Z pekla – komiksový opus na stříbrném plátně

Londýn, 1888. Špína, chlast, děvky, zločin…a Jack Rozparovač. Jeho vraždění prostitutek nese jisté rituální prvky, neboť své oběti pracně vykuchává, včetně toho, že si pokaždé s sebou odnese nějaký ten orgán. Počet zavražděných stoupá, načež je k případu povolán vyhlášený detektiv (a narkoman) Frederic Abberline (Johnny Depp), který se s pomocí přítelkyně všech dosavadních obětí, prostitutkou Mary Kellyovou (Heather Graham), neúnavně pouští po stopách londýnského přízraku. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy ho pátrání zavádí až ke královskému lékaři Williamu Gullovi (Ian Holm) a tajemnému Řádu svobodných zednářů. Že by měl s vraždami něco společného samotný královský dvůr v čele s královnou Viktorií?

The Hughes Brothers

O zfilmování rozsáhlého (přes 500 str.) a detaily prošpikovaného komiksu scénáristy Alana Moorea a kreslíře Eddieho Cambella se uvažovalo již v roce 1998. Z pekla vycházelo v jednotlivých sešitech od roku 1991, a právě v devadesátém osmém spatřil světlo světa ten poslední. Přestože se komiks nedá jednoznačně považovat za mainstream a jeho prodeje zdaleka nedosahovaly závratných čísel, filmoví tvůrci a producenti se okamžitě vrhli po koupi práv.

V první verzi adaptace Z pekla se do dvou hlavních rolích počítalo s Daniel Day-Lewisem a Ralphem Fiennesem, jenomže plán ztroskotal, a tak se počátkem roku 2000 projekt dostal do rukou bratrům Hughesovým, pro něž komiks do podoby filmového scénáře přepracovali Terry Hayes (Šílený Max 2 a 3) a Rafael Yglesias (Temné vody).

Allen a Albert Hughesovi započali svou kariéru natáčením reklam a videoklipů, aby se roku 1993 propracovali ke svému filmovému debutu, kriminálnímu dramatu Menace II Society se Samuelem L. Jacksonem. Spolupráce mezi nimi fungovala víc než dobře (proto jsou také často přirovnáváni k Wachovským), a tak o dva roky později přivedli na svět další společné dílko – drsné sociální drama Mrtví prezidenti. Milovníci Alfreda Hitchcocka a hororových filmů potvrdili znamenitou práci s ponurou atmosférou, zejména pak s působivým vyobrazením chudinských čtvrtích (v nichž ostatně sami vyrůstali). Temný krimi-thriller o jednom z nejslavnějších vrahů historie byl pro ně zkrátka jako stvořený.

„Ten příběh je dnes už legenda. My mu ale chceme dát novou tvář. Jack Rozparovač nebyl žádný duch, který zabil prostitutku a pak zase zmizel. Byl to člověk z masa a kostí, jenž měl výborné znalosti anatomie. Je to pořád jenom film, ale co když to takhle tenkrát opravdu bylo. Co když byl Rozparovač jenom nástrojem, který využilo britské impérium k zahlazení nějakého skandálu?“, tvrdil před začátkem natáčení starší z bratrů Allen.

Natáčení snímku se skromným rozpočtem 35 mil. dolarů probíhalo v létě 2000 v Anglii, podstatná část ovšem vznikla v České Republice. Zde tvůrci využili okolí Prahy, zejména pak vesnici Ořech, v níž vznikly kulisy viktoriánského Londýna. Ke slovu se však dostalo i Národní divadlo či Hrádek u Nechanic. Tvůrci si spolupráci s Českem chválili, sám Johnny Depp se však při svém pobytu u nás nezvykle stranil veřejnosti a nakonec porušil i slib, že navštíví karlovarský filmový festival. Škoda…  

