Zemřel Robert Holdstock (1948 – 2009)

Anglický autor fantastiky, celým jménem Robert Paul Holdstock. Narodil se 2. srpna 1948 v anglickém Hythu, v roce 1971 dokončil studium lékařské zoologie, ovšem oboru se pracovně věnoval pouhé tři roky, dlouhá léta žil v Londýně. Do České republiky zavítal jako čestný host ústeckého Bohemiaconu-Parconu v roce 1995 a chotěbořského Euroconu-Avalconu-Parconu v roce 2002, každá z jeho návštěv byla pamětihodná. Zemřel 29. listopadu 2009 po několika dnech intenzivní péče, kdy se lékaři pokoušeli bojovat s infekcí způsobeným selháním orgánů.

Do žánru vstoupil povídkou „Pauper’s Plot“ (1968) v magazínu New Wave, spisovatelem z povolání se stal už v roce 1974. Jeho první romány byly zajímavé, ovšem dřímající autorský talent pouze naznačovaly a nedostalo se jim tak větší pozornosti. Záhadnou evolucí prochází zdánlivě primitivní obyvatelstvo lidmi zkoumané planety z románu Eye Among the Blind (1976), v němž je mezitím lidská populace mnoha civilizovaných světů decimována nevysvětlitelnou chorobou. Kolonisté planety z románu Earthwind (1977) jsou neobjasněnými okolnostmi přinuceni zapomenout svůj pravý původ a sestoupit na životní styl doby kamenné. Záhadný ‚vítr času‘ způsobující v románu Where Time Winds Blow (1981) nepředvídatelné časové posuny upoutá schopností přenosu mimozemských artefaktů pozornost vážených vědců i obyčejných lovců štěstěny. Hrdinové hororového románu Necromancer (1978) se snaží odhalit tajemství neobvyklé křtitelnice z vyhořelého kostela. Kratší práce raného období shrnul ve sbírce In the Valley of Statues (1982).

Vzhledem k tomu, že se Holdstockovi zprvu nedařilo prosadit se jako autor ambiciózních science fiction románů, pustil se kvůli obživě do psaní méně náročné ‚spotřební fantastiky‘. K tzv. novelizacím patří román ze světa počítačové hry Elite: The Dark Wheel (1984) či přepis stejnojmenného filmu režiséra Johna Boormana The Emerald Forest (1985). Některé z televizních novelizací nespadají do fantastiky – Bulman (1984) a One of Our Pigeons is Missing (1984) či pod pseudonymem Robert Black vydané romány Legend of the Werewolf (1976) a The Satanists (1977). K psaní pod cizím jménem se často věnoval i v rámci fantastického žánru, počínaje nenáročnou fantasy sérií Berserker: Shadow of the Wolf (1977), The Bull Chief (1977) a The Horned Warrior (1979), což je příběh neohroženého válečníka Haralda využívající motivů severských a keltských legend. Ve spolupráci s Angusem Wellsem vydal pod společným pseudonymem Richard Kirk dobrodružnou fantasy pentalogii Raven, tentokrát je o příběh patřičně odvážné a ztepilé barbarské bojovnice. Úvodní svazek, Swordmistress of Chaos (1978), byl napsán ve spolupráci obou autorů, Holdstock připojil druhý a čtvrtý díl pod názvy A Time of Ghosts (1978) a Lords of the Shadows (1979), sérii doplnil Angus Wells třetím a pátým dílem The Frozen Gods (1978) a A Time of Dying (1979). Jako Steven Eisler vydal Holdstock dvojici bohatě ilustrovaných knih Space Wars Worlds and Weapons (1979) a The Alien World (1980). Zapojil se také do série televizních přepisů i u nás dobře známého detektivního seriálu Profesionálové, pod společným pseudonymem Ken Blake tak publikoval tituly Cry Wolf (1981), The Untouchables (1982), Operation Susie (1982) a You’ll Be All Right (1982). Období psaní pod přezdívkou zakončil jako Robert Faulcon hororovým cyklem Night Hunter: The Stalking (1983), The Talisman (1983), The Ghost Dance (1984), The Shrine (1984), The Hexing (1984) a The Labyrinth (1987), jehož hrdina Dan Brady se snaží vysvobodit rodinu z područí temných okultních sil. Celkem slušný úspěch série vedl k obnovenému vydání již bez použití pseudonymu, po dvou svazcích tak vyšlo všech šest dílů v knihách The Stalking (1987), The Ghost Dance (1987) a The Hexing (1988).

