Vidíme jen výjevy – V. (duben/květen)

Ale vážně: ještě žádný z oslovených nás neposlal tam, kde záda ztrácejí své dobré a poctivé jméno, a dokonce mám pocit, že u některých se už Výjevy stávají součástí koloběhu života, vesmíru a vůbec (už děláte Výjevy? Ještě se mě nikdo nezeptal…). Stává se z nich tradice, což je fajn. Tradice se totiž musí chránit a pěstovat (čímž myslím především ty, které se líbí NÁM).
Takže jsme zpět. Proroci trhu s fantastikou. A taky pěstouni, kteří se neustále snaží rozšířit hranice poznání a mentálních limitů (to mám z knihy o houbičkách), pročež jsme poprvé zařadili i sekci Filmová fantastika. Distributoři sice nejsou tak lidští, jako nakladatelé (informace naleznete na xxx, potvrďte účast do YY, vpuštěni budou pouze novináři v růžovém krajkoví a s klaunským nosem), ale za to filmy nemohou, že?

Ale dost řečí: čtěte a zaškrtávejte, co se na nás a na vás řítí v dubnu a květnu! Boris Hokr

DOMÁCÍ FANTASTIKA

Pracovat na nových Výjevech je vždycky radost, o to větší, když se toho chystá k vydání tolik, že musím podobně jako mí kolegové spíš vybírat, protože jinak by se nám článek nafoukl do velikosti vzducholodě a odlétl neznámo kam. Čekají nás hvězdy, krev, tango, hovězí i lvi, pojďme se na to vrhnout.

A tentokrát začneme z opačné strany abecedy, u brněnského nakladatelství Zoner Press, které se sice v oblasti fantastiky zabývá především mangou, ale má i edici Zoner Fantazie zaměřenou na knihy našeho žánru. Skvělou obálkou Romana Kýbuse opatřený román Jana Č. Galety Lvi lucemburští zavede čtenáře do středověku, kde proti sobě stojí dva nesmiřitelní nepřátelé – Jošt a Prokop z rodu Lucemburků. Historickou fantasy z pera známého autora herního světa Asterion blíže představí anotace:

Příběhy prostého vojáka Ondřeje a vladyky Jakuba Štěněte z Bělin se propojí v místě tajemného jihomoravského rybníka. Oba muži si razí cestu složitým světem na přelomu čtrnáctého a patnáctého století. Morava je zmítána neustálými válkami mezi markraběcími bratry Joštem a Prokopem a jejich bratranci, královskými sourozenci Zikmundem a Václavem. Tito lvi z rodu Lucemburků si nemohou přijít na jméno a kují proti sobě jednu pikli za druhou, spojenectví mezi nimi se neustále mění a Jakub, Ondřej i další poddaní slouží vznešeným panovníkům coby pěšáci na šachovnici. Navíc se do všeho míchají i síly, které dnes nazýváme nadpřirozené, ačkoliv pro středověkého člověka byly každodenní realitou. Historický román s nezanedbatelnými prvky fantastiky sleduje životní peripetie smyšlených i historicky skutečných Moravanů pozdního středověku.

Triton, respektive jeho fantastická edice Trifid chystá dlouho očekávanou sbírku povídek Miroslava Žambocha. Zatímco v loni vydaném Muži na stezce se autor věnoval Koniášovi, v knize Čas žít, čas zabíjet dostane prostor jeho druhý, neméně slavný hrdina – Bakly. Na anotaci i obálku si budeme muset ještě chvilku počkat, ale pokud se nestane něco nepředpokládaného, sbírka se během nejbližších týdnů ke čtenářům určitě dostane.

To samé se týká i čtvrtého dílu Tiny Salo Petry Neomillnerové. Zmiňovali jsme jej už v minulých Výjevech, jsme však rádi, že pro vás máme aspoň jednu novou informaci – knížka změnila název a vyjde jako Útulek archanděla. V dubnu či květnu se určitě dočkáme. Kromě toho se pomalu dokončuje i díl pátý (pracovní název je Vlci Sudet), tentokrát vyprávěný z pohledu Kaye.

Příznivci nakladatelství Straky na vrbě si na první letošní novinku (nepočítáme-li Imladris) museli počkat hezky dlouho, o to větší však můžou mít teď radost, protože stračí novinky pro toto období máme hned čtyři.

První z nich vyjde co nevidět a křtít se bude na pátečním Conu na vrbě. Soutěž O železnou rukavici lorda Trollslayera mění svůj název na Žoldnéři fantasie a s tím jde ruku v ruce i přejmenování sborníku vítězných prací. Knihu Žoldnéři fantasie – Tango s upírem představuje vlastními slovy nakladatel:

Nový sborník přichází na scénu po ukončení projektu Drakobijci. Žoldnéři budou mít zbrusu nové logo od Jany Šouflové a od ní rovněž i první obálku. V knize vyjde 10 kvalitních soutěžních prací a jelikož byl uplynulý ročník značně upírský a velmi dobrá povídka Sluneční kruh se také zabývá tímto tématem, bude podtitul Žoldnéřů 2010 Tango s upírem. U této příležitosti sepsal Leonard Medek stať o upírech v českém písemnictví a Ivana Kuglerová článek o upírkách.
Hostující prací je Stříbrná spravedlnost od Míly Lince, navazující na jeho román Stín Černého hvozdu.

Žoldnéře pak doplní fanzin Kadeti fantazie, v němž dostane prostor dalších pět povídek z této soutěže, které se nevešly do nejlepší desítky, ale jsou natolik kvalitní, že si otištění jistě zaslouží.

Třetí novinka od Strak nás vezme na magií říznutou scifi jízdu Prahou blízké budoucnosti v šílené parodii lehce kulhánkovského stylu Jana Pohunka Temní ilumináti. Přečtěte si anotaci a zařaďte na seznam must have!