Pro a proti

Neoficiální premiéra From Hell proběhla v září 2001 na MFF v Benátkách, kde snímek vyvolal pozitivní reakce většiny kritiků i diváků. Bratři Hughesové začali sklízet ovace zejména za působivou ponurou atmosféru a naturalistické ztvárnění násilných scén. Pochvalu si vysloužily i nadprůměrné herecké výkony Johnnyho Deppa a Iana Holma. Depp nejspíš opravdu umí zahrát všechno, obzvláště pak detektiva, který je každou chvíli tak trochu mimo a k pátrání používá osobitou metodu, kdy se doslova a do písmene zhulí a poté ve svých snech vidí do budoucnosti. Na druhou stranu od Iana Holma (Bilbo z LOTRa) nikdo žádný převrat nečekal, a jak byl nakonec příjemně překvapen. Ďábelské proslovy na pohled mírumilovného lékaře se dají zapomenout jen těžko.
    
V Americe se poté Jack Rozparovač ukázal 19. října 2001, kdy při prvním promítacím víkendu vydělal přes 11 mil. dolarů. „Problém byl v tom, že snímek běžel v kinech krátce po událostech z jedenáctého září. Lidé v Americe prostě v tu dobu neměli chuť vidět temný film, ve kterém se vraždí a jeho konec je víceméně tragický,“ komentuje pekelný vstup do amerických kin Albert Hughes.

Snímek se sice nestal propadákem, ale jeho výdělek z celého světa činil pouze necelých 75 mil. dolarů. Nepřekvapivě nejlépe si vedl ve Velké Británii, kde mají místní obyvatelé k rozparovačské legendě přeci jenom blíže. Nicméně po vřelém přijetí na benátském festivalu, v USA a Evropě rozdělilo Z pekla diváky na dva tábory. Pro jedny, fanoušky komiksové předlohy, se stalo krutě nepovedeným pokusem o zfilmování geniálního díla, a pro ty druhé zase vynikajícím historickým thrillerem. Ale jak říkají sami bratři Hughesové: „Rozhodně jsme nechtěli natočit přesný opis Mooreova komiksu. Je to tak trochu nový pohled na danou věc okořeněný o více akce a mystiky. Kdybychom chtěli točit přesně podle předlohy, materiál by nám vyšel spíš rovnou na celý seriál.“

A co se týče samotných autorů předlohy, ti dodnes tvrdí, že na film se raději ani nepodívali.
„Těžko říct, zda by byl Alan Moore zklamaný, ale alespoň jsme mu navýšili prodeje,“ říkají s úsměvem bratři. Diváci musí (přes všechny klady a zápory) uznat, že Hughesovic Z pekla a výborná V jako Vendeta za sebou nechávají otřesnou Ligu výjimečných. Brzy se k nim snad připojí i Strážci, jejichž filmový přepis chystá režisér „Třístovky“ Zack Snyder.

Výhled Z pekla budete mít v sobotu 14.4. ve 22.15 na Nově.

Není názor jako názor

Ondřej Čížek
Případ Jacka Rozparovače je zajímavý už sám o sobě, komiks Alana Moorea by měl patřit do povinné četby. A co se týče jeho filmového zpracování, jsem neméně spokojený. V ponurém Londýně se bratři Hughesové cítí jako ryby ve vodě, vraždy jsou patřičně naturalistické a na Deppa s Holmem je radost pohledět. Nejlepší moment? Scéna, kdy totálně nabuzený William Gull jede v kočáře vstříc svému finálnímu dílu…

Ondřej Jireš
Nechci tvrdit, že filmová adaptace Moorova komiksu se originálu nevyrovná. On je film totiž tak trochu o něčem jiném a pomíjí spoustu důležitých aspektů předlohy, ale raději tohle, než špatný film věrně ctící předlohu. Z pekla je příjemný snímek – napínavý, dobře zahraný a obsahuje několik výborných scén. Že se nelíbí zarytým ctitelům předlohy, je mi jedno. Komiks a film Z pekla beru jako dvě odlišné věci.

Jiří Pavlovský
Nevyčítám tvůrcům, že nezachovali většinu rovin Moorova díla… to ani není reálně možné… vyčítám jim, že viktoriánská Anglie má v jejich podání atmosféru ostravské televizní inscenace. Kouřostrojem se všechno zachránit nedá (teď mluvím o přístroji na vytváření umělé mlhy – ne o všudypřítomných prostitutkách). Co taky čekat, když se o znovustvoření anglické legendy pokouší dva afroameričani, kteří vše pojímají patrně tak, jak to znají z ghetta. O úspěchu filmu svědčí i to, že bratři Hughesovci od té doby nic nenatočili. Aspoň k něčemu byl tenhle film dobrý.

