Vidíme jen výjevy – IV. (únor/březen)

V již čtvrtých Výjevech jsme si pro vás opět připravili výběr z toho, co nás v únoru a březnu čeká na poli domácí, zahraniční i komiksové fantastiky. V některých případech sice bez záruky, zato s informacemi, které jinde nenajdete – s komentáři autorů, redaktorů i nakladatelů. Pojďme tedy společně nadzvednout pár vydavatelských pokliček! Pavla Lžičařová

DOMÁCÍ FANTASTIKA

Přelom zimy a jara bude v naší fantastice ve znamení nových knih známých a oblíbených spisovatelů, ale i dočkáme se i jednoho (žánrového, ať jsme přesní) debutu a snad i dlouho očekávané antologie Ondřeje Jireše. Příjemnou zprávou pro fanoušky domácí tvorby je jistě ediční plán nakladatelství Argo, v němž se kromě zahraničních spisovatelů začínají objevovat i česká jména. Na přelomu února a března by se na knihkupeckých pultech měla objevit kniha Hudba pro Anvilany od Martina Sichingera. Po sbírce próz Přes čáry a vlny a románu Cukrový klaun je to autorův první výlet do hájemství našeho žánru. A to z hlediska obsahu prozatím skromný – Sichinger se v něm vydal do nepříliš vzdálené budoucnosti, do roku 2030…

Praha 2030.
Největší evropský gigant 21. století, ruská společnost EněrGaz, ovládla ČEZ a zahájila vysílání vlastní vesmírné televize. Zatímco její lodě úspěšně terifikují desítky planet a vysílání vesmírné televize sledují miliardy diváků, na Zemi se musí EněrGaz vypořádat s nečekaným problémem – v řídící místnosti jaderné elektrárny Temelín se objevuje elektrický přízrak, který přesně před sto lety spatřil v londýnské elektrárně inženýr Richard Eastman.
Nakolik souvisí tento jev s objevem otce Pellegrina Ernettiho, který ve Vatikánu představil nejpozoruhodnější přístroj lidských dějin?
Sci-fi román o elektřině, hudbě a vesmíru.

Datum vydání antologie Hvězdy české scifi editora Ondřeje Jireše je, jak se na sborník tohoto názvu sluší a patří, zatím ve hvězdách, avšak i kdyby se nestihla ke čtenářům dostat v těchto dvou měsících, s radostí se k ní vrátíme v dalších Výjevech. V říjnu minulého roku jsem se v rozhovoru s editorem na tuto knihu ptala, vraťme se tedy prozatím alespoň k jeho odpovědi…

Hvězdy české sci-fi budou obdobou tvých Legend české fantasy?

Přesně tak. I zde bude pět novel známých českých autorů (Neff, Šlechta, Velinský, Procházka, Kadlečková), ilustrace pěti výtvarníků atd. Přesto bude mít tenhle titul trochu odlišný význam. Sci-fi je v dnešní době spíše minoritní součástí fantastiky a u nás to platí obzvlášť. Jenže tu máme výborné spisovatele, kteří mají čtenářům co říci, a milerád na ně tímto ukážu.

A k dispozici je už i anotace:

V tomto neopakovatelném počinu se setkávají největší literární hvězdy, žijící klasikové české science fiction – Ondřej Neff (Lunární cyklus), Vladimír Šlechta (Oggerd), Jaroslav Velinský (Christy Bigs), Jiří W. Procházka (RoxnRoll) a Vilma Kadlečková (Legendy o argenitu). Každý přichází s krátkým románem nebo novelou, každý s dosud nepublikovaným příběhem spadajícím do jeho nejznámější románové série. Kniha Hvězdy české sci-fi dokazuje, že kvalitní fantastika u nás není jen otázkou historie, ale že Čapek nebo Nesvadba mají následovníky hodné jejich tradice.

