jen co si sednu, ba i večer, ruce mi nebolej jako když jsem zvládal Hru o trůny díl pátý (asi kilo či dvě..). A stáhnout je jednoduché, všechny starší knihy co jsem nezvládl ted mám..
No a novinky si kupuji, to jo. Přece je, jsem nedočkavej. A čtu jak nikdy.
Podlehnete, pane Schramm. Jako já a jako skoro všichni. A formátů se nebojte. Jednak lze konvertovat a jednak jich hodně tisíc najdete i tak. A odborné literatury je ve zdrojích taky dost. A vyhledávat to taky umí…
Jsem trochu zklamaný. Po takové době kdy se snažím vysvětlovat, až s tím někoho otravuju, se stále šíří spousta polopravd a mýtů. 🙂
Čtečky jsou na čtení knih. Nejsou na práci. Ostatně pochybuju, že každý druhý čtenář, který si koupí třeba Hru o trůny, tráví čas vypisováním si poznámek a podtrháváním pasáží v knize. Na práci s knihou, tak jak ji odpůrci čteček popisují, nejsou ani tablety a i na počítači s tím je problém. Listování nedokáže nic nahradit. Dobře to popisuje pH. Ale o to se přece nikdo nepře, tak proč to používat jako protiargument. Však ani papír nedokázal zcela nahradit tesání do kamene a jsou obory, které se bez toho neobejdou. Koexistence bude zcela určitě.
Ne, čtečka nesvádí ke čtení více knih najednou.
Čtečky se daly nedávno pořídit prakticky zadarmo. Za čas se bude akce zcela určitě opakovat. Nyní první plně použitelnou seženete od šestnácti stovek. Do půl roka je ta cena zpátky za rozdíl v ceně mezi ebookem a papírovou knihou.
http://www.alza.cz/pocketbook-515-mini-seda-d462856.htm
http://www.alza.cz/pocketbook-614-basic-2-sedy-d528418.htm
http://www.fantasyshop.cz/zbozi/valhala
http://www.palmknihy.cz/web/kniha/valhala-12102.htm
Ebooky se prodávají již ve formátech vhodných pro všechny čtečky na trhu. Takže u zakoupené knihy problémy s převodem odpadají. Jinak je převod mezi formáty opravdu otázkou několika kliknutí.
http://www.palmknihy.cz/web/kniha/perunova-krev-ii–12101.htm
Nákup je naprosto bezproblémový. Příklad, je neděle večer, druhý den bude třeba státní svátek… Párkrát klikneš a za pár minut si čteš novou knížku. A neví někdo co ti dát k narozeninám a kniha na kterou čekáš má vyjít až za pár dní? Tak ať ti koupí kredit.
http://www.palmknihy.cz/web/p/jak-nakupovat
http://www.palmknihy.cz/web/c/prodej-kreditu
Jo a ani knížky pro děti ebook nenahradí.
to Pavla Lžičařová
Hezký článek. Takhle podobně to zažil prakticky každý, kdo začal čtečku využívat. 🙂
Dardalion: “…A neví někdo co ti dát k narozeninám a kniha na kterou čekáš má vyjít až za pár dní? Tak ať ti koupí kredit…”
Nevím co je to v poslední době za módu místo pečlivého vybírání dárků a toho napětí jestli sedne, nesedne, bude se líbit, nebude, se koupí nějakej kredit a hotovo. Připomíná to trapné strkání bankovek do obálky s tím že: “Hahaha…nás nic nenapadlo co ti tak koupit…hehehe…” a podobné vánočně narozeninové trapárny, jako sbírka do umolousané sklenky na oslavě a podobné trapnosti.
Takže pokud mne chce někdo obdarovat – kupte mi prosím fyzickou knihu. Klidně i z antikvariátu. Udělá mi mnohem větší radost, než někde nějaký kredit.
Ale abych nezůstával jen u e-booků, podobně vtipné jsou i různé dárkové poukazy na knihy v různých hodnotách. A když si pak obdarovaný dojde do toho knihkupectví a vytasí poukaz, tak řeknou: Ano platí to, ale ne na tohle, tohle, tamto a támhleto a k regálu s komiksy se raději ani nepřibližujte. Osobní zkušenost. A ne jedna.
