Do soutěže se přijímají povídky rozsahu nejvýše 46.000 znaků (včetně mezer!). Ty vytiskněte v normostránkách, tj. na listy papíru formátu A4 fontem velikosti nejméně 12, řádkování nejméně 1.5, s okraji nejméně 1.5 cm. Každou práci takto vytiskněte ve třech exemplářích. Soutěž je anonymní, vytištěnou práci nikde nepodepisujte.
Nesmí se jednat o práce již publikované, k publikování chystané či obeslané v jiných soutěžích; to platí až do vyhlášení výsledků příslušného ročníku. Počet příspěvků od jednoho autora není omezen. Práce musí být v českém jazyce a musí obsahovat fantastické prvky. Žoldnéři se profilují jako fantasy soutěž, proto klasické SF raději posílejte jinam.
K zásilce připojte v zalepené obálce samostatný papír se svým jménem, příjmením, kompletní adresou, datem narození, mejlem a telefonem. Vedle výrazně uveďte název práce/prací. Autor musí organizátorům poskytnout své pravé jméno a adresu, ti budou na oplátku respektovat, pokud se rozhodne vyjít pod pseudonymem.
Pro udržení anonymity během hodnocení si zařiďte novou mejlovou adresu (bez výskytu občanského jména, hodí se třeba jméno postavy z povídky) a z ní nám pak pošlete elektronickou verzi povídky ve formátu *.rtf na adresu zoldneri-fantazie@seznam.cz. Soubor potřebujeme jednak pro případné vydání, krom toho i pro případnou kontrolu délky práce.
Soutěžní příspěvky nevracíme. Jsou archivovány pro další studium a stejně byste je zpátky nechtěli; po přečtení několika porotci vypadají, jako by je ožvýkal jak.
Organizátoři soutěže si vyhrazují právo na jedno otištění povídky.
Uzávěrka je 30. června 2010.
Příspěvky posílejte na adresu: Michael Bronec, Horáčkova 1208, Praha 4, 140 00. Na obálku napište heslo »Žoldnéři«.
O místě slavnostního vyhlášení výsledků ty z vás, kteří se umístí, včas informujeme.
Exemplářích.
jj, ekzém je vyrážka ;-))
Totototo jsem měl říct já!
JVJr:
že byste jednou nebyl vrchním hnidopichem? 😀
nápad
Možná tím chtěl Bronec jemně naznačit, že ze čtení příspěvků dostává kopřivku…
Z některých se člověku věru osypou husinou i vnitřnosti 😀 Jaké štěstí, že se také každoročně objeví řádka textů, jež jsou potěchou pro oko čtenářovo.
Ehm, pokud to tu Bronec čte: Teoreticky bych měla povídku. Prakticky jsem v Německu a víte, co tu stojí tak tlusté zásilky formátu A4? Nedejbože kdybych se rozepsala! Tohle je nefér:)
Bronec jen tak krčí rameny.Celkově si některá svá oblíbená slova (jako třeba komiks) hodlá ponechat.
Passa: Zhruba půlhodinovou minimální mzdu?
JVJr:
Kterou, byvše na mateřské placené českým státem, nemám:) No, třeba taková Jiřina Vorlová z CKČ akceptuje u soutěžících ze zahraničí pouze elektronické verze.
Technická
“Byvše” = “poté, co jsme byli”. “Zatímco jsem [rodu ženského]” = “jsouc”. Porotci vám poděkují.Nojo, Jiřina je široko daleko proslulá svým zlatým srdcem… Dokonce ani nevyžaduje po lidech, aby si zakládali jednorázové freemaily, a zvládne anonymitu zajistit sama.
Technická
Jasně, Jiřina už CKČ sama nehodnotí, já svou soutěž ano.
Toš nevím nevím, jestli dám letos něco dohromady
siccovi
Držím palce!Zatím jsem si ještě nespojil jméno a přezdívku, takže ani nevím, cos tam měl loni…
no jsem přeci jenom sicco, tak přemýšlím prozradit, neprozradit, ale jo prozradit: napsal jsem Podzimní vichry, tedy mé jméno je Jan Michálek, místní recenzent, viděli jsme se na Conu na vrbě
to sicco
To si děláš srandu?! 😀
hmm, celkem dlouho jsem to držel pod pokličkou, snažil jsem se pod sými články hovořit svým jménem a jinak svou přezdívkou, ale občas mi to ulítlo. Opravdu jsem se nesnažil podporovat sám sebe.