Poskočíme o písmenko dál a od Arga se dostáváme k Brokilonu. Zatímco sbírka povídek Ďura Červenáka Kámen a krev s nejvyšší pravděpodobností vyjde až v dubnu či v květnu, určitě se můžeme těšit na novou knihu Vladimíra Šlechty, sborník příběhů ze světa Pohraničí Nejlepší den pro umírání. Opět s obálkou Michala Ivana. Anotace je už samozřejmě zveřejněna:

Další drsné příběhy ze světa Pohraničí… Thompson a Čolek, Ri a Arietta… pro lidi půlelfové, pro elfy půlčlověci… nenávidění štvanci, žoldáci zabíjející za peníze… v krutém světě prastarých legend a čerstvé krve…
…právě nastal nejlepší den. Nejlepší den pro umírání.
Nové vydání, doplněné o původně vyřazenou povídku Zimní zakázka. Obsahuje povídky: Zimní zakázka, Největší záhada Orcigardu, Zkáza Thonnieriky, Čolkova výchova: Lekce z logiky, Prastarý nepřítel, Nejlepší den pro umírání (píseň), Stříbrný roh. Kromě toho v něm naleznete také několik zmínek o historii a místopisu Pohraničí.

…kromě ní vám však můžeme nabídnout i rozsáhlý autorův komentář. A protože si spisovatel i kniha jistě zaslouží více prostoru, zítra vás čeká obsáhlý článek o tzv. Likarijské trilogii, kde Vladimír Šlechta naznačuje další plány. Zatím malá ochutnávka:

Jak už napovídá název, spojovacím prvkem všech tří knížek bude gobliní město Likario. A proč jí říkám „malá“ trilogie? Nebude nijak výrazně tenčí než „velká“ trilogie (tedy Gordonova země), ale na rozdíl od Gordonovy země se bude zabývat pouze osudy jednotlivců. V „malé“ trilogii nenajdete nějaká osudová nebezpečí, ohrožující celý region, rozsálá válečná tažení nebo monumentální bitvy. Pokud v Likarijské trilogii dojde k boji (a ono k němu opravdu často dojde), budou ztráty na životech pokaždé poměrně malé, nanejvýš 20-30 mrtvých lidí (elfů, skřetů apod.).
Jednoduše řečeno: náplní „malé“ trilogie bude především dobrodružství a sex.

Tuto část Výjevů zakončíme nakladatelstvím Triton. Ve finální fázi je již příprava knihy Století páry od Petra Schinka. Autor několika povídek, sbírky Špinavá práce a románu Kalibr .45 (osmé dobrodružství agenta JFK) tentokrát zasadil příběh do světa, v němž se střetává magie s fyzikálními zákony, přičemž na tomto střetu je celé dílo vystavěno. Čtenář vchází do děje v několika časových rovinách a teprve postupně se před ním odkrývají celkové souvislosti a úloha jednotlivých postav. Nic není takové, jak se zpočátku jeví…

Svět se na okamžik zastavil a teď se váhavě jako ospalý kolos rozhoduje, na kterou stranu padne. Mocní metafyzikové si mysleli, že mohou přírodní zákony ohýbat dle libosti, teď se však na ně v oblacích páry žene průmyslová revoluce a hrne zažité pořádky na smetiště dějin. Ani nově vzniklá industriální říše to nemá snadné. Trolové, sloužící jako pracovní otroci, se začali vzpouzet a bojovat o svá práva.
Do těchto neklidných časů se narodil pistolník, nájemný ochránce i zabíječ nestvůr Fastynger van Hauten, kterému se zatím povedlo zklamat každého, kdo se k němu upnul. Vydává se do divokých pralesů, na opuštěná pohřebiště i do spletitých uliček, kde bojuje se svými nepřáteli i sám se sebou a každým svým skutkem rozhoupává misky vah osudu do bláznivého tance.

A z pohledu samotného Petra Schinka:

Před dlouhými deseti lety se mi v hlavě začala spřádat dobrodružství nájemného pistolníka protloukajícího se říší mytologických monster s pomocí dvou velkorážných revolverů.
Došlo mi tehdy, že fantasy nemusí vždy znamenat jen tlupu elfů v těsných kamaších nebo barbara s naběhlými žílami a nezbytným magickým mečem. Svět fantazie unese stejně dobře parní tříkolky hrkající po kočičí dlažbě, distingované pány v cylindrech s pistolí v rukojeti ebenové hůlky nebo geneticky modifikovaná monstra s hlavněmi bronzových děl přinýtovanými k ramenům.
Z původní myšlenky se zrodila nejprve jedna povídka a posléze celá série příběhů, které vyústily v tuto knihu, páchnoucí uhelným mourem, strojním olejem a korditem. Před použitím doporučuji navléct kožené ochranné rukavice!