Pro mne za mne, ať si každý čte beletrii na čem mu vyhovuje. Já čtečku zkoušel a není to ono.
Ještě poslední otázky: Bude i nějaký antikvariát z těch virtuálních knih? Nebo to bude definitivní konec této bohulibé instituce? A co když chci někomu knihu půjčit? To mu dám jako celou čtečku? Nebo to nějak okopčím? Smí se to vůbec??
to KarelC
Řekl bych, že se tohle nesmí. A další věc je, co bude s ebooku, až zanikne vydavatel, resp. poskytovatel nebo jak to říct. Jasně, Amazon tu asi bude nějakej pátek, ale na tom našem českým písečku? Co bude pak? Teď, když o čtečce uvažuju jako o drahé srandě pro spotřební čtení, mě to tak nevadí. Bojím se ale co bude v okamžiku, kdy rozšíření e-knih ořeválcuje knihy papírové, které se holt stanou luxusním, pro málokoho zaplatitelným zbožím, čili zase v téhle podobě nevyjde jen tak něco. Asi je konec tomu, že člověk zdědí super knihy po dědovi. To je rozměr, který mě netěší, bohužel, asi s ním nejde nic dělat.
to KarelC
dárky – Vyjádřil jsem svůj názor. Jednu z možností. Někomu to vyhovuje, někomu ne. Ale není to o tom, že by na tohle byl jeden názor lepší než druhý. 🙂 Pokud by mi někdo chtěl udělat radost knížkou z antikvariátu, tak by tomu musel předcházet sakra podrobnej průzkum mých preferencí a ve finále by to stejně nebylo překvapení, protože by mi bylo jasný na co se ten výběr zúžil.
antikvariát
U současného práva a licenčních smluv to není možné. Ani ochrany knížek, ať už DRM, nebo “sociální” ochrana to nedovolují. Snad to ani nikdy nebude možné. Páč elektronická kniha se neošoupá a řetěz možných vlastníků by byl teoreticky nekonečný. U papírových knih právě jejich postupné “ničení se” slouží k regulaci možných vlastníků. Pokud by to bylo možné, tak je to dost špatná zpráva pro vydavatele. Nicméně v USA i EU jsou tlaky na to, aby se vlastnická práva u eletronického obsahu změnila. Zatím to je jen u lobingu.
A jen takový dovětek. Antikvariát jsem nikdy nepovažoval za “bohulibou” instituci. Prakticky vždycky jsem se setkal jen s vydřiduchama, který mi nechtěli za knihu dát ani desetinu ceny za kterou ji pak prodávali. To už jsem pak začal radši knihy darovat, nebo odevzdávat do sběru. Jestli se změní právo, tak podoba antikvariátu elektronických knih bude něco na způsob Aukra. Pouze zprostředkovatel místa k prodeji, kde by jsi platil poplatek z každé prodané knihy. Nikoli výkupci, kteří se pak snaží prodat jimi vlastněné zboží.
půjčování
No, v rodině to je celkem jedno. Tam každý vlastní/bude vlastnit zařízení, na kterém si bude moc obsah přečíst. Mimo rodinu je to složitější. Komu věříš natolik, že od tebe půjčenou knihu nevyvěsí někde na webu, nebo nepůjčí(zkopíruje) někomu dalšímu? Já osobně jsem se u papírových knih dopracoval k tomu, že jsem je půjčoval pouze jednomu známému, protože u něj se mi nikdy nestalo, že by mi ji nějak poničil, vrátil mi ji po dohodnutém času, nebo se mi nesnažil tvrdit, že už ji dávno vrátil. Jak prostě za to nedali dát vlastní peníze, tak si mého vlastnictví vůbec nevážili. Několik knížek jsem si tak musel kupovat znova. Za svoji ochotu jsem si pak musel vést podrobnou evidenci komu, co a kdy jsem půjčil. Jaké máš s půjčováním knížek zkušenosti ty?
to Schramm
zaniknutí prodejce – Nestane se nic. Všechny zakoupené knížky by jsi měl mít dávno ve svém počítači a alespoň na jednom dalším záložním místě. Je to vlastně daleko bezpečnější, než papírové knihy, které máš doma. Papírovou knihu ti může zničit požár, vytopí tě sousedi( hlavně mi všichni z rodinných domků nezačněte odpovídat, že vám se to stát nemůže ;)), zničí ti je děti, poškodí se při čtení, nevrátí ti ji známý a x dalších možností.
