Denně je vídáme na ulicích, nadáváme na ně nebo je blahořečíme. Malá, velká, nablýskaná, orezlá, česká, německá, japonská, americká, francouzská, britská… A i ve fantastickém filmu častokrát tito dvoustopí hrdinové mají co říct do děje. Jaká tedy jsou nejznámější „kouzelná auta“?

Znáte ten pocit, kdy se vám konečně úspěšně podaří dotáhnout do konce záležitost, na níž vám tolik záleží? Na prahu jedné takové úspěšně dotažené záležitosti jsme teď i my.

Fanoušci odjakživa patřili k aktivní komunitě lidí. Původ slova fanoušek můžeme za pomoci slovníků dohledat až k latinskému fanaticus, což znamená uctívač. Uctíváme tedy náš milovaný žánr, knihy, filmy a v mnoha případech i samotné scházení se na různých conech.

Když člověk pročítá internetové diskuze o autorských právech (ale nebojte se, tento úvodník o tomto stokrát propraném tématu nebude), tak často narazí na jednu vizi, která mezi nepíšícími (a nejspíš i mezi nečtoucími) amatéry je zakořeněná stejně hluboko jako borovice na holé skále. Autor by měl psát zadarmo, a hlavně by měl trpět, živořit o svíčce a ideálně umírat. Teprve pak může vzniknout kniha, která stojí za to číst… a ideálně ke stažení zadarmo…

S povzdechem zavírám těžkou bichli se zažloutlými stránkami. Jako obvykle jsem toho i přes všechnu svou snahu moc nepřečetla a do ruky proto raději beru Zaklínače či nějakou jinou „fantasmagorii“. O jaké strašné knize to mluvím? O jakékoli ze svého seznamu povinné četby k maturitě.