Mě to jen šíleně zaskočilo. 🙂
Tak já budu v svojí dvojakosti pokračovat, snad si toho nikdo nevšimne 🙂
PavlaL: A co čekáš od někoho, kdo si říká “sicco”? :))Sicco: Jo jo, už se vzpomínám, ta povídka byla zajímavá, ale řekl bych, že místy až moc neurčitá a možná šla moc do SF, proto nižší umístění…
no letos jsem chtěl zkusít něco tradičního a zvláštnůstu si nechám asi pro Ikaros, tam by to mohlo projít
to MB
Fakt nechci prudit, ale mohl bych se zeptat po smyslu onoho jednorazoveho anonymniho e-mailu? Ze chcete dostat elektronickou podobu povidek chapu. Ze nechcete podle e-mailu poznat autora chapu. Nechapu, proc si ale tu elektronickou podobu nevyzadate po vyhodnoceni na zaklade udaju uvedenych v zalepene obalce. Chapal bych to, kdyby mely elektronicke kopie slouzit porotcum k poroteni. Pak ale nechapu ty tistene kopie. Leda snad, kdyby nekteri porotci odmitali tistene a nekteri zas elektronicke kopie. To bych asi zase chapal. Jen bych pak nechapal, proc neumoznit treba prilozeni CD s elektronickou podobou? A co treba nechavat ty elektronicke kopie vybirat cloveka, jenz tedy hodnotit nebude? Nebylo by to uplne nejjednodussi? Proste mi ten jednorazovy anonymni e-mailovy ucet prijde jako takova mala trhla domaci ceska pitomost.
pro Standu Ertla
Potřebuju soubor už na začátku, abych si na jeho základě mohl ověřit, zda autor nepřekročil maximální stanovený rozsah znaků. U dlouhých povídek to pravidelně dělávám.Nic víc za tím není… 🙂
pro Michaela Bronce
Tak v tom pripade by tedy prilozene vysmahnute CD-Rom predpokladam nevadilo. Kazdopadne se nemohu zbavit dojmu, ze nechat si tu schranku s povidkami vybrat nekym nezainteresovanym je v souctu normalnejsim resenim. A taky za tim nazorem nehledejte nic vic, nez jisty udiv (v diskusich na FP jeden nikdy nevi, kdy se zvrhnou ve flame). 😉
Přiložený text na disketě či cd je to, od čeho jsme ustoupili. Bavil jsem se s autory a valné většině, s nimiž jsem mluvil, připadalo, že menší práce je odeslat to z nějakého mejlu, než to takhle vypalovat.Nemluvě o tom, že ten nosič stojí pár korun navíc. Zřídit si mejl je zadarmo a trvá to pár minut…
Michael Bronec
Mluvime vsichni o tomtez? Cena jednoho CD, co mam ve skrini na spindlu, se pohybuje kolem sesti korun a samo paleni jedne povidky je bratru 3 minuty, pricemz nejvic casu zabere zavadeci a ukoncovaci stopa. Korunu navic za papirovou obalku. Popravde, argumentovat cenou toho media je (i vzhledem k nakladum na fyzicke exemplare a jejich zaslani) z meho uhlu pohledu posetile – a ze bych se pri tom topil v penezich, to tedy ne. Ony ostatne i ty free e-maily jsou naklady navic, ale nese je ten, kdo ty maily hosti a jehoz sluzbu v podstate zneuzivame, pokud se k tem e-mailum uz nevracime (asi neni nahoda, ze jsou vazany vetsinou na portaly ci jine sluzby). Kazdopadne je to neco, co mne drazdi spis principialne. Proc plevelit kyberprostor dalsim nickem (sam vystupuji pod jedinym, ze mi uz vlastne splyva se jmenem), dalsim e-mailem, nechavat si pripadne vytvaret diskovy prostor u poskytovatele? Jen kvuli tomu, ze je mi zatezko investovat do sve genialni povidky bura navic? Ze neumim vypalovat? A to vsechno jenom proto, aby si mohl organizator snadneji overit pocet znaku, nez pusti povidku dal a nakonec setril i vlastni mechaniku? (Prijit s tim za mnou nekdo, jako za adminem tri domen a postovnich sluzeb, ze chce jednorazovku e-mail, hnal bych ho – protoze by si setril svou praci a cas na ukor te me.) Proste – kdybych vedl valku argumentu, cekal bych spis neco jako: “valelo by se mi doma more cedecek a co s tim? Navic je to neekologicke”. Ale tuhle valku nevedu. V podstate jsem proste jen prekvapeny, ze v tech propozicich nestoji: “Pribalte CD s vypalenou elektronickou podobou povidky, NEBO ji poslete e-mailem tak, abychom vas ovsem nemohli podle adresy identifikovat”. A jde-li ciste o muj soukromy nazor, tak nejoptimalnejsi cesta je samozrejme ta, jiz jsem jiz jednou napsal – “Poslete povidku na tuto e-mailovou adresu” a vy, jako organizator, ji nechate po uzaverce vybrat nekym, kdo neni porotce. Kdyz uz teda chceme setrit na CD a neobtezovat autory palenim ci vytvarenim novych uctu. Odtud proste prameni ten muj udiv a prekvapeni. Pripada mi to cele absurdni a zbytecne. To je vsechno. Kazdopadne preji silny rocnik a at se vam soutez vydari! Vam i autorum.