drahá sranda – Co je drahýho na zařízení, který se ti na ušetřených penězích zaplatí za půl roku a pak už ti šetří další a další peníze s každou zakoupenou knihou? A čtečku si můžeš na několik let pojistit proti krádeži i proti poškození.
papírové knihy – Ruku na srdce, jaké supr knihy po dědovi jsi zdědil? 🙂 Jednu, dvě, nebo snad desítky nenahraditelných knih? Času odolá ve čtivosti jen zlomek vydaných knih. Vědecké poznatky zastarávají ještě rychleji. Zůstávají tak výpravné ilustrované, nebo fotografické publikace. Tedy segment, který vždy byl a bude drahý. A čtečky ho nedokážou nahradit. Pokud se tedy “spotřební” čtení přesune na čtečky, tak to cenu takových publikací ovlivní nepatrně. Za další “zavřený” trh můžeme považovat třeba dětské knížky, komiksy a podobně. Když proberu stovky knížek které vlastním, tak na ceně jich získalo jen několik. Pokud spočítám utracené peníze, tak se mi vlastně teoretický zisk z například Cesty krve ani nevyplatí.
knihovna elektronických knih
Pokud někoho zajímá elektronická knihovna, tak zajímavá přednáška bude v sobotu 17.5. v 10:00 na Světě knihy.
http://sk2014.svetknihy.cz/userdata/files/2014/programy/14-sobota.pdf
Osobně jsem dost zvědavý a snad se budu moc dostavit. Však to všichni otcové znáte. Člověk míní a dvouletá dcera často mění. 🙂
to Dardalion
OK, naběhl jsem si sám 🙂 Pro mě je čtečka fakt zatím drahá sranda, což jsem ale myslel subjektivně. Když uvážím, že stojí několik tisíc, četl bych na tom zlomek toho, co čtu (i v rámci beletrie, o odborné četbě ani nemluvím) a při tom, jaká je obvykle životnost elektronických hejblátek, která stále častěji tak tak přežije záruční dobu, neb samozřejmě není v zájmu výrobce, aby něco sloužilo roky… Tak prostě pořád váhám, protože ruku na srdce, je to zbytečnost, bez které se člověk obejde. A že se zaplatí do půl roku? Jsem skeptik, ty e-knihy nejsou zas o tolik levnější, ale dejme tomu, že pokud někdo čte už jen e-knihy, tak možná jo. Můj případ by to ale nebyl. Úspora nějakých 70 Kč na JFK, který vyjde dvakrát, třikrát do roka? Protože to je pro mě spotřební čtení. Takový Algor nebo Mycelium už ale budu mít raději v papíru. Další kategorií je sága typu Martina, Jordana, Eriksona, tam ale určitě chci papír a e-verzi si buď koupím pro sichr (ano, tady platí argument o transportu četby na dovolenou), ale upřímně, pokud si koupím papír, budu váhat, zda si e-verzi enstáhnout pirátsky, protože autorovi a vydavateli jsme už zaplatil a teď jde jen o nový formát. Nemyslel jsem to ale vůbec jako nějaké rozporování, jen kostatuju svůj pohled na věc.
Ad zálohování. Samozřejmě, je ale věštění z křištálové koule jestli ten který formát přečte zařízení za 50 let. S tím zase nemáme zkušenost. Jasně, při spotřební četbě to tolik nebolí, ale…
Ad zděděné knihy. Divil by ses. Když opomenu ty skvělé vazby první republiky, tak je to právě velká část odborné literatury, za kterou bych dneska dal hříšný prachy – pokud by se vůbec v antikvariátu ty knihy objevily. On ne každý obor je fyzika, aby platilo to, že není potřeba studovat práci předchůdců 🙂 Při své práci dnes a denně pracuju s knihama, vydanýma mezi lety 1900-1930, už proto že třeba dosud se na to téma nic lepšího nenapsalo, nebo prostě jen proto, že musím znát kontinuitu argumentace.
