Ve výsledku je nejdůležitější obsah, na tom se shodneme všichni, snad jen bez vášnivých bibliofilů, které si knížky kupují jen proto, aby se jimi mohli kochat. Takže vivat e-knihy? Šetří nám kapsu i místo na policích, i tituly z druhého konce světa jsou rychle a snadno dostupné, neničí nám záda a vůbec, jsou prostě pohodlné, praktické a „kůůůl“. Jenže papírové knížky mají i přesto spoustu benefitů, kvůli kterým na ně stále spousta lidí (včetně mojí maličkosti) nedá dopustit. Alespoň v otázkách lidských smyslů dávají svým e-sestřičkám pěkně na frak. Nevěříte? Berte s nadhledem.
Potěcha pro oko
Tím prvním, čím knížka čtenáře osloví, je samozřejmě její vzhled. Nejde jen o obálku, ale o celkové provedení – od vazby před případný přebal až po takové drobnosti jako je (ne)existence látková záložky či sladění obrazu se zadní stranou knihy… Tím vším na sebe knížky strhávají pozornost náhodných kolemjdoucích, nemluvě o extázi, kterou pak jejich majitelé pociťují, když si svazek zařadí do domácí knihovničky. A čím v ní mají víc titulů, tím hezčí je na krásně srovnané poličky pohled. E-knížky nabízí maximálně onu obálku, o vše ostatní jsou ochuzeny. Knihovnou se lze před návštěvami chlubit a tvoří vkusný doplněk pokoje, seznam e-knih nikoho neoslní. A že se knížky časem očtou, dostanou oslí rohy či – dožeňme to do extrémů – zlomené hřbety a mastné fleky (ruku na srdce, kdo z nás si u jídla nečte?)? Málokdo z jejich majitelů nad nimi poté ohrne nos, naopak pro ně dostanou patinu často a s láskou používaného předmětu, který pro ně bude nádherný, i kdyby byl poničený sebevíc.
Ach, ta vůně!
Klidně se přiznám, že vůně knih je pro mě jednou z nejhezčích vůní na světě. A je úžasné zjišťovat, jak každý titul voní jinak. Není pravda, že nejkrásněji voní staré knihy, nádhernou vůni mají i ty nejnovější tituly, o křídovém papíru ani nemluvě. Je zbytečné se o zážitek prvního přivonění k čerstvě zakoupené knize ochuzovat jen z nějakého předsudku, že je to zvrhlé, beztak to děláme všichni. 🙂
Melodické šustění papíru
Se sluchem samozřejmě souvisí zvuk stránek při listování. Ano, v tomhle tištěným knihám různé prográmky imitující rozevřenou knihu (v takovém formátu vydáváme naše povídky) šlapou na paty, ale těžko na tom někdy budou líp – každý papír šustí jinak, navíc to ovlivňuje i rychlost a vůbec – ono to stejně na tom počítači zní jaksi uměle.
Pohladit hřbet
Což o to, uchopit můžeme i čtečku, ale je to stejné jako s šuměním stránek – každá kniha je na omak jiná. Má jinou tloušťku, váhu, odlišný druh papíru a vazby… Navíc většina titulů se velmi příjemně nosí v podpaží jako tzv. image maker – jsem čtenář a hrdě se k tomu hlásím, můžete to použít i jako starosvětský (ale prý stále účinný) nástroj k seznamování.
Ochutnat
S chutí je to těžké. Normální člověk knížky nejí a papír neolizuje, ale dětem, těm leporela mooc chutnají a ani zapřisáhlé příznivce e-knih by jistě ani nenapadlo jim místo toho nastrčit čtečku. 🙂 I tak ale pro jistotu kupujte ta plastová…
A co vy? Jste zastánci klasických knih, či fandíte elektronickým?
Pavla Lžičařová (šéfredaktorka)
pavla.lzicarova@fantasyplanet.cz
Přečtěte si i další redakční úvodníky, které od 25. 12. 2011 vydáváme každou neděli.
Šikula 😉
Fandím elektronickému čtení, zvláště na cesty je čtečka mnohem praktičtější, ale na druhou stranu jsem sběratelkou knih. Kupuju knihy, které si přečtu nejspíš za pár let, a kupuju je jen pro pocit, že je mám. Elektronické čtení má bez pochyb svou budoucnost a nakladatelé by se tímto dlouhodobým trendem měli zabývat ještě více, na druhou stranu, pohled na knihovnu plnou oblíbených knih potěší stejně, jako pohled na úchvatný obraz.
Kniha je prostě kniha. Soubor mi radost neudělá. Ale holt doba směřuje k tomu, že ten papír budem časem muset oželet.
Podstatny rozdil se tyka skoly. Zatimco knihou je mozne bez nasledku majznout spoluzaka po hlave, elektronicka zarizeni toto neumoznuji, pokud tedy nejsme hodne bohati.
Za sebe musím říct, že jsem jednoznačně pro klasické knihy – už proto jak rád se kochám obálkama, které mají i celkem velký vliv na to, co koupím a co ne (Pavla má samozřejmě pravdu, že hlavní je obsah, ale v té záplavě je obálka to první, co zaujme). Tohle je pak u čtečky s ohledem na velikost displaje samozřejmě úplně jinde. Když připočtu minimální cenový rozdíl mezi knihou a e-bookem, kde ale u knihy mám dojem, že si za svoje peníze taky něco odnáším, není co řešit. E-booky mají v mých očích zatím jen jedinou výhodu, a to úsporu místa. Pokud teď uvažuju o koupi čtečky, je to především kvůli dvěma autorům, které bych si rád přečetl, ale nechci je (zatím?) kupovat a půjčení v knihovně je z mnoha důvodů problematické. Mluvím o G. R. R. Martinovi a Stevenu Eriksonovi 🙂 Čím víc je ale nabídkou čteček probírám, tím víc komplikací přede mnou vyvstává (kompatibilita formátů a pod) takže mě to zase spíš odrazuje. Nechci tím říct, že bych proti e-bookům nějak brojil nebo cítil potřebu je hanět, je to jen o tom, že mě osobně zatím mnoho nenabízejí, abych podstoupil tu poměrně velkou vstupní investici. Nemluvě o tom, že by pak padlo i to, co je na knihách taky moc hezké, a sice procházení knihkupectví či slídění v antikvariátech a následná radost nad objevem nějakého pokladu 🙂 Je jasné, že pokrok se nezastaví, ale osobně toho lituju. Čtečka sice dost nabízí, ale poměrně hodně toho i bere a ten výsledný sčot pro a proti asi vyjde u každého trochu jinak.
Blackout
Až nastane TMA, knihy zde zůstanou s námi, abychom z nich mohli čerpat radost, poučení, papír na podpal či cigarety. 😉
Čtečku jsem našla pod stromečkem. Ale kdyby nebyla, tak sama si ji nejspíš nekoupím. Teď ji využívám převážně k četbě odborné literatury. Penízky, co ušetřím, investuji do milované beletrie, protože bych se bez potěšení uvedených výše v článku neobešla.:)
Tlustý zlý strýc Leonard
Čtečky jsou zhola zbytečná udělátka… Jejich zastánci mají jediný (zdánlivě) rozumný argument, a sice, že s nimi odpadá zavalení bytu regály s knihami. To je sice pravda, jenže – žiju sice v nevelké místnosti s bratru čtyřmi tisíci svazků a není tu k hnutí, ale nejstarší z nich je z roku 1835 a spousta dalších z konce devatenáctého nebo začátku dvacátého století. Jak tohle chcete s elektronikou dosáhnout? Životnost jakýchkoli dat je, jak se prozatím ukazuje, nanejvýš patnáct až dvacet let; po té době, i kdyby se soubor mezitím samovolně nerozsypal, prostě už neseženete přehrávací mašinku kompatibilní s použitým nosičem. (A to ani nemluvím o tom, že číst cokoli z té odpudivě šedé plochy mi připadá jako chodit v teplákách do divadla.)
Ještě jeden bod pro knihy. Nebolí mě z nich tolik oči, jako když čučim dlouho do jakýhokoliv monitoru.
to Kamča
Čtečky nezáří tak jako monitory, mají “pasivní” displeje, tzn. oči z toho nebolí.
to: Tlustý zlý strýc Leonard
Něco podobného jsi nejspíš říkal před pár lety o počítačích 🙂
To Tlustý zlý strýc Leonard
No je fakt, že tohle je taky jedna z věcí, kterých se trochu bojím, budoucí problémy s kompatibilitou. Přece jen knihu člověk může užívat desítky let, jak dlouho vydrží čtečka, resp. jak dlouho dokáže přečíst v roce 2012 zakoupený soubor? Ačkoliv věci znalí tvrdí, že s tímhle by být problém neměl. Na druhou stranu, asi bych ještě někde našel disketu s nějakými soubory v T602 a co teď s nima? 🙂 Případně pořád si schraňuju svou sbírku originálních magnetofonových kazet, ale jak jsem nedávno koukal, přehrávač už aby taky člověk v obchodě pohledal. Doufám, že se mi ten můj ještě nějakou dobu nerozsype 🙂 Je to určitě zajímavý formát, ale jeho užitečnost ukáže teprv čas. Další věc je, jak ty e-booky rozvrátí trh. Viz CD versus MP3. I kdyby se čtenáři ukázali poctivější než hudební fandové a skutečně knihy kupovali, nejen pirátili (ale jsem skeptik), rozšíření e-booků bude znamenat zánik kamenných knihkupectví a celého toho objevovacího rituálu, čehož bych já osobně želel. Na druhou stranu, debata pod Bandžuchovou knihou ukázala, že už dneska je poměrně silná skupina čtenářů, která do knihkupectví nechodí. Sakra, cítím se najednou jak fosílie 🙂
Kulaginovi: Já to o nich říkám pořád: Když můžete něco udělat elektronicky nebo “jinak”, “jinak” to bude spolehlivější, levnější, rychlejší a kvalitnější… Jasně, neplatí to vždycky ve všech bodech, nicméně – platit ve frontě u pokladny kartou je obvykle mnohem zdlouhavější než vyřídit to opravdovými penězi (a taky to víc stojí), staré ručně kreslené grotesky – lhostejno, zda od Disneye či od Hanny a Barbery – jsou podstatně lepší ty počítačově animované, a vytisknout na počítačové tiskárně paragon na jednu položku (což jsem v jednom obzvlášť pokrokovém obchodě zažil) trvalo asi dvě minuty, zatímco ručně by to bylo za pět vteřin. Dokonce i jako pachatel prózy vím, že na psacím stroji jsem – i přes nutnost psát napřed ručně a datlovat až načisto opis – tvoříval rychleji… (I když to mohlo být spíš mladistvým nadšením, ruku v ruce s blaženou nevědomostí o tom, na co všechno je při psaní třeba dbát.)
Schrammovi: “Čtenáři, kteří už do knihkupectví nechodí…” To byli ti, co vyžadovali ukázku, neb jim přišlo hloupé si tam zajít a v té knize si zalistovat, že? Aniž by si uvědomovali, že tenhle “přímý kontakt” dá člověku podstatně víc informací než nějaká ukázka; u beletrie to sice tolik nepomůže, ale v tzv. literatuře faktu (a vůbec u odborných publikací) už způsob, jakým je kniha vypravená, napoví hodně o její hodnověrnosti. (Jenže i kdyby tu ukázku dostali, tihle lidé by frfňali stejně – u krátké, že se z ní nic nepozná, u dlouhé, že ji nemají čas číst. Pokud by ji vůbec otevřeli – třeba zrovna tady na Fantasy Planet se povídky a ukázky v poslední době mému počítači zjevují – místo jako normální článek – ve tvaru kompaktního černého obdélníku.)
Kompatibilita
Jak už tady padlo: značnou část dnešních digitálních souborů a programů za deset let vůbec neotevřete. Počítačový byznys jede způsobem “dnes použij a zítra zahoď”. Když jsme si pořídili nový počítač s Win 7, koukal jsem jak zjara – polovinu (originálních) dévédéček s počítačovými hrami to vůbec neotevřelo a polovinu z toho zbytku to sice otevřelo a nainstalovalo, ale nerozběhlo … Na pokusy o připojení 6 let staré tiskárny a skeneru to vůbec nereagovalo, i když mám od obou instalační CD… Řeči o budoucí kompatibilitě mi připadají jednoduše zcestné.
Já jsem si elektronické knihy hodně oblíbila a v poslední době jich čtu víc než papírových. Ale tím se papíru úplně nevzdávám: v mých očích je papírová kniha vhodnější, pokud ji chcete *vlastnit*, kdežto na samotné *čtení* dávám přednost elektronické. Proto věřím, že i v budoucnu budou vedle sebe existovat obě varianty, i když jejich poměr se bude ještě nějakou dobu upravovat.
Sama pro sebe si už chvíli sestavuju přehled výhod a nevýhod obou variant a zatím se to drží poměrně vyrovnaně. Fanoušci pocitových vjemů si k papírové knize ještě připíšou hmat, vůni a podobné, ty pro mě příliš velkou roli nehrajou. Elektronickou knihu beru při čtení ve čtečce, takže některé vlastnosti záleží na konkrétním přístroji.
Výhody papírové knihy
– nevybije se
– funguje bez dalších podmínek: nepotřebuju nic dalšího (HW, SW), bude čitelná i za 100 let, nemá DRM
– rychlejší, pohodlnější pro letmé listování
– pád na zem jí neublíží
– když mě omrzí, můžu ji prodat
– dá se podepsat, věnovat
– lze ji prodat, zdědit
– je vidět obálka, dá se vystavit v knihovně
Výhody elektronické knihy
– ani tlustá bichle moc neváží
– nemusím ji při čtení držet rozevřenou, dá se zároveň držet i otáčet stránky jednou rukou
– můžu jich mít po ruce i na cestách kolik chci najednou, včetně slovníku
– snazší vyhledávání podle jmen, ve slovníku apod.
– dá se zálohovat
– používáním se neničí
– snese určitou vzdušnou vlhkost, upatlání od jídla není fatální
– sama si pamatuje, kam jsem dočetla
– můžu si vpisovat poznámky přímo do knihy, aniž by to na ní zanechalo trvalé následky
Jen pro upřesnění
Aby se zamezilo zbytečnému flejmu: nechtěl jsem tím odkazem na poptávku ukázek z knih nikoho dehonestovat, že si objednává knihy po internetu a nechodí do knihkupectví. Proti gustu žádný dišputát, samozřejmě. Jen jsem tím chtěl poukázat na to, že i čtenářské návyky a potřeby se mění. Toť vše, nic víc 🙂
to idle
Taky doufám, že obě varianty budou existovat vedle sebe (a nebude moc takových počinů a la poslední Žamboch, že kniha vyšla toliko elektronicky). Otázkou ale je jestli nedojde k něčemu podobnému jako u muziky a rostoucí obliba e-booků nerozvrátí de facto knižní trh. V tom smyslu, že klasické knihy budou už jen pro fajnšmerky, čemuž bude odpovídat cena. Takže člověk bude nucen ekonomicky kupovat spíš ty e-booky a knih si bude moct dovolit méně, což opět zvedne jejich cenu. Ale to už působím jako e-book hater, což nechci. Spíš ze mě teď mluví zkušenost, kdy jsem si v poslední době chtěl koupit několik CD, ovšem ani Bontonland coby (snad?) největší síť je neměl na skladě u nás ve městě a dokonce ani v e-shopu. A to se nebavím o nějakých marginálních žánrech nebo x let starých deskách! Je asi moje chyba, že neposlouchám Helenku Vondráčkovou a Míšu Davida 🙂
Schramm: No, ono to asi do určité míry tak dopadne, že knihy budou vycházet v menších nákladech a tím pádem dražší. Někoho se to dotkne míň, někoho víc; já nemusím vlastnit všechno, co čtu, stačí mi pár vybraných, takže se s tím smířím. Někoho se to asi dotkne víc.
Co se týče těch CD, tam se projevuje i větší globálnost, zahraniční nahrávky vůbec není potřeba nakupovat u nás. V Bontonlandu jsem kapely pro mě zajímavé nenacházela ani před deseti lety, teď vůbec nemám tušení. Zahraniční hudbu si spíš necháváme poslat z CDWOW nebo jiného globálního obchodu, co si neúčtuje poštovné, a české kapely třebas na koncertech.
Knižní trh je víc omezený jazykem, takže si netroufám odhadovat.
to: Tlustý zlý strýc Leonard, VŠ
Tak se ty soubory za deset let překonvertují do něčeho kompatabilního, a bude to.
VŠ
To Kulagin: výrobci softwaru i hardwaru přicházejí pořád s něčím novým, to nové bývá dost často nekompatibilní s tím starým (viz praktická zkušenost, kterou jsem popsal nahoře). Jsem přesvědčený, že nekompatibilita je záměrná – nutí vás, abyste si kupovali nové komponenty, i když vám ty staré pořád ještě slouží.
Druhá věc, kterou popsal Leonard je ta, že digitální soubory mají tendenci se “kazit”. Stačí pár let a některé z nich už prostě neotevřete (rovněž zkušenost).
Hlavní výhoda
Hlavní výhoda pro mě – některé knihy zřejmě už do češtiny nikdo nikdy nepřeloží a já si je můžu stáhnout bez toho, že bych porušil autorská práva (vzhledem k jejich stáří). Za druhé – nejsem odkázán na Českou poštu, zbrusu novou knihu si můžu za chvíli po jejím vydání v zahraničí přečíst na mém Kindlu.
¨…?
Já tedy poslední dobou kupuji jen e-knihy. Důvody?
Cena – z amazonu si knihu můžu stáhnout za 1-5 dolarů a je to plnohodnotná kniha (kde si tady koupím 200-300 stránkovou knihu za stovku?)