Myslím, že za dobu psaní výše uvedeného principiálního příspěvku by se dalo na Seznamu založit 10 nových adres. A o soutěži je klidně zase zrušit.Ne každý má vypalovačku.Pokyny k dalším ročníkům se budou případně měnit podle praktických zkušeností.Howg.
Vypalovačku má dneska snad už každý. A nakonec – počet znaků může uvést i na tištěné podobě pod názvem povídky – v tom snad nemá smysl fixlovat, ne? Samozřejmě to není moje soutěž a neurčuju pravidla, ale připadá mi to jako drbat se pravou rukou za levým uchem.
Kdyby všichni autoři dodržovali vyhlášená pravidla, asi by to šlo. Juj, bylo by příjemné v takovém světě chvíli žít! 🙂 Vždycky tak desetina textů je značně problematická. A z počtu disket, které mám v minulosti chodily, vyvozuju, že fakt ne každý má vypalovačku…
Michael Bronec
Asi predpokladate, ze jsem se do te diskuse pustil proto, ze se chci souteze zucastnit. Nechci. Proste jsem jen narazil na zjevnou pitomost, to je cele. Jak si to preberete vy je jen na vas. Vnimat tu debatu jako “Ertl se snazi Broncovi ukazat ze neco dela blbe a Bronec se prave proto o to vic techto kroku drzi” by byla pitomost. Proste tak. Mejte se fajn.
Já jsem prostě doteď nějak nepochopil, co je zjevně pitomého na tom založit si kvůli soutěži mejlovou adresu.Nicméně jako každá inovace se to prostě ozkouší a uvidí se reakce těch, co se budou soutěže účastnit. Na disketu či cd někteří lehce mrmlali, uvidíme, co budou říkat na tohle a jak se to osvědčí…
Michael Bronec
Jasne. Slovo “pitome” beru zpet. “Bezduvodne” či “zbytecne slozite” je asi presnejsi. Zvlast kdyz existuji jednodussi cesty (fakt by byl problem nechat na autorovi, jakou cestou mi to dopravi? Nebo si tu schranku vybrat nekym, kdo nebude porotce?) Dohnat to ad absurdum, musel bych treba svou zasilku (kdybych se ucastnil), posilat nejmene z Karlovych Varu, protoze kolik pisicich (obcas) domacich autoru zije ve Zluticich? Clovek by si musel dat pozor i na to, v jake aplikaci pise a zda nahodou nepise dokument v produktu MS, ktery si uklada jmeno autora vytazene ze jmena uctu na systemu. Nebo kdybychom byli v castejsim kontaktu – nenadepisovat tu obalku rucne, vzdyt byste to poznal podle rukopisu! Jednoduse – a vazne nechci ironizovat – mam stale vic pocit, ze se ta hra na anonymitu mozna bere az prilis vazne. Spise dokazuje verejne priznani, ze porotci nejsou schopni hodnotit dilo bez ohledu na autora. Nebo si tim alespon nejsou jisti. Takze asi tak. Mozna jsem se tak ostre vyhranil jen diky tomu, ze mi to dost pripomina obcasne jednani s urady statni spravy. A to neni vesele tema 😉 Kazdopadne vsechno v dobrem.
Když jsem se drakobijců účastnil, tak jsem obálky nechával nadepisovat někým jiným 🙂 A jinak – porotci skutčně hodnotí povídky částečně i podle těch zkušeností, které mají odpředtím. Není to třeba nijak chtěné, ale když máte v ruce balík x prací, tak už k některým z nich saháte skoro s odporem – pravděpodobně se to nedá číst, je to dlouhé, ale musíte to dočíst a podívat se na to objektivně. V takovém případě, kdybych věděl, že tenhle papír je toho a toho, kdo se číst dá, už ten odpor v sobě zmenším a povídka získá třeba plusové body nezaslouženě. A na druhou stranu, když vím, že XYZ se nedá číst, k jeho povídce bych přistupoval už s předsudkem a třeba bych ji o body ochudil.Stejně se občas dá ze stylu poznat, kdo je autor (třeba když má x let stejného hrdinu jako nejmenovaný Roggy), ale to se pozná až v průběhu čtení, nebo třeba na konci povídky (nebo třeba vůbec). Ale za to už může samotná povídka – nikoliv to, že znám autora předem…Snad je tohle nějak pochopitelné 🙂
porotci
Přesný vliv znalosti autora na porotce je samozřejmě sporný. Někdo může známé jméno hodnotit výš, někdo naopak automaticky očekávat nadprůměrný výkon a být kritičtější. Pak jsou tu ovšem i osobní sympatie a antipatie. Obecně považuju za lepší, když to jde všechno stranou a člověk zkrátka hodnotí text jako text, bez znalosti tvůrce.Ty utajené mejly, to je jen pro mě. I já bych chtěl mít první porotcovskou impresi bez toho, abych věděl, kdo dílo napsal. Přiznávám, že se během čtení i bavím tím, že to odhaduju. 🙂