Blíží se konec roku 2012.
Blíží se i konec světa?
Co nám k tomu řekne hrdina příběhu, Jaroslav Malina řečený Generál:
Mnozí z vás mě neznají. Já jsem vás taky donedávna neznal, maximálně jsem o vás slyšel a nevěřil. Pak mi ovšem někdo zabil všechny lidi ze skupiny, poštval na mě dva psychopaty, o kterejch jsem si do tý doby myslel, že vražděj akorát trempskou píseň, řek mi, že realita je jenom to, co si z ní kdo udělá, změnil mýho nejlepšího kamaráda v chodící mrtvolu, unes vám krále a teď s nim určitě dělá něco hnusnýho, zřejmě se chystá zničit svět takovej, jakej ho známe, a taky mě vošukal, aniž by mi ráčil sdělit, že je to jednosměrná jízdenka do toho vašeho polosvěta…
…Eh. Nejedná se ve všech případech o stejnou osobu, upřesnil Generál zbytečně, když si všiml, že Biona rudne.

O osudu světa, tak jak ho známe, se rozhodne v České kotlině!

V květnu se také můžete těšit na v úvodu slíbené hovězí – ale nenechte se zmást, první díl trilogie Hovězí v žaludku – Pekelný nářez rozhodně není kuchařka. Víc už prozradí její autor, Martin D. Antonín…

Něco podobného jsem si chtěl napsat vždycky, ale impulzem se mi stala idea na povídku – tuším se jmenovala „Anděl 007″. Nebeský agent v přestrojení za démonku, který plní úkoly na nepřátelském území. Jenže když jsem o tom začal přemýšlet, tak mě to tak nadchlo, že jsem na tom vystavěl celý alternativní svět. Já prostě neumím přemýšlet v malém… Výsledkem je akčně-politický příběh přelévající se z Nebe do Pekla a opět vzhůru, skrz Prahu současnosti, přičemž hlavní hrdinská Trojice (Anděl, Sukuba a Duše (rozhodně ne svatá)) plní úkol, který už se nedá nazvat ani sebevražednou misí. Mrtví andělé nechodí do Nebe… A s tou politikou se neděste – s českými stranami to nemá nic společného. Kdo mě zná, ten ví, že si ze všeho rád dělám srandu.

Zmínku si zde jistě zaslouží i další dobrodružství Marka Stonea, které tentokrát napsal Míla Linc a které v nakladatelském tandemu Golem Ríša a Klub Julese Vernea vyjde pod názvem Absolutní spravedlnost.

Pod korunami Brokilonu nás v dubnu a květnu čekají dvě skutečné lahůdky. První z nich, román Petra Heteši Nevermore Baltimore, je akční detektivka, za jejímž vznikem stojí bestseller Dana Browna Šifra mistra Leonarda. Přečtěte si sami, co nám autor o knize pověděl…

Nevermore Baltimore vznikla po přečtení knihy Dana Browna – Šifra mistra Leonarda. Četl jsem ji asi až rok po vydání, kdy ji všichni mí známí kolem měli již načtenu a já si tak začal připadat jako jakýsi méněcenný druh. A tak jsem si to přečetl taky. Možná jsem od toho čekal příliš, nebo to způsobila ta bombastická reklama kolem – já byl prostě zklamaný. Silně mi to totiž připomínalo Hochy od Bobří řeky či Rychlé šípy (tím je nijak neshazuji, naopak je děsně žeru), jelikož mým měřítkům na literaturu, ze které si sedne na zadek půlka světa, to prostě neodpovídalo. Konstrukce příběhu nebyla špatná, ale způsob napsání poněkud velice staromódní až nezáživný.

A tak mě prostě napadlo, jak by to asi napsal Raymond Chandler, kdyby ještě žil a kdyby psal sci-fi. Nepochybně stokrát zábavněji. Ponechal jsem tedy koncepci – tzn. hledání něčeho velice cenného na základě určitých indicií, nápověd a skrytých symbolů, namíchal do toho akci a černý humor americké drsné školy, nesměl chybět ani půvabný ženský prvek pro výrobu komplikací, no a to všechno ještě opepřil mimozemskou civilizací a bylo o zábavu postaráno. Profesora Langdona (Mirka Dušína), přednášejícího historii a symbologii, jsem nahradil profesorem Lindenem, (Dlouhým Bidlem), přednášejícího zbraňové systémy. Poetika historické architektury Paříže a Říma byla nahrazena poetikou trosek zcela zdevastovaného Baltimore, kteréžto prostředí se ukázalo jako ideální pro akčního hrdinu zachraňujícího svět (a hlavně sebe). Takže doufám, že čtenáři se budou bavit neméně skvěle jako já při samotném psaní.

Stýská se vám po Roganovi? Jste zvědaví na další osudy Ilji Muromce? Dali byste si po Strážcích Varadínu (kteří mimochodem co nevidět vyjdou i ve slovenském vydání u nakladatelství Slovart) nášup? Juraj Červenák má pro vás skvělou zprávu – u Brokilonu se chystá sbírka povídek Kámen a krev, v níž se setkáte se sedmi již vydanými (pro potřeby této sbírky více či méně upravenými) a jedním zbrusu novým příběhem autorových hrdinů. A nebudou to žádné povídečky – rozsah knihy (přes 400 stran) slibuje plnohodnotné novely, k nimž navíc dostaneme i autorské úvody a samozřejmě lahůdkovou obálku Miša Ivana. Dejme slovo Ďurovi:

Žánrově se jedná výhradně o historickou fantasy, takže tu nenajdete mé ústřely do jiných žánrů (ale i na Silu viery, Útěk Jonathana Harkera či Deštivou noc v Boot Hillu jednou dojde). Povídky jsou uspořádány chronologicky, od Bivoje až k Báthorymu – a vyplatí se je takto i číst, protože mezi některými příběhy jsou drobné vzájemné odkazy.
Většina textů navazuje na mé románové cykly – takže je tady Bivoj, Ilja Muromec či kapitán Báthory, ale objeví se i vědma Mirena z Černokněžníka, kníže Vladrag či člen konstantinopolské císařské gardy Slavoboj. Všechny příběhy jsem přepracoval a upravil tak, aby „ladily“ s románovými cykly. Každopádně však lze povídky číst bez jakékoli znalosti románů, každá je naprosto samostatná.
Sbírka kromě již dříve publikovaných textů obsahuje jednu novou a jednu více-méně novou povídku. Pekelníci, jejichž hrdinou je kapitán Báthory, jsou zásadně přepracovaným Hrdlořezem, který zvítězil v prvním ročníku Ceny Fantázie. V nové verzi jsem zrušil „ich formu“, mírně přepracoval zápletku a přidal Kornelovi parťáka, kozáka Stěpana Voronina (seznámíte se s ním už v Bráně Irkally, druhé knize Dobrodružství kapitána Báthoryho).
Zcela novým textem jsou Věrozvěstové. Ti vznikli především proto, že ve sbírce s příběhy mých hrdinů jednoduše nemohl absentovat Rogan. A Goryvlad, samozřejmě. V tomto novém dobrodružství se s nimi potkáváme 60 let po knižní sérii, právě v době, kdy po Jantarové cestě přijíždějí na Moravu Konstantin a Metoděj. Ano, pohanské duo potká zvěstovatele nové víry a… přečtěte si, jak si (ne)padnou do noty.

Naše předposlední zastávka bude na palubě Argó, s níž v dubnu již definitivně doplujeme ke hvězdám. Antologie Ondřeje Jireše Hvězdy české scifi (opatřená krásnou obálkou Lukáše Tumy a Tomáše Havelky) je science fiction obdobou Legend české fantasy, což znamená pro fanoušky české fantastiky třikrát podrženou povinnost. Editor o knize říká:

Antologii Hvězdy české sci-fi jsem připravil podle stejného mustru jako Legendy české fantasy. Z hlediska editorského se tedy nedočkáte ničeho nového a převratného. Jenže tenhle model stojí za to využít vícekrát, protože se výborně osvědčil. V rozsáhlé knize je jen pět dlouhých příběhů, které svou epikou zaujmou i takové čtenáře, kteří mají rádi jen romány. Navíc ve Hvězdách české sci-fi najdeme jen ty nejlepší spisovatele (Neff, Šlechta, Velinský, Procházka a Kadlečková) a výtvarníky (Grus, Jerie, Kupčík, Zeman a Zhouf). Kniha by měla oslovit jak milovníky akční sci-fi, tak i příznivce “přemýšlivějších” textů. A hlavně je to sci-fi, tedy žánr, kterému se poslední dobou dostává nepatřičně málo pozornosti. Jen škoda, že máme tak málo kvalitních autorů hororu – nápad zopakovat tenhle model antologie i pro třetí fantastický žánr bohužel nevidím jako smysluplný.

Hvězdy české scifi budou pecka, přesto si dovolíme tvrdit, že z hlediska čtenářského očekávání je trumfne Jiří Kulhánek se svým novým románem Vyhlídka na věčnost, který chystá Crew. Proto jsme si ho také nechali na konec. A i když ještě zdaleka neznáme datum vydání, do Výjevů jej prostě zařadit musíme.

Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.

Je třeba říkat víc?

ZAHRANIČNÍ FANTASTIKA

Na zahraniční fantastiku nám trochu opožděně dopadly následky bujarých silvestrovských a novoročních nocí, takže jsou jednak doháněny resty, jednak se finišují resty a jednak se zjišťuje, co je vlastně za rok a co v edičácích. Přesnější termíny jsou ovšem tentokrát obzvláště vypečené, jak by řekl klasik. Přesto narazíme na několik mimořádně zajímavých kousků.

Začneme nenáročnou, ale kvalitní zábavou v podání Polarisu. Pod Frenštátem připravují nejen už spíše přežilého Lumleyho (Nekroskop XIII: Mstitelé), ale i v Praze se odehrávající mysticky zabarvené Andělské zrcadlo od Davida Barnetta. Rudolf II., alchymisté, prolínající se příběhy? To zní dobře…

Praha současnosti: ve strouze se probudí muž bez jakýchkoliv vzpomínek na minulost, jeho paměť je nepopsaný list. Ujme se ho skupinka ekoaktivistů, kteří jej pojmenují Poutník a postupně jej vtáhnou do svých plánů na vyvolání nepokojů při blížícím se summitu výrobců ropy N15. Praha v roce 1584: ve strouze se probudí muž bez vzpomínek, připojí se k poselstvu z Anglie a je přijat na dvůr Rudolfa II. Melancholický císař obklopený intrikány, podvodníky a šarlatány mu dá jméno Poutník… A v zářícím městě na pokraji věčnosti upadne bytost vyššího řádu za své nekonformní názory v nemilost. Tři příběhy se vzájemně proplétají a zatímco se jejich protagonisté postupně profilují a odhalují svou pravou povahu, kniha spěje k překvapivému rozuzlení.

Dobře zní i to, že fanoušci Warhammeru dostanou další dávku dobrodružství Gauntových duchů (Zbraně Tanith). Tato série patří v rámci svého univerza nejen k nejpopulárnějším, ale také nejlepším. Válka je špinavá a monumentální, nebezpečí smrtelné a monumentální a postavy zajímavé a – ano, monumentální. Tak to máme rádi.