Rychlost – kliknu zaplatit, kniha se stáhne a můžu číst. Celý tenhle proces trvá 30 vteřin. Knihy si můžu kupovat klidně z vany, nemusím nikam chodit ani čekat, než mi to přijde poštou + neplatím žádné poštovné ani neutrácím za benzín, kt. bych dal za navštívení knihkupectví.
Formát – ebook má jednu velikost, jednu váhu a můžu v tom mít tuny knih. Takhle jsem si třeba mohl vzít 600 stránkovou knihu na pauzu mezi přednáškami a vůbec mě to neštvalo. Navíc těch knih můžu mít sebou hodně a nejsem vázán jen na jednu.
Jazyk – Slečna Lžičařová čte pravděpodobně pouze v mateřském jazyce… Ohromná škoda vzhledem k tomu, že některé knihy, kt. jsou výborné, se k nám nepřekládají už jen z toho důvodu, že je vydávají malí autoři bez nakladatelství, kt. publikují pouze eknihy (nejméně nákladné a nejjednodušší). Třeba Kindle obsahuje mnoho výkladových slovníků (AJ, NJ, ŠJ, JJ a já nevím, jaké další jazyky ještě) podle toho, kde si Kindle koupíte. Já objednával z Ameriky, čili mám AJ slovník a je to absolutně neocenitelné. Ještě navíc se ty slovníky dají změnit, takže třeba se dá nahrát do Kindle i český slovník (ačkoliv tomu anglickému se nemůže srovnávat).
Fyzické knihy si už kupuju jen a pouze do knihovny, když chci vyhodit peníze za nějaký můj vrtoch a zkrášlit si pokoj… Ačkoliv se mi to zdá škoda, když dám třeba za Božskou Komedii v češtině cca 600, nebo kolik že to stojí a na Amazonu je ta kniha, prosím pěkně, ZADARMO. Takže ano, na čtení jednoznačně ebooky, na prohlížení fyzické knihy…
Pro ty, co se brání ebookům -> braňte se taky počítačům, mobilům, automobilům a vůbec, odstěhujte se do nějaké vesnice v Americe a žijte jako Amishové :-). Bez urážky :-))
T602
S tímhle formátem si ví rady OpenOffice/Libreoffice (protože 602 software přestalo vyvíjet vlastní balík a přešlo na upravenou verzi OOo.) Každopádně rada v budoucnu překonvertovávat v podstatě znamená překonvertovávat svou knihovnu průběžně… pokud vám to dovolí samotný soubor (mluvím o těch oficiálních, ne o pirátských, na nichž se pak opravdu dá ušetřit)…
Vždycky mne fascinuje, když vydavatelé dojdou k závěru, že cena za samo fyzické vytvoření fyzické knihy je v podstatě to nejmenší z ceny knihy jako takové, a proto jsou e-booky “ne o moc levnější”. Říkám si – “Hm…”
Já osobně nejsem odpůrce “digitálního” čtení. Akorát bych si asi nikdy nekoupil čtečku, připadají mi dost malé. Osvědčil se mi netbook – koupilili jsme ho s velkou obrazovkou, ale pořád dost lehký a baterky vydrží 4 hodiny. Vyhovuje mi právě to podsvícení obrazovky – nepotřebuju na čtení lampičku.
To standa.e
No, ačkoliv pro mě je minimální rozdíl v ceně mezi knihou a e-bookem taky argument (co jsem zatím tak viděl, dělá to v průměru 150 Kč, což já pořád za artefakt dám raději si koupit pár nehmatatelných megabajtů), je ale třeba vzít v potaz, že pořád je i v té digi verzi práce autora, práce redaktora, práce grafika, takže se tomu zas až tak nedivím. Na otravné překonvertovávání, resp. ukládání na nová a nová média se dívám podobně.
to Scot
A co třeba: “A jestli se vám to nelíbí, jak to tu děláme, odstěhujte se do KLDR…”? Teda jak lze z nekonfliktního tématu udělat prasárnu, když dost pevně věříte ve vlastní moudro… Věřím, že ty knihy stažené za 30 sekund máte také samozřejmě přečtené a že těch 30 sekund oproti třeba týdnu putování jejich fyzických bratříčků sehrává ve vašem životě rozhodující úlohu, že je to něco otázka života a smrti. ;-).
Vydávat e-book za stejný fundament naší civilizace jako automobil či PC je, ovšem, dost úsměvné. Asi jako když jsou lidé, kteří nepřežijí bez produktů apple…
Navrhoval bych trochu střízlivosti a méně okouzlení technoudělátky. Já třeba chodím do prodejny knih raději, než do té vany 😉
Tím nijak smysl a význam digitální podoby textu nezpochybňuji. Jejich význam spatřuji především v možnosti široké distribuce i nízké ceny (nevytvoří-li distributoři z důvodu kšeftu umělé bariéry).
Ale tak, jako kino nezničilo divadlo a televize nezničila kino, nemyslím, že čtečky zničí knihu.
Mimochodem, na základě čeho posuzujete jazykovou vybavenost slečny Lžičarové? Že není přisátá s kindle na Amazonu? Mám kamaráda, jenž také není. A půlka jeho knihovny je v AJ a ve Fr…
Teď mě napadlo – knihy pracují ve velmi jednoduchém multitaskingu. Mohu je rozložit v prostoru založené na x stranách a hledět hned do několika najednou. Umí tohle vaše čtečka? 😉
To Scot
Jo, tohle všechno chápu a beru (jen jsem netušil, že to placení je tak rychlý, ale vlastně ani neví jak to funguje) – je to ale háček pro mě osobně: e-book pro mě není plnohodnotná kniha, je to “jen” plnohodnotný text. Výtvarná stránka věci je úplně jinde – pořád jsou věci co mají ilustrace, mapky atd. a mě osobně nějaký zvětšování na maličkatém displejku prudí, přiznám 🙂 Proto jak píšu výš, když si můžu vybrat, jestli budu mít na disku pár mega nebo v ruce pár set stran a rozdíl v ceně bude těch 100, 150 Kč, zatím nemám motivaci se o e-booky víc zajímat.
Druhá věc je, že tohle je servis Amazonu, ale sám Kindle je naprosto user unfriendly vůči produktům, které nejsou od Amazonu. Tak jsem tomu alespoň porozuměl, když jsem se snažil se nabídkou čteček probrat. Uvažuju totiž o ní, ale hlavně pro četbu zahraničních odborných prací. Akorát že v tom pořád tápu, pořád vyskakují nějakcí čertíci z krabičky, takže to možná dopadne tak, že se na to s ohledem na výši investice vykašlu. Máš s tímhle nějakou zkušenost? Myslím s kompatibilitou ne-amazoních produktů?
Nějak se mi smazala půlka předchozího příspěvku, takže ještě jednou: já nejsem odpůrce digitálního čtení, ALE e-book pro mě vždycky bude jenom náhražka. Už jenom proto, že do e-booku se prostě nedokážu začíst jako do (skutečné) knížky.
Jinak pro Scota: odstěhovat se na nějakou samotu uprostřed hlubokých lesů – to je můj sen a jednou se mi snad splní 🙂
to Schramm
Jednou jsem také přemýšlel… ale vždy jsem končil také u čertíků 😉 A za danou cenu musí, pro mě, ta čtečka (i s elektronickým papírem) nabízet víc služeb (sloužit např. jako mp3, externí datové úložiště, zvládat maximum formátů, napadá mne GPS modul, délka výdrže, budoucí rozšiřitelnost (abych najednou nezjistil, že kvůli “novým” formátům knih mohu starou čtečku zahodit…), atp. Že by to byla taková hračka na prostoje když někam jedu, do vlaku a tak. Pro DOMÁCÍ čtení žádné výhody nevidím – i tu knížku můžu číst ve vaně.
No a nikdy jsem nesehnal nic, co by odpovídalo sumě, kterou jsem ochotný za podobnou hračku dát. A pak si vzpomenu na ty tuny pdfek a epubů co se člověku válí nesmyslně po disku už teď a nikdy je stejně nepřečte… Nakonec vždy končím u toho, že zatím mi stačí kniha a netbook, který si vozím z důvodů pracovních. Ony ty věci kolem (nákup, knihovna atp.) vytvářejí i určitý filtr toho, co “opravdu musím mít”.
VŠ
Také mám ten sen 😉
To standa.e
Koukám, že to vidíme podobně. Já se mimo jiné zasekl na tom, že většinu odborných zahraničních knih, které bych tak četl (protože u počítače čtu neskutečně pomalu, nebaví mě to, vadí mi to) mám v pdfku – a s tím prý ty čtečky mají docela problém. Resp. mi byla doporučena ne standardní čtečka, ale čtečka většího formátu – což už ale oslabuje argument pohodlného čtení na cestách – třeba ve prospěch toho netbooku, kde si zrovna můžu dělat poznámky nebo začít psát text. U beletrie vidím fakt jen tu výhodu, že bych mohl mít po ruce knihy, které nechci řídit fyzicky kvůli místu. Jinak totiž taky věci, které jsou spíš jen na jedno přečtení (typu většina dílů JFK) se rekrutuje buď z knihovny nebo v zápůjčce od kámošů. Takže zatím váhám a marně čekám na ten podnět, který by mě nějak popostrčil. Třebaže tady padají pro e-booky arguementy, které respektuju. Čili za mě bod pro Pavlu, že s tímhle článkem přišla, očividně to alespoň pro mě bude docela zajímavá diskuse.
Jo a s tím filtrem máš taky pravdu. Vidím to u sebe naprosto jasně, co se týče jak těch pdfek, tak třeba mp3. Alba už dávno nemám naposlouchaná tak, jako když jsem si je musel nahrávat z kazety na kazetu 🙂 Ale to je problém každého osobně, jestli bude nebo nebude hungry ghost 🙂
to: VŠ
Existují i čtečky s TFT displejem.
To TSLeonard
Nějak jsem nepochopil, proč bych neměl chodit do knihkupectví nakupovat knihy, a současně neměl chtít na netu ukázku? Protože za ty ukázky jsem “bojoval” jako první ve zmíněné diskuzi já. Ukázky na netu čtu rád a chci je, stepovat listujíc knihou v obchodě mě prostě nebaví, knihu jsem si přes net nikdy neobjednal a vše zásadně kupuji v knihkupectvích, převážně speciálkách …. svět zkrátka není černobílý. Pokud to má někdo jinak, ať si to užije, mně stačí, když mě s tím svým “zaručeně správným” přístupeme nebude prudit.
U čteček je skutečný problém jen jeden, a to nekompaktibilita formátu. Jinak mají své klady, stejně jako je mají klasické knihy. Ty druhé osobně jednoznačně preferuji, ale jsou situace, kdy není co řešit …. 1) chci knihu která momentálně není na trhu, a nemíním čekat až nakladatel možná dotiskne. 2) již v diskuzi zmíněný nákup cizojazyčné literatury, kdy je celý proces platby i “doručení” podstatně snazší a většinou i levnější (i když například bookdepository zasílá zdarma, celekem svižně a většinou i za míň) 3) ideální je čtečka na cesty, protože například 14 dní relaxační dovolené znamená mít s sebou min 4 knihy, a kdo se s tím má tahat.
Jinak nechápu proč tu řešit nějaké buď a nebo …. myslím, že elektronické i papírové knihy mohou a budou v pohodě ještě dlooouho existovat vedle sebe. Naštěstí.
Jo, čtu knížky jenom v češtině, protože anglicky moc neumím a bylo by to pro mě martyrium. 🙂 Nicméně o tomhle tématu by šlo diskutovat do aleluja, já se v článku, jak se to ostatně v perexu výslovně píše, soustředila pouze na lidské smysly. Záleží na tom, co je pro lidi důležité, uvědomili jste si třeba, že kdyby papírové knížky úplně zanikly, už tu nebudou žádné autogramiády a podpisy autora budeme sbírat na nějaké blbé papírky? 🙂 A křty se budou muset odbývat bez toho krásného polévacího rituálu… Jinak se ale plně ztotožňuji s názorem MichaelaS > papír i čtečky budou vedle koexistovat a vzájemně se doplňovat.
Papír > čtečka
Ač je čtečka e-booků jistojistě šikovná hračka na cesty či může fungovat jako úspěšný šetřič drahocenného místa, pro mě není nad papír neboli starou dobrou KNIHU.
Znáte ten pocit, kdy vyrazíte do oblíbeného knihkupectví jen tak “omrknout” situaci? A jdete domů samozřejmě s další novou knihou s kterou se nejdřív mazlíte, okukujete obálku, přičichnete, začtete se… Po přečtení uložíte do knihovničky a tak pořád dokola?
Tak o to bych se nerad v budoucnosti připravil. 🙂
kniha
Obojí má své výhody, ale kniha je hold kniha. Já dávám taky hodně na vůni a vzhled, takže mi tvůj článek mluví z duše. Výhodou e-booků je ušetření místa a bolavých zad, ale jinak v mém případě jednoznačně vede kniha.
to zdenda:
Jo, ten pocit znám… Jdu obhlédnout situaci a vrátím se s pěti jinýma knížkama ;-).
Nádhera, ten pocit, když si pak z povinnosti nadávám, že jsem se zas vydal z peněz a uvnitř duše se sám na sebe drze šklebím a mám z nákupu radost a těším se na to průběžné občasné listování možná víc než na samotné čtení 😉
to Schramm:
U mp3 jsem s úžasem zjistil, že nakonec stejně poslouchám víceméně dokola jen ty samé kousky. Ale je pravda, že zde jsem ty kousky povětšinou poznal právě díky internetu, protože ta naše rádia… Tak jsem si je nakonec koupil všechny i na CD, abych vyjádřil svůj vztah k interpretům (Mono, The Black Heart Procession, Three Mile Pilot, Evpatoria Report, Diana Krall…). Ale to už je jiná historie.
Pavla:
Úžasné je i to, jaká historie se někdy s těmi knihami váže – stará ex libris, stará věnování, razítka školních knihoven, hlavonožec namalovaný nepozorné mamince dítětem doprostřed příběhu…
Všiml jsem si u sebe, že text vstřebávaný z knihy chutná/působí jinak než z čtečky. Často se mi stalo, že si nějakou povídku spojuji hodně s vůní knihy a dotekem obálky a stránek a jaksi bohatěji si ji vybavuji. Je to 3D zážitek. S nástupem eknih jsem začal kupovat, sbírat a ještě víc si užívat ty papírové.
e-cokoliv nebrat
Já sem jedním z těch paranoidních staromilců, co by se nejraději vrátili na stromy a moderná e-všechno doba se mi hnusí.
Pro mě je e-kniha další z průserů na kterou uživatelé časem doplatí (viz. např. Amazon který na dálku uživatelům smazal data). S dalším rozmachem začnou být viry pro e-zařízení apod.
Nehledě na to, že s e-knihou odchází rovněž svoboda a to je pro mě to hlavní, co v životě hledám. Papírovou knihu po zakoupení vlastním (můžu jí prodat nebo půjčit), e-knihu ne (dobrý článek http://www.lupa.cz/clanky/elektronicke-knihy-z-pohledu-pravniho/).
A jak už tu bylo zmíněno výhody a nevýhody. Papírová kníha nejde rosednout v batohu, nevybije se, jde použít jako podložka pod monitor nebo zařážka pod dveře (pokud stojí za ho…), nic nevyzařuje, je univerzální (jednorázová) tj. co je psáno to je dáno, ne že s další verzí firmware něco přestane fungovat.
A čistě suběktivně, člověk s papírovou knihou v MHD nevypadá jako idiot, což se ovšem nedá říct o lidech co v MHD drží v ruce plast 20x15cm, koukají do něj a někteří se smějí, někteří vypadají vážně apod…
Takže za sebe říkám e-knihy v žádném případě nebrat a nepodporovat.
to: George, Herne
George: Já čtu jak papírové knihy, tak eknihy ve čtečce a žádný rozdíl v tom nevidím.
Herne: Vědeckotechnický pokrok nezastavíš 🙂
No popravdě z e-booku nejsem vůbec nadšený. Už tak se knihy šplhají do horentních částek a e-booky tomu rozhodně nepomáhají. Ale holt, taková je doba. Prostě uvidíme, jak se to během pár let zamíchá. Myslím, že v ČR a celkově v Evropě je knižních staromilců naštěstí dost.
Knížky nedám. 🙂 Vše je v článku, ta vůně, šustění stránek a celkově to, že si ji můžu pohladit (teď z ním jako úchyl) – to všechno by mi v čtečce hodně chybělo.
A přeplněné knihovničky jsou z toho všeho nejlepší. 🙂
Anketa 🙂
Mě by třeba zajímalo, jestli by šlo nějak vysledovat nějakou “zákonitost” ve vztahu ke čtečkám stran toho kdo inklinuje spíš k fantasy nebo naopak ke sci-fi. Myslím ve smyslu takového toho zjednodušení, že fandové sci-fi jsou víc geekové a fandové fantasy víc konzervy (jasně, je to naprosto nesmyslná otázka, ale ať je legrace) 🙂
Hlasuju pro papír!
Ale to u mě asi nikoho nepřekvapí… 🙂
Myslím, že tohle srovnání tu ještě nezaznělo: u kojení miminka můžu číst papírovou knihu (odzkoušeno na tlusté Jane Eyre – oxford edition), ale nemůžu číst z čtečky. Cokoliv digitálního v mých rukou mé děti natolik fascinuje (asi ten svit displeje?), že se vykroutí, aby taky viděly, a nenakojí…
Ale to vás muže asi nebere, co:)))
to Schramm
Jsem nakloněný spíš technologické SF a přesto fandím knihám. V tom to opravdu nebude. Sám jsem měl teorii, že kdo skutečně rozumí smyslu technologického pokroku, ten chápe význam fungujících, jednoduchých, nekomplikovaných a přesto neuvěřitelně efektivních věcí, jako jsou knihy.
A fanatičtí uctívači “nového, jednoduššího, snazšího” pro mě byli spíš tak trochu pozéři, než skuteční “geekové”.
