Poměrně dlouho se vedou spekulace o čtenářské aktivitě mladších generací. Staří si stě-žují na mladé, mladí na staré, že neuznávají fantastické žánry, které se jim líbí, a oba tábory se spolu pak hloupě hádají. Ovšem zeptá se někdo čas od času i třetí strany, díky níž se nám knihy dostávají tak často do rukou? Ptá se také někdo knihovníků? Jak to tedy je?
Začněme hlediskem mým, protože je nejhorší a nejpesimističtější ze všech ostatních a z tohoto důvodu si jej jako rudou skvrnu od vína na bělostné košili odbudeme z rychlíku. Osobně knihovny navštěvuji rád, protože mi pokaždé učaruje atmosféra většinou grandiózních staveb, v nichž městské bibliotéky (a jejich pobočky) leckdy sídlí. Ovšem už s o něco větším odporem tam narážím na jiné čtenáře: nesnáším jejich přihlouplé samomluvy, rádoby vtipná pozdravení a krev v žilách mi začne bublat kdykoliv, musím-li se s někým dělit o jediný regál – a ex-ploduji, když je onen někdo kupříkladu sedmiletý klučina s ustavičnými otázkami typu: „A símvás, je to dobrý? A je tam hodně kouzel a bojování?“ Takovým ještě odpovídám: „Zkus to přečíst.“ A chuligány, kteří na mne už z dálky povykují: „Hele vole, co tady z toho přelousknu nejrychlejc?“ Ty, s prominutím, posílám rovnou… mezi hýždě. Chci říci, že byste se, po-tencionální návštěvníci knihoven, kteří se do nich teprve chystáte nakouknout, neměli bát oslovovat v prvé řadě zaměstnance za přepážkami: jsou aprobovaní, jsou ochotní, jsou úžasní a jsou tu pro vás (sám jich pár velmi dobře znám). Když mi vyjde čas, chopím se laptopu, sednu do rumburské studovny a v klidu píši své věci: povídky, kapitolky rozepsaných románů (zřejmě nikdy nevyjdou). Škoda, že se v takových zařízeních nedovoluje konzumace sklenky ostřejších nápojů: ačkoliv to bych se do studovny asi už definitivně přestěhoval.
Uff, bylo to trošku delší, než z toho rychlíku, ale zpátky na stromy, ehm zpět k mým hostům, které jsem si dovolil maličko vyzpovídat. Do merku se mi připletly vždy usměvavé slečny (hochy přenechám prvnímu, kdo se přihlásí, protože ti, jenž se řadí k mým přátelům, se z valné většiny nedají nazývat lidmi schopnými souvislé konverzace). Brunetky, kurňa, děvčata, už víte, pro které z vás mám slabost, Míšu Caskovou (19 let) a Soňu Pacholíkovou (16).
Jaký máš vztah ke knihovnám/využíváš jejich prostor i k jiným činnostem (studium apod.)?
Míša (dále jen M): Vztah ke knihovnám mám velmi kladný. Většinu informací pro seminární práce a referáty čerpám z knih, protože mi připadá, že jsou v nich důvěryhodnější informace než na internetu. Knihovny využívám nejen k půjčování, ale také pro studium.
Soňa (dále jen S): Můj vztah ke knihovnám je jednorázový. Přijdu, vypůjčím si dobrou knížku a zase jí vrátím. Netrávím v ní více času.
Jakou literaturu si nejčastěji půjčuješ? Co tě nejvíce zajímá a co naopak moc nemusíš?
M: Nejvíce si půjčuji historické nebo filosofické texty. Dříve jsem přečetla hodně beletrií. Nemohu říci, že bych něco nemusela, ale pokud mě kniha nezaujme hned na začátku, tak ji nečtu.
S: Miluju fantasy romány. Nepohrdnu ani knihami ze starých dob jako jsou různé eposy a báje. Co moc nemusím, jsou příběhy ze života.