Na lehčí notu hrají i v Ostravě, odkud přichází další pokračování knih Roberta Buettnera o válce se Slimáky. Heinleinův odkaz je věčný a Sirotkova aliance si své fanoušky rozhodně najde.

Trochu víc se rozjeli v Tritonu. Tam nabízejí hned čtyři zajímavé tituly. Okultní detektivka Bláznivý úplněk od Jima Butchera a romantika jak stehno Julie Roberts Dědička stínů od Anne Bishopové jsou pokračováním sérií, které si své čtenáře jistě najdou, raději tedy něco více o následujících dvou titulech.

Povídková sbírka Černá šťáva slibuje neortodoxní fantastiku, takže jestli se vám stýská po nějaké té Linkové nebo Trochu divných kusech, mohlo by se jednat o to pravé.

Černá šťáva předkládá čtenářům sbírku deseti neobvyklých, dokonce šokujících povídek – vyprávění malého chlapce, jehož rodina asistuje při popravě sestry vražednice, líčení útěku sloního stáda ze zajetí, masakr páchaný šílenými klauny, život v izolované sektě popisovaný dítětem, povídky o nejrůznějších rituálech v různých společnostech – to všechno je tak neskutečné, tak bizarní a nečekané, že kniha si plným právem zaslouží zařazení do žánru fantasy; pro upřesnění, poetického, fantazijního fantasy. Nedočtete se tu o dracích ani o mimozemšťanech či skřetech, zato hodně o své vlastní duši a horečnatých snech, které mohou těšit i děsit.

To Tetovaný Petera V. Bretta hraje na známější notu akce, dobrodružství a epického příběhu. Je fajn, když si člověk může vybrat, co říkáte?

Noc co noc přicházejí s tmou jadrnci – démoni, kteří na sebe berou děsivou podobu i podstatu. Planou sžíravou nenávistí k lidstvu, vládnou nadpřirozenou silou a mocí. Po stovky let pozvolna vyhlazují lidské stádo, které se před nimi skrývá za magickými chranami – mocnými symboly, jejichž původ je zahalen tajemstvím a ochrana děsivě křehká.
Kdysi bojovali lidé s jadrnci za rovných podmínek a zastavili je. Jenže ty dny jsou dávno pryč. Démoni sílí, zatímco lidí díky každonočním útokům ubývá.
Nyní svítá lidstvu naděje. Tři mladí lidé, kteří přežili krutý démonský útok, se odváží o nemožné – vystoupí zpoza křehkého bezpečí chran a riskují vše v zoufalé snaze odhalit tajemství minulosti.
Arlen přinese jakoukoli oběť za svobodu. Truchlivá životní pouť ho dovede až za hranice lidské moci.
Rojer, zmrzačený démonem, který mu zabil rodiče, hledá útěchu v hudbě – a objevuje, že hudba může být stejně tak útočištěm jako zbraní.
Krásná Leesha se stane obratnou léčitelkou, ale lektvary mohou i ublížit…
Společně budou čelit noci.

Když už jsme se několikrát otřeli o horor, neuškodí připomenout, že stále je s námi Stephen King – z jeho díla ovšem v nejbližší době vyjdou pravděpodobně pouze dotisky. O to větší pozornost bychom měli věnovat novému románu nadějného Joea Hilla, jehož prvotina vzbudila před nějakým časem hodně pozitivní odezvu. Je čas ukázat se dalším románem a přesvědčit nás definitivně o svých kvalitách. Kniha se bude jmenovat Rohy a vyjde na konci května.

Zpátky do známějších vod nás dostane Brokilon, který přináší třetí dobrodružství Vicki Nelsonové a upíra Henryho (kniha se bude jmenovat Linie krve). Takovýhle úvod sice nezní nic moc, ale kdo zná, ten ví. A kdo nezná, ten nám může věřit: tahle upíří série není vůbec upíří a rozhodně vybočuje z řady jednoduchých s prominutím slátanin. Čemuž napomáhá i nepřehlédnutelná grafika, která si už získala své příznivce, i když všechno mohlo být úplně jinak… Někdy jsou prostě nouzová řešení kouzelná, jak nám dokáže autor obálek Lukáš Tuma:

Jak už to tak bývá, na začátku bylo velké nadšení a v hlavě poměrně jasná představa, jak by knihy měly vypadat. Bohužel malé zkušenosti s výrobou fotografií k podobným projektům se brzo projevily a začátečnické chyby měly za následek nevyhnutelné rozhořčení nad některými skutečnostmi a s tím také přicházela frustrace z nezbytných kompromisů a v neposlední řadě zkracující se čas pro realizaci, který byl na začátku více než dostačující. Zjednodušeně řečeno, při zjištění výdajů za renomovaného profesionálního fotografa s vlastním ateliérem jsem musel hledat mezi méně zkušenými. Výsledek, který jsem obdržel, však připomínal spíše fotografie z dovolené, a tak nezbývalo nic jiného, než hledat dál a první knihu z řady udělat pouze za pomoci photoshopu. Tímto byl dán směr, který se původní představě podobal tak ze sedmdesáti procent, neboť v počítačové grafice se sice dají dělat divy, ne však přímo zázraky.