To standa.e
Tak teď jsi mi zničil moje kruhy 🙂
to: Schramm, standa.e
Já jsem nakloněný každé dobré knize, ať je to sci – fi nebo fantasy, a ať je v papíru, nebo ve čtečce.
to Schramm
😉 Bylo mi potěšením.
komentar
Teda cast komentaru jsem precetl. Mno. Vetsina odpovida tomu pod jakym jsou clankem, viz strycek Leonard.
Tak pro staromilce. Ctecku jsem si poridil az loni, do te doby jsem cetl 20 let z papiru. A od te doby se nekolikrat opakoval scenar- pujcim knizku v knihovne a nakonec stejne nahraju do ctecky, protoze se to vejde do kapsy, pamatuje si to kde jsem skoncil, neboli z toho oci a na prvni pohled to vypada skoro identicky s papirem.
A k clanku.
Ke knizkam necucham, nehladim je po hrbete ani se nekocham obalkou a jeste je ochutnavat? Fakt ne. A bolave zapesti protoze ma knizka 400+ stran si taky odpustim diky ctecce.
To Y:
No jo, když tobě stačí pouze příběh, tak jsou pro tebe čtečky ideální. Jenže já se s tebou v tomto asi nikdy neztožním. Kromě toho, co popsala Pavla a blaženého pocitu z vlastnění, jsem úchylný i na neustálé nahlížení do obsahu, abych věděl, co je za kapitolu bude následovat, listuji i zpátky “v čase”, abych si porovnal info, nebo prostě jen projíždím nepřečtený stránky a uzobávám utřzky vět, aby mi poodhalily, co bude následovat, jestli tam ještě bude, či nebude ta či ona pastava atd… A možná je to úchylný i na knihofilské poměry (a je mi to jedno), ale krom láskyplného pohlazení knihy se občas uchyluji i letmému polibku, pokud se pročtu k něčemu, co mě obzvlášt nadchne. Líbat a hladit nějaký soubor mi přijde poněkud neosobní, nehledě na to že bych se ve skutečnosti laskal jen se zobrazovací plochou a nikoliv se samotným souborem. Navíc si nedvedu představit barevné komixy ve čtečce.
Ad bolavé oči:
Pokud máš vhodné podmínky ke čtění tj. vhodné osvětlení, vzdálenost od očí, ostrý obraz, barvy, kontrast písma s podkladem a já nevim, co ještě, neměli by tě oči bolet ani ze čtěčky natož pak z knihy.
já se tady přihlásím jakožto odborník – vyrábím ebooky pro palmknihy. (Čekám, že mě asi zabijete, ale risknu to:)
Myslím, že s e-knihami je práve ten problém, že se srovnávají s papírovými, ale vzato kolem a kolem, ono je to trochu jiné médium, tak trochu jako kino a divadlo.
E-kniha je primárně spotřební zboží a nejlépe se hodí na “vlakové” čtení – tedy měla by se jednoduše koupit, stáhnout, přečíst a pak smazat. (Čímž se trochu odbourává řešení budoucí kompatibility). Když budete mít ke knížce hlubší vztah, stejně si ji koupíte. Je to prostě pohodlnější než s sebou tahat tlusté bichle, nedejbože, jede-li člověk na dovolenou, tak místu další příruční tašky si vezme jeden tenoučký přístroj.
Jakékoliv jiné typy e-knih než beletrie v ebooku buď “nejsou ono” nebo se vydávají jen v PDF, které je určené spíš pro počítač než čtečku. Mezi tyhle jiné typy se řadí odborná literatura obrazové publikace nebo třeba již zmíněné komiksy.
Co se týče obrazovky a bolení očí, tak ne nadarmo se říká, že čtečky mají “e-ink” ono jde o to, že display nesvítí, takže vás z něj bolí oči jako z normálního čtení papíru a navíc má ten příjemný bonus, že se dá číst na sluníčku (tedy třeba lépe než papír).
A tady si trochu rýpnu do konkurence – tohle neplatí pro čtečky Wooky.
Abych to shrnula – nesrovnávejte papír a elektroniku. Berte to tak, že něco je lepší tak a něco onak – jako si na něco zajdete do kina a něco si pustíte na DVD. Jakožto knihomol miluju papírové knížky a plnou knihovnu, ale někdy je prostě lepší nacpat čtečku jednorázovým čtením a vyrazit na cesty…:)
A ještě z toho, co tady zaznělo:
Co se týče kompatibility Kindlu a neamazonských knih – je to trochu složité. Kindle totiž funguje na formátu mobi, který se u nás moc nepodporuje, protože se do něj hodně špatně strká DRM nebo jakákoliv jiná ochrana (to jestli vydávat knížky s DRM nebo ne by taky byla diskuze na dlouho). Cokoliv jiného (epub, doc…) už se musí posílat přes Kindlegen (teď doufám, že úplně nekacám, sama ho nevlastním) a ten i dobře udělané formátování někdy naprosto rozhází…
Dále se tu hodně řešilo, proč jsou e-knihy tak drahé a od čeho se odvíjí cena, které se nyní pohybuje mezi polovinou až dvěma třetinami. Nejčastěji totiž zaznívá, že ebook lze vyrobit jako “vedlejší produkt” od papíru – prostě se vezme to, co se připravilo k tisku, to se uloží do epubu a do mobi a kde jsou ty náklady se pak ptáte?
Samozřejmě to takhle nefunguje, elektronická kniha má totiž poměrně hodně specifik, které způsobují, že to, co máte na papíře se prostě do čtečky převést nedá, konkrétně třeba interaktivní obsahy, poznámky pod čarou nebo umíšťování obrázků do textu. Nehledě na to, že drtivá většina knih se převádí z PDF, což je naprosté peklo. A jenom tímhle se dotáváme na hodiny až desítky hodin poměrně kvalifikované práce, kterou je potřeba někomu zaplatit, než se ekniha vydá.
Koukám, že se tu vykrystalizovaly dva tábory …. pro první je kniha především zdrojem zábavy, prostředkem příjemného a někdy i poučného ukrácení volného času, a ti čtečky nijak moc neřeší a berou to čistě pragmaticky, někdy jo, jindy ne. Druhý je v zajetí knižního fetišismu, a s těma nic nehne:-)))))
Jinak z diskuze je jasně vidět, že fakt máme prd co na práci:-))), bo papírové knihy nás v pohodě přežijí, a elektronické pro ničí zlaté oči nezmizí:-).
re. Ruw, all
“nebo prostě jen projíždím nepřečtený stránky a uzobávám utřzky vět, aby mi poodhalily, co bude následovat, jestli tam ještě bude, či nebude ta či ona pastava atd…” 😀
Jako bych viděl při čtení manželku, kterou vždycky nachytám jak je někde vepředu, místo aby četla postupně. “Já jen koukala jestli tam ještě bude ta postava” nebo “teď je to napínavý, to musím přeskočit a mrknou jak to dopadlo a pak se vrátím” 🙂
Tohle prostě se čtečkou, která jen neosobní kus plastu z číny, nejde nahradit.
to All:
Nehledě na to, že kniha má nějakou úpravu, formu, krásnou obálku nebo hřbet. Čtečka je napovrch pořád stejná, takž i ten pocit, jdu si koupit novou knížku člověk “neukojí” protože jen stáhne kus textu z netu.
Co je pro mě další negativum je množství knih ve čtečce. Někdo řekne, na dovolenou nemusím tahat v batohu 10 knížek ale mám to všechno ve čtečce a když mě něco nebaví, tak čtu něco jiného. Je to stejné jako obsah dat na internetu, obrovské množství, které člověk pořád jen letmo prolézá, skáče z jednoho na druhý až se ve finále neumí soustředit na delší čtení.
Knížku na dovolenou si má člověk vzít 1-2 aby jí v klidu přečet a něco z ní měl. Připadá mi to, jako by někteří závodili v tom co nejvíc toho postahovat a vlastně není vůbec důležité jestli to čtu nebo ne. Hlavně že to mám v čtečce. Asi jako muzika na netu nebo filmy. Hromady disky dat který nikdo neumí vstřebat.
a tím bych nesouhlasila, osobně mám přístup momentálně asi k tisíci knížkám a ve čtečce mám většinou tak pět, které postupně pořádně přečtu. Kdybych jela někam na týden na dovolenou a měla tam čas číst, tak za týden klidně deset knih přelouskám…
To rean
Moc díky za zajímavý a střízlivě podaný pohled ze znalé strany barikády! Rád bych se zeptal – jestli jsem to dobře pochopil, tak pokud mám většinu svých e-knih v pdf, tak čtečka není nejlepší partner a je kepší číst to nadále v počítači? Uvažuju totiž o koupi toho zařázení a právě odborná literatura je to hlavní co bych v to četl, resp. čeho mám teď v e-podobě nejvíc.
Jinak ten rozdíl je moc hezky postižený, zaujal mě názor e-book jako spotřební zboží. To je totiž přesně to, co mě zatím nejvíc odrazovalo, pak se totiž ta investice stává moc vysokou prozatím. Protože třeba chápu, že ty náklady na výrobu nejsou tak jednoduché, jak si mnozí myslí (a někde výš jsem to i napsal myslím), přece jen to mám mentálně tak, že 250 Kč za knihu dám v poho, ale pokud bych měl dát 150 za e-book, který pak smažu, to už je pro mě drahá sranda. Takže vlakovky buď kupuju, protože vím, že je budu číst víckrát a bavit je (naposledy Hustej nářez) nebo holt knihovna. Toho krmného čtiva je tam naštěstí pořád dost 🙂
Tím se nechci hádat o tom co je lepší. Naopak spíš mi tohle téma a debata sedla, protože teď o pořízení čtečky dost uvažuju, ale pořád se nemůžu rozhoupat. A tak nějak ve skrytu doufám, že mě někdo přesvědčí, bohužel zatím se nestalo a pořád tápu 🙂
to rean, Schramm
rean: Jasně, proč to udělat jednoduše, když to jde složitě 🙂
Schramm: U většiny čteček je uvedeno, že pdf zvládnou.
To Herne
Jojo, můžu potvrdit čerstvým příkladem: dneska jsem si zrovna KONEČNĚ pořídil Šlechtovo Likario (nojo, pozdě, já vím, ale stalo se :)) a pořád mám tu knihu po ruce a i v práci jsem na ni každou chvíli hodil očko, neb je fakt pěkně udělaná (ačkoliv z obálek brokilonské éry Pohraničí se mi zatím líbí nejmíň, paradoxně :)). A krom toho, třebaže jsem věděl, kde přesně v regále v naší speciálce Šlechta bydlí, stejně mi to nedalo a jsem jsem regály ostatní plus novinky na pultě. O pokecu s prodavačem na téma Bandžuch nemluvě (mimochodem pro ty, co to zajímá, kniha je zatím hodnocena jako solidní a zajímavá :)). Tohle mi prostě Amazon a spol. nikdy nenabídnou. Ale zas plně chápu, že někdo to má jinak, stačí mi jen a pouze příběh a pak stáhne do čtečky a víc neřeší.
To Kulagin
To je právě ono. Zvládnou! Co to znamená? Co jsem se zatím bavil na fórech s e-bookáři (bohužel, neznám nikoho, kdo by ji vlastnil), většinou zní názor přesně v téhle rovině. Jo, jde to číst, ale už musíš postrkovat stránky nebo luštit menší písmo, prostě není to reader friendly jako epub. Nebo si koupit jakousi větší velikost čtečky – pak se ale ptám, jestli v podstatě za stejný prachy už není lepší netbook (i za cenu bolení očí z monitoru).
to: Schramm
Nejlepší je vyzkoušet si to někde v obchodě. Já bych v tom problém neviděl. Nebo si kup tablet.
S těmi PDF je to takové všelijaké, ale třeba Kindle má problém otevřít větší PDF (myslím, že ta hranice byla někde okolo 20MB) a to tak, že se celé sesypalo a bylo potřeba komplet ho přeinstalovat.
Co se týče čtení, tak opět nemám osobní zkušenosti. Představuju si, že se PDFko musí zvětšit a pak rolovat ze strany na stranu, nicméně neznám nikoho, kdo by si na to stěžoval – třeba spolužáci docela běžně používají Kindle na skripta. Myslím, že pokud je člověk šikovný a stáhne si nějaký free prográmek na ořezání bílých okrajů, tak by se tomu rolování mohl i vyhnout.
Jak říkal Schramm, na PDF je lepší něco většího, třeba ten iPad.
To rean
Moc díky za odpověď. Ačkoliv mě zas jen utvrdila v tom, že za téhle situace holt budu prostě čučet do kompu. Pokud čtečku beru přese všechno jako užitečnou věc, tablet pokládám za kravinku k ničemu.
Katastrofa
Já se osobně dmnívám, že jsme účastníky věku katastrofálního odklonu od literatury a za třicet let už nebude knihy kupovat nikdo. Pokud by čtečky tento trend změnily, tak je nutné je uvítat, ale nevím, nevím…
to: Schramm
Tlustý zlý strýc Leonard říká že čtečky jsou zbytečná udělátka, ty zase že tablety jsou kravinka, no, číst se koneckonců dá i z hliněné tabulky nebo svitku březové kůry. Jestli ony ty papírové knihy nejsou zbytečný přepych! 🙂
To pidluke
Jsem už bohužel dost starý na to abych pamatoval, že podobné zvěsti se objevovaly už před těmi 30 lety …. a že by nebylo v Luxoru narváno jak za totáče v masně, to jsem si teda ještě nevšimnul:-)
Už jsem sem nechtěl zasahovat, své jsem řekl, ale poslední MichaelSova replika mi nedá. Před těmi třiceti lety se ozývaly hlasy, že klasická kniha má odzvoněno, neb ji nahradí čtečky mikrofilmů… Tak mi připadá, že tohle je hodně analogická situace. Uvidíme.
Připomíná mi to debaty odpůrců/zastánců CD/vinylu nebo nověji CD/MP3 – lamentace, o kolik byl starý systém lepší, jak ho ten nový zničí atd. Vždycky pak následovalo malé zemětřesení na trhu, pak se prach usadil a oba systémy koexistovaly, resp. koexistují v pohodě dodnes.
Čtečku zatím nemám, ale z prostorových důvodů (byt prostě není nafukovací, už takhle mám polovinu knih v domě rodičů) ji jednou pořídit budu muset. Ano, kniha (stejně jako LP proti CD nebo MP3) skýtá mnohem příjemnější pohled na krásnou obálku a ten pocit držet v ruce pořádnou cihlu je k nezplacení, a to už nemluvím o osáhávání či ochutnávání 🙂 ale čtečka je, ať už si to chcete přiznat nebo ne, mnohem praktičtější. V batohu tak netahám 2kg, ale jen 0,5kg či kolik to váží – a odpadá nejvážnější důvod, proč si nedopřát Vzpomínky ledu či To i v natřískané MHD (stejně je tam čtu, ale častokrát hrozí poškození knihy). Navíc některé tituly např. od Black Library – magazín Hammer and Bolter třeba – vycházejí pouze v elektronické podobě.
Situace pro mně je do budoucnosti jednoznačná – v papírové podobě si budu kupovat jen ty opravdové srdcovky – Eriksona, Červenáka, Ashera, Webera, Abercrombieho, Šlechtu a pár dalších, zbytek bude stahován (legálně, pochopitelně) a ukládán do čtečky. Každému dle jeho vlastní chuti a preferencí, ale brojit proti čtečkám jako proti nějaké satanské technologii která bude nějak degradovat čtení knih je s odpuštěním pitomost….
Myslím, že Fenris to řekl moc pěkně:
Každému podle jeho gusta a nehádat se. Milované autory pořídit domů a zbytek do čtečky:)
Máte čas číst, smradi!
já nemám, čtu si jenom v metru, když někam cestuju…
“A Kalouska taky do prdele.”, jak by řekl Sahula, kdyby dosud žil. 🙂
Ten anonym je ode mě.
zbytecnost
Zbytecna debata, stejne to tu za par let bude vypadat jako ve skvele povidce Cerpadlo 6. 🙂
Jinak jsem mel v planu odpovedet podobne jako Fenris 13. Jeste pred par lety jsem byl toho nazoru, ze ctecka je pro me uplne zbytecna a dal jsem si nekolikrat rocne objednaval pres internet desitky knih, kdyz najednou doslo misto v knihovnach. No co, knihy se vejdou i jinam. Za nejakou dobu doslo misto i “jinde” a dal se mi nakupilo nekolik velkych krabic plnych knih a v ten moment uz opravdu nebylo kam dat dalsi varku. Prisel cas na ctecku. Knih mam velkou spoustu, mam take moc rad jejich vuni, prvni otevreni, letme prolistovani, ale protoze kazdy den ctu cestou z a do prace a nekolikrat mesicne jezdim autobusem hodne daleko, tak jsem se paradoxne ochuzoval o cteni tech knih, na ktere jsem se tesil nejvice (Erikson, Barker…), protoze misto normalni brasny bych musel tahat batoh, aby se mi tam takto velke a tezke knihy vesly. Takze na epickou Eriksonovu serii seda prach, Imagika je nekde v hloubce pod dalsi tunou knih, ani nevim kde. 🙂 Nakupem ctecky se to vsak zmenilo a ja se nemuzu dockat, az tyhle knihy rozectu. Doma se stale “mazlim” s klasickym papirem, vetsinou jsou to velke knihy, ktere by bylo uplne nerealne tahat sebou (encyklopedie, historicka literatura atd.).
Co se tyce jeste toho srovnani, e-ink je opravdu slusna nahrada papiru, pokud mohu cist papir, mohu cist i ctecku. Imagika misto 800 g a obriho kvadru vazi jen 170 gramu. Ctu temer kazdy den a od vanoc jsem nabijel zatim jen 1x, vydrz je excelentni. Cteni pdf (manual k fotaku a jedna kniha) bez problemu, ve ctecce je mozne udelat i oriznuti, takze se zrusi presahujici okraje, lze zmenit velikost pisma (samozrejme v pripade, ze pdf je puvodne prevedene a neni to scan). Pripadne u vetsich formatu je mozne cist na sirku nebo si klasickym “tahem” prsty zoomovat. Ovladani je intuitivni.
