Ač mám ráda technický pokrok a výpočetní technika mne fascinuje, téměř absurdně odmítavě se stavím ke dvěma přístrojům – čtečce elektronických knih a GPS. A tak budu vždy preferovat papírové knihy, nabídku k zapůjčení čtečky jsem ale přijala, a to z přesvědčení, že člověk by si neměl až chorobně stát za svým konzervativním názorem a když už něco chce kritizovat nebo odmítat, měl by si to předtím vyzkoušet, než řekne definitivní a neodvolatelné NE.
 |
Předem varuji, že se tu nebudu rozmachovat nějakými technickými parametry, které bych stejně sprostě překopírovala z nějakého e-shopu výpočetní techniky. Mně stačilo ke štěstí zjistit, že ta plochá černá destička, kterou transportuji v tašce, se jmenuje Booken Cybook Odyssey a stojí bratru tři a půl tisíce. Návod v angličtině se týká pouze toho, jak čtečku zapnout, jak ji připojit k počítači a zbytek – sedni a pátrej. Ještěže je ve volbě jazyků v přístrojku také čeština. Tím bude experimentování jednodušší.
Jako první krok se tedy hned po příchodu domů registruji na webu Adobe a z e-shopu Palmknih (kterým tímto velmi děkuji za zapůjčení čtečky) si stahuji tři knížky zdarma, první díl trilogie o kapitánu Báthorym a dva JFK. Což mne přivádí k první úvaze. Jelikož preferuji angloamerickou literaturu a ta československá je u mne ne na druhé, ale spíš až na třetí koleji, jeví se čtečka jako dobrá alternativa k tomu shromažďovat a číst čas od času i autory tuzemské a těsně zahraniční. Protože chyba není v nich, píší dobře, chyba je spíš ve mně, že je většinou podceňuji. Čtečka tedy může zafungovat jako můj osobní bořič československého mýtu.
Ďuro Červenáku, volím si tebe! Jako první tedy čtu Strážce Varadínu a žongluji při prvních stránkách s nastavením čtečky. Vykreslení písmenek je parádní, jen při bližším pohledu je vidět „duchy“ předchozích stránek, ale to spíš posiluje dojem z „knihy“, protože tam se i toto při užití tenčího papíru může stát. A noční režim, kde člověk vidí doslova bílé na černém, je už jen laskavou vychytávkou. Také nastavení písmenek je více než velkorysé, od miniblech pro ostříže až po obřiska pro sleponě. Fontů pro změnu je jen pár, fanoušci patkového i bezpatkového písma si najdou to své, ale kdo chce víc tunit než číst? Hezoučkou, ale ne zase tak důležitou vychytávkou je i načtení obálky vždy, když pokračuje člověk ve čtení. A ani v černobílé neztratila obálka od Michala Ivana své kouzlo. Můžeme si i nastavit automatické otáčení stránek, ale já, která si ráda nechávám suverenitu v tempu svého čtení, si tuto pomůcku nezapínám.
Dvouapůltý den držení čtečky ve své moci zažívám první dost silné znepokojení. Nabíjím čtečku z počítače, na displeji ikonka čtečky, kabelu a počítače a nahoře v záhlaví pokojné „Připojeno pomocí USB“. Fajn. Asi už je to nabitý, říkám si, tak čtečku odpojím od netbooku a ono ejhle, hláška tam stojí stále jak vytesaná a na čudlíky mašinka nereaguje. A jéje, zmrzli jsme. Návod jsem si blbec nechala doma, takže jdu hledat pomoc na internetu. Jenže na slovní spojení „cybook odyssey hard reset“ nenacházím nic. Většinou to bývá kombo různých tlačítek, tak mačkám tlačítko menu plus otáčení stránek, start plus menu…a pak si říkám, vždyť i obyčejný počítač se natvrdo vypíná dlouhým stiskem startovacího buttonu. Dělám totéž čtečce a ta se s metaforickým povzdechem ve stylu „to ti to teda trvalo…“ restartuje. Napichuji znovu na počítač, abych zkusila, zdali strojek zase vtipně nezamrzne, ale místo toho mi Windows nabízejí formátování vyměnitelného disku. Nemaje zrovna čerstvě v paměti, jestli tohle písmenko patří paměťové kartě nebo samotné čtečce, kliknu na OK. Samozřejmě formátuji čtečku. Takže následuje znovunaládování knížek za tiše ironického blahopřání sama sobě k naprosté idiocii. Nicméně čtečka se tváří, že už zlobit nebude. Párkrát se mi taky stane, že zavadím bříškem dlaně o displej a on se mi otočí. Jaksi to nejde bez zapnutí akcelerometru vrátit zpět. Ověřuji si však, že tento reaguje radostně rychle.
