Zaostřeno – Martin Fajkus (ed.): Temné časy

Fajkus si roli editora poprvé vyzkoušel v roce 2006, kdy vyšel sborník fantasy povídek Legie nesmrtelných. Měl lehce netradiční koncepci – obsahoval příběhy jak českých, tak i zahraničních (a opravdu tím nemyslíme jen Slováky, ačkoliv ti byli mezi nimi také) autorů. A i v Temných časech překročíme hranice, i když tentokrát skutečně jen ty slovenské – William King sice pochází z Velké Británie, už řadu let však žije a tvoří v Praze, tudíž ho mezi domácí autory snad již můžeme zařadit.

On a osm dalších mistrů pera vám předvedou, jak rozmanitá temná fantastika může být. Všechny povídky však mají jedno společné – autoři jejich hrdinům nic neodpustí a servírují jim jedno temné a drsné dobrodružství za druhým. Přečtěte si ostatně, jak povídky představuje samotný editor:

Nejprve spolu s Williamem Kingem navštívíte během úplňku nekropoli, která je dost děsivá už ve dne. Pak vás Petr Schink provede strašidelným zámkem, přičemž vyzkouší, jestli kulky z pistolí dokážou zlomit bizarní kletbu. Při čtení příběhu Lucie Lukačovičové bych doporučoval nepouštět z rukou katanu, při setkání s Martinem D. Antonínem si zase obrnit tělo, a hlavně duši, protože o ni bude mít zájem hned několik bohů. No a v případě Rastislava Webera se potvrdí stará pravda, že les dokáže být pořádně nebezpečný. Obzvláště když je to Černoles. V druhé polovině narazíte na Mílu Lince, který coby nadaný bard předvede, že trojkombinace zpěv-víno-ženy může být stejně opojná jako nebezpečná. S Honzou Galetou vyrazíte ve vybrané společnosti na hrdinskou výpravu na draka, jen si přitom nezapomeňte krýt záda. Petra Lukačovičová vás zase provede temným podzemím, nočními kluby i podivnými chrámy při pátrání po tajemství bizarní technosekty fascinované bolestí i slastí. A nakonec přijde Franta Kotleta, aby vás dorazil svým řeznickým sekáčkem v té nejdelší, nejujetější a nejbrutálnější swingers party, jakou jste kdy zažili. Přeji příjemnou cestu. A kdybychom se už neviděli, tak si pamatujte, že časy jsou zlé…

Martinu Fajkusovi jsme taky položili pár záludných otázek…

Proč právě temná fantastika? Čím tě tento subžánr natolik fascinuje, že ses rozhodl sestavit o něm antologii?

Temnou fantasy jako takovou mám rád už dlouho. Ostatně, mým nejoblíbenějším cyklem je Černá legie Glena Cooka, ke které se stále vracím, stejně jako k Malazské knize padlých Stevena Eriksona. Na těch příbězích mě fascinuje temná atmosféra, kterou jsou prodchnuty, i osudy hrdinů, jež rozhodně nejsou žádní svatoušci a dokážou být pěkně záludní. Přesto si je čtenář ihned oblíbí. Jsou to sice darebáci, ale poměrně sympatičtí. Navíc, když se na ně podíváte trochu z odstupu, nakonec zjistíte, že to nejsou úplní záporáci. Jen mají trochu odlišné pojetí cti… A právě takové příběhy jsem ve své antologii chtěl mít. Něco ve stylu Cooka, Eriksona, Abercrombieho či Gemmella. Jenže pak mě mí autoři přesvědčili, že temná fantasy může být mnohem rozmanitější. A dokonce to nemusí být tak úplně ani fantasy. Takže jsem nakonec dal přednost temné fantastice, abych předešel diskusím o tom, co ještě temná fantasy je, a co už není. Ty povídky se mi totiž líbily všechny, a chtěl jsem je v Temných časech mít.

Jak tvorba knihy probíhala? Prozraď nějaké veselé historky z editorova života. 🙂

Přestože už za sebou mám jednu antologii, musím přiznat, že jsem byl opět naivní. Předpokládal jsem totiž, že všichni autoři dodrží termín konec roku 2010 a já budu mít do května 2011 antologii hotovou. Jenže situace byla poněkud jiná, a když jsem na silvestra 2010 měl jen polovinu textů, musel jsem začít užívat poměrně drastické metody. Nebudu to tady rozmazávat, stačí jen, když řeknu, že by ze mě inkvizitor Glokta měl radost. Musím však přiznat, že jedna z mých obětí byla tak zatvrzelá, že jsem na ni vyplýtval celý svůj arzenál a povídku přece nezískal. Buď čest jeho památce. Ale nakonec se mi přece jen podařilo přivést Temné časy do finále i bez ní a teď už jen doufám, že čtenář bude spokojen.

V knize má povídku i kultovní František Kotleta. Jak se ti s bruntálským řezníkem spolupracovalo?

S Frantou se spolupracovalo naprosto perfektně – on mi poslal povídku a já ji uveřejnil. Nic jiného mi ani nezbývalo. Kdo chce vědět víc, bude si muset přečíst mou předmluvu k povídce Příliš dlouhá swingers party. Jen prozradím, že Kotletův text je opravdu nářez! A kdo si myslí něco jiného, může to přijít říci jeho oficiálně pověřenému zástupci, který bude přítomen na autogramiádě na Světě knihy v Praze. Následky ať si však přičte sám sobě…

A na co se můžeme těšit příště? Už máš nějaké plány na další antologii?

Ačkoliv v závěru předmluvy k Temným časům zmiňuji erotickou fantasy, mé nejbližší plány jsou mnohem prozaičtější. Tentokrát se konečně dostane na upíry, vlkodlaky a další nadpřirozené stvoření. Antologie by se měla předběžně jmenovat Děti noci a budou v ní zastoupeni téměř výhradně zahraniční autoři urban fantasy a paranormálních romancí. Ale tu erotickou fantasy mám pořád v hledáčku…

S editorem, autory i zástupci nakladatelství Fantom Print, které knihu vydává, se můžete setkat v sobotu 19. 5. na veletrhu Svět knihy v Praze, od 14.00 do 14.50 na stánku L309.

Temné časy přicházejí, tak si na ně dejte pozor…

Pavla Lžičařová (šéfredaktorka)

pavla.lzicaro­va@fantasypla­net.cz