Jak na tebe působí zaměstnanci knihoven?
M: Ještě jsem se nesetkala s žádnými nepříjemnými.
S: Většinou jsou milí a se vším poradí, ale zažila jsem i knihovny, kde jsem si připadala nesvá.
Nabádala tě někdy atmosféra knihovny k vlastní literární tvorbě? Zkoušelas eventuálně někdy v knihovně tvořit?
M: Jelikož jsem psala do školních novin, potřebovala jsem někde načerpávat inspiraci. Knihovna mě však nikdy nenapadla.
S: Píši, ale atmosféra knihoven za to nemůže. Spíš mé sny a touhy.
Co bys ve své knihovně změnila/zrenovovala? Anebo jsi spokojená se současnými služ-bami, které jsou ti nabízeny?
M: Se svými knihovnami jsem celkem spokojená. Možná bych jen rozšířila výběr.
S: Rozhodně bych to udělala přehlednější. Lidé často zakládají knihy někam jinam a potom když hledám podle žánru či abecedy, je to občas problém. Jinak jsem spokojená.
Co bys chtěla vzkázat těm, kteří moc nečtou?
M: Osobně si myslím, že knihy více rozvíjí lidskou představivost než počítač a internet. Proto si myslím, že by lidé měli více číst, protože si tím nejen rozvíjí fantazii, ale i své vyjadřovací schopnosti.
S: Pokud se chcete celý život utápět u televize a internetu, je to vaše volba. Ale nikdy se ne-dozvíte, o co přicházíte. Knihy se nedají nahradit filmy.
Sotva se ale mé líbezné dámy vrátily zase do luftu, na emailové schránce mi zablikala příchozí zpráva a nepsal mi nikdo jiný než paní Jitka Zelenková z českolipské městské knihovny jako řádně jmenovaný zástupce pověřený odpověďmi na můj průzkumný oběžník. Tímto jí i knihovně ještě jednou děkuji a nyní již k druhému rozhovoru:
Kolik mladých lidí v průměru navštíví denně vaši knihovnu?
Kolem 100.
Jaký je odhadem jejich věk?
15–25.
Jakou literaturu si nejčastěji půjčují?
Fantasy, horory, sci-fi a samozřejmě literaturu potřebnou ke studiu.
Navštěvují mladí lidé vaši knihovnu převážně za účelem surfování na internetu?
Jen část (sociálně slabí, romská komunita).
Využívají mladí lidé možnosti studoven a klubových místností?
Minimálně.
Jak na vás jako osobu mladí lidé působí svým vystupováním v knihovně?
Dost často neumí formulovat dotaz, co vlastně chtějí. Jinak s nimi žádný problém nemáme. Problémy jsou občas s těmi, co navštěvují knihovnu pouze za účelem surfování po internetu. Ti bývají často nevychovaní a základy slušného chování jim moc neříkají.
Co byste mladým čtenářům chtěli prostřednictvím našeho portálu, který je jeden z nej-navštěvovanějších na českém internetu, sdělit?
Snad jen to, že je v knihovně rádi vidíme. Na rozdíl od starší generace je jejich pohled na svět veselejší a optimističtější.
Názory mladých čtenářů i paní knihovnice jsme rozebrali na pidičástice (na ten můj nehleďte příliš vážně a buďte rádi, že jste z něj vyvázli živí: u života to tak většinou nebývá). Pokud správně počítáte, a korektnost vašich propočtů jistě nebudu zpochybňovat, chybí nám vyjád-ření nějakého staršího, zapšklého individua neschopného se s trendem rozrůstající fantastiky vypořádat. Máte-li chuť někomu takovému cosi vzkázat a bude-li mít kdokoliv touhu reagovat či zodpovědět některou výše uloženou otázku, směle do diskuze!
Přečtěte si i další redakční úvodníky, které vydáváme každou neděli.