Lehké zklamání pociťuji vůči soupeření formátů. Když jsem zaregistrovaná na nejmenovaném e-shopu s e-knihami, nemám šanci do cybooku po zakoupení narvat své oblíbené francisovky. Tak snad se někdo umoudří a i můj nejoblíbenější detektivkář se dá sehnat i v jiném formátu než pro Wooky. Zatím se musí uskrovnit v mobilu s Androidem. Tak snad někdy… v budoucnu…
Velké plus má u mne strojek ovšem za svou úžasnou přenositelnost a lehkost. Musím souhlasit s těmi, kdo si dokážou představit čtečku narvanou ságami anebo tlustospisy, které ve své fyzické formě mají kolem tisíce stran. A že takových děl najdeme! Navíc téměř každý časem zápolí s nedostatkem prostoru na nové knížky, někdo to řeší masivními výprodeji, někdo charitativní návštěvou místní knihovny. A co naplat, držet takový Kantos Hyperionu hodinu v ruce v tramvaji, to vám zápěstí budou vyčítat ještě následující den.
Nejste-li tedy tolik fixovaní na formu knihy, ale spíše na obsah, čtečka se stává favoritkou. A navíc, když člověk balí na dovolenou, kde si chce taky něco přečíst, tak už nemusí mumlat: „Tak ještě s sebou vzít jednoho Kinga, jednu Neomillnerovou, jednoho Pratchetta, jednoho Kulhánka…“ ale jenom: „tak ještě s sebou vzít tu čtečku…“ a všechny výše zmíněné mít na jednom místě. Jako fanynka komiksů ale samozřejmě žehrám nad tím, že se nedají v černobílé čtečce číst komiksy, nebo respektive asi by nevypadaly nijak úžasně. Samozřejmě jsem seznámena s tím, že už existují i čtečky či tablety s barevným displejem, jenže při úrovni výpravy tuzemských komiksových nakladatelství v tomto případě stejně stojí za to mít tituly v knižní podobě.
Poslední záležitostí, kterou chci vyzkoušet, je zadávání záložek, anotací a poznámek. Záložek může člověk použít v knize několik, anotaci zadá označením textu přetažením a při zadávání poznámky je k dispozici i diakritika. Pro recenzenta, který si před napsáním dělá poznámky o různých pasážích textu, je to samozřejmě výborná záležitost oproti vpisování do výtisku bez trvalých následků. Poznámku jde ale jen editovat, nikoliv zobrazit.
A pak už jenom čtu, čtu a čtu…
Co naplat, bránit se už je zbytečné, čtečka by u mne svoje uplatnění našla a odkonzervování je tak úspěšně dokonáno. Samozřejmě má své mouchy jako každý jiný přístroj, ale i papírová kniha je na kdeco choulostivá. Mé nadšení ale samozřejmě není tak fanatické, abych všechny své dosud nabyté papírové knihy rozdala či prodala a přešla na ryze elektronický režim. Pokud bych ji dostala jako dárek, potěšilo by mne to. Pokud bych si ji měla sama za sebe koupit, tak to bych asi stále ještě hodně váhala.