A jdeme do finále, v němž číhá Laser-books. Nejen že se chystá další Moderní dílo fantasy aneb Přes tvář světa R. Kirkpatricka, ale především se na nás řítí dvě sci-fi bomby. Malý scifistický třesk, to bude dlouho očekávaná sbírka klasika H. Kuttnera Roboti nemají ocas.
Nakladatel o knize říká…

Kuttner byl skvělý povídkář a některé z jeho mistrovských kratších prací patří k tomu nejlepšímu, co nám světová science fiction kdy nabídla. Ovšem psaním se uměl i královsky bavit a vytvořil hned několik povídkových sérií, které možná nepatří do zlatého fondu, přesto jsou stále vydávány a čteny jako by od doby jejich vzniku neuplynula hezká řádka let. Anebo snad právě díky tomu, vedle dobrého spisovatelského řemesla a vtipu totiž nabízejí i onu neopakovatelnou naivitu a atmosféru čtyřicátých let minulého století (čtyři z pěti povídek sbírky pochází z roku 1943, poslední práce pak z roku 1948). Tehdy byl Kuttner králem magazínové science fiction a určitě tak stojí za to si ony série povídek připomenout a vydat v jedné knize, i když už se píše nové tisíciletí. Po hrdinské fantasy o Elakovi z Atlantidy přicházejí tedy na řadu oblíbené příběhy o věčně podnapilém vynálezci Gallegherovi, který si povětšinou ani nepamatuje, co vlastně sestrojil a k čemu to má sloužit. Hned dvou předmluv ke sbírce se ujali F. Paul Wilson a Catherine L. Mooreová. Kniha vyjde v knižní řadě Mistrovská díla science fiction, kam i přes odlehčenou povahu právem patří. A pokud se vám bude líbit, pak se můžete těšit i na další autorovy knihy, které bychom rádi vydali v následujících letech.

A k dispozici je samozřejmě i anotace:

Dnes již klasická série povídek, v níž se věčně opilý vynálezce Galloway Gallegher snaží v nepříliš častých stavech střízlivosti přijít na skutečný účel vlastnoručně vyrobených přístrojů. Problém tkví v tom, že na to, aby něco vynalezl musí být opravdu notně pod obraz a nechat pracovat geniální podvědomí. Jenže to samozřejmě není zrovna spolehlivá metoda a výsledkem zpravidla není požadovaný vynález a vytoužené zaplacení narůstajících účtů, ale spíše něco bez viditelného upotřebení. Bohužel, k tomu, aby se Galloway dozvěděl, co to vlastně vynalezl, se musí povětšinou znovu dostat do nálady a situace se zas a znovu opakuje…
Henry Kuttner je jedním z nejváženějších klasiků žánru science fiction a zde dokazuje, že byl mistrem i v notně odlehčeném pojetí žánru.

Velký scifistický třesk pak bude představovat pokračování výborné antologie New Space opera, která ponese název New Space opera 2. Možná nijak originální, ale na obsah by se měl každý fanda těšit i kdyby se na obálce skvělo Raketová košťata a další pecky. Navíc se nám zde rýsuje zajímavý editorský souboj, ale posuďte sami:

Dozois je patrně nejvýraznější editor přelomu století na poli kratších prací, ovšem když spojí své síly se Strahanem, jenž ho na onom postu pomalu, ale jistě střídá, pak je výsledkem skvělá antologie, o čemž jsme se už mohli přesvědčit v prvním dílu New Space opery. Ani dvojka určitě nikoho nezklame, tedy pokud máte rádi klasickou science fiction z dalekého vesmíru. Hned na začátku vás čeká skvělá povídka Johna C. Wrighta a pak už je to jen jedna pecka za druhou. Jasně, najdete tu na českém trhu i zcela nové tváře – Peter Watts, Bill Willingham, John Scalzi, Justina Robsonová, ovšem je to jen otázka času, kdy se většina z nich představí svou románovou tvorbou, a pak už neznámí nebudou ani náhodou. Asi největší esa v rukávu jsou jména jako Jay Lake, Neal Asher, Sean Williams, Bruce Sterling, John C. Wright nebo Mike Resnick. Pro znalé jsou ovšem neméně lákavá jména jako John Kessel, Cory Doctorow, K. K. Ruschová, John Meaney nebo John Barnes. Nesmíme zapomenout, že v poněkud netradiční roli se tu objeví i Garth Nix a Tad Williams! Prostě nás čeká celá plejáda skvělých autorů ve zcela nových příbězích, z nichž u nás ještě nevyšel ani jeden (ti, co u antologií tak rádi upozorňují na práce dříve vydané, tak sklapnou naprázdno). A perlička na závěr, co myslíte, vyrovná se chystaná antologie Prach hvězd téhle knize, nebo si jen utrhne ostudu? Zkuste si tipnout.

Oficiální anotace pak zní takto:

Nejslavnější editorská dvojice současnosti se vrací k výpravám do dalekého vesmíru, který stále ukrývá mnohé zázraky a tajemství. Ty vám představí tradičně známá jména jako Robert Charles Wilson, Cory Doctorow, Kristine Kathryn Ruschová, Jay Lake, Neal Asher, Sean Williams, Bruce Sterling, Mike Resnick a John C. Wright, ale i jména u nás dosud méně známá jako Peter Watts, John Kessel, John Barnes, Bill Willingham, John Meaney, Elizabeth Moonová, Justina Robsonová, John Scalzi, a také spisovatelé, u kterých byste space operu nečekali jako Tad Williams a Garth Nix. Pokračování úspěšné antologie jistě nezklame všechny příznivce dobrodružného toulání vesmírem.