Já ale nechtěl nějak brojit vůči e-knihám, jen tu nadhazuju argumenty, které mě od toho zatím odrazují. I tak trochu v naději, že mě je někdo rozptýlí 🙂
to Schramm
Supr. S kontextem jsou námitky/dotazy srozumitelný. 🙂
Pokud si takhle dokážeš rozložit výhody a nevýhody, tak je logické, že se rozhodneš pro tobě výhodnější. A řekl bych, že to máš srovnaný naprosto jasně.
Za mě je všechna literatura, se kterou nemusím pracovat a nepřesahuje limit čtečky, daný jejím formátem (rozlišení, rozměry, barevnost atd…), “spotřební”.
Ano, bral bych mít některé knížky jako sběratelské kousky, ale v podobné kvalitě se stejně nevydávají. Jako referenční klidně můžeme ukázat komiks Vrána.
http://kupkomiks.cz/panelleft/komiksy/specialni-edice/vrana-soumrak-bohu-limitovana
To si umím představit, že bych si vybíral perly a knihovna by se rozrůstala tempem 1-2 kusy za rok. Ono ani nevychází nic z mého oblíbeného žánru, co by se kvalitou papíru a zpracováním tvrdé vazby alespoň přiblížilo zmiňovanému prvorepublikovému období. Ale nepatřily snad tenkrát takové knihy k luxusnějšímu zboží, které si nemohl pořídit každý? Přece vycházely paperbacky za pár halířů, které taky byly odfláknuté a právě v takovém zpracování většinou vycházelo to, co je nyní označováno jako “spotřební”.
Proto vlastně vznikly i knihovny. Aby se co nejširší veřejnosti umožnil přístup k informacím. Protože kvalitní kniha z nějakého oboru je to nejdražší. Často se na vzniku podílí množství autorů, kterým je třeba jejich práci zaplatit.
Pro tebou popisovanou práci čtečka není. Nejenom formátem, ale i proto, že prostě není dostatek obsahu v elektronické formě. Pokud je stránka knihy uložena jako obrázek, bez převodu na text, tak je to problém i na počítači.
Kéž by mě za padesát let něco trápilo. 🙂 Ale formáty nebudou problém. Prostě si to zavčas převedeme do novějšího formátu. Blbý by bylo uložit vše teď a za sto let to vykopat a chtít přečíst.
Však tě taky nepočítám mezi fanatiky trvají na své pravdě. Pouze si ujasňujeme, jak co ve skutečnosti je a vyřazujeme mýty a pověry, které kolem eknih a čteček vznikly. 🙂
Půjčování knih: Nepůjčuji všechno a všem. Mám zajímavou zkušenost, že děvčata zapůjčené knihy vrací vždy a bez problémů. Pánové s tímto mají mnohem větší problém. Ale zase se tím pročistí knihovna. Luxusní publikace a komiksy nepůjčuji a tvrdím, že je ani nemám. 🙂 Většinou půjčuju detektivky, thrillery, scifíčka a podobně. Mám to přečteno a tak mi nevadí, když se to nějakou dobu provětrá.
Antikvariát: Pro mne instituce, kde se dá strávit příjemné odpoledne prolézáním starých a zaprášených fasciklů a občas na něco zásadního narazit. Jde o tu atmosféru. Tu ti žádné aukro nenahradí. To samé kamenné knihkupectví. Já se tam prostě cítím dobře. To se dá těžko popsat. Kdo zažil ví a ví také, že se tohle nedá s e-bookem a čtečkou zažít.
to KarelC
To jsi narazil na zodpovědnější holky než já. Ale těžko říct, po pár ztrátách jsem zarazil, až na čestnou výjimku, půjčování všem. 🙂
Osobní preference trávení volného času jsou tak soukromá věc, že se nedá říct co je správný a co ne. Mě šlo vždycky spíš o to, mít dobrou knížku ke čtení, než nasávat atmosféru místa, kde jsou knihy uskladněny. Prostě mi to přijde jako mít hlad a dívat se na vystavený řízek za výlohou. Sice je zajímavý, jak krásně vypadá, voní, je naaranžován, můžu i sledovat, jak ho připravují, ale dokud ho nemám na talíři a nemůžu se do něj zakousnout, tak je mi to nějak na dvě věci… 🙂
Dardalion: a nezbývá než vejít a ten řízek si koupit a pochutnat si. Stejně to dopadne s kýženou knihou v antikvariátu. 🙂
Tak, citacka doma a je uzasna 😀 A len pre porovnanie-fyzicka kniha stoji 20 euro a elektronicka 7…
Zatím u mě vede papír
Mám raději papírové knihy. Texty z PC čtu v mobilu, kde mám hozených i pár knih, které mi krátí cestu v dopravních prostředcích nebo čekárnách u lékaře, úřadě atd. Cena e-book čteček mě ještě nepřesvědčila o nutnotnosti si ji koupit, to raději použiju ten mobil, který mám opravdu vždy po ruce. Některé papírové knížky jsem si koupil, byť jsem je měl už přečtené v elektronické podobě. Prostě jsem je musel mít. V e-booku je jistě uspora místa velká výhoda, zvlášť když se dostanete k výtvorům, které podruhé není třeba číst (někdy je to ztráta času i poprvé).