Vendula Brunhoferová (redaktor)
vendula.brunhoferova@fantasyplanet.cz
Přečtěte si i další redakční úvodníky, které od 25. 12. 2011 vydáváme každou neděli.
Moc díky za názor! Na vztah klasické a elektronické knihy máme dle všeho stejný názor (spíše pro papír), ale taky jsem cca poslední rok vážně o čtečce přemýšlel. Nakonec jsem to ale odpískal z řady důvodů. Hlavně ta kompatibilita formátů (nemluvě o tom, že mám celou řadu odborných knih v pdf.), dále pak finanční náročnost samotného přístroje plus minimální rozdíl mezi cenou papírových knih a e-booků, kdy je navíc pro mě jednodušší nakupovat v kamenném obchodě než online. Myslel jsem si, že čtečka bude užitečná hlavně na čtení věcí řekneme spíše spotřebního rázu (jak mám třeba rád JFK, tak vážně nemusím mít všechny díly doma), ale zas tohle byl typ četby na léto, třeba k vodě. A tam si fakt čtečku nevezmu. Lohnout mi sice můžou i knihu, ale při dnešním vztahu omladiny k psanému slovu si myslím, že to zas tak nehrozí 🙂 Nakonec jsem zjistil, že stejně nevím, kde bych čtečku využíval, neb do práce chodím pěšky, nijak eminentně vlakem nebo autobusem necestuju a zatím jsem nikdy neměl problém probrat knihu a ty tlustospisy stejně čtu po večerech v pelechu. Ale přesto počítám, že výhledově asi ani já dekonzervaci zcela neuteču, časem jistě dále poklesne cena a v mém případě bude asi velkým faktorem pro úbytek místa v knihovně 🙂 Takže díky za tenhle úvodník, podložený zkušeností, kterou sám zatím nemám, dost vystihuje moje váhání a rozhodování.
Po třech měsících užívání čtečky jsem takřka nekriticky nadšen. Jediné, co mi zásadněji vadí je nemožnost bleskového zalistování o pár/spoustu stránek zpět jako v papírové knize. Jinak ale komfort čtení je stejný jako z papíru a baterie spolehlivě vydrží něco přes měsíc (při cca třech hodinách čtení denně). Tištěné knihy kupuji stále…limitka Carpe Diem je prostě famózně vyvedená…ale čtečka si mě naprosto získala.
Čtečka
Předem Vám děkuji za názory. 🙂 Článek jsem se snažila napsat opravdu pouze z ryze uživatelského hlediska a to po přečtení všech článků o e-knihách z per či klávesnic mých kolegů a hlavně i po přečtení všech košatých diskusí, kde bylo probráno téměř vše, od srovánávání nesrovnatelného až k pirátění elektronických knih.
To Schramm: Co se týče ceny čteček, už teď se dají sehnat kolem dvou a půl tisíc, což už je cena nějakého lehce nadprůměrného mobilu. Jenže jako na potvoru většinou bývají díky různým životním situacím ty peníze najednou potřeba úplně někde jinde. S těmi knihami je to pravda, viz. ta zmiňovaná detektivka od Dicka Francise, e-book stojí 199,- hardback s přebalem asi 250,- Kč plus minus.
To Fenris13: Co se týče toho listování, tak mně stačila boční tlačítka anebo ten režim “přejít na…” a pak vyťukat stránku, pamatuje-li si člověk takto, kam se chce dostat. Časově si myslím že to může vyjít vůči listování v opravdové knížce nějak podobně.
formaty
Ahoj,
ohledne nekompatibility formatu doporucuji programek Calibre. Umi prevadet mezi vsemi dostupnymi formaty + funguje jako sprava vasich e-knih. A to hllavni: je zadarmo.
Re: formáty
Formát pro Wooky mi na ePub předělat nedokázal.