S nejvyšší pravděpodobností se také v březnu setkáme se čtvrtým dílem oblíbené série Tina Salo Petry Neomillnerové, nazvaným Ghost tour. Víc už k tomu samotná autorka:

Kdo spí v kostele Svatého Michaela Archanděla? V okolí odsvěceného kostela umírají turisté a Tinu opouštějí přátelé. Horké léto v rozpálené Praze přinese mnohým netušenou bolest.

Ghost tour – tentokrát klasická pražská duchařina, zavražděné jeptišky, zběhlí kněží a upírské grály. Trochu jiný soudek, než Past na medvěda, ale oblíbené postavy tam rozhodně najdete a na Kaye praskne jedna nepěkná věc.

Ukázka:

Kostely nemám ráda. Svírají mě, ne snad proto, že jsem upír, ale vzpomínkou na jednu noc před stovkami let, kdy jsem se spolu s hordou vyděšených ženských a brečících dětí schovávala ve zdech venkovského kostelíka. Marodéři ho nezapálili, nakonec ne, ale od té doby vždycky čekám, že za mnou dveře zapadnou a uvězní mě na místě, které se snadno může proměnit v hořící peklo. Otřesu se a zbytečně silně vrazím do chodce, který mě míjí. Odletí ke zdi.
“Co jé?” křičí za mnou. Pokrčím rameny. Co by bylo? Jsem na lovu.

ZAHRANIČNÍ FANTASTIKA

Na úvod edice New Weird nakladatelství Laser-books. Je pravda, že v posledních měsících o tento zajímavě se formující nový subžánr fantastiky byla poměrně nouze, a proto tedy jeho příznivce potěší tato zpráva dvakrát. Vyjde druhý díl Knihy všech hodin s názvem Atrament od Hala Duncana. První díl vyšel už v roce 2008 a nyní konečně snad konečně dojde k uzavření všech dějových linek, které v první části nazvané Pergament tento bezesporu zajímavý autor vytvořil. Důležité je, že toto je díl závěrečný, takže ti, kterým neustále hlodají v hlavě otázky, které jim tam nasadila kniha první, na ně konečně naleznou odpovědi.

Richard Podaný, překladatel obou částí, nám o knize napsal toto: „Přiznám se, že když vyšel Pergament, měl jsem hýžďové svalstvo stažené obavami. Ta kniha není právě lehké oddechové čtení – a navíc je to vlastně první polovina rozsáhlého díla, se vší nedořečeností a volnými “konci”, které z toho plynou. Příznivé reakce (a zdaleka ne všechny jen od lidí, od kterých se to vzhledem k jejich intelektuálnímu zaměření a literárněji laděnému vkusu dá čekat) mě ohromně potěšily.

Teď brzy vyjde druhý díl Knihy všech hodin a já mohu všechny, kterým se líbila první polovina, ujistit svým pocitem, že optikou Atramentu se Pergament, jakkoli sám o sobě výborný, jeví jako pouhé zahřívací kolo. Atrament je rozhodně jedna z nejúžasnějších knih, jaké jsem kdy měl to potěšení překládat.

Autor, a spolu s ním sedmička archetypálních hrdinů díla, se tu pokusí všechny volné konečky dějových linek nejen svázat, ale i splést do uměleckého vzoru, který dává proklatě smysl. A ačkoli se to zdá být neuvěřitelným u díla, jež sám spisovatel charakterizuje jako “kubistickou fantasy”, vzniklou fragmentací prakticky všeho, čím bývá kniha tvořena, od jednoty místa a děje přes logiku času až po charakteristiky postav, takové “akční” finále, jakým je závěrečné zúčtování v blízkovýchodním městě hříchu Tell al Charnaínu, bych ledaskteré na děj zaměřené knize upřímně přál.

Snad bych měl napsat i něco k překladu. Nejde to. Přečtěte si knihu, pochopíte. Raději se zhluboka nadechněte a spolu s Jackem Flashem skočte po hlavě přímo do vířící chaosféry. Bude to stát za to.“

Nyní je čas otevřít láhev šampaňského, nakladatelství Laser-books brzy vydá 400. knihu! Takže zvuk otevírané láhve, stane se jí Hyperion, nyní v luxusním balení, které bude obsahovat i pokračování Pád Hyperionu! Mnozí již znají, takže ano, bude to kniha, se kterou se dá zabít, ale její obsah bude prostě stát za to.

