Březnová XB-1 nás přivítá exotickou obálkou, na níž se mezi hvězdami ve vesmírném prostoru kymácí něco, co vypadá jako vesmírná loď se psí hlavou. To možná zní roztomile, ale až se dozvíte, k čemu ona ilustrace patří, už ji nebudete chtít pohladit. Do vesmíru se v povídkách podíváme hned v několika druzích space opery, v nichž ale většinou půjde o nějaký kontakt s rodinou hlavních hrdinů. Česká sekce dává trochu větší důraz na prvky hororového žánru.
 |
Továrna na obuv Matthewa Cooka popisuje mysl astronauta na pokraji smrti, v níž se střídají okamžiky z jeho víceméně nešťastného života. Jsou to jen stavy počínajícího deliria, nebo je v tom něco víc? Dobrý příběh na rozjezd. Nedá se vysloveně doporučit melancholikům, ale potěší zpracováním.
Pro jedno kvítí Mary Robinette Kowalové se odehrává na mnohem vyspělejším vesmírném plavidle, přesněji řečeno na generační lodi, kde mladí lidé odhalují tajemství umělé inteligence, která po dlouhou dobu zaznamenávala historii jejich rodiny a nyní, jak to vypadá, střeží také tajemství jejich strýčka. Řekněme, že vztahy na lodi nejsou podle našich představ úplně humanistické…. Povídka vyhrála cenu Hugo a rozhodně pokud jde o sloh a původnost, tak si zaslouží vysoké uznání. I když nepřináší vzrušující děj, podnítí představivost a realistické úvahy o budoucnosti.
Úplně jinak přistupuje k látce Brandon Sanderson, autor, který v poslední době stále chrlí knihy vlastní, a dokonce pomohl se zakončením Kola času – fantasy ságy, jejíž autor předčasně zemřel. V jeho verzi vesmírné sci-fi Prvorozený se nedočkáme zrovna racionálního přístupu. Máme tu běžné kulisy toho nejzprofanovanějšího prostředí s galaktickým císařem, rebely a napínavými bitvami. Hlavní postava, Dennison Crestmar, je členem říšské flotily (nebojte se, císař je v tomto případě dobrák) a nechápe, proč ho jeho otec neustále nutí do vojenské kariéry, když na rozdíl od svého zázračně úspěšného bratra je v každé bitvě neuvěřitelně neschopný. Sanderson používá svůj oblíbený motiv „zkaženého superhrdiny“ a příběh zakončuje vtipně. Text trochu kazí fakt, že prostředí je sice vykresleno s jistou nadsázkou, ale i tak působí příliš stereotypně.
Česká sekce začíná povídkou Poslední z Agoramy, jejímž autorem je Lukáš Hrdlička. Právě zde se dozvíte, k čemu patří ona ilustrace na obálce. Skupina pozemšťanů se přidá k mimozemským vědcům z národa Maudranů, s nimiž byla Země ještě nedávno ve válce. Chtějí studovat Agoramu, maudranskou loď, která se ztratila svým stvořitelům v jakési obdobě „filadelfského experimentu“. Dojmy má čtenář střídavé. Začátek je možná trochu pokažen určitým „startrekovým“ dialogem, pak v něm Hrdlička probudí zvědavost a úžas, poté se z příběhu vyklube především hororový akční příběh (hned si vzpomenete na Promethea), ale zároveň se z textu vyklube ještě úplně jiný druh sci-fi, která překvapí závěrem. Díky napětí a různorodosti atmosféry to je určitě nejlepší zástupce domácí sekce.
Klasik nad klasiky české akční scifi a fantasy Vladimír Šlechta nám naservíroval povídku Utíkej, zombíku, utíkej! Mladík a jeho kolegyně z práce se ocitají uprostřed typické zombie apokalypsy, ale stejně zbude dost času, aby nám vypravěč příběhu sdělil, jaká dívčí prsa se mu nejvíc líbí, zdůrazní, že zombie jsou navíc Pražáci a další lidský účastník podotkne, že takový občasný útok nemrtvých jednou posílí lidský pokrok. Je to úžasná zábava.
Po tomto příběhu se dostaneme ke čtyřstránkovému dílu Václavy Molcarové Po čertech zdařilá akce z prostředí na způsob čehosi jako jsou videohry Doom nebo Hellgate: London. Bojovník ve válce proti paranormálním vetřelcům nechce již být za hlupáka, tak využije nadpřirozené bytosti k vlastním záměrům. Osvěžující, jen od toho nečekejte víc, než odpočinek po kvalitou nabitějších nápadech předchozích děl.
V publicistických článcích tentokrát nedošlo na podněty od Jasona Sanforda, ale počkejme si do příštího čísla, kde se dočkáme jeho další povídky.
Do světa hypotetické vědy se vydáme v doprovodu Jaroslava Petra. Jak konstatuje text Maso ze zkumavky, ještě dlouho potrvá, než budeme šetřit zvěř a zároveň si pochutnávat na mase, ale věda už na tom pracuje.
Antonín Tesař se vydal hledat fantastiku do poněkud opomíjeného zdroje. Nezodpovědný fantasta Woody Allen ukazuje, že světem milovaný neurotický filmař a komik vytváří snímky s nezapomenutelnými nadpřirozenými motivy a podivuhodné scifistické vize.
Martin Zhouf na poslední stránce zpovídá výtvarnici Janu Šouflovou.
Obsah
Zahraniční povídky
Matthew Cook: Továrna na obuv
Mary Robinette Kowalová: Pro jedno kvítí
Brandon Sanderson: Prvorozený
Domácí povídky
Lukáš Hrdlička: Poslední z Agoramy
Vladimír Šlechta: Utíkej, zombíku, utíkej!
Václava Moravcová: Po čertech zdařilá akce
Publicistika
Jaroslav Petr: Maso ze zkumavky
Antonín tesař: Nezodpovědný fantasta Woody Allen
Martin Zhouf: Čeští a slovenští výtvarníci sci-fi a fantasy současnosti – Jana Šouflová