Vendula B. : no právě, pamatovat si… :-)))
To Vendula
JJ, vím, já to promýšlel opravdu usilovně, ale nakonec byl i problém vybrat model, nějak jsem se nedokázal zorientovat v pro a proti a co ten či onen model umí a neumí a co je tam schováno za čertíka 🙂 Hlavním favoritem byla např. ta poslední sony, pak jsem ale zase začal podléhat lobby kindlu 🙂 Nakonec jsem si ale fakt uvědomil, že je to pro mě dost luxus, protože stejně bych 90% věcí četl v papíře, ono to nebylo jen o ceně. Prostě vysolit pár tisíc za další “krám”, ve kterém si budu číst staré Kulhánky, Tinu Salo nebo Agenta JFK, přičemž pořizovaní cena čtiva bude skoro srovnatelná s papírovou verzí, to mi zní jako rozežranost 🙂 A to i tu cenu e-booků chápu, jak jsem tu už kdesi napsal, ale pak to digi čtení pro mě opravdu není konkurenceschopné. Zaujalo mě třeba jak píšeš o obálce. Těma se já rád kochám (pokud je čím) a prostě nevěřím tomu, že ten malý displayíček je srovnatelný 🙂
To cojone
Jo, to je chálenej prográmek – ale popravdě, mě by to spíš prudilo. Pokud už za něco zaplatím, chci to užívat a ne doma cosi bastlit a předělávat. Jsou to drobnosti (stejně tak jako z mého pohledu komplikované placení za e-booky) , které ale ve výsledném součtu rozhodly, že e-booky jsou formát, který mě zatím nezajímá.
to Schramm
Calibre je super….překonvertování knihy je otázkou několika vteřin a ovládání je naprosto intuitivní a idiotensicher 🙂 Tady se není čeho bát, naopak.
Co se týče obálky….je černobílá, to je nevýhoda. Ale co se velikosti týče, tak je to takřka standartní paperback.
to Schramm
Zhruba se shodneme. Pro mě je čtečka také zajímavá spíše s ohledem na “spotřební čtivo” (přečti ve vlaku a zapomeň) – tam má skoro i logiku (proč schraňovat doma něco, k čemu se už nikdy nevrátím?). Bohužel, cenově to vychází prakticky na stejno, takže si spíš koupím tu knihu, k níž pak mám nakonec i plná práva a mohu ji darovat. Druhý moment pro mě zajímavý je možnost číst jen kusy textů když jsem v pohybu a doma sednout ke knize. Bohužel, jde opět o formát pro vydavatele nezajímavý. Tak holt pro mě není zatím zajímavá čtečka (aspoň mi nikdo neukradne knihovnu).
Hm, přemýšlím, je-li e-book chráněný DRM, jak řeší třeba havárii čtečky či její upgrade, krádež či ztrátu je-li vázaná na konkrétní zařízení a poskytovatel (vydavatel) třeba navíc ukončil činnost? To se jen ptám… Protože mám doma spoustu knih už neexistujících vydavatelů.
Stejně jsem ale přesvědčený, že nakonec na to “stahování po kapitolách či povídkách” atp. dojde. V hudbě to tak už funguje a LP jako celek pomalu ztrácejí obecný význam (vlastně se doba vrací k původním singlům ;-)). Nedávno jsem pak například objednával z Kanady pro taťku CD Loreeny McKennitt a hádejte, co se mi po objednávce stalo! Dostal jsem k tomu fyzickému CD od vydavatele link na mp3 bez DRM. Samo CD bylo do necelého týdne doma za celkem cca 320,-Kč i s poštovným. Neříkám, že je to standard, ale milé to rozhodně bylo.
to standa.e
Pokud jsem to ze stávajících zkušeností pochopila, zakoupené knížky visí ve virtuální “knihovně” (prakticky tedy někde na serveru), viz. to moje naformátování, i když se vám podělá zařízení, dostanete se k nim. Musíte se proto prve zaregistrovat – jak u této čtečky a ePub formátu, tak i u Wooky – pak jsem si knihu např. stáhla do mobilu i do počítače.