No a na uklidnění ještě jedna drobnůstka z Plzně. Konečně se finišuje přepis posledního filmového Star Treku, který u fanoušků způsobil menší povstání na návsi. Uvidíme, jaké místo zaujme v knižním kontextu novelizace v podání Alana Deana Fostera s všeříkajícím názvem Star Trek…

A samozřejmě, někde tam venku na nás číhá gigantický Kantos Hyperionu, ale o tom snad ani psát nemusíme, to je legenda a kdo ji nemá a nečetl, ten jakoby nebyl…

No, tak teď už jen to mít hezky na pultech…

KOMIKSOVÁ FANTASTIKA

Soudce Dredd: Prokleté město 1

Scénář: John Wagner, Pat Mills
Kresba: Mike McMahon, Brian Bolland

Jedním z hlavních hrdinů komiksového panteonu je uniformovaný strážce zákona v postapokalyptickém světě, Soudce Dredd. V roce 1977 se v britské chovné stanici komiksových polobohů AD2000 objevil nenápadný strip ve stylu americké drsné školy. S příchutí sci-fi, hororu a nadpřirozena se povedlo Patu Millsovi, Johnu Wagnerovi a Carlosovi Ezquerrovi přivést k životu nekompromisního policistu temné budoucnosti. V totalitním policejním městském státě Mega City One se ujala vlády nová kasta soudců. Soudci představují ideální ztělesnění ochránce zákonů, zákonodárců, poroty i kata. A Soudce Dredd je jeden z těch, co svou práci milují. S věčně naraženou policejní přilbou a v kožené uniformě hlídkuje v dystopické aglomeraci a popravuje zločince na místě činu. Co všechno je považováno za porušení zákonů? Téměř všechno, počínajíc drogami, cigaretami, kávou, cukrem až po… tady dostává prostor vaše fantazie. Podstatné je, že v Mega City One se nikdy nebudete nudit. Pořád se tady něco děje, a to něco představuje cokoliv od porušování stupidních zákonů, přes mutanty, hrozící kataklysmata, korupci, povstání, pokusy o nastolení demokracie… A když se v téhle dimenzi začnete nudit, v té paralelní, v Mrtvolném světě, bude o zábavu postaráno. Temní soudci v čele se Soudcem Smrť jsou banda k pohledání, stejně tak jako vyšinutý kult Sestry smrti. Na první omnibook legendárního britského komiksu si již brzo budete moct sáhnout. Ale bacha, s ním přijde i zákon!

Slovo nakladatele:

Nakladatelství Crew hrdě ohlašuje, že v rámci představování klasik rovnou od začátku došlo i na soudce Dredda. Právě se dokončuje první masivní kniha, ve které je našlapáno více než padesát dílů představující první léta legendárního strážce zákona, soudce i kata v jedné osobě.
Už více než třicet let je Soudce Dredd základní postavou světového komiksu… a teď je konečně i u nás. A začíná se hned tím nejlepším – epickým příběhem Prokletá země, ve které se soudce Dredd vydává přes poušť spálenou Atomovými válkami a utkává se s mutanty, vzteklými krysami, psychopaty, mimozemšťany, šílenými roboty a lidožravými tyranosaury! A poté následuje další legenda, Den kdy zemřel zákon, ve které se chopí moci nad Mega-City One šílený soudce Cal a začne provádět věci, že by i Caligula valil bulvy.
Na knize se podepsali tak legendární tvůrci jako je Pat Mills (Sláine), John Wagner (Dějiny násilí… a jeden z kmenových tvůrců soudce Dredda), Mike McMahon (ABC Warriors) či Brian Bolland (Batman: Kameňák).
Cena 320 stránkového černobílého (původně vycházel Dredd čb) komiksu bude cca 389 korun.

Transmetropolitan 2: Život je pes

Scénář: Warren Ellis
Kresba: Darick Robertson

Po krátké odmlce se opět vrátíme do kosmopolitního futuristického Babylonu a naším Vergiliem se stává guerilla novinář Spider Jerusalem, komiksové alter ego Huntera S. Thompsona. Věčně pod vlivem psychotropních látek, nakopávaků a s jedinečným božím darem nasírat všechny kolem sebe se vydává do útrob Města, aby svým vlastním způsobem bojoval se všemi neduhy narušené společnosti. S cigaretou v ruce a sarkasmem nabroušeným jako břitva se objevuje všude tam, kde nevinní trpí a kapitalistická mocichtivá prasata se rochní ve svých exkrementech. Jeho poslání není nijak vznešené, tenhle mizantrop chce jenom jediné – vrátit se do své chatky v horách, mimo všechnu zkaženou populaci. V druhém booku budeme mít tu čest poznat paní Jerusalemovou, tedy to, co z ní zbylo. Její pověst ji předbíhá, a proto se dozvídáme, že se dala zmrazit do doby, než její milovaný ex-manžel natáhne brka, v ideálním případě i s cizí pomocí. To, že by si z jeho genitálií nechala udělat elegantní náhrdelník, je samozřejmost a jenom vypovídá o ,,lásce, co hory přenáší“. Kromě hysterické bejvalky a nájemných vrahů by si chtěl kus Spiderovy šunky urvat i policejní pes, jenž připisuje ztrátu svých genitálií neortodoxnímu a mizantropickému žurnalistovi. Jako vždy, o zábavu bude postaráno.

Slovo nakladatele:

Spider Jerusalem se pouští dále do výzkumu světa budoucnosti. Tentokrát se vydává do historické rezervace, ve snaze najít kořeny a sehnat ženskou. Ovšem čeká ho i první velký protivník – jeho ex-manželka. Respektive zmražená hlava jeho exmanželky a sekta zabijáků, která plní její rozkazy. A taky znetvořená bytost, tvrdící, že je jeho syn a naštvaný mluvící policejní pes. Novináři to prostě nemají lehké.