Obavy z poskozeni nebo nekompatibility souboru do boudoucna bych se vubec nebal, existuje spousta konvertoru. Jak tu nekdo psal, ze mu nefunguje scanner v novych win atd., tam muze byt nekolik ruznych pricin. Vedle sebe mam 12 let starou inkoustovou tiskarnu HP, ktera bez problemu funguje na Vistach i W7, to same scanner od Canonu. Na disku mame vic jak deset let stare soubory z Cadu, Corelu a jinych programu a neni problem je otevrit, verim, ze to stejne bude platit i o e-knihach, vzdy bude zpusob jak je otevrit.
Trvanlivost knih
Už to tady padlo, jen to trochu rozšířím a zvýrazním….podle mě je hlavní výhodou papírových knih, že pokud se na ně nedostane oheň nebo voda (ve větším množství, už jsem knížky i s úspěchem sušila) jsou prakticky věčné.
Teď si krátím čas při marodění románkem z roku 1937 ….zajímalo by mě, kdo bude neustálím překopírováváním uchovávat elektronické verze nějakých sedmdesát let 🙂
Na druhou stranu el. verze jsou užitečné pro různé “pracovní texty” – články, odborné knížky, které člověk sice za pár let už potřebovat nebude, ale v určitou dobu jich potřebuje mít po ruce několik.
Imho myslím, že čtečky a papír si zase tak nekonkurují – existovat bude obojí.
překlep
sory za hrubku…”neustálým” samozřejmě
To VŠ a standa.e- “samota v lesích”
Přidávám se 🙂
prosla lhuta
Urqhat: nez nas pohlti Slunce nebo postihne jina fatalni katastrofa, tak elektronicke knihy teoreticky nemaji jak zaniknout – co se jednou dostane na internet, je tam naporad. A pokud nas vyhladi mimozemstani, tak je velka sance, ze si pred tim zkopiruji cely internet, tedy i ebooky a teprve pak nas znici (spolecne s papirovyma knihama). :))
mimozemšťané
Jasně, co by si mimozemšťané počali bez naší pornografie..? :))
Mimozemšťané by si museli své mimozemské údy protáhnout nějakým jiným, mimozemským způsobem 🙂 Ale možná by je naše hard-core dílka odradila od invaze…ještě by to nechutně slizské lidstvo mohlo být nakažlivé 🙂
2 Fenris 13:
Nebo, pokud by to byli ultrapuritáni, mohlo by je seznámení se s obsahem internetu přimět invazi provést opravdu ultimátně, aby se pak už nebylo čím nakazit. 🙂
eBooky jsou budoucnost (kopie postu z diskuse v sekci Nové knihy)
Zdar, shodou okolností jsem před chvílí napsal komentář na téma ebooky vs. papír do diskuse k vydání “Ve službách republiky”, tak kopíruju sem na případnější místo, tam si to už stejně asi skoro nikdo nepřečte…
*”Za sebe připojuju jeden důraznej hlas pro rychlejší zavádění eBooku i v češtině, čekám na ně jak na smilování.
Moje story – za posledních víc než 20 let jsem si až do předloňska kupoval každou SF a Fantasy knížku (i další žánry), která mě aspoň trochu oslovila. Výsledek je pěkná sbírka, mám v pracovně skoro tři stěny pokrytý velkou knihovnou od země až ke stropu (s pojízdným žebříkem, abych dosáhl nahoru), která je plná tak, že knížky jsou ve dvou a někde i ve třech řadách za sebou a když chci něco najít, je to boj (měl bych si zavést nějaký systém, ale jsem na tohle bordelář).
Několik posledních let jsem pokukoval po čtečkách eKnih, nakonec jsem se ale rozhoupal až u iPadu. Kouzlu iBooks jsem propadl zcela a papírový knížky beru už jen jako nutný zlo, když neexistuje elektronická verze. Jinak papír nechci, je to přežitek a technologie pokročila. Taky nekoukám na filmy černobíle, když můžu koukat barevně a občas i v 3D.
A protože mi je vcelku jedno, jestli čtu v češtině nebo v angličtině (mírně ale preferuju CZ), tak za poslední rok jsem koupil všehovšudy cca 4–5 knížek (x násobný pokles) a to jen proto, že šlo o český autory / publikace a nebyla šance je pořídit jinak. Všechno ostatní pořizuju jako eBooky v angličtině. Co najdu v iBookstore, tak to koupím, co tam nemůžu koupit, stáhnu jako pirátskou kopii.
Výsledek pro mě – jsem spokojenější, líp se mi čte na iPadu než na papíře, je to skladnější, nemám v knížkách takový bordel a ještě něco ušetřím. Až na absenci českých eKnížek samý plusy.
Výsledek pro knižní byznys v CZ – ztráta v drobných desítkách tisíc Kč ročně na tržbách. To je jako když plivne, ale jakmile je / bude lidí jako já tisíce a pak desetitisíce, tak to už bude poznat.
A závěr – eknížky sem :-)”*
to Predator2811
A proč jste v dobách ČB televizorů nechodil do kina? Tam to bylo určitě s barvou a tam to patřilo. Koukat na film v televizi je něco jako… číst knihu ve čtečce 😉 OK, už nemáte černobílou, už máte barevnou 😉
to: standa.e
Nevím, proč nechodil/nechodí do kina Predator2811, ale já tam nechodím protože je to předražené, zdlouhavé a lidé tam vyrušují. Ze čtečky se mi čte mnohem lépe, a ceny papírových knih jsou čím dál tím přemrštěnější.
to standa.e
A kde jsem říkal, že jsem v době ČB televizí nechodil do kina? 😛
Chodil jsem tam nejen v době ČB televizí, ale chodím do něj pravidelně i v současnosti, v průměru cca 1x za 2 týdny (trikový, akční, SF, 3D a obecně všechny výpravný filmy preferuju nejdřív vidět v kině a pak rozhodnu, jestli je chci někdy vidět znova).
Jinak, spíš než přirovnání, že “koukat na film v TV je jako číst knihu ve čtečce”, mi přijde přirovnání klasická vs. digitální fotografie – kolik lidí dneska fotí jinak než digitálně a jak skončil třeba Kodak, kterej tu změnu zaspal? (hint – v lednu zbankrotoval)
Predator2811: Co se týče knih v CZ, tak děláme obrovské pokroky – před rokem a půl, když jsme začínali, tak pomalu nikdo nevěděl co to ebook je, nakladatelé se s námi nechtěli bavit a vyčkávali, kterej blbec se do toho pustí a jak to dopadne (což ostatně někteří dělají ještě teď…) a teď už jsou k mání legálně tisíce e-knih a bude jen líp, především se přestanou převádět staré ležáky (jako Grada a její příručky na Officy 2003…) a budou se vydávat aktuální publikace.
A ještě k tomu přetrvávní – víte, že Akademie věd má celou “divizi”, která se zaobírá skenováním všelijakých knih (třeba i takovými pitominami jako jsou staré učebnice), aby je uchovali v elektronické podobě, než fyzicky zmizí?
Kulagin: Heh, i proto (kromě té nízké dostupnosti v mém okolí) chodím jen do kin výběrových, kde mohu počítat s poučenými diváky, láskyplným přístupem, nabídkou filmů odpovídjící mému gustu a rozumnou cenou. A jelikož jsou dnes kina stejně málo dostupná, jako budou jednou knihy papírové, náležitě si to vychutnávám (Mluvím samozřejmě o situaci mimo velká města). Ale jinak se už pohybujeme mimo původní téma. Já samozřejmě neobviňoval Predatora, že neví co je kino, ale že je jeho přirovnání mimo. To chce číst i trochu mezi řádky 😉
Predator2811: Tak proč jste se na ně, člověče, teda díval černobíle? 😉 A to přirovnání k fotografii se, naneštěstí, také hodí. Především dokladuje pravděpodobný budoucí vývoj: tedy žezvítězí-li technologický “hype” nad rozumem, budou papírové knihy utlumeny čistě z ekonomických důvodů – bude následovat rozpad obchodní sítě a celkově spirála smrti, na jejímž konci budeme uvažovat (zůstanu-li u fotografie), kam se vytratilo umění a řemeslo v době, kdy nemusíme přemýšlet nad každým záběrem (ale narveme jich několik giga a z nich pak vybereme dvě co náhodou vypadají dobře), o světle, čase a clonách (protože nám to automaty pohlídají) a úlohou photoshopu v našem vnímání světa. Jednoduše nastoupí inflace jalovosti, jež nakonec v sobě utopí i ty, kteří by se snažili bránit. Kolik giga zbytečných digitálních dat se povaluje už teď u nás doma?
Mluvte někdy s fotografy…
Důvod těch našich “staromileckých nářků” přitom není ani zdaleka v tom, že bychom neviděli výhody a přednosti e-booků. Pominu-li určitý druh fetišismu, hovoří ze mě právě třeba spíš ona zkušenost s fotografií a vědomí, že existuje hranice, za níž se pro běžného člověka stane ta “dražší verze” zcela nedostupná, nebo spíš nepřiměřeně nákladná pro svou jedinečnost. A tenhle proces se “neděje sám od sebe” řízením nějakého přírodního zákonu. Je to všechno jen otázka nás lidí, co budeme požadovat. Přistoupíme-li na hru “dvacet let jsem kupoval každý štěk co vyšel, tak teď už prosím jenom digitálně, ať to mám kam dát”, pak ano, pak se můžeme na zánik knihy těšit, protože se z projevu kulturnosti změní v projev luxusu a snobismu. V zásadě popisujete samonaplňující se proroctví. Začneme-li myšlenku budoucnosti e-knihy jako hlavního nosného média akceptovat, pak se tak samozřejmě stane.
Také mi váš příspěvek připomíná narkomana, jenž hledá nový matroš, protože ten starý mu už nestačí (Ale svým způsobem fajn závislost – jen tím vaším matrošem nejsou zřejmě knihy jako komplexní umělecké dílo, ale jen ten výsek z nich zvaný příběh). Váš prostorový (a finanční) problém s knihami má přitom velmi jednoduché řešení – kupovat jen to, co opravdu chci číst, ne vše, co je ke čtení (existují knihovny, přátelé, antikvariáty). A mít doma jen to, k čemu se chcete jednou vrátit. Věřte, že vám pak doma zůstane opravdu nabušená (ve smyslu kvality) knihovna, kterou zvládnete i bez žebříku.
A, podobně jako kdysi analogového fotografa, budete více přemýšlet nad tím, co číst a zda si to vaši pozornost vůbec zaslouží 😉
to rean
K té archivační činnosti: jsou to jednoduše dva regulérní úhly pohledu. Skladování dat je v tuto chvíli především prostorově snazší a jednodušší, než skladování hmotného předmětu. Můžeme se jen dohadovat, zda první velké celospolečenské zemětřesení přežijí snáze hmotné knihy nebo ona data (nacházejících se ovšem také na hmotném nosiči) – myslím v tím ve funkci víceméně srozumitelného zdroje informací. Ke čtení knih jednoduše není třeba současná infrastruktura, průmyslová vyspělost, elektřina, znalost norem a principů fungování samotného média. Klasické: “Kolik e-knih byste si s sebou vzali na pustý ostrov?” ztrácí jednoduše smysl. Abychom se pak jednou nedivili, že nepřítomnost zásuvky je tím, co nám znemožní se dostat k informaci, jak zásuvku zkonstruovat.
(Jinak ony knihy, dokumenty atp. mají samozřejmě vyšší informační hodnotu než jenom hodnotu nesených informací. Vypovídají o technologiích, estetice, vkusu. Někdy máte dokonce na pergamenu pod banální smlouvou stopy seškrábnutého, z historického hlediska důležitějšího textu – jenom ho najít. Na skenu té smlouvy ho už nenajdete. Ale to už je možná trochu extrém. 😉 Každopádně fyzická zkušenost je často důležitější než digitální odtažitost.)
Ale dost. Až mravenci ovládnou po jaderné válce svět a vyhrabou takový archiv, budou to mít vůbec složité, když sami, chudáci, komunikují zcela jinak než my 😉
Pochopí dříve knihy nebo harddisky jako nositele informace? A pokud pochopí, že informace nosí oba předměty, které asi bude Mravenec zvládat číst dříve, budeme-li mu za to stát? Mysleme i na jeho budoucí budoucnost, přátelé! 😉
Jak už tady napsalo pár lidí: je celkem jedno, jestli budeme číst z papíru nebo z obrazovky. Čtení je ZÁBAVA. Nebo, jak se říkalo za mých mladých let, čtení je “zábava a poučení”. Takže je zbytečné někomu radit, jaký je správný způsob, kterým by se měl bavit.
Skutečná otázka, kolem které tady pár lidí přešlapovalo, ale nikdo ji nepoložil natvrdo, zní: “bude za digitální knížky někdo platit, nebo si je všichni stáhnou zadarmo?”
Jak napsal standa.e: může nastat nepříznivá shoda okolností (zvýšená DPH, stahování z netu) a celý knižní byznys půjde do kopru, což se klidně odehraje i během několika příštích měsíců… Napadá mě analogie s hudbou: říkalo se, že kopírování/stahování zabíjí muziku, ale to už dnes neplatí, protože muzika je mrtvá a víc už ji zabít nejde. Rádia hrajou hity ze šedesátek, sedmdesátek a osmdesátek a nová hudba nevzniká, nebo se prostě nedostane do distribuce.
Jiná analogie je s kiny: chodíval jsem do kina dost často, ale teď už nechodím – jednoduše proto, že už se nenatáčejí filmy, které bych chtěl vidět…. Za poslední 4 roky jsem viděl jen 2 NOVÉ filmy, které se mi líbily: V Bruggách a Opravdová kuráž (ale to druhé byl remake). Poznámka: Avatara jsem neviděl a nechci ho vidět, ale tyhle 3D flmy považuju za (neúspěšný) pokus jak přitáhnout “stahovače” zpátky do kin. Avatarovi tenhle záměr vyšel, ale na Avatara už nikdo nenavázal. Takže, jak to vidím já, stahování zabilo i filmy.
Jak výše napsal/napsala nick Asahi: “co se jednou dostane na internet, je tam napořád”. Jasně, teď je tam toho spousta. Pokud ale knižní byznys zanikne na nedostatek platících čtenářů, už k tomu nepřibude nic nového. Zůstane to tam tak, jak je to teď a šlus. Můžete si číst staré “pecky” ze šedesátek, sedmdesátek atd, jako je to u hudby, ale víc už nic … Tohle je samozřejmě katastrofický scénář a já doufám, že se nenaplní, tedy že se knížky neodebéřou tam, kde se teď nachází hudba a filmy.
Tímhle příspěvkem rozhodně nechci apelovat na “morálku” čtenářů – digitalizace knížek je nastartovaný proces, který už nikdo nezastaví. Můžeme jen “se zájmem” přihlížet, kterým směrem se povalí a jak to celé skončí.
Mimochodem, zajímavý rozhovor (a “poučná” diskuze) je na http://www.lupa.cz/clanky/rozhovor-s-petrou-neomillnerovou/
to: standa.e, VŠ
standa.e: No jo, jsi prostě fajnšmekr, zatímco ostatní co nechodí do výběrových kin jsou barbaři 🙂
VŠ: Autoři knih je můžou prodávat přímo přes internet, pokud jejich tvorba někoho zaujme, může si z jejich stránek knihu za poplatek stáhnout.
standa.e. :člověče, ani pečlivý výběr autorů nezaručuje úsporu místa. Už dávno nekupuju každou knihu co vychází, ale místo prostě dochází – takový Erikson zabírá skoro celou polici, o Gemmelovi nemluvě. Ďuro Červenák se taky pilně rozrůstá, k tomu moje milované Warhammery, pár komiksů (Preacher, Hitman…)…knihovny se neúprosně plní a co dál? Návštěva knihovny není řešení – každý správný fanda je také sběratelem – a tedy dobře chápe onu palčivou touhu vlastnit! 🙂
Poznámka k digitální fotografii – nepovažuju se za extra zručného fotografa, ale na chuť jsem tomu přišel právě až s příchodem digitálu. Jistě, jsou tu tuny balastu, ale na to máme tlačítko delete, ne? Rád fotím na koncertech, v průměru z jednoho pořídím 100-200 fotek (podle počtu kapel) a z toho pak vyberu 20-30 opravdu slušných fotografií. Zbytek jde do koše. Nemyslím si, že bych tímto fotografii nějak devalvoval.
VŠ: zabilo hudbu opravdu kopírování, nebo to byly stále neskutečně natažené ceny? Na koncertě koupím cd za 250,- to samé cd v obchodě stojí skoro 600,- Kde je chyba? Samozřejmě nemohu popřít, že mp3 zpřístupnilo ilegální hudbu masám jako nikdy předtím, ale reakce hudebních vydavatelství jsou jak z jiného světa. Proč se nikdo z velkých hráčů nepokusil nabídnout rozumnou alternativu a místo toho se snaží zavádět jen restrikce a sračky typu ACTA?