A s tím DRM… ono je to zase celkem roztomilé, protože u Palmknih je přímo v souboru napsáno a po výběru “knihy” se to i zobrazí, že knihu zakoupil ten a ten… někteří si přeci signují i opravdické knížky, aby kdokoliv, ač by byly třeba nevráceny či zakoupeny, věděl, kdo byl původní majitel.
Sakryš…
…chtěla jsem napsat odcizeny…
Jeden by čekal, že zrovna scifisti budou nástupu elektroknih vzdorovat zuby nehty. Zejména pak ti, co mají v oblibě Neffovu Tmu a podobné veselé zkazky. Představte si, deset tisíc let kulturního a technického vývoje smazáno jedinou magnetickou bouří či solární erupcí… lidé odění v autopotazích a cárech plastikových pytlů svádějí líté boje o dávno vybité čtečky a snaží se z nich vyloudit svaté Slovo za pomoci ebonitových tyčí a liščích ohonů. 🙂
to remcal
A knihy budou pálit kvůli ohřevu a aspoň té trošce světla, na kterou budou mít nárok, protože veškerý benzín nebo uhlí budou mít v merku noví mocipáni. 🙂 Tudíž myslím, že pokud se stane nějaká taková katastrofa, životní hodnoty by se nám obrátily úplně vzhůru nohama. 🙂
to remcal
To je ovšem kouzelná představa. Ostatně Šíleného Maxe i Oggerdovský cyklus já moc rád 🙂
Trošku od hlavního tématu, ale když už to tady padlo – pálit knížky kvůli ohřevu je blbost, reálná pouze v amerických filmech. Kdo to někdy zkusil, ví, že knížka vcelku nehoří (leda by pod ní bylo opravdu hodně, hodně roztopeno)… “Den poté”, kde jsme to asi všichni viděli, byl po této stránce naprosto nereálný: kdyby tam ti nebožáci v té knihovně vybrali knihy z regálů, naskládali je nafest okolo stěn jako isolační vrstvu a místo metání svazků do krbu topili těmi kilometry dřevěných polic, udělali by mnohem líp. (Což je další argument proti čtečkám – z těch se tepelná isolace neudělá. Takže vskutku zbyde jen ten ebonit a liščí ohon…)
…
Jen bych rád dodal, že ona recenzovaná čtečka není zrovna jedna z nejlepších a za danou cenu jsou i lepší výběry (ať už od Amazonu, na který ale Čech jednoduše nesežene českou, placenou literaturu legální cestou, nebo od Sony, kterýžto už normálně podporuje ePub, pokud vím) a proto třeba ono zamrznutí je u ostatních značek značně ojedinělé (za rok a půl užívání Kindlu od Amazonu se mi to stalo 2x, přičemž jednou při experimentální funkci prohlížeč, jsem si jist, že u Soňáků to bude to samé).
Velmi dobrá čtečka je také Nook, kterýžto už má integrované podsvětlení (které je ale jiné, než u mobilních telefonů a tabletů, takže neunavuje oči více, než když si koupíte lampičku k jakékoliv jiné čtečce), ovšem ten se snad nedá sehnat jinde, než na novém kontinentu a možná ještě tak v Japonsku. To já jen jako doplnění pro ty, kteří by o čtečce uvažovali. Zrovna Bookeen bych nedoporučoval 🙂
to Scot
Dostala jsem do ruky, ozkoušela jsem, napsala jsem. 🙂 That´s all. Sama osobně bych šla do cenové hladiny ještě nižší, kdybych vybírala. A propos, máte nějaký názor nebo zkušenosti ve věci klasická čtečka vs. tablet reader?