Na počátku osmdesátých let se čtenářům představil ve zcela novém světle vydáním úspěšné fantasy novely „Mythago Wood“ (F&SF 1981 – Cena Britské asociace SF, nom. World Fantasy Award, česky Les mytág – F&SF 3/93). Příznivý ohlas vedl k rozšíření novely do neméně kvalitního románu Mythago Wood (1984-World Fantasy Award a Cena Britské asociace SF, česky Les mytág/Polaris 1994), v němž se synové nadaného vědce George Huxleyho postupně stávají nástupci jeho fascinujícího výzkumu zbytku prapůvodního Ryhopského lesa, jenž je schopen materializovat archetypální hrdiny lidského nevědomí. V neméně poutavém pokračování nazvaném Lavondyss: Journey to the Unknown Region (1988-Cena Britské asociace SF, česky Lavondyss: Cesta do neznámé země/Polaris 1995) pohltí tajemný les mladou dívku Tallis, která je vtažena dokonce až do samotného srdce temného mytického hvozdu. V novele „The Bone Forest“ (Interzone 1991, česky Za polem je les a ten je plný kostí-Ikarie 2/92) se autor vrátil k příběhu George Huxleyho, původního badatele Ryhopského lesa. V románu The Hollowing (1993, česky Hloubení/Polaris 1995) je do Ryhopu vtažen duševně chorý chlapec Alex, který les promění ke svému obrazu díky zcela nezvykle silné fantazii. Následující román Gate of Ivory (1997=Gate of Ivory, Gate of Horn, česky Brána ze slonoviny, brána z rohu/Polaris 1998) je opět návratem k příběhům rodiny Huxleyových a dějově předchází úvodnímu románu cyklu, tentokrát jde o příběh Christiana Huxleyho, který vstupuje do Ryhopu v naději, že se mu podaří přivolat zpět duši mrtvé matky. Naposledy se Holdstock po mnoha letech boje s nemocí do Ryhopu vrátil ve svém posledním románu Avilion (2008, česky Avilion/Polaris 2010), jenž na úvodní Les mytág přímo navazuje. Jde o příběh Stevena Huxleyho, který se smířil s životem uprostřed tajemných hvozdů Ryhopského lesa. Spokojený rodinný život, který si ve svém novém domově vybudoval, však naruší blížící se nebezpečí. Celkově je Ryhopský cyklus právem považován za neobvykle originální zpracování dávných mýtů, které nemá ve světové fantasy příliš mnoho sobě rovných prací. Síla tohoto díla přirozeně poznamenala celý autorův styl, v podobném mytologicko-fantastickém duchu se tak nesla i jeho následující tvorba.

V psychologickém thrilleru The Fetch (1991=Unknown Regions, česky Fantom/Polaris 1996) je adoptivní syn manželů Whitlockových stále více spoutáván magickou silou na pomezí reality a snu, odkud si chlapec může přenášet dokonce i zcela hmotné předměty. Průnik jiné reality do našeho světa naruší také neklidnými vizemi pronásledovaný život hrdiny románu The Ancient Echoes (1996, č. Dávné ozvěny/Polaris 1997). V krátkém románu či spíše novele „Merlin’s Wood or the Vision of Magic“ (Merlin’s Wood 1994 č. Merlinův les aneb Kouzelná vidina-Merlinův les/Polaris 1999) se čarodějkou Vivien po staletí uvězněný kouzelník Merlin snaží osvobodit ze zajetí a přitom hluboce poznamená okolní lidské osudy. Mladý Merlin se jako archetyp nesmrtelnosti objevuje také v trilogii Merlinův kodex: Celtika (2001, č. Keltika/Polaris 2001), The Iron Grail (2002, č. Železný grál/Polaris 2002) a The Broken Kings (2006, česky Poražení králové/Polaris 2007), kde se rozhodne přivést k životu dávného přítele Iásona a na legendární lodi Argó se s ním vydat na dalekou cestu s cílem nalézt jeho domněle mrtvé syny zdánlivě zavražděné Médeiou. Cyklus je obdivuhodně funkčním spojením antické a keltské mytologie.

Z kratších prácí nelze opomenout oceněnou novelu „The Ragthorn“ (A Whisper of Blood, ed. Ellen Datlow 1991-World Fantasy Award, Cena Britské asociace SF a Cena čtenářů časopisu Interzone, česky Trnatec-To nejlepší z hororu a fantasy/Kredit 1994), napsanou ve spolupráci s Garrym Kilworthem. Později napsané kratší práce shrnul v souborech The Bone Forest (1991, česky v odlišné podobě jako Les kostí/Polaris 1996) a Merlin’s Wood (1994, česky v odlišné podobě jako Merlinův les/Polaris 1999). Dále publikoval mimo beletrii spadající práce Alien Landscapes (1979), Tour of the Universe: The Journes of a Lifetime – The Recorded Diaries of Leio Scott and Caroline Luranski (1980), Magician: The Lost Journals of the Magus Geoffrey Carlyle (1982), Realms of Fantasy (1983) a ve spolupráci se spisovatelem Malcolmem Edwardsem také bohatě ilustrované fantasy legendy v knize Lost Realms (1985). Společně se známým spisovatelem Christopherem Priestem se věnoval také sestavování antologií, vedle samostatné knihy Stars of Albion (1979) redigovali také poměrně úspěšnou řadu Other Edens 1-3 (1987-1989).

Robert Holdstock byl v rámci fantastiky pozoruhodným talentem. Jen málokterému spisovateli se podařilo z hlubin nepříliš zajímavé komerční tvorby vystoupit na výsluní zájmu čtenářů i kritiky. Holdstock to dokázal a vytvořil přitom zcela osobitý, zeminou a listím vonící styl plný mytologických odkazů, propracované psychologie postav a svazujícího, dech beroucího prostředí. Holdstock byl jedinečný, neopakovatelný spisovatel, jenž dokázal hluboce zapůsobit nejen psaným slovem, ale i jako člověk v osobním kontaktu. Ačkoli odešel poměrně brzy, jeho nadčasová tvorba bude jistě i nadále lákat nové a nové čtenáře.