Za sebe pevně doufám, že e-booky se budou hlavně kupovat a ne pirátit, ceny jsou imho nastavené rozumně. Potěšilo by mně kdybych si, až jednoho dne budu okolnostmi donucen ke koupi čtečky, mohl všechny své oblíbené autory stahovat legálně a za přiměřenou cenu – samozřejmě nikdo nechce aby jeho oblíbenec zhynul hladem 🙂 Ačkoliv Krvavé pohraničí vždycky a jedině jako klasickou knihu 🙂
Já osobně už jsem z diskusí s ebookáři, z nichž někteří vykládají, že když si stáhnou knihu, je to přece stejné, jako by jim ji půjčil kamarád, a jiní už jen vítězně ryčí, že nakladatelé každým dnes zaniknou a autoři mají psát zadarmo, protože přece platí právo na informace, velmi unavený. Potkal jsem několik i v reálu, většinou to byli ajťáci s naprosto nereálným pohledem na svět a představou, že brzy budou lidi za to, co se jim líbí, dobrovolně sami platit… (s několika zjevně neustále opakovanými příklady z amerického prostředí).
Mně jako člověku a nakladateli ebooky zajímavé nepřijdou. Jakožto technická inovace se mohou chytnout, anebo z různých důvodů zapadnout, ne každá změna světa se nutně stane televizním vysíláním. Osobně mám ale dojem, že pokud se chytnou, jen ještě posílí anglofonní kulturní dominanci. Pro Američany je totiž potenciálním trhem celý svět a v něm se stále ještě najde dost lidí ochotných za ebooky platit… Ale u nás, při přesycenosti a mikroskopičnosti našeho trhu..?
K výše psaným podnětům
To Fenris 13: V tohle souhlasím s Tebou. Taky velmi pečlivě vybírám – a to z důvodů finančních, prostorových a i stran toho, co vůbec jsem s to v dohledné době přečíst – a už je fakt, že se mi hodně vedle sebe bije knihovna “zábavná” a odborná. A to jsem přestal číst ty táhnoucí se ságy, přičemž jemnovitě o Martina a Eriksona bych zájem měl. Ale v mých současných podmínkách (obývám 1 pokoj) by to už byl hřebík do rakve. Takže v současnosti mě tihle dva autoři lákají ke koupi čtečky. A ta palčová touha vlastnit, o které píšeš a kterou tak dobře znám, holt pláče v koutku 🙂
Jinak co se srovnání s hudbou týče, pamatuju si ten šok a znechucení když svého času album Slunečnice od Lucie vyšlo coby české CD za cenu přesahující 500 Kč! I dneska je přístup hudebního trhu (nebavím se o undergroundu, tam je to dost jinak) divný: desky se neprodávají, ale aby se snažili nalákat kupce třeba bohatším bookletem a snažili se upozornit na to, že CD je i hmotný artefakt, to ne. Radši nechají u české desky cenu cca 300-350 a místo bookletu je tam přehnutý list papíru. Což teda mě osobně o to míň motivuje, takže obecně kupuje vážně jen srdcovky – nebo desku, která je vážně bomba. Ale ruku na srdce, kolik takových dneska je? Další věcí je rýžování na staré prověřené kvalitě – proč desky Beatles, Stones, Led Zeppelin, Pink Floyd stále stojí tolik jako by to byly novinky? Osobně si myslím, že stahování se tu negativně projevilo, ne že ne, ale vina (nebetyčná arogance a nenažranost) je i na druhé straně. přijde mi, že knižní trh se k touhle postavil líp. Nemůžu hodnotit, jestli nástup ebooků vydavatelé opravdu tak zaspali, ale co se cen týče, postavili se k problému myslím o něco lépe. Něco podobného jsou pak kina. Kolik je za rok venku filmů, které jsou tak kvalitní, že by je člověk musel vidět? Za tu cenu lístku? Nemluvě pak o nás, kteří 3D nevidíme, takže pokud je film jen o vizuálnu a postrádá vyšší kvalitu (viz třeba proslulý Avatar), nemáme důvod za něj platit.
K ožehavému tématu stahování vs. placení. Přiznávám, že nejsem andílek. Ale co se knih týče, mám stejnou zásadu jako u hudby: náš trh je malý, počítá se tedy každý prodej a proto české spisovatele i hudebníky (pokud se mi tvorba líbí, samozřejmě) se snažím si kupovat. Stejně tak jak napsal Fenris, myslím si, že srdcovky si, pokud to půjde, vždy koupím v papíře. A pokud nástup e-booků bude znamenat, že papír bude tak luxusní forma, že těch knih v téhle podobě neufinancuju tolik, holt budu muset status srdcovka omezit na méně autorů. Bude to smutné, bude to bolet – ale bude to taky výzva autorům, ať se víc snaží, aby z té škatulky nevypadli 😀 A třeba se najde víc autorů jako třeba nejmenovaný českého upírského braku, který na tom zdá se cílevědomě pracuje sám 🙂 České nakladatele snad udrží alespoň na hladinou to, že nejsou vnímáni (doufám) jako vyžírkové a la EMI a spol. z hudebního byznysu, ale jako integrální součást fan scény. Alespoň já to tak beru a snad nejsem sám. Jmenovitě ve vztahu ke Strakám, Brokilonu, Tritonu, Leonardu atd. atd. atd.
To Michael Bronec
K té zmiňované tuposti NĚKTERÝCH: taky už jsem tím unavený a jsem zvědav, jak budou své právo na NOVÉ informace naplňovat, až autoři a nakladatelé využijí svého práva se na svou činnost vykašlat. Nevěřím tomu, že všichni tihle halasně vykřikující jsou s to číst v angličtině, aby parazitovali na větším trhu.
Michael Bronec: u Strak je to něco trochu jiného, e-booky tam jaksi nepostrádám – tam mně naláká přidaná hodnota – když jsem nedávno dostal e-mail s nabídkou upravené verze Carpe Diem se stejným číslem jako má moje limitka Mariňáků, tak jsem po té šanci okamžitě skočil :-))) Takhle se to má dělat 🙂 Buď jít s dobou a trendy nebo nabídnout něco navíc proti ostatním.
Schramm: jo, to taky nechápu, když 30 let staré cd stojí stejně jako horké novinky 🙁 Rozum mi nebere, že když ceny filmů na dvd časem klesají (ve většině případů), tak se ceny cd drží stále na stejné úrovni. Tedy až na občasné akce – když jsem v Bontonlandu zahlédl tři cd Opeth po 119,- tak jsem okamžitě všechny tři koupil. Ale to je jen kapka v moři předražených nahrávek….
To standa.e
Maly ot jeste k te fotografii: jak nekdo psal, digitalni fotografie umoznila hodne lidem zjistit nejen, ze je to bavi, ale ze jsou v tom i dobri a pokud by nevznikla, pravdepodobne by to analogove nikdy nezkusili. Ti, kteri na analogu zacinali, urcite s digitalem foti stejnym zpusobem (samozrejme ne vsichni). Ja zacal fotit na Agatu, ruskem malem fotoaparatu, ktery z jednoho policka udelal dve, coz byla parada. 🙂 Peclive jsem vybiral sceny a fotil az kdyz jsem byl spokojeny. Na digital jsem presel v momente, kdy v nasem dome zrusili fotokomoru a ja tak prestal mit vyvolavani fotografii pod vlastni kontrolou a s vysledky z labu jsem nebyl tak spokojeny. Presto, ze mi nova technologie umoznila sazet tisice fotek denne, nepodlehl jsem a stale fotim uplne stejnym stylem. Cekam na prihodne svetlo, zajimavy zaber, moment, hraju si s casem atd. Casto jdu na “fotovylet” a vratim se bez jedine fotky, protoze me nic nezaujalo. K tomu automatu – driv takhle lide prece taky fotili.
A jeste k tem filmum. Ano v nasich kinech je to zabite (mimo tech par artovych, ale ani ty nenaplni moje touhy), ale rozhodne se neda rict, ze by vymizely kvalitni filmy, stale se toci a je jich spousta, jen se bohuzel nedostanou k beznemu divakovi. Narocnejsi a premyslive filmy nevydelavaji penize tak jako bezmozkove popkornaky, bohuzel.
Já bych se trochu vrátila k tomu pirátství – myslím, že v populaci je určitá skupina lidí, která prostě nebude nikdy za nic platit, ale na druhou stranu tu máme hromadu lidí, která si radši zaplatí za legální obsah, aby místo hrabání se po warezech s nejistým výsledkem získali pohodlně kvalitní věc. pokud možno za rozumnou cenu.
A je jen na nás, abychom jim tu příležitost dali.
A jinak tedy čeští piráti – ti, kteří vytvářejí skutečně kvalitní ebooky – jsou velmi slušní. Vlastně to nejsou asi tak piráti jako nadšenci, kteří jako správní fandové zpřístupňují nedostupný obsah:)
a celkově si myslím, že za mizérii filmů a hudby si vydavatelé můžou sami. Ono fakt bylo jednodušší půjčit si DVD v půjčovně třeba za 50Kč, pak se prohrabat ochranami a přepálit si ho než za něj dávat osm nebo devět stovek. Proto potom, když se začaly prodávat filmy, za 40, 80, 100 Kč, tak se po tom všichni vrhli, protože to bylo cena, kterou dali klidně i za něco, o co třeba doopravdy nestáli:)
To Kulagin: systém “autoři knih je můžou prodávat přímo přes internet, pokud jejich tvorba někoho zaujme, může si z jejich stránek knihu za poplatek stáhnout” zní báječně, ale má několik nedostatků.
Za prvé: tenhle způsob je použitelný jen pro autory, kteří už prošli sítem papírových časopisů, papírových knížek a literárních soutěží a kteří si už vydobyli určité jméno. Pro začátečníka je tenhle systém k ničemu, na síti jsou tuny textů a neslyšel jsem o jediném začínajícím (neznámém) autorovi, který publikováním povídek na internetu vyzískal jedinou korunu. Teď nemluvím o blozích, tam jsou šance získat (nějaké) peníze i jistou proslulost, teď mluvím čistě o literatuře.
Dál: uvedenou větu můžeme ještě rozšířit: “Autoři knih je můžou prodávat přímo přes internet, pokud jejich tvorba někoho zaujme, může si z jejich stránek knihu za poplatek stáhnout, NĚKTEŘÍ Z NICH TO PAK NABÍDNOU VOLNĚ KE STAŽENÍ, koneckonců už to mají digitalizované.” Takže je jasné, že problém jsme neodstranili.
Do třetice: někteří autoři na tohle “publikování po internetu” prostě nepřistoupí, konkrétně třeba já.
Sákryš, teď koukám, že jedna věta z předchozího příspěvku není moc srozumitelná. Měla znít raději takhle: “někteří z těch, kteří si to za peníze stáhli, to pak nabídnou…” atd.
To Michael Bronec
Já vaši nepreferenci e-knih chápu, ale osobně bych tam viděl dva problémy. Jednak mi přijde, že posláním nakladatele je (krom toho se uživit.-) zprostředkovat dílo autora pro co nejširší okruh čtenářů. Pokud někteří preferují e-knihu, měl by jim to nakladatel umožnit, nebo aspoň umožnit autorovi, aby právo distribuovat jeho dílo v el.podobě mohl poskytnout někomu dalšímu(klidně s nějakým zpožděním). Nicméně to je spíše věc mezi autorem a nakladatelem a toho, jakou smlouvu spolu podepíší. Vážnější problém je ale situace, kdy knihu již v papírové podobě nelze sehnat, a zájemce o její koupi nemá možnost ani tuto sehnat v elektronické podobě.
Já osobně knihy kupuji, a to zásadně papírové…čtečku nemám. Ale párkrát jsem si chtěl přečíst knihu, jež byla již vyprodána, a musím se přiznat, že jsem jednoduše skončil u stažení nelegální kopie na netu … ne proto abych ušetřil, ale prostě jsem neměl jinou možnost. Knihovnu či zapůjčení za možnost nepovažuji, knihu chci vlastnit abych se k ní mohl vracet (oblíbené knihy mám přečtené většinou min. dvakrát), a lovit něco na aukru nebo anticích je opravdu hodně na dlouhé lokte. Navíc tyto možnosti pro autora+nakladatele jsou z fin. hlediska prakticky stejné, jako když si knihu stáhnu.
to: VŠ
To o autorech, kteří sami prodávají svá díla na internetu bylo myšleno spíš v reakci na “knižní trh zanikne”. Já myslím, že nezanikne, papírové knihy budou dál vycházet, vždycky se najdou lidé, kteří budou chtít knihu fyzicky vlastnit. Já bych to viděl tak, že vydavatelé by měli vydat papírovou knihu, kterou by třeba za půl roku měl následovat ebook, ovšem, za rozumnou cenu. A když si někdo koupí papírovou knihu, taky jí může naskenovat a nabídnout někde ke stažení. A na co kdo přistoupí, to je samozřejmě jeho věc.
to kulagin
Ale kecy prdy. Tohle jsem nikde neřekl. Já vím, máte tam smajlík, ale i tak člověka takové převracení výroku naštve.
to: standa.e
Když slyším “výběrová kina” nebo “poučený divák” tak si prostě nemůžu pomoct 🙂
Fenris13
Pak souhlasím, máte to těžké 😉 Ale přesto – neříkejte, že není rozdíl mezi ramenem namoženým od držení Eriksona a nebo pohodovkou s kindle. Ale na rovinu – kterou z těch věcí si spíše vystavíte do knihovny? 😉 Mě osobně v tomhle zachraňuje určitý odstup od mnohadílných ság a extra tlustopisů. Jinými slovy – jsem limitován svým tempem čtení. Nejtlustší knihy, jimiž jsem poslední dobou vybavil svou knihovnu, jsou ty od Orlanda Figese (v zásadě kulturní dějiny Ruska/raného SSSR), Rokoského Rudolf Beran a jeho doba či Žena v českých zemích, kde posledních 250 stran zabírá poznámkový aparát… Tedy mimo prózu a žánr. U sérií pak mám něco jako pivní záklopku. Pratchetta jsem nakonec zastavil u desáté knihy, Nekroskopa také. I ten Ender mi už po famózním Mluvčím za mrtvé a Xenocidě (plus asi i trochu Děti ducha) začal připadat marný – dárky už jsem nekupoval.
Holt jsme každý jiný.
Jinak hudbu nezabilo nic. Hudba žije. Jen se musí dělat. Mnoho kapel už dnes považuje CD a mp3 za součást své sebepropagace a dobře se živí hraním.
Digifoto – a to mě právě fascinovala ona nutnost šetřit s každým políčkem a vážit každý záběr a muset o tom něco vědět. A třeba ty čb i sám vyvolávat. Experimentovat. Pro reportážní fotografii je digitál samozřejmě požehnání.
to Kulagin
To je asi jen takový přežitek místního (anti)inťošskýho koloritu ;-). Přiznám se, že ani nevidím nic špatného na tom raději chodit do kin, kde, jdete-li na Bessonův Atlantis, nejste zaskočený, že vám tam nepobíhá Nikita s ukrutně velkou flintou ani Viktor přejmenovaný na Leona či Bruce s polonahou Miou v létajícím taxíku 😉
Ono na tom zaskočení ještě není nic špatného, špatné je, když to začnete dávat demonstrativně najevo 😉
to: standa.e
Já nevím, tohle jsem nepochopil, já mám rád horory.
to kulagin
Trochu teď tápu. Mluvíte, že jste nepochopil Atlantis, nebo mou stopku u Nekroskopa nebo jiný můj výrok? Každopádně já přeci nehodnotil co se komu má líbit. Někdo má rád holky macaté, někdo štíhlouhné, někdo vysoké a jiný drobné. A to je na světě krásný, že dříve či později si každý najde, ne? Ale nepořváváme na sebe “Fuj, to je hnusný, co to jako je? Za to jsem dal prachy?”, když ostatní jsou spokojeni. Však i ze StarWars I jsem jako z jediného filmu v životě zdrhl v polovině a nadávat jsem začal až před budovou kina 😉 Ale už jsme těžce OT, navrhuji toto podvlákno uzavřít.
to: standa.e
Nepochopil jsem ty dva poslední příspěvky, přijdou my nějak vykloubené 🙂 Když si je znovu čtu, úplně mi to zadrhává mozek. Ale souhlasím s tím, že si každý může sledovat a číst co chce, na tom se asi shodneme.
Jen dodám do obecné diskuze o “morálce” stahovačů jeden postřeh, který mě nedávno úplně položil – jeden devatenáctiletý ajťák mi s vážnou tváří napsal, že stáhnout si soubor z internetu není krádež, protože fyzicky ten původní soubor zůstane tam, kde byl…
Jestli si to takhle myslí víc lidí, tak pánbůh s námi autory.
Stáhnout soubor z netu opravdu není nelegální, nelegální je jen šířit.
Nejde o legalitu, jde mi o to, kdo krade. Podle mě kradu, když stahuju, co jsem nekoupila. Chápu, že z hlediska legislativy krade ten, kdo poskytuje, ale jde mi o pocit.
Chápu, že je složitá debata: dávají piráti věci na internet ke stažení proto, že je o to zájem od stahovačů, a nebo lidé stahují věci z netu proto, že se tam dají najít?
Spíš jsem asi málo zdůraznila, že podle toho mláděte neexistuje něco jako duševní vlastnictví, autorská licence nebo cokoliv nehmotného – ukrást se podle něj dá rohlík, nikoliv e-kniha.
To Passa
Ale fuj …. ještě sem tahat problematiku (ne)legálního stahování knih z netu, to už z toho bude úplný brajgl. Protože diskuze kdy je to košer a kdy ne nevemou nikdy konce. Já osobně třeba stahuji jen to, co opravdu není k dostání …. myslím, že takovou Cestu krve má nastahováno HODNĚ lidí, a budou jen a jen přibývat, jak okruh Mistrových čtenářů bude růst a růst;-) …. ale čistě z principu jsem nikdy nepochopil jaký je rozdíl, když si knihu půjčím z knihovny nebo od kamaráda, nebo stáhnu z netu, protože v obou případech z toho má autor+nakladatel stejné prd. Ale taky nemusím chápat všechno:-)))
Rozdíl mezi výpůjčkou a stažením z netu vysvětlím snadno. Knihovny knihy kupují a poměrně masivně, desítky až stovky kusů, a ještě za ně stát odvádí poplatky dilii. I kamarád, který ti knihu půjčil, si ji koupil a podobu, co ji máš, ji nemůže číst. Stažená kniha může mít jen reklamní účinek, ovšem v komunitě lidí, kteří za knihy neplatí, je to autorovi platný jak mrtvýmu zimník.