Já nechci abych vyzněl nějak zpátečnicky. Na digitální fotoaparáty třeba nedám dopustit! Ale na tu čtečku jsem si nikdy prostě nezvykl. A zkoušel jsem to. Mám ji dokonce v šupleti. Myslím že vybitou… Ale ten kontakt s tou papírovou knihou mi prostě chybí natolik, že si to čtení ze čtečky prostě neužiju.
Navíc s papírovou knihou jdou dělat i další věci, u kterých máte s drahou čtečkou zábrany, nebo s ní ani dělat nejdou:
Namátkou třeba: Neuroticky si zapisovat na okraj knihy náhlé nápady, nákup, číslo kamarádky, SPZ vozidla, které vás ohodilo špínou z kaluže u lavečky, kde jste si četl… Čtečku jen s velkým sebezapřením hodíte po kočce, psovi, manželce, daňovém poradci, prezidentovi v televizi.. Nedá se u ní měnit průměrná tloušťka, takže nelze dost dobře použít jako podklad kývajícího se stolu či židle. Kniha, bez nějaké větší tragedie, se dá polít portským, může spadnout do polévky, aniž by se zničila baterie, můžete si vyrobit několik tuctů papírových lodiček, nebo stejné množství vlaštovek – podle toho zda jste na rekreaci či čekáte v devátém patře budovy magistrátu na potvrzení licence a v neposlední řadě má zásadní využití v těžkých okamžicích života, kdy vám to nesedlo a vy prostě musíte, ať už je to kdekoliv… 🙂
Hmmmm, čtečka versus papírová kniha je imho zbytečné dohadování se, oba formáty spolu spokojeně koexistují a koexistovat budou. Když si vzpomenu kolik lidí pohřbívalo vinyl…
Pro mně jako milovníka WH40k je čtečka nutností, na papíře si kupuju své srdcovky, jako je třeba Erikson a samozřejmě komiksy.
Já taky bývala zartý odpůrce čtečky. Prostě ten pocit, když si z knihkupectví odnesete nový kousek do sbírky, můžete se k němu přitulit, očichat, začít číst náhodně od prostředku a poslouchat šustění stránek. To přece ničím nemůžete nahradit.
Něco se ve mně zlomi o, když jsem šla do knihkupectví s kamarádkou. procházely jsem kolem velkého regálu a ona mě zasvěcpvala do zahraničních hitech, ve kterých má větší přehled. Ukazovala na spousty knih a komentovala to slov “tuhle mám už jen v počítači, tyhle mám ve čtečce, tyhle taky, i tuhle sérii a tu mám dokonce v originále…” A mně v ten moment došlo, že kdybych si to s tím svým slastným pocitem chtěla vše přečíst, asik bych nějaký ten měsíc nejedla a ten můj směšný zbytek na účtu by mi tak zamával a zmizel 🙂
Tak jsem si řekla, že si ji asi taky pořídím. A můj vztah k ní se změnil asi po dvou hodinách, co jsem ji vlastnila. člověk neotáčí, ale cvaká a to taky baví. e to lehké (kdo přejíždí z místa na místo a tahá s sebou, jako já, třeba i tři knížky, rychle pozná rozdíl. Mimoto do ní jsou nahrát i učební materiály, šetří to papíry… Mno, zkrátka jsme ráda, že se mi toho impulzu dostalo a že ji mám… Ač s ní teda nemůžu číst od prostředka :))
Tak vidíte, že jste si to nakonec skoro všichni koupili 🙂