Zajímavým způsobem nám komiks představil i jeho překladatel Darek Šmíd:

Jasně, že si můžete vzít modrou pilulku. Nic vám přece nebrání, abyste před budoucností zavřeli oči a strávili život v katatonické nevědomosti, napíchnutí na televizi jako na kapačku. Ale můžete také zariskovat a vzít si tu červenou – a propadnout se s ní do budoucnosti, která je sice možná růžová, ale mnohem spíš jako čerstvě vystřelený mozek, než jako rozkvetlá květinka. Warren Ellis do sebe nalupal červených pilulek celou baňku, zapil to vývarem z mexického kaktusu a napsal Transmetropolitan: desetibookový komiksový epos na pomezí futurismu a sociální kritiky; prostě sci-fi. Kdosi kdysi totiž definoval vědeckou fantastiku jako vyvozování důsledků z přítomnosti, což na Transmetropolitan sedí jako kulka do hlavy. Hlavní hrdina Ellisovy exkurze, gonzo novinář Spider Jerusalem, se tady potýká se světem, který je od nás vzdálený celé věky, a přesto je nám povědomý. I tady jsou totiž politici parta zkorumpovaných mizerů. I tady si chce reklamní průmysl vychovat z občanů poslušné nakupující ovečky. A pochopitelně i tady jdou lidem po krku psychopatičtí policejní kastráti. Transmetropolitan je koncentrátem červených pilulek: jako správná sci-fi dopočítává následky všech neduhů dneška a jako výpověď nekompromisního autora se svébytnými názory je šroubuje do výšin krutě upřímné karikatury. Tak jak, modrou, nebo červenou pilulku? Červenou. Protože jestli pořád ještě toužíte po té hřejivé, nevinné a svěrákovsky modré, tak to už si můžete rovnou hodit mašli.

Smečka z Bagdádu

Scénář: Brian K. Vaughan
Kresba: Niko Henrichon

Stvořitel Yoricka, posledního muže na zeměkouli, ale i netradičního superhrdiny Mitchella Hundreda v komiksové sérii Ex Machina a scenárista dramatického seriálu Ztraceni Brian K. Vaughan si připsal na své triko vskutku neortodoxní mainstreamový počin, Smečku z Bagdádu. Inspirován skutečnými událostmi z roku 2003 během bombardování Iráku nám talentovaný scénárista přináší příběh čtyř lvů, kteří náhle získali jeden z největších darů, svobodu. Paralela s Orwellovskou Farmou zvířat i politickým podtextem zaujme stejně tak jako fakt, že se nejedná o dětskou bajku. Ke Lvímu králi má Smečka z Bagdádu na míle daleko, inspirace spíše pramení z vynikajícího komiksu Maus. Putování osvobozených zvířat dává prostor meditaci o abstraktním pojmu svoboda, ale po Orwellovském vzoru se nevyhýbá ani socio-politickým úvahám. Kromě působivého vyprávění Briana Vaughana osloví Smečka i po vizuální stránce, o kterou se postaral Niko Henrichon. Alegorický ne-tak-celkem mainstreamový komiks Smečka z Bagdádu je vítanou změnou.

Slovo nakladatele:

Román v obrazech scénáristy Briana K. Vaughana a výtvarníka Niko Henrichona je inspirován skutečnými událostmi z jara roku 2003, kdy při bojích v Bagdádu utekla z místní ZOO smečka lvů. Kniha v podobě bajky, ve které zvířata přejímají lidské chování a touhy, hledá odpověď na otázku o ceně svobody a o skrytých dravcích. Knihu překládá Jan Kantůrek.

FILMOVÁ FANTASTIKA

Moon

Režie: Duncan Jones
Scénář: Duncan Jones, Nathan Parker
Hrají: Sam Rockwell, Kevin Spacey, Robin Chalk, Dominique McElligott, Kaya Scodelario…
Premiéra: 1. 4. 2010

Pohleďte, nejočekávanější nezávislé sci-fi minulého roku se právě dostalo do našich kin. Již od prvních promítání na festivalovém okruhu je Moon zasypáván samými chvalozpěvy. Syn Davida Bowieho natočil dramatický komorní snímek o konfrontaci vlastní identity. V blízké budoucnosti bude stačit jenom jeden jediný člověk na Měsíci, aby dohlížel na těžbu tolik potřebného Helia-3. Sam Bell se po odkroucení tří let na osmělém pracovišti těší na svoji rodinu. Euforii brzo střídá hrůza a Sam musí čelit skutečnostem, jež otřásají základy samotné jeho existence. Klenot nezávislého filmařství dokazující sílu subtilního, inteligentního a vypravěčsky vybroušeného příběhu. Zapomeňte na všechny vesmírné lodě, světelné meče a ufony, Moon vám ukáže jinou tvář vědecké fantastiky s hořkosladkou příchutí Sartrovské filozofie.

Slovo distributora:

To nejtěžší, co tě může potkat 250 000 mil od domova, jsi ty sám.

Astronaut Sam Bell (Sam Rockwell) je jediným zaměstnancem pobývajícím na měsíční základně firmy Lunar Industries, se kterou uzavřel tříletou smlouvu. Jeho úkolem je kontrolovat jinak plně zautomatizovanou těžbu vzácného plynu Helium-3, který je na Zemi používán jako palivo. Spojení mezi základnou a Zemí není kvůli pravidelným poruchám téměř možné, a tak je Samovým jediným společníkem a zároveň pomocníkem inteligentní počítač Gerty (jeho hlas namluvil Kevin Spacey). Po téměř třech letech v izolaci si Sam nepřeje nic jiného, než být zpátky na Zemi se svou ženou a malou dcerou, která se narodila těsně před jeho odjezdem. Do návratu na Zemi mu naštěstí zbývají už pouhé dva týdny. Samův zdravotní stav se ale začíná zhoršovat. Bolesti hlavy a halucinace, kterými trpí, způsobí při rutinní prohlídce jednoho z těžebních strojů téměř fatální nehodu, při které je Sam zraněn. Následně překvapivě zjišťuje, že na Měsíci není sám a co víc, že jeho svět možná zdaleka není takovým, jak se zdál být…

K mimořádnému hereckému výkonu Sama Rockwella, který se do této doby objevoval spíše v komediálních rolích, režisér Duncan Jones dodává: „Od začátku jsem věděl, že chci obsadit Sama. S vědomím, že hlavní roli bude mít právě on, jsem tento příběh psal. Je to veliký herec a jeho možnosti ještě nebyly zdaleka využity. Myslím, že jsem mu touto rolí dal možnost ukázat světu, čeho všeho je schopný.“

Jeden z nejočekávanějších nezávislých sci-fi snímků posbíral od své premiéry na loňském festivalu v Sundance mnohá ocenění, včetně ceny za nejlepší britský nezávislý snímek (British Independent Film Awards). Debutující režisér Duncan Jones (syn hudebníka Davida Bowieho) dokázal, že kvalitní sci-fi lze i v dnešní době natočit s rozpočtem nezávislého filmu.