Lukáš Růžička
Nejsem žádným ortodoxním fanouškem komiksové předlohy. Je to velmi kvalitní komiks s hutnou atmosférou, ale žádný vztah jsem si k němu nevybudoval. S filmem je to ještě horší, protože výtvor bratří Hughesů nemá ani tu atmosféru. V jejich podání se hrůzostrašné vyprávění mění v anglický čajíček o páté. Syrovost se na cestě do Londýna někam zatoulala a Johnny Depp nejspíš tušil, že točí film, na který se brzy zapomene.

Rozparovač: Legenda přežívá

Jack Rozparovač, Kožená zástěra, Řezník z Whitechapelu a mnoho dalších přezdívek si vysloužila jedna z nejzáhadnějších postav kriminalistiky a „otec“ všech masových vrahů. Odborníci se dodnes předhánějí v odhalování jeho totožnosti, ale NIKDO dnes nedovede říci, kdo ve skutečnosti oním vrahem, jenž terorizoval ponurý Londýn koncem 19. století, byl. Popravdě řečeno se ani neví přesný počet jeho obětí, nicméně většina vědců a kriminalistů se shoduje na čísle 5.

První oběť, prostitutka Polly Nicholsová, byla nalezena 31. srpna 1888 s proříznutým hrdlem a vyvrženými vnitřnostmi. Policejní šéf, sir Charles Warren, krátce poté případem pověřil zkušeného Frederica Abberlinea.
Další úder provedl londýnský přízrak 3. září, kdy prostitutce Annie Chapmanové doslova „vyoperoval“ obě ledviny spolu s vaječníky. Londýn zachvátila panika, načež se místní noviny začaly plnit fotografiemi těch nejvyvedenějších dopisů, které Jack The Ripper (jak mu tehdejší média přezdívala) zasílal přímo policii. Kriminalisté se sice dnes jednoznačně shodují na tom, že šlo o padělky, ale velký otazník visí nad dopisem, který jako jediný začínal slovy „From Hell“ a na policii přišel spolu s dřevěnou krabičkou, v níž byla uložena půlka ledviny. Dopis ovšem později uhořel spolu s celým archívem londýnské policie (zachovala se pouze jeho fotografie), a tak ani dnes není nikdo schopen říci, zda onen orgán patřil právě mrtvé Annie Chapmanové.

Spolu s velkou publicitou přišly samozřejmě i další vraždy. 30. září zemřely v londýnské čtvrti Whitechapel rovnou dvě lehké dívky. Té první, Elizabeth Strideové, vrah „pouze“ podřízl hrdlo (mluví se o tom, že ho při činu někdo vyrušil), nicméně co se týče oběti číslo čtyři, tak na té se Jack opět vyřádil. Skončila nejenom s proříznutým hrdlem, ale opět s vyvrženými vnitřnostmi. Inspektora Abberlinea technika provedení vražd sváděla k domněnce, že vrah musí mít dobré znalosti v okruhu lidské anatomie, jenomže i přes velký okruh podezřelých (od právníků, polských obchodníků, ruského lékaře až po holiče či vyznavače černé magie) pátrání ne a ne dojít do zdárného konce.

Údajně poslední a zároveň nejbrutálnější vražda se odehrála 9. listopadu. Obětí se stala Mary Jane Kellyová, jíž vrah přepadl přímo v jejím vlastním domě. Nejprve ji prořízl hrdlo, oddělil hlavu od těla a kromě jiných orgánů, které rozvěsil po okenních rámech, ji odborně vyňal i srdce, jenž (podobně jako ve filmu) skončilo v rozpáleném hrnci nad ohněm.

Podrobnější informace o jedné z nejpopulárnějších postav 20. století najdete na výborných stránkách www.casebook.org.