Pravda je taková, že jestli čtenáři masivně začnou stahovat nelegální ebooky a přestanou knihy kupovat, malá a střední česká nakladatelství to v současné ekonomické situaci dlouho neustojí. Nejdřív proškrtají edičáky a časem půjdou do kopru.
Ano, dlouho to tu vydrželo bez diskuzí o pirátění, pojďme toto téma tedy neotvírat, diskutuje se o něm furt někde…
Já bych dodal jednu praktickou věc ve prospěch čtečky – můj táta už vzhledem ke svému věku hůř vidí, a proto velmi oceňuje, že si na čtečce může změnit velikost písma…
Každopádně jsme se myslím ocitli ve fázi, kdy pirátění začíná bránit vzniku stabilního trhu s e-booky. Těžko říct, zda při prťavosti našeho trhu může vedle sebe existovat oboje…
to Kulagin
Takové věci se v e-diskusích občas stávají, že člověk ztratí niť toho druhého a pak reaguje spíš na vlastní představu toho, co mu ten druhý říká, než na to, co si ten druhý myslí, že mu říká 😉 Pak se navzájem vážně vykloubí ;-D. Hlavně se při tom ale nepokousat. Přeji mnoho krásných knih.
To Petra
Tohle mě taky napadlo, ale jen si říkám, kolik tak těch výtisků u nějaké průměrné české sf/f(nemyslím naše domácí star typu Kulhánek či Žamboch) v těch knihovnách tak skončí?
Jinak za sebe hnusně řeknu, že tohle mi je tak nějak fuk, ono zase tolik knih českých autorů není, abych si to, co mne zaujme, nějak neposkládal do knihovny nebo mě koupě zruinovala. To si spíš někdy drbu hlavu co jsem to zase koupi za ….., a i za korunu by mi to bylo nakonec drahé. Raději nebudu jmenovat;-). U anglicky psané produkce je mi to opět jedno, tam ta možnost volby papír/e-book je prakticky vždy.
Kolik knihovny nakupují, to by byla otázka spíš pro Františku, nebo Mílu Lince. Je otázka, co je průměrná česká fantastika 🙂
Jinak, Epocha, Brokilon i Triton ebookují knížky celkem bez problémů, dostupnost ebooků by se měl jen zlepšovat.
Petra Neomi
Já jsem myslela, že knihovny dostávají “povinné výtisky”, které platí nakladatel. Mimochodem už se odevzávají povinné výtisky i od ebooků, jsem zvědavá, co s nima knihovny vymyslí.
Ono vzato kolem a kolem práce knihovny jsou největší “piráti”, jen se to tak nebere, protože přece šíří vzdělanost:) (všimněte si smajlíka a nadsázky…:)
proboha, co jsem to napsala…?O_O místo “práce” tam má být “právě”
to rean
Povinné výtisky jsou tuším jen do státních vědeckých knihoven. Což je absurdní, neboť jak k tomu přijdou knihovny ostatní…
Právo povinného výtisku má státní knihovna, v počtu tuším pěti kusů 🙂 To nakladatele nezruinuje. POviňáky jsou kvůli archivační funkci. A knihovny nejsou “piráti” žádným způsobem, z výpůjček za ně platí stát. Funkce knihovnej je tak nějak společenský konsenzus, vyvěšování na ulozto ani tak moc ne.
Píšu to bez nadsázky, protože tohle je častý argument a pokud si někdo přečte diskusi na lupě, pochopí, že fakt moc není čemu se smát.
knihy – e-knihy – budoucnost
Jedinou cestou k vyřešení rozporu vyplývajícím z faktu, že e-kniha není ani z hlediska zákona ani z hlediska práv uživatele ani z hlediska jejího charakteru totéž co kniha, spočívá ve změně chápání e-knihy jako takové. Přestat ji prostě vidět jako “knihu v jiné podobě”. Uměl bych si docela snadno představit službu, v níž si mohu kdykoliv stáhnout třeba půlku knihy, když ji mám rozečtenou doma a vydávám se na cestu. Uměl bych si představit časové omezení takové “zápůjčky”. V prostředí, kde je zbytek knihy i kniha sama kdykoliv k dispozici, přece nehraje roli, leží-li xtá kopie doma ve čtečce půl roku, než se k ní dostanu, nebo na serveru, kde si ji stáhnu těsně před samotným čtením.
Fakticky si nekupujeme e-booky jako takové. Kupujeme si právo si je pouze přečíst. Není možné, aby tato cena byla srovnatelná s verzí knihy na hmotném médiu. Není možné vydávat je za totéž, čím je kniha.
Umím si představit nabízení elektronické podoby textu formou dynamické, průběžné služby. Nebaví mě kniha? Nestáhnu (nezaplatím) si její další části. Nebo mě naopak zaujme natolik, že si třeba další části nestáhnu, neboť si ji koupím vázanou. Nebo si ji přečtu ve čtečce nakonec celou, ale budu chtít mít jeden kousek v knihovně. Mám rozečteného Eriksona a vím, že strávím příští týden po vlacích na služební cestě? Proč bych musel kupovat CELOU knihu, proč ne jen ty kapitoly, které mám před sebou a které, pravděpodobně, stihnu za tu dobu přečíst? A fakt pak ty kapitoly ve čtečce mít nemusím, mám-li doma knihu.
Všechno je to jen otázka techniky a – pravda, prvotní investice do ní. Když si za dvě pětky stáhnu sto stran textu s vědomím, že mi za týden ze čtečky zmizí, nebude mě to bolet, protože jsem si koupil právo číst o určitou dobu onen text, asi jako bych si koupil časopis na peróně. Nebude mě to bolet ani když mám danou bichli doma – investuji do toho, že se s ní nemusím tahat… Nevím, jednoduše si myslím, že takové řešení, které herní průmysl už dávno objevil, je jediná rozumná šance do budoucna. Hraní si na piráty a ukřivděné (okrádané) autory či vydavatele nikoliv. Jenže si neumím představit, co na to ochranné svazy žijící z předpokládaného pirátění (a příslušných poplatků).
Je to všechno jen otázka chtění. Problém není v technologiích. Problém je v našem myšlení. Pravdu nemají ani totální piráti, ani bojovníci za autorský zákon v jeho současné (či ještě lépe chystané) podobě a přidružených smluv typu ACTA. Opravdu je třeba se odpíchnout od toho, že e-book není kniha (se vším, co je tím spjato – od snadnosti kopírování, přes právní úpravy po estetickou funkci). A nikdy nebude. Tak si na to přestaňme hrát. Pomůže to jedné i druhé straně.
Jinak v hypotetickém dokonale fungujícím DRM světě je e-book pro vydavatele dar z nebes. Zatímco dnes si teoreticky knihu může koupit jediný zákazník a přečíst ji pak mohou (čistě teoreticky) stovky (tisíce) dalších (“okradou” vydavatele a autora tím, že si knihu půjčí, darují, přeprodají (limit je pouze fyzická životnost), v DRM e-bookovém světě stačí vydavateli jediný exemplář k tomu, aby jej měl zaplaceno tolikrát, kolik čtenářů si jej bude chtít přečíst. V zásadě je tedy v zájmu vydavatele/autora tištěnou knihu zrušit a nahradit e-bookem s dostatečně silným DRM. Zájem zákazníka je přesně opačný.
Petra v jednom z rozhovorů argumentuje “Kdo chce číst, ať platí”. Zapomíná, že při koupi knihy stojí otázka jinak: “Kdo chce vlastnit, volně nakládat a číst ať platí.” S tím, že složka “volně nakládat” je zjevně cennější, než “vlastnit” a ta než “číst”.
Když už jsme u toho, jaká je vůbec ona “cena práva číst”? Když si knihu koupím a přeprodám, lze ji definovat jako cenový rozdíl. A pokud ji půjčím? Pokud ji daruji? A obdarovaný zas daruje dál?
Tahle skutečnost se prostě na ceně e-booků projevit musí. Jinak se nehneme dál a zůstaneme u stále silnějšího tlaku na kriminalizaci – a stále silnějšího odporu proti ní. Jistě, existují zde náklady na jeho přípravu. Ať mi ale nikdo netvrdí, že jsou duplicitní s náklady na přípravu knihy tištěné. Že jsou srovnatelné s náklady na fyzickou výrobu kopií, jejich distribuci, dopravu, prodej.
Za právo číst budu platit rád – ale v míře přiměřené. Autor i vydavatel si odměnu zaslouží, stejně jako já si zasloužím platit jen to, co skutečně konzumuji. Ta cena nemůže být srovnatelná s cenou za produkt, s nímž mám právo ho vlastnit a dokonce s ním volně nakládat. Hm, teď mě ovšem napadlo, jak mohu inspirovat mocné tohoto světa: zakažme knihovny, antikvariáty, zakažme půjčování i přeprodej knih. 🙁
Stando, obávám se, že jsi momentálně mimo problematiku i mimo praxi 🙂 Jen jedna, z našeho pohledu dost zásadní věc… Nakladatel používá tvrdé drm, ze strany pirátů okamžitě padá půlroční hájení jeho tištěných knih, atd. Teoreticky můžeme diskutovat neomezeně, ale najít funkční řešení je pro některé z nás životně důležité. Jakékoli částečné stahování knih do čtečky znamená tvrdé drm a poměrně hodně restriktivní systém distribuce.
Pro všechny, nepodporuju ACTA a nevím o tom, že by měl kdokoli z mých kolegů jiný názor.
přesně tak, vize je to krásná, ale ne moc dobře realizovatelná, přinejmenším ne u nás.
A padla tam zase věta o ceně ebooku – opravdu vám to přijde tak drahé, jak je to teď? A jaká cena by vám přišla reálná?
Jak už jsem tady psala – sice neplatíme za dopravu, sklady a tisk, ale zase máme náklady jiné. To opravdu máte pocit, že se eknížky musí prodávat do 100Kč?
(Neberte to prosím jako ublížené úpění, ale jako opravdový zájem o odpověď)
to rean
Ne. Já si dokonce myslím, že v případě možnosti stahovat třeba jen části či při pocitu, že si to musím přečíst ještě jednou, by ta celková cena mohla být i srovnatelná. Nebo dokonce i vyšší. A to nemluvím o případu, že to budu chtít číst víckrát. I taková kniha může vyjít. Ale je sakra rozdíl mezi tím moci volně nakládat s knihou a moci ji mít pouze pro sebe, pro konkrétní přístroj. Ale ok, já jsem jen teoretik. Vhoďte do placu konkrétní čísla. A skutečně by nešly náklady na e-knihu řešit vhodnou organizací činností při přípravě knihy tištěné? To jsou skutečně obě činnosti z jiné planety? Jistě, chápu, dělá-li e-book třetí strana, ale proč to nedělá tedy vydavatel?
Mimochodem, nemám pocit, že se elektronické knížky musejí prodávat do sto korun. Já jenom vím, že vám za takto omezený e-book polovinu a víc ceny knihy tištěné jednoduše nedám. Autor a vydavatel mají u mě jediné štěstí, že nemám po ruce vhodnou knihovnu a fyzické knihy mám prostě rád, e-booky – i vzhledem k výše uvedenému modelu – nikoliv. Takže si je koupím. Nabídněte mi právo svou kopii předat (prodat dál). Tu jednu jedinou mojí kopii. Pak se i smířím s tím, že mi e-book nenabízí radosti papíru, vazby, hřbetů v knihovně. Protože nabídne skladnost, lehkost, snadnou přenositelnost a dostupnost.
NECHCI PŮSOBIT CYNICKY, ALE…
…ale možná trochu budu. V příspěvcích výše (třeba standa přímo nade mnou) se často řeší, jaký byznys model a ceny nastavit pro ebooky, aby to bylo spravedlivé, aby vedle sebe mohly koexistovat tištěné knihy a ebooky, co a jak by se líbilo autorům, vydavatelům, čtenářům a co si kdo zaslouží. Jsem skeptický, že tohle hraje nějakou roli, není to o morálnosti, ale jen a pouze o ekonomice. Podle mě jsou hlavní následující faktory:
1) Technický pokrok vždycky vítězí a novější, lepší a levnější technologie vždy postupně vytlačí ty starší, horší a dražší (nemusí je zabít ze 100%, ale vytlačí je z většiny trhu a udělají z nich niché). Tohle se stane i s eBooky a papírovými knihami
2) Na každým normálním trhu (mimo monopoly, oligopoly apod.) je převis nabídky nad poptávkou a pánem trhu je tedy v konečným efektu zákazník. Dodavatelé nemají možnost trh ovládnout, takže se jim buď daří přizpůsobit poptávce a současně vydělávat, nebo se jim to nepovede a jdou z trhu pryč. Tohle platí i na knižním trhu, byť tady větší roli hrajou emoce, protože k literatuře obvykle máme hlubší vztah než k jiným zboží. Ale i tak to platí.
3) Lidí, pro který stažení ebooku zadarmo bude preferovaná varianta, jak se ke knížce dostat, je a bude hodně, i když zdaleka ne každý (pravděpodobně cca stejně jako v případě hudby a filmů, tj. odhadem desítky procent populace, kvantifikovat to nedokážu) a nic proti tomu nebude možný udělat – právní ani technologický restrikce / represe nikdy nefungovaly a fungovat nezačnou a spoléhat na změnu morálky by byla utopie. A kde je poptávka, bude vždycky i nabídka
4) Protože eBooky se pirátí snáz než papírový knížky, nějaká část v současnosti platících zákazníků z trhu po přechodu na eBooky v každým případě odpadne a trh se tím zmenší. Návazně na to se sníží ceny prodávaných eBooků, než se najde rovnovážná cena, při který lidi ochotný za ně platit nebudou mít problém ji akceptovat a nebudou vytlačovaný k warezu. Poklesem ceny se trh dál o něco zmenší, takže na straně nabídky se na něj všichni už nevejdou
5) Nakonec to dopadne tak, že trh bude menší a s nižší cenovou hladinou než v současnosti. Část vydavatelů a autorů to ustojí, část ne a budou se muset věnovat něčemu jinýmu. V procesu proběhne nějaká konsolidace vydavatelství a prodejců apod. Celý to potrvá tak 5-15 let
6) Straně nabídky se tenhle proces pochopitelně nelíbí, ale kromě odchodu z trhu nemá žádnou efektivní možnost, než se mu přizpůsobit, adapt or die
7) Tohle všechno je normální, bylo to tu 100x v minulosti a bude to tu 100x v budoucnosti
8) Podstatný faktor do budoucna bude ještě znalost světových jazyků v populaci, kolik lidí bude ochotno číst knížky v ENG atd. Knižní trh je reálně globální, ale je tu historicky vytvořená jazyková bariéra. Jestli se udrží, poběží to podle scénáře v bodech 1-5. Jestli padne, bude to ještě podstatně drsnější (kolik třeba znáte českých maloobchodních řetězců?)
Jinak, já podobný scénář v posledních letech pozoruju i ve svým byznysu, pořádně mě to štve a nikomu ho nepřeju, takže mě za můj cynismus nekamenujte. Ale tohle je prostě cena za pokrok, občas to v procesu někoho semele – v duchu si představuju třeba chovatele koní nebo vozky v době nástupu železnice nebo aut 🙂
to Petra Neomi
Pak jde ale o pláč na špatném hrobě. Jistě, můžeme zakázat pařížským ženám kalhoty, leda by snad jely na koni… A kolik jich toto dodržuje? Buď se najde a zažije kompromisní mechanismus, nebo se docílí jen kriminalizace všech. Když to může fungovat u hudby a her? Kolik hudebních vydavatelství skutečně nepřežilo pirátské mp3? To si jen holt lidé nepořizují favority vydavatelů a rádií, ale hudbu, kterou si našli díky netu. A hudba samotná? Máš pocit, že není?
Když dost dlouho lidem říkáš, že je apriorní zloděj, tak se nediv, že jím nakonec i bude. Když budeš dostávat každý rok sumu srovnatelnou s měsíčním platem za to, že si člověk, který o tobě v životě neslyšel, nezajímá ho tvé psaní, ale holt si koupil flashdisk, nebo si šel do copycentra ofotit rodnej list, tak fakt nečekej z jeho strany pochopení a lítost, že z něčeho musíš přece také žít. Holt napíšeš o jednu Tino Salo méně a půjdeš občas do rachoty. Jako mnoho jiných. Holt se smiř, že je nás jen deset milionů a ne každý tě hodlá číst, natož kupovat. A upřímně, ani ty, ani já (a přemýšlím kdo z nás) netvoříme hodnoty, bez nichž by lidstvo bylo ochuzené. Museli se s tím smířit i jiní.
Ale, při vší úctě, čím déle nebudou dělat nakladatelství nic, čím déle budou plakat, že je piráti přestanou hájit (Nejde o samo DRM, jde o ZPŮSOB jeho uplatnění. O možnost zvolit si míru restrikce i objem dat), čím víc budou bazírovat na nesmyslech v současném autorském zákoně (a ten návrh, co tuhle prosákl, byl ještě lahůdkovější), tím víc budou mít proti sobě “pirátů”, tím méně budou mít lidí ochotných platit. A tím více lidí bude naučených, že na netu je vše zdarma, zákony se dodržují jenom na oko a vydavatel a autorský svaz je tu jenom proto, aby z nich sáli další prachy. Ti hodnější budou mít autora v téhle hře možná za užitečného idiota.
Tahle cesta jednoduše nevede nikam. Ale můžeme se tu za rok dva zase sejít a vzlykat.
to Predator2811
Ano, já hledám cestu, jež by dala možnost knihu jako fyzické médium zachránit v koexistenci s e-bookem. Bohužel mám pocit, jakoby sama vydavatelství běžela radostně k srázu – po vzoru lumíků. Jsem přesvědčený, že to vše je otázkou času. A čím déle bude trvat současný stav, tím více pravděpodobná je vaše cynická vize.