to Vendula B
Problém, který jsem se snažil naznačit zaniklým vydavatelstvým souvisí s tím, že ta internetová služba stejně jako vydavatel nemusí existovat ani za několik nejbližších let. Na to není vůbec třeba nějaká TMA. Je to stále jako bych se vydal do egypta s knihou vytištěnou termotiskárnou na termopapír 😉
V případě TMY by se daly knihy samozřejmě využít i místo cigaretových papírků. Ale ano, coby tepelná izolace stěn, ale třeba i oděvů (jak potvrdí bezdomovci), je papír naprosto ideální. Ještě mě teda napadá jedno méně noblesní využití 😀
“vydavatelstvým”… A ty čárky v souvětí… A egypt… Jak se dělá smajlík bušící hlavou o stůl? To je zase ostuda…
to standa.e
S chybkama, to se stane, byl náročný a dusný víkend. 🙂
Na to méně noblesní využití bych tím pádem nedoporučovala encyklopedie či komiksy, protože křídový papír… to je mrcha. 🙂
Ony ty čtečky vypadají lákavě, ten příslib netušených možností, těch knih, které bych si mohl přečíst… pak se podívám do své knihovny na všechny ty knihy, co jsem ještě nečetl…
Ale ty mi alespoň dělají výzdobu pracovny, přiznejme si, ta řada hřbetů má svou estetickou hodnotu… Co takový výpis obsahu čtečky, kam ten si čtenář vystaví? Kam pak přijde ono Weirchovské rovnání knih pro intelektuály, co se rádi ohnou?
gps
čtečka versus papír asi bude ještě dlouho téma, ale nějak mě nenapadá, jak může někdo něco mít proti gps – autorka zřejmě neřídí auto 🙂
tojirikk
Naopak, řídí asi tři roky. Jenže i můj děda i můj táta si stačili s papírovou mapou a nějak nenacházím důvod si s tím taky nevystačit, navíc moc důvěry nevzbuzují ani zkazky kamarádů a kamarádek jak je GPSka tlačila k cíli cestou necestou. 😛
to vendula
No já měl dlouho taky podobnej názor – co bych vyhazoval prachy za takovej krám, se v nejhorším doptám, ne. Pak už měla jednou manželka toho bloudění po krk, k narozeninám mi navigaci nadělila a od tý doby nikdy jinak. Nejde jen o samotný navigování, díky gps člověk vidí za roh, ví co přijde za zatáčku, za jak dlouho se musí probrat a sjet z dálnice atd…Jednou to zkuste a uvidíte, že ji neodložíte 🙂
to jirikk
Jo a to je přesně ono, i s čtečkou, i s “džípíeskou”. Sama bych si je nekoupila ale pokud by mi to někdo dal k narozkám nebo k Vánočkám, tak to samozřejmě přinejmenším ozkouším, to se moje vášeň pro elektronické hračky rozhoří i tady. 🙂 Ale jak jsem psala už v dřívějším příspěvku, většinou jsou prostě peníze nyní potřeba jinde.
Vzpomínám si, že jsem kdysi nepotřeboval ani telefon, natož mobil. O to vášnivěji jsem psal dopisy – a rukou… Tyhle hračky jsou hrozně záludné. Ani se nenadějete a jste jejich otroky…
Zajímavý článek. Já sama se řadím mezi vlastníky čtečky – dostala jsem ji jako dárek. Umí k PDF, coz mi plne vyhovuje, na cesty krásný pomocník, kdy se nemusím rozhodovat, který díl série či kterou bichli budu muset nechat doma :-). Využívám ji i ke koukání videí a fotek – trošku multifunkční věcička. Jsem spokojená, když se s ní člověk naučí pracovat, tak má o zábavu postaráno. Přesto když jsem doma u své knihovny, papírovou knihu bych za nic nevyměnila a dále nakupuji v knihkupectvích a antikvariátech nové a nové kousky 🙂