“Máme se rádi, nemáme se rádi?”
To dnes řeší Martin Bečvář. Brečí jako Ronaldo s Neymarem dohromady, a jde mu to náramně 🙂
A samozřejmě i vám, našim čtenářům nabízíme možnost vyjádřit se.
Stačí jen napsat svůj nedělník na adresu: redakce@fantasyplanet.cz
Pokud se člověk trochu pohybuje v rámci fantastické scény, začne zakopávat o mnohdy hodně ujeté kostlivce ve skříni. Ten nekamarádí s tímhle, ten je naštvaný na tohohle, přičemž důvod je jako vystřižený z Ordinace nebo jiného psychoseriálu…
I já se s tímto „problémem“ poslední dobou setkávám. Stačí napsat článek o české akční fantastice a najednou slyšíte z několika zdrojů, co jste to vymňoukli. Tenhle tam nebyl zmíněn vůbec, na toho jsem údajně záměrně zapomněl, a tenhle musí být zákonitě lepší a slavnější než jiný, protože psal už v době, kdy nováčci literární scény tahali kačera.
Bože, tohle je tak malicherný. Pardon, ale tohle prostě musí být řečeno. Nejsem žádný génius nebo literární historik, nikdy, opakuji nikdy, nepíšu podle sympatií k autorovi (notabene proto, že jich většinu zkrátka neznám!), a hlavně postrádám smysl takovýchhle bojů. Místo toho, aby se všichni predátoři v našem malém fantazáckém rybníčku vzali za ruce a odešli svorně na pivo, kde vzniknou skvělé románové spolupráce, tak na sebe kydají špínu, spřádají zákulisní intriky a cítí se ublíženě.
Holt ještě asi nejsem ponořen do scény dostatečně hluboko…
True true…