O knize samotné nám napsal i jeden z jejích největších obdivovatelů s redaktorskými pravomocemi, takže může být znovu vydána, Martin Šust: „Musím se přiznat, že Simmonsův Hyperion je má patrně nejoblíbenější science fiction kniha. A je také dost možné, že právě Hyperion může za to, že dnes pracuju v nakladatelství Laser-books.

Ačkoli mám rád ty dvě malé brožované knihy z prvního vydání a budu postrádat i jednu z obálek Garyho Ruddella, vždy jsem si přál, aby Hyperion vyšel spolu s Pádem Hyperionu v jedné mohutné vázané knize, a to ještě dávno předtím, než se pro Simmonse staly díky českým vydáním Terroru a Drooda podobně rozsáhlá vázaná vydání doslova příznačná. Věřím, že nejsem sám, kdo netrpělivě očekává vázané vydání první části Kantosu.

Příběh sedmi poutníků cestujících k Hrobkám času v sobě skrývá typickou Simmonsovu fascinaci intelektem, která bývá možná někdy i samoúčelná, na druhou stranu, která science fiction vás donutí pátrat v knihovně po dnes bohužel vzácných dílech básníka Johna Keatse? Nemluvě o tom, že jednotlivá vyprávění poutníků jsou psány různými styly, od náboženské SF, přes space operu až po militaristickou SF, každý si tu najde to své. Je to jako žánrový kaleidoskop poskládaný do obrazu, jenž jako celek doslova bere dech.

Hyperion je jednou z nejlepších science fiction všech dob. To je výrok, se kterým se možná nemusíte zcela ztotožnit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete udělat. Pro každého příznivce fantastiky je to jednoduše povinná četba. Společné vydání obou svazků je navíc důležité rovněž tím, že se tak i v českém překladu po letech naplní autorův záměr vydat celé dílo vcelku. Takto byl Hyperion původně napsán a přesně tak by se měl i číst. Za nakladatele ještě poznámka: rádi bychom v této podobě v budoucnu vydali také Endymion, samozřejmě ve zcela novém překladu.

Třetí knihou do počtu musí být fantasy, a to ne ledajaká. V loňském roce začali v Argu tkát Fionavarskou tapiserii od Guye Gavriela Kaye a nyní se můžeme těšit na Potulný oheň. Kdo četl, již si mne ruce, kdo ne, ať utíká pro první díl, protože je to příklad umně vytvořeného světa s docela netradičními hlavními postavami a našlápnutým dějem. Takže ani fanoušci klasické fantasy v březnu nepřijdou zkrátka.

Anotace je opět lákavá:

Nad Fionavarou se stahují stíny a mrazivá, nepřirozená zima, která ne a ne odejít. Veškeré naděje obyvatel se upínají k nově zvolenému velekráli, jímž je Aileron dan Ailell. Ovšem nejdůležitější je postavit se sílícímu zlu jednotně, tak jako kdysi, ve slavných dobách první porážky temného boha. Nyní je však zlo zpět a na pochod se dala obrovská síla, pokud Fionavara podlehne, všechny světy padnou do rukou Rakothu Maugrimovi. Tapiserie na tkalcovském Stavu světů se roztrhá a pomačká natolik, že ji už nikdo neopraví. Svou roli v nadcházejícím boji sehraje i skupina odhodlaných pozemšťanů. Jejich oběť však bude vysoká, jsou připraveni ji podstoupit? Pokračování Fionavarské tapiserie, klasické fantasy, s níže do žánru vstoupil dnes tolik uznávaný mistr.

Nakladatelství Fantom Print poměrně často vydává knihy z herního prostředí. Nedávno vyšel Ukradený trůn, což byla taková lehčí svačinka pro milovníky RPG, a nyní přichází něco pro zažrané hráče RTS a military sci-fi jako takové. Už tu vyšel Starcfraft a nyní konečně přišel čas na další klasiku tohoto žánru – Command & Conquer: Tiberiové války od Keitha R. A. DeCandida.