Což je ve světě, kde jsou lidé ochotni posílat třicetikorunové sms do talentových soutěží, dost smutné prozření.
Opakuji – nemám e-booky rád. Ale nejsem slepý. Miluji knihy se vším dobrým i zlým. Ale nejsem hluchý. Snažím se nebýt němý, ale holt “je to jen krásná teorie, bla bla bla…”
Dopadne to jak předpovídáte. A tištěná kniha bude jednoduše snobismus a zbytečný luxus.
to: rean
Reálná cena ebooku je 30 – 50 Kč.
To rean
Já absolutně netuším, jaké ty náklady jsou – ale prostý rozumem dojdu k tomu, že e-book ušetří akorát tak za papír a tisk. Možná za distribuci. Takže ty ceny nepovažuju za nijak mimo – to je ale pro mě právě argument, proč nejsou pro mě e-booky konkurence schopné. V průměru je tam rozdíl cca 100 Kč a to už za knihu rád připlatím.
To rean
Jen ještě dodatek: co jsem naposledy koukal, tak třeba Larsson je k mání za cca 200, což je pokud se nepletu ovšem stejná cena za jakou lze koupit brožované vydání. Zaregistroval jsem taky, že se začal vydával Agent JFK. Cena e-booku nějakých 70Kč, tištěná byla tuším kolem 90 Kč. To už je pravda poněkud divné. Za sebe říkám, že i když zrovna JFK nepotřebuju hromadit v knihovně, už je pro mě zajímavější si koupit papír a pak ho s nějakou ztrátou poslat dál – a peníze třeba dát do dalšího pokračování. To jen na adresu vzpomínaného “vlakového” čtení, tj. e-book koupím, přečtu a smažu. Nemám potřebu tu dávat nějaká silácká prohlášení, že by e-book měl stát cca 50 Kč, jak píšu výš, nejsem si jistej nakolik jsou náklady odpovídající nebo ne, jen zdůvodnuju proč to pro mě zatím není atraktivní. Velká vstupní investice, přitom finanční zátěž téměř srovnatelná. Zajímalo by mě třeba, jestli tu potenciál, že rozšíření tohoto trhu bude mít i vliv na cenu produktu.
Omluva
Pardon, ten anonymní příspěvek je můj…
Reálná cena e-booku nemůže být 30-50 Kč. Tisk dnes dělá 10, maximálně 15 procent z ceny knihy, distribuce je o něco levnější (ne o moc), ovšem honoráře pro autory jsou naopak vyšší, stejně jako DPH, které je u elektronických knih 20%. Prodávat elektronické knihy za 50% ceny tištěné knihy je na hraně rentability. A navíc – u zahraničních práv bývá často přesně dané rozmezí, kolik může e-book proti tištěné knize stát. Proto například Huffová je v e-booku dražší, než jsem si původně přál.
To standa.e: posílat Petru Neomi “do rachoty” s tím, že o její Tinu Salo nikdo nestojí – to je docela drsný.
To Robert Pilch
Díky za data! Čekal jsem, že v tom bude nějaký knížecí čertík 🙁
Stando, proboha… spisovatelé z flash disků a médií přece nemají vůbec nic, to jde do OSA, ne do Dilie. Opravdu musejí všichni plkat nesmysly, aniž by si zjistili, jak je to v reálu? Je to pořád dokola. Ostatně, sám píšeš, tak bys měl aspoň vědět, kdo za tebe dostává peníze.
Do rachoty, jo? 🙂 Prostě jen budu psát víc článků a scénářů, méně knih a nebo jiný žánr. To ovšem nic nemění na tom, že stáhnout si z netu cokoli není přirozené lidské právo. Já zas naopak nepláču nad tím, že někomu připadá 90 za ebook příliš. Je to cena dvou piv.
😉
Proboha, to dáte v Praze za pivo tolik???
No bať 🙂 Proto musíme mít drahý ebooky, to dá rozum 🙂
To Petra Neomi
A to nemluvě o tom, jak ten Pilch (a další) sdírá autory z kůže, že? 😉 🙂 🙂 🙂
To víš, svět je zlej 🙂 Fakt si připadám jak Kancelář uvádění příběhů na pravou míru. :/
Predatorovi
Promiň, ale píšeš skoro v začátku svého výčtu “2) Na každým normálním trhu” — na žádném normálním trhu se přece neukradne 99% zboží! Jak chceš probohy na to podle čehokoli vytvářet nějaké ekonomické modely? Jediným modelem je zbožné přání, že se to nějak ustojí…
Ještě bych uvedl na pravou míru to, co mají autoři společného s Dilií.
Tak tedy: veřejné knihovny odvádějí Dilii poplatek za každou vypůjčenou knížku – za jednu výpůjčku je ta sazba řádově v korunách. Dilia pak část těchhle vybraných peněz přepošle konkrétnímu autorovi, jehož knížky si čtenáři vypůjčili. Čím víc si třeba čtenáři půjčují Vládce strachu, tím víc peněz dostane mistr K. , prostě x krát y mínus to, co si strhne Dilia… Přesněji řečeno: Dilia pošle peníze pouze těm autorům, KTEŘÍ SE PŘIHLÁSILI, takže pokud se mistr K. neozval, má smůlu. “Jeho” peníze čekají v kase Dilie a po třech letech od toho kterého konkrétního roku už tam zůstanou napořád.
V praxi je to takhle: spousta autorů o téhle možnosti neví a “jejich” peníze propadnou. Já jsem se o tom dozvěděl loni na jaře, “přihlásil” jsem se a ejhle, na podzim mi přišlo vyúčtování za uplynulé tři roky. “Nějaké” peníze to hodilo.
A to je vše, co mám společného s Dilií.
Doplněk k VŠ
Za tu výpůjčku je to přesně 0,50 Kč. Kromě toho se pro autory, překladatele a nakladatele rozúčtovávají také peníze vybrané z nově zakoupených kopírek (tam netuším, kolik to je) a z komerčního kopírování – tam je to řádově v haléřích na kopii. Přijde mi to relativně správné, protože nejčastěji se kopírují skripta, a skripta také tvoří podstatnou část publikací nahlášených v Dilii. Přihlášení u Dilie je zdarma, autoři a nakladatelé nic neplatí, naopak peníze dostávají.
Praxe je tedy taková, že Dilia po autorech nic nechce, naopak jim peníze posílá. Nemám pocit, že by tahle organizace autory “dřela z kůže” (což by byl také nesmysl, protože Dilii si autoři kdysi dávno založili sami).
To VŠ
Obávám se, že zrovna mistr K. má v tomhle smůlu tak jako tak, protože ve většině knihoven jeho knihy taky nejsou – při těch cenách na aukru a přístupu autora k dotisku se většinou rychle našel někdo, komu stálo za to knihu “ztratit” a knihovně uhradit 🙂
MichaeloviB
Jasně, ve vztahu k literatuře jsem jen čtenář a fungování knižního trhu neznám, můžu se seknout… ale kdyby 99% čtenářů četlo pirátský kopie, tak už by knižní trh neexistoval vůbec.
Jestli se jako analogie vezmou filmy a hudba, tak velmi pocitově odhaduju, že by lidí, kteří budou pirátit vždy a všude, mohlo být cca 25-30% a lidí, kteří naopak budou všechno kupovat, bude cca 25-35%. Ti mezi budou využívat oba způsoby pořízení a podíly budou záviset na cenách a uživatelským komfortu, tj. při nízkých cenách budou víc kupovat, při vysokých převážně pirátit. Jestli jsem se v tomhle odhadu a analogii s audio/video zásadně neseknul, tak při rovnovážný cenový hladině u eBooků (nižší než současná) by se trh zmenšil o cca 30-40%. A za sebe bych tipnul spíš pokles o něco menší – třeba o 20-30%, protože mezitím přijdou nějaký inovace (interaktivní knihy apod.) a současně při nižších cenách a pohodlnější distribuci asi lidi nebudou nad nákupem tolik přemýšlet a častěji si impulsivně koupí i něco, co by třeba za víc peněz dneska už nekoupili.
Problém je v tom, že nic nemůžeš dlouhodobě prodávat za ceny pod náklady na výrobu. Prostě není pravda, že ebook “nic nestojí”. RObert to tady vyčíslil. Nižší ceny by byly možné jen v případě, že by ebooky kanibalizovaly tištěné knihy, ale proč by měli čtenáři tištěných knih doplácet na to, že pro někoho je reálná cena moc vysoká?
Predatorovi
Já tady analogie moc nevnímám – kniha je kniha a ebook textový soubor. U písně mám dojem, že takové rozlišení nefunguje.
Ale mluvil jsem o trhu s ebooky. Tam podle mě 99% objemu jaksi není placené… Míchat do toho tištěné knihy vlastně nemá moc smysl – každý titul bude mít jiné poměry prodejů…
to: Michael Bronec
Kniha a ebook je to samé, pouze v jiném formátu.
to: Robert Pilch
Když budou ebooky levnější, budou je lidé víc kupovat. Ale problém je podle mě hlavně v tom, že někteří vydavatelé/nakladatelé, neprodávají ebooky vůbec.
to: Petra Neomi
Ale taky nemůžeš dlouhodobě prodávat něco, co nikdo nebude kupovat 🙂
Je těžké donutit lidi, aby kupovali něco, co jen celkem snadno k sehnání zadarmo. Nemyslím, že je to otázka ceny… každá úhrada je vyšší, než nula. Zatím imho nejsou problémy fatální, pokud by byly, vynutí si velcí hráči restrikce, nebo větší paušální odvody autorským svazům. Standa mě sice posílá do rachoty, ale Fífek se určitě k pásu jen tak nevydají.
Kulagin: Ovšem prodávat e-booky za cenu, která nezaplatí ani náklady, je nesmysl. To raději přestat s vydáváním úplně, finančně by to vyšlo líp. A prosím, nevytahovat příklad s CD/DVD za pade v trafikách. Tam to funguje jinak a v podstatě se jedná o finanční podvod spočívající v pravidelném překračovaní licence na časově omezený prodej. Jinak by té ceny dosáhnout nešlo.
to: Petra Neomi, Robert Pilch
to: Petra Neomi – Lidi především nejde nutit, lze pouze něco nabídnout.
to: Robert Pilch – V tom případě jsme ztraceni v začarovaném kruhu 🙂
Kulagin: S tím začarovaným kruhem je to bohužel přesná definice. Na druhou stranu, jsem optimista (i když mírný). Zatím to bylo vždycky tak, že se cesta ven z bludného kruhu našla a najde se i tentokrát. Trh se změní, něco zkrachuje, objeví se noví hráči… Ono to nějak dopadne. 🙂
Děkuji vám všem za reakce a především Robertu Pilchovi za vyčíslení (a taky za jeho knihy, ty vždycky zpracovávám s láskou a péčí:). A teď si vemte ještě k tomu všemu, že my musíme něco taky vydělat jako distributoři, což jsou jak jsem již psala, někdy docela vysoká částka.
Já si myslím, že časem by cena e-knih mohla lehce poklesnout právě třeba vlivem zdokonalení výroby ebooků už v rámci přípravy tištěné knihy. To však závisí spíše na Adobe, aby vylepšilo export z Indesignu, protože to, co z toho leze teď je někdy fakt nezpracovatelná hrůza.
A pak si myslím, že právě poměrně vysoká cena ebooků vede k tomu, že tištěná nezanikne, protože jak jste říkali, když ten rozdíl není tak velký, tak už je lepší koupit si tu tištěnou.
Lidi samozřejmě nemůžeš nutit koupit, ale můžeš jim znepříjemnit cestu k eknihám zadarmo 🙂 Já vím, že je nepopulární mluvit o represi, ale knihy na ulozto, kde je najdeš během vteřiny díky vyhledavači, to je prostě špatně. To nejsou staří piráti, kteří by chtěli “zpřístupnit” knihy, ale idioti, kteří tam žádané tituly plácají pořád dokola. 22 mb Mirka Žambocha… to je zřejmě v datech skoro všechno, co napsal… opravdu to tady, na fanouškovském webu, všem připadá v pořádku? Tomu opravdu nemůže konkurovat ani ebook za sedmdesát korun, tady jde za prvé o morálku těch, kdo to sosnou, za druhé o to, abyh někdo z mirkova týmu napsal a nechal to stáhnout. Zmizí to aspoň na nějakou dobu.
Nikdo z nás se nezblázní, jestli tam bude viset pár povídek, ale pět dílů Tiny tam opravdu být nemusí.
Děkuju Robertovi za doplnění – to s těmi kopírkami jsem nevěděl.
V předchozím příspěvku má Petra naprostou pravdu, k tomu se nedá nic dodat.
To Kulagin: jak už vyplynulo z předchozí diskuze, tak e-kniha NENÍ kniha a to ani v právním smyslu. Dalo by se říct, že e-kniha je takový jakoby “duch” papírové knihy. Znáte to: “země byla pustá a nesličná, jen duch (knihy) se vznášel nad vodami” … 🙂
Šanci na “cestu z bludného kruhu” vidím jedině v tom, že bude dostatečné množství “staromilců” (takových, jako jsem já), kteří si budou kupovat papírové knížky. E-booky jsou ZA STÁVAJÍCÍCH PODMÍNEK cestou do (doplňte si sami kam).
Ještě chci doplnit, že proti e-knihám jako takovým nic nemám. Ty od Brokilonu se dají koupit v digitální podobě (s mým souhlasem). Špatné, jak napsala Petra, je to, když ve společnosti vznikne atmosféra “neplaťte za to, co můžete mít zadarmo”. Ta atmosféra už opravdu vznikla, různé “povzbuzující” články (stahujte, dokud to jde) jsem četl dokonce i v Respektu a MFDnes.
Krom toho mají knihy a ebooky i naprosto jinou logistiku prodeje, jinou cílovou skupinu pro reklamu, jiné klíčové problémy…
to: Petra Neomi, VŠ, Michael Bronec
to: Petra Neomi – Pochybuji, že lidi co si někde něco stáhnou zadarmo, by si to koupili, kdyby to nikde ke stažení nebylo.
to: VŠ – Já si myslím že ebook a kniha jsou to samé, to mi nikdo nevymluví 🙂
to: Michael Bronec – Čtu papírové knihy i ebooky a necítím se nijak rozdvojen 🙂
Kulaginovi
Prostě tomu nerozumíte.
Já taky občas jezdím autem a nemluvím do řemesla ani automechanikům, ani závodníkům formule 1. Člověk jako laik získá představy, které jsou často mylné.
Já o tom nepochybuju. Momentálně je krize, lidi mají méně peněz. Pokud se za knihu musí platit, aby si ji mohli kdykoli přečíst (ukažte mi někoho, kdo maže přečtené ebooky, ty dvě tři mega místa na disku nikoho nezabijou), je nutné se rozhodnout, jestli si koupím knihu, nebo třeba tričko. Pokud je kniha zadarmo ke stažení, žádné dilema nemám, sosnu knihu, koupím triko. Optimální řešení.
to: Michael Bronec
Vždyť ty ale ebooky vůbec neprodáváš, ne?
Dokonce i u lidí, kteří by byli ochotni za knihu zaplatit, motivace klesá, když už ji mají a četli ji. Možná dokonce někdy v budoucnu zaplatí… až jim zbudou peníze, ale prioritu to samozřejmě nemá.
Kulaginovi
Samozřejmě už jsem absolvoval větší množství naléváren, co se ebooků týče. To je nutnost. A pro mě jsou ty rozdíly očividné, když jsem v oboru. Ostatně většina těch argumentů padla i v téhle diskusi, stačí si je přečíst. Pro hmotný objekt přece musí platit hodně jiná pravidla než pro něco, co je ke stažení přes internet, aniž se člověk hne ze židle… A to je jen otázka distribuce…
Petře Neomi
Jojo, to jsou takové sny ajťáků, co sami počítají plat v desítkách tisíc, že budou brzy lidi za to, co se jim líbí, dobrovolně a rádi platit… Možná to vypadá na příchod světlých zítřků a nového komunismu, akorát aw obávám, že to bude stejné jako v tom minulém – jedni budou dřít a druzí si užívat…
To Kulagin
Někdy ano, někdy ne. Samozřejmě máme asi každý zkušenost s tím, že si stáhneme film a na konci se bušíme do hlavy jaká je to kravina a jsme rádi, že jsme nevyvalili ty dvě kila za lístek. Nebo muzika. Řada alb prostě prosviští jedním uchem tam a druhým ven a člověk ví, že i kdyby si to koupil, stejně to nebude moc poslouchat. V tomhle vidím se stahování velkou výhodu. Je pravda, že se to s koupí úplně nevylučuje. Sám jsem si takhle naposled koupil skvělé album Silent Stream of Godless Elegy, když jsem zjistil, že ho poslouchám už třetí týden v kuse. Pak je to investice, která se vyplatí, nemluvě o podpoře zajímavého interpreta (mimochodem, kapelu doporučuju, je to skvělý soundtrack k Červenákovým knihám :)). Nebo podobně Kopřivův Asfalt. Zabíjení se mi nelíbilo, takže jsem byl vůči autorovi opatrný. Ovšem kolem knihy bylo takový haló, že jsem stáhnul knihu ve wordu a po přečtení padesáti stran jsem to běžel koupit. A Holomráz už jsem pak bral automaticky. Takže ano, dalo by se říct, že pokud je autorovo dílo dost kvalitní, kupce najde i přes možnost stažení zdarma a je to spíš svérázná reklama. Na druhou stranu nevěřím tomu, že lidi, co si stáhnou jmenovitě toho Žambocha, by si ho nekoupili nebo nepůjčili v knihovně, kdyby tu možnost neměli. Možná ho někdo čte ze zvědavosti a ve výsledku nesedne, ok, ale kolik takových je? Nevím jak je to generačně, ale začínám si myslet, že my, co jsme vyrostli na knihách, ty ebooky bereme trochu zdravěji než (zastydlí) puboši. Tam už bych se určité deformace opravdu bál. Další věc je, že ekonomická situace je taková jaká je, jak píše Petra, a s tím asi nelze nic dělat. Lze jen doufat, že bude někdy líp… Šíleného Maxe mám moc rád – ale dožít bych se toho asi nechtěl 🙂 Asi si pro sichr z posledních peněž koupím Stmívání a Vampýrskou akademii – až TO nastane, narozdíl od e-bookářů se aspoň chvíli ohřeju 😀
Hlavně to samozřejmě poškozuje trh s ebooky. Kdo si stáhne nelegální ebook, aby si později koupil legální? Jsou takoví lidé, ale bude to zanedbatelné procento.