Souboj Titánů

Režie: Louis Leterrier
Scénář: Travis Beacham, Phil Hay, Matt Manfredi
Hrají: Sam Worthington, Alexa Davalos, Danny Huston, Gemma Arterton, Pete Postelthwaite, Ralph Fiennes, Liam Neeson…
Premiéra: 15. 4. 2010

Dožili jsme se časů, kdy se dějí nejrůznější hrůzy. Objevují se další díly legendárních a klasických filmových sérií (Indiana Jones a Království křišťálové lebky), které nikdy neměly spatřit světlo světa, a taky jsme zaplavováni remaky posvátných audiovizuálních děl. Satan kráčí mezi námi. Podobným svatostánkem je i filmová verze mýtu o Perseovi z roku 1981, Souboj Titánů. Spolu s nezapomenutelným klenotem Jáson a argonauti byly kdysi oba filmy středobodem našeho vesmíru. Hollywood nezná slitování, a proto byl remake svěřen režisérovi Kurýra a Neuvěřitelného Hulka, Lousi Leterrierovi. Převyprávění Perseovského mýtu bude zhmotněno miliardami pixelů počítačové animace, s bájnými monstry, u kterých se tvůrci řídili úslovím ,,čím větší, tím lepší“, a aby toho nebylo málo a v duchu současných komerčních trendů si budou uslintané příšery kousat i do vás, jelikož třetí rozměr dnes vládne všem. Pražená kukuřice bude chroupat, až budou lítat zuby, a temný mrak adrenalinové akce zastře řeckou mytologii.

Slovo distributora:

Ve filmu „Souboj Titánů” staví boj o moc muže proti králům a krále proti bohům. Boj mezi bohy samotnými může zničit celý svět. Perseus (Sam Worthington) – syn boha vychovávaný člověkem – neuspěje v záchraně své rodiny před Hadem (Ralph Fiennes), pomstychtivým bohem podsvětí. Když už nemá co ztratit, rozhodne se pro nebezpečnou misi, jejímž cílem je zničit Hada dřív, než se jemu podaří zničit Dia (Liam Neeson) a rozpoutat peklo na zemi. Perseus se spolu s dalšími neohroženými bojovníky vydává na nebezpečnou cestu hluboko do zakázaných světů. Musí se utkat s pekelnými démony a hrůzostrašnými příšerami. Zvítězí pouze, pokud přijme svou moc a sílu jako bůh a vzepře se svému osudu a půjde svou vlastní cestou.

Kick-Ass

Režie: Matthew Vaughn
Scénář: Jane Goldman, Matthew Vaughn podle komiksové předlohy Marka Millara a Johna Romitu,Jr.
Hrají: Aaron Johnson, Christopher Mintz-Plasse, Chloe Moretz, Mark Strong, Nicolas Cage…
Premiéra: 6. 5. 2010

Lahůdka pro všechny dospělé diváky a milovníky komiksů. I když nepatříme mezi proponenty filmových adaptací komiksových předloh, Millarova ,,rozkopávače řití“ si nenecháme ujít. Dave Lizewski se jako bezvýznamný středoškolák a fanoušek komiksů rozhodne vydat na dráhu superhrdiny. Potřebuje jenom těsný kostým a nakopat několik zadků, aby se stal žhavou senzací. Millarův rukopis zaručuje obrovské množství nesmyslného násilí, sprostých slov a vykutálených hlášek. Ve filmu se do těsného trikotu natáhne i Nicolas Cage, ale více se těšíme na Christophera Mintz-Plasse, ve filmovém světě známého jako McLovin. Postava třináctileté herečky Chloë Moretz, Hit-Girl, stihla pobouřit několik skupin zastávajících rodinné hodnoty a touto menší kontroverzí vygenerovat i žádanou publicitu. Jako dvanáctiletá v době natáčení vyslovovala těmi samými ústy, kterými líbá mámu na dobrou noc, eufemizmy a pejorativa, jež by neměla vůbec znát. Jak jsem již psal, o zábavu bude postaráno.

Slovo distributora:

Svět potřebuje nové hrdiny!
A proto přichází Kick-Ass se svými komplici!

Teenager Dave Lizewski (Aaron Johnson) nevyniká žádnými zvláštními schopnostmi. Jediné, co ho baví, jsou komiksy. Ty ho taky inspirují natolik, že se rozhodne stát se superhrdinou! Bohužel mu k tomu ale chybí to nejdůležitější – nadpřirozené schopnosti…
To ho ale nemůže odradit a jako každý správný superhrdina si vybírá přezdívku – Kick-Ass.
Jeho kumpány jsou: Hit Girl, Red Mist a Big Daddy.

Film je nadupaný akcí, drsnými fóry, ironií a černým humorem. Cynismus, drzost a provokace jsou zde na prvním místě.

Natočeno podle stejnojmenného komiksu.

Od režiséra filmů Hvězdný prach a Po krk v extázi.

———–

Výjevy pro vás připravili:

Pavla Lžičařová (šéfredaktor)

pavla.lzicarova@fantasyplanet.cz

Boris Hokr (redaktor)

borishokr@seznam.cz

Lukáš Vaníček (redaktor)

vaniceklukas@yahoo.com

Martin Kudláč (redaktor)

el.hijo.de.vanguardia@gmail.com