Ve věku 79 let v neděli ráno zemřel po dlouhé a těžké nemoci spisovatel, písničkář a nakladatel Jaroslav Velinský, známý také pod přezdívkou Kapitán Kid.
 |
Jmenoval se Jaroslav Velinský, ale v posledních třiceti letech mu snad nikdo neřekl jinak než Kid – a to včetně vlastní rodiny. Kapitánu Kidovi se jeho trampská přezdívka stala skutečným jménem. To své původní používal jenom pro své knihy. A že jich za život napsal hezkou řádku. Kapitán Kid naprosto dokonale naplňoval představu o renesančním člověku. Stal se kultovní postavou několika subkultur, a to subkultur tak rozdílných, že jen málokterý z jeho posluchačů a čtenářů vstřebával jeho kompletní tvorbu. Tak třeba pro fanoušky sci-fi byl jedním ze zakladatelů její české školy. Novela Den a noc, která vyšla v roce 1984 v antologii Stalo se zítra, byla pro pro české čtenáře doslova ránou na solar. Jeho hrdina Christy Bigs totiž přinesl nejen naprosté novum do naší sci-fi literatury – akční děj a hrdinu Marlowovského typu – ale zároveň v sobě obsahoval prvky, které z příběhu pro některé činí vůbec první českou fantasy. A knihy s jeho hrdinou Danem Youngem jsou zase první českou sci-fi sérií typu Mark Stone.
Kapitán Kid se stal inspirátorem pro mnoho pozdějších autorů české sci-fi – a to včetně Jiřího Kulhánka, i když jsou jejich styly v mnoha ohledech velmi rozdílné. Kidův hlavní problém byl, že se narodil ve špatné době a taky ve špatné zemi. Nebýt téhle zatracené kombinace, mohl být jedním z nejslavnějších spisovatelů a skladatelů písní na světě. Jenže jak mu Bůh, na kterého Kid, pokud vím, nevěřil, nadělil vrchovatě talentu, tak mu zase nedal moc možností, aby se jím pořádně proslavil. Psal do šuplíku, jeho věci nemohly vycházet a když už, tak měl smůlu na nakladatele.
Pro detektivkáře byl Kid hlavně autorem snad nejrozsáhlejší domácí série s jedním detektivním hrdinou. Jmenuje se Ota Fink. Knihy s ním si časem začal vydávat sám a dařilo se mu. Když měl ještě dost sil, dokázal za rok napsat a vydat i dvě. Psal ovšem i westerny, které vycházely v edici Rodokaps. Nejslavnější jsou ty s hrdinou Buckem Lee, šerifem města Compliment na 81. silnici v Oklahomě.
Nejznámější byl samozřejmě jako písničkář. Jeho první album No to se ví vyšlo v roce 1983. Pak se ale musel na dlouho odmlčet a to druhé (Songy) spatřilo světlo světa až v roce 1992. V roce 1967 se stal spoluzakladatelem hudebního festivalu Porta.
Kidova rozsáhlá tvorba byla skutečně fascinující. Dokonale se to projevovalo na srazech KKKK, tedy Klubu Kamarádů Kapitána Kida. Jezdili za ním fanoušci sci-fi, detektivek, písniček a trampové. Několik poměrně nesourodých skupin si navzájem nemělo moc co říct. Milovníci Kida jako scifisty si s trampy nebroukali jeho písně, protože jich vesměs moc neznali. Podobně na tom byli jeho detektivní čtenáři. A trampové se na nás zase dívali divně, protože mnozí možná ani netušili, že jejich kultovní postava Kapitán Kid píše i nějakou tu literaturu. A nejhůř jsem byl na tom asi já, protože pro mě byl Kid hlavně autor geniálních příběhů s šerifem Buckem Lee. Protože měl tenhle hrdina nejméně fanoušků, dalších pokračování už se v posledních letech, na rozdíl od Finka nebo Christyho Bigse, nedočkal. A už ani nedočká. Kid ráno 19. února podlehl v nemocnici v Ústí nad Labem rakovině.
Sbohem, mistře.
Příhodný song….
http://www.velkyzpevnik.cz/zpevnik/kid-kapitan/svatek
Žiaľ ešte som od neho nič nečítal, len vlastním hore vyobrazenú platňu. RIP Kapitán Kid.
Den a noc
Den a noc byla skutečně pecka, zejména v tehdejší době! Četl jsem to s naprostým úžasem a nadšením. Na to se zapomenout nedá.