Schrammovi
Ano, dříve se knihy kupovaly “jen tak”, teď se čím dál víc kupují “na jistotu”.
Proto taky stojí dvakrát tolik.
A piráti argumentují “Koukněte, jak vás nakladatelé ždímou; nekupujte, stahujte zdarma.”
To samozřejmě cenu dále zvyšuje, aby se titul alespoň zaplatil.
Pevně doufám, že to není spirála smrti a nějak se z toho vybruslí…
Ovšem upírám se spíše k víře, nežli k rozumu. 🙂
to: Michael Bronec
Tak zkuste nějaké ebooky nabídnout, a uvidíte jak to půjde. V dnešní době je to podle mě logické, nabízet papír i soubor. Čtečky nebo tablety má přece čím dál víc lidí.
To Michael Bronec
Samozřejmě že se z toho vybruslí …. prostě se budou vydávat knihy jen těch, kteří mají dost příznivců, kteří si jejich knihy v dostatečném počtu a při patřičné ceně koupí. Na tom není nic tragického.
BTW .. a je právě úkolem nakladatele oslovit a přesvědčit co nejširší skupinu zákazníků, že právě ta která kniha stojí za to investovat do ní peníze a čas. Když to zvládnou, přežijí, když ne tak skončí. Žádná škoda. Je to napsáno možná až moc brutálně, ale prostě to tak je. Nakladatelů je dost, autorů jak psů, nějaká redukce nebude žádná tragedie.
K otázce někde výše: kolik kusů kupují knihovny.
Nedávno jsemnarazil na zprávu, že jich je u nás 2500 – některé jsou vesnické, které berou jen opravdu něco málo nebo žijí z výměnných souborů, něco je vě větších městech, kde už se dá s nějakými knížkami počítat. Některé knihovny (Praha, Brno a podobně velká města) berou pak knížky i v několika kusech. Takoý Žamboch nebo Kulhánek se může pohybovat i v řádech stovek kusů (třeba v Praze to může být i kolem padesátky, když si vezmete 4O poboček a do některých se to kupuje víckrát). Atoři nižší kategorie (nováčci, grafomani a Lincové) pak knihovny nakoupí v řádech desítek kusů. Pořád to je ale docela slušný počet.
Teď se samozřejmě kupuje méně, protože knihovnm se snižovalrozpočet a to skoro všude. Někde se jen nenavýšil o vyšší DPH, jinde se dokonce zkrouhnul o 20%. Takže to bude slabší do té doby, než se situace zlepší (hahaha).
Druhá věc, proč jsouknihovny lepší než warez je ten, že učí lidi číst. A to jak dospělé, tak zejména děti a mládež (a to se mnohem lépe provádí pomocí žambocha než němcové :-). Učíme čtenářským dovednostem, zvyšujeme informační gramotnost (aby si čtenář dokázal snáz vybrat knihu, kterou chce), propagujeme nejenomčtení, ale i jednotlivé autory, a kromě jiného velké knihovny vydávají i ebooky a vytváří koncepce e-knihoven, aby to bylo legální, přínosné a využitelné pro čtenáře.
vyhoda ctecky
Tak jsem prelouskal tuhle dlouhou diskusi, abych zjistil, ze uz neni moc co dodat. Jednu pro me podstatnou vec ale prece ano – prelouskal jsem ji diky tomu, ze jsem si ji otevrel ve ctecce, protoze ze cteni na monitoru uz by me davno bolely oci.
Re: kolik kusů kupuje Městská knihovna v Praze
To se může každý (ne už úplně snadno) podívat na http:///mlp.cz – tedy brzo po vydání, protože knížky třeba od Kulhánka se postupně kradou a odepisují ze stavu. Ale stejně se ani on nekupuje na každou pobočku. Nynější počty jsou: Visio in extremis 19 kusů, Čas žít, čas zabíjet 17, Megapolis 5. Mrtví muži netančí 19, Stín černého hvozdu 24, Středověký svět 55.
to VS a Leonardo … jak se mohou jednicky a nuly zkazit? 😀 tohle ais fouknu na lamera 😀
Jen na uzavření
Dovolím si za sebe uzavřít svou trochu živější debatu s Petrou. Dokončili jsme ji externě a snad i v dobrém, ale ať nezůstanou veřejně roztřepené konce.
ad DILIA a záznamová média:
Není pravda, že se DILIA nepodílí na poplatku ze záznamových médií. Přečtěte si rozúčtovací řád. Nemělo by to logiku (vzhledem k tomu, že DILIA zastupuje autory audiovizuálních děl a OSA pouze děl zvukových). DILIA má na základě § 97 odst.5 pís.b autorského zákona uzavřenu reciproční smlouvu (viz. např. 5.5 rozúčtovacího řádu). O odměnách z tiskových rozmnoženin bod 5.3 (poznámky se dotýkají i elektronické podoby jako způsobu vydání). Bod 5.8 je pak nejblíže tomu, o čem byl veden spor – totiž o výběru od výrobců / dovozců takových výrobků, jež umožňují vyrobit “jiný záznam” a od výrobců / dodavatelů nenahraných osičů tohoto záznamu. Ten je definován: “Jinými záznamy se rozumí záznamy umožňující zaznamenat v elektronické podobě díla literární a jiná díla umělecká a vědecká, ať již tato díla byla vydána v tištěné nebo přímo v datové podobě.” Nepíše se zde, kdo a jak daný poplatek vybírá, ale pokud ne DILIA sama, předpokládám, že půjde opět o nějakou reciproční smlouvu mezi DILIA – OSA – OOA-S či interní rozpis, neboť sama ta média jeko kategorie (včetně přísušných zařízení) jsou popsána v bodech výše.
Každopádně – DILIA se na “výpalném” podílí, jen to není vidět.
ad Petra v rachotě:
Zapomeňte na Petru. Ta byla příkladem úspěšné autorky, kde však ani ten úspěch nestačí, protože těch, kteří jsou ochotni jí platit, je prostě u nás příliš málo. Dosaďte si za ní Honzu Voráčka. Pokud je pro kteréhokoliv autora odměna získaná za jeho práci nedostačující, má skutečně jedinou možnost – totiž živit se jinak. Ano, napíše pak méně knih a fanoušci budou mít smůlu (platící i neplatící – ti si to však udělali sami). A je skutečně jedno jestli je to proto, že je národ složen z pirátů. Pokud autor nenajde dost PLATÍCÍCH čtenářů, má prostě smůlu, i když je morálně v právu (je-li jeho tvorba zároveň hitem pirátského nebe). Je ale absurdní požadovat ve jménu “spravedlnosti” PAUŠÁLNÍ výběr od všech, kdo by mohl potenciálním pirátem poškozujícím autora být.
Argument autora: “Mám za svou práci právo na řádnou odměnu” nezpochybňuji. Ale zpochybňuji, že má autor právo na odměnu od každého, kdo by ho snad i mohl potenciálně číst, aniž by ho ovšem četl. A to i kdyby to měla být odměna v řádu halířů za kopii z copycentra.
Tak, jako je oprávněné “Chceš číst, tak si zaplať!”, je stejně regulérní: “Nechci číst, tak proč mám platit?”. Ten, komu to zisky přináší, bude hovořit o tom, že zájem jeho práva převažuje zájem práva druhého. Já s tím nesouhlasím. I když by pro mne mohl být souhlas výhodnější. Fascinuje mne třeba i nepoměr mezi právem a povinností na obou koncích řetězce. Vybrat a platit se MUSÍ automaticky. Ale o vyplacení se musíte PŘIHLÁSIT. Jinými slovy, vydá-li Honza Voráček totální naprostý hit, ale nepřihlásí se, získává jeho odměnu ve svém podílu na “spravedlivé odměně” každý z přihlášených.
A to těm přihlášeným autorům vážně nevadí? Nebo je ten systém nastavený úmyslně tak, aby měl koruptivní charakter (musíš s tím vědomě vyjádřit aktivní souhlas, jinak svou “spravedlivou” odměnu nedostaneš)?
Obecně je ale princip “neidentifikovatelných” odměn v mých očích stejnou rakovinou, jako to samotné pirátění. Když dost dlouho někdo platí za to, že “může být pirát”, tak se jím jednou skutečně i stane (klidně i na truc) a nebude ho tížit svědomí. Stejně tak se tím pěstuje (samozřejmě silně falešný) pocit: “Já si to stejně předplácím tím, že si koupím tiskárnu”. Podobnou rakovinou je ze strany nabízejících totální “náš zákazník náš pán” či “Jsme nejlevnější na trhu”. Zde pokřivuje pro změnu převis nabídky nad (platící) poptávkou. Ale to je jiná kategorie.
Kdo ví, třebas se jednou dočkáme systému závazných smluv či předplatného. Anebo čtenářských záloh. “Chcete číst Honzu Voráčka? Pak složte zálohu, abychom ho měli z čeho vydat.” A nechtějí-li složit… No, asi je Honza Voráček zas tolik nezajímá. Asi má jeho psaní skutečně “mizivou cenu” (zákazník je ho ochotný číst jen zadarmo). A také holt budou asi muset pracovat jak autoři tak vydavatelé na vytvoření atmosféry, v níž “by bylo potenciálním pirátům trapně”, danou knihu kopírovat – ne kvůli zákonu, ale kvůli těm, koho by jinak okrádali. Každý si prostě bude muset svoji cestu najít sám. Je třeba hledat cestu, jak lidi přesvědčit. Nucení či podbízení má právě opačný efekt.
všem Voráčkům
Ošklivý, ošklivý Honza Voráček!
Chce nás připravit o další vzduch, co nás ještě drží nad vodou…
to Michael Bronec
Naopak! Ještě vám přenechává svůj podíl na zisku 😉 Ne, vážně, Michaeli – zbožňuju papírové knihy, ale každá rostlina, když se změní klima, se buď přizpůsobí, nebo umře. Že umřou zvířátka, která ji žrala? Že je to nefér i vůči zvířátkům, která žrala ta zvířátka žeroucí rostlinky? Inu, vítejme na planetě Zemi. Vítejme v reálném světě. Kdo říká, že zrovna my máme něco jistého a máme na něco nárok?!
Něco zbožňuji, a proto očekávám, že to co nejdřív vyhyne…?
A nebudu to bránit, protože to je přece přirozený zákon?
Asi si nějak vůbec nerozumíme…
to Michael Bronec
Michaeli, na to, abychom si rozuměli, je především třeba číst co druhý říká a nevkládat mu do úst své vlastní představy, že tvrdí. Tím bych do budoucna začal.
To rozhodopádně!
Problém je, že ve výlevech na několik normostran člověk těžko hledá ten hlavní akcent.
(Přišlo mi, že ten předpolední krátký jsem ale shnul celkem dobře.)
Ostatně nejsem myslím jediný, kdo má v dikusích s Tebou občas potíže chápat, co chceš říct…
to Michael Bronec
Můžete mi tedy, prosím, napsat, na základě čeho jste dospěl k závěru, že tvrdím (cituji vaši interpretaci): “Něco zbožňuji, a proto očekávám, že to co nejdřív vyhyne…?”.
To je přece úplně idiotské.
Každopádně ten darwinistický příměr – polopatisticky – říká, že kdo chce přežít, musí se být schopen přizpůsobit. Není v tom nic o vzdávání se a ani nic o porážce.
to Michael Bronec
A nebo tu předchozí otázku nechejte plavat. V podstatě mě to zas až tak nezajímá. A tenhle prostor je asi přeci jen vhodnější pro jiné příspěvky než vysvětlování si “já si myslel že ty sis myslel že já si myslel.” Za ten potenciál flamu to nestojí. 😉
pro odlehčení trocha praktických zkušeností….
….jak už jsem psal, byl jsem rozhodnut z prostorových důvodů čtečku jednoho dne pořídit. No a a pojednou jsem ji obdržel k narozeninám od své drahé polovičky 🙂
A musím říct, že první zkušenosti po necelém týdnu užívání jsou veskrze pozitivní. Čtení displeje využívajícího e-ink je naprosto luxusní – je jen trochu nezvyklé že před sebou nemáte dvě stránky, ale jen jednu. Na to si ale člověk zvykne stejně rychle jako na příjemně nízkou hmotnost. Opravdu ale nepozoruji zásadní rozdíl mezi čtením papírové knihy a e-inkem. Ke čtečce jsem dostal i rozevírací pouzdro, takže odpadá trapné držení plastové tabulky, jak se zde někteří obávali. Naopak, čtečka v kůži vypadá lépe než mnohé knihy 🙂 Co se týče nekompatibility formátů (Kindle), šikovný prográmek Calibre řeší skutečně většinu problémů, ovládání je srozumitelné a jednoduché a převedení knihy z EPUB či PDF do MOBI trvá cca 10 sekund.
Náplň čtečky obstaral magazín Hammer and Bolter (zakoupeno na Black Library) a Prokletý dům (made in Brokilon, zakoupeno na palmknihy.cz), další budou na řadě chybějící díly Tiny Salo.
Na čtečku jsem si zvykl velice rychle a na čtení cestou do práce (cca 50 minut MHD) je naprosto ideální a mnohem pohodlnější než kniha. Jen jsem si tak potvrdil své předchozí rozhodnutí pořizovat na papíře ty skutečné srdcovky a zbytek stahovat. Doufám proto, že podíl sci-fi a fantasy e-booků na trhu bude utěšeně stoupat.
Dilia
Někde výše si kdorsi nemístně liboval na téma Dilia (Divadelní a literární agentura). Tato instituce ze zákona oškubávala od 50. let autory o solidní podíly na honorářích, v praxi je odváděly rovnou příslušní nakladatelé a autorům byly vypláceny již náležitě zkrácené částky. Pokud částku nestrhlo a neodeslalo nakladatelství, byl naháněn autor. Zdroj – archivní fond Západočeské nakladatelství Plzeň.
2 Fenris 13:
z laického pohledu bych řekla, že jo, mám pocit, že na palmknihách je ten výběr stále větší a lepší. 🙂
a to nevíte, že si tam teďka sušíme asi dvěstě knížek od Baronetu… Je pravda, že spousta toho je červená knihovna, něco tam jsou upírské knížky, ale třeba připravujeme komplet Helmutha Nowaka…:)
A když už jsme u té reklamy (omlouvám se, jestli tím ruším), tak se mi dostala do rukou chystaná palmknihácká (dotyková) čtečka a osobně mi přijde ještě lepší než Kindle – respektive funguje úplně stejně ale jako plus jsou u ní vidět obálky knížek a má hrozně hezkou animaci při otevírání. Nehledě na to, že se na ni chystá super akce…:)
Elinor: to mně jedině těší 🙂
rean: já mám Kindle Touch a jsem spokojen….ačkoliv nepochybuji že nová čtečka bude super 🙂 Nepřítomnost obálek v přehledu knih mi nevadí, i v počítači si soubory řadím jen do jednoduchého seznamu bez miniatur, přijde mi to přehlednější.
To Fenris13
Tím úvodem jsi to celé pohřbil;-) …. každý přece víme co by se stalo, kdyby někdo recenzoval dárek od partnera/ky, a NEBYL pln nadšení a enthusiasmu;-))). Pod mosty je furt ještě trochu kosa;-)))).
MichaelS: ech, jsou partnerky a partnerky 🙂 Navíc má drahá tento web nenavštěvuje, takže bych klidně mohl dštít síru a ohen a jí by se to nedoneslo. Ale není třeba, ta čtečka je vážně super 🙂
DILIA a výpalné
Vskutku, standa.e má velký kus pravdy. Zbytek lze najít ve výroční zprávě:
Odměny vybrané od výrobců a dovozců přístrojů k zhotovování rozmnoženin
zvukových nebo zvukově obrazových záznamů a od výrobců a dovozců nenahraných nosičů zvukových a zvukově obrazových záznamů (…) na základě práva nositelů práv na odměnu v souvislosti s rozmnožováním děl zaznamenaných na zvukový, resp. zvukově obrazový záznam pro osobní potřebu. [*jiné záznamy nejsou výslovně uvedeny, patrně ne úmyslně, protože dál se s nimi počítá*] Výběrem těchto odměn pro nositele práv zastupované, resp. registrované DILIA je kolektivní správce OSA. Brutto inkaso poukázané kolektivním správcem OSA činilo v roce 2010 celkem 17.980.225,23 Kč. Z toho:
– přístroje a nosiče zvukových záznamů Kč 1.789.735,77
– přístroje a nosiče zvukově obrazových záznamů Kč 12.701.362,24
– přístroje a nosiče jiných záznamů Kč 3.489.127,22
Ale jak rozliší, který bajt je na mp3, který na avi a který na ebooky, ví čert — jestli by se to našlo někde v rozúčtovacím řádu OSA, se mi pátrat už nechce.
já jsem tedy osobně pořád nepochopila, co vlastně s těmi penězi má dělat? Myslím, že něco jde autorům (když si o to řeknou), ale to určitě nemůže být všechno…?