Už tomu bude hodně let, co se na české herní scéna krutě bojovalo o tiberium. Kdo z pamětníků zná, byl to takový zelený radioaktivní hnus, který zabíjel vojáčky a z lidí dělal mutantíky. Jenže se to dalo zpracovávat. Tiberium totiž nebyla nic jiného, než surovina, která se těžila, peněžila a pak se za to stavěly armády na ochranu před konkurencí. Vznikly tak dvě frakce, u kterých nebylo problém je rozlišit, která z nich je ta hodná (GDI) a která ta zlá (Brotherhood of Nod), ale sympatie měly obě skupiny.

Knížka slibuje to, co zažívali hráči během bezesných nocí s tváří ozářenou svitem monitoru – přestřelky, tanky, pěchotu, prostě všechno. Zeptali jsme se i nakladatelství:

Tiberiové války je další z knih, které se odehrávají v přesně určeném herním světě a mají za cíl především podpořit prodej konkrétní real-timeové hry. Zde se jedná o Command & Conquer. Žánrově jde o čistou military sci-fi, v níž lidstvo čelí mimozemské invazi – zprvu skryté v podobě mimozemské substance tiberia, které otrávilo Zemi a je pro člověka smrtelně nebezpečné. Pro čtenáře, kteří nepreferují akci pro akci, je určitě zajímavější paralelní dějová linie k té ústřední, čistě akční, v níž proti sobě bojují dvě frakce – GDI, jež chce tiberium ze světa odstranit, a Bratrstvo Nod, společenství náboženských fanatiků, co přijalo tiberium jako dar od Boha. Ve zmiňované paralelní dějové linii sledujeme příběh reportérky Annabely Wuové, která dostala za úkol zjistit, jak se žije lidem v zamořených oblastech. Svět je totiž rozdělen do různobarevných zón podle úrovně zamoření – nejčistší jsou Modré, střední Žluté a životu nebezpečné, uzavřené, Červené. A právě rozdílné hodnoty, jež lidé v odlišných zónách vyznávají, Annabelina neschopnost přizpůsobit se změněným podmínkám a její postupné prozření, jak jsou některé věci jako kariéra či popularita nepodstatné, knihu staví nad průměr běžné žánrové herní produkce.

Poslední knihou v této kategorii bude počin velice zajímavý. Je obecně platné, že upíří jsou v kurzu, a tak se na našem trhu množí upírské ságy s podobně krvavě-zamilovaným dějem a možná špetkou originality. Nakladatelství Beta chystá něco, kde se sice upíří tesáky blýsknou, ovšem v mnohem temnějším duchu. Však taky je jedním z autorů Guillermo del Torro, jehož „pohádku“ Faunův labyrint mají asi mnozí v paměti, takže co udělá s upíry, bude možná krvavým překvapením. První díl trilogie Zhoubený kmen bude nést jméno Nákaza.

Anotace je více než slibná:

Na letišti JFK v New Yorku přistane Boeing 777 a vtom náhle přestanou všechny systémy reagovat. Pozemní personál tápe ve zmatku, až konečně povolá na pomoc tým pro vyšetřování biologických hrozeb. Na palubu vstupuje Dr. Efraim Goodweather, šéf týmu, a z toho, co vidí, mu ztuhne krev v žilách. Bývalý profesor, který přežil holocaust, nyní zastavárník ve Španělském Harlemu Abraham Setrakian, dobře ví, co se děje. Ví, že nadešel čas války… Vizionářský držitel Oskara za film Faunův labyrint Guillermo del Toro a spisovatel Chuck Hogan, nositel Hammettovy ceny, vložili společně svou fantazii do smělé, epické trilogie o děsivé bitvě mezi člověkem a vampýrem, který ohrožuje veškeré lidstvo.

O tom, že to bude zajímavé počtení pro milovníky hororu u klasické upířiny, vypovídá i krátké vyjádření Zdeňky Šnajderové:

„První díl trilogie Zhoubný kmen nazvaný Nákaza je docela zdařilou kombinací vampýrské literatury, katastrofického románu a thrilleru s moderní vědeckou tematikou. Spojuje v sobě tajemno, děs i napětí. Zaujme už od samého počátku, kdy malý klouček naslouchá s vykulenýma očima babiččinu hrůzu nahánějícímu vyprávění o zlu s prastarými kořeny. V hlavním příběhu se pak tento klouček, Abraham Setrakian, nyní již stařec na sklonku života, utkává s tímto zlem ve finále boje, kterému ostatně zasvětil celý svůj život. Efraim Goodweather problém zprvu řeší jen jako