Moje vzpomínka
Když jsem s Kidem spolupracoval kvůli antologii Hvězdy české sci-fi, což bylo v letech 2009 – 2010, byl ještě plný života. Vůbec na mě nepůsobil jako člověk, který stojí na prahu osmdesátky. Napsat další pokračování Christyho Bigse pro tuhle antologii mu přišlo jako dobrý nápad a měl v plánu brzy napsat další novely, které by vydaly na třetí knihu s tímto hrdinou. Je velká škoda, že už se k tomu nedostal. Jeho detektivky jsem nečel, ale o jeho scifárnách si myslím, že by jim slušelo nové, reprezentativní vydání. Mají totiž co říci i současným čtenářům a navíc je to klasika naší literatury.
Četl někdo Engerlingové, jaké to je?
Re: Engerlingové
Četl. Velmi dobré.
renezanční člověk, je ho velká a taky si přeji jeho další knihy. Taky s novou peností by měli vyjít další příběhy s Danem youngem
To Ondřej Jireš
To není špatný nápad. Já se s uzardění třeba přiznám, že jsem od Velinského nikdy nic nečetl, ba jsem na jeho jméno narazil až teď díky Danu Youngovi v Pevnosti. I když možná jsem četl svého času nějaký western, těch jsem četl stohy, ale to už si bohužel s jistotou nevybavuju.
Obrovská škoda
Hluboká poklona tomu, co pan Velinský dokázal. Všestranný umělec, přitom velmi skromný člověk.
Chrtisty Biggs je dodnes podle mě asi nejvíc nedoceněná (a přitom geniální) česká SF kniha.
Moc se těším na D.Younga 2 (četl jsem jen první díl).
R.I.P., kapitáne
Kapitánův odchod mě zarmoutil jako máloco. Dlouhá léta patřím k obdivovatelům jeho písničkové tvorby, jeho próz jsem bohužel mnoho nečetl (jednoho Younga, jednoho Finka a nějakou tu povídku), ale všechno, k čemu jsem se dostal, se mi hodně líbilo. Považoval jsem za velkou čest, když jsem ho před lety na jednom trampském potlachu mohl poznat osobně. Odešel neuvěřitelně talentovaný a skromný člověk.
Engerlingové jsou vynikající. A Dzwille fascinující. A Kapitán Kid… Vzpomínejme na něj jako na člověka, jenž dokázal svůj vyměřený čas prožít jako nemnohý člověk na téhle kouli.
vzpomínka
S tímhle pánem jsem měl možnost si jednou zabrnkat na kytaru. Je to asi devět let a já si dodnes pamatuju, jak ten čerstvý sedmdesátník pokukoval po mé (tehdy ještě ne) manželce, co mu v kiosku v hrozné zimě vařila grog. Silný. Skoro tak silný, jako osobnost tohohle renesančního muže… R.I.P.
Šťastnou plavbu!
Ach jo – před pár lety Clarke a Westlake/Stark, ještě před nimi Ende a Amis, teď Velinský. A lepší to nebude – Bradburymu bude devadesát dva, Vanceovi devadesát šest. Tenhle povzdech sice možná vypadá jako “Nový York a Liptákov – mé obce nejmilejší”, ale Jaroslav Velinský a jeho Christy podle mě s těmi ostatními kopali stejnou ligu. Den a noc bylo opravdové zjevení (tak suverénní rukou byly v osmdesátých letech u nás psané snad jen tři povídky od Ondřeje Neffa – Svang, Bílá hůl a Poselství pro Agla Mathona – a Velinský mi navíc prostě líp sedl), Ostrov kapitána Doughertyho laťku zvedl, Obchodník s ledem přelezl a z Fialek pro královnu mi regulérně spadla čelist. Když už se nové kolekce tří novel, o které se zmiňoval na svém webu, nedočkáme, tak nezbývá než rozsvítit Hvězdy, v jejich svitu naposledy nahlédnout do osudů Christyho a Vandy a popřát Kapitánu Kidovi šťastnou plavbu.
díky!
i přesto že mě Kid napsal v detektivce na jeho scifi nedám dopustit. Ještě tu nepadly Zápisky z Garthu/Leonora – moc zajímavá kniha, protože její části Kid napsal po více než 30ti letech. škoda že slibovaného třetího dílu už jsme se nedočkali (i když já věřím, že ho Kid tam někde nahoře napíše a my si ho jednou přečteme)
Mám rada jeho detektívky s Finkom, veľká škoda, že už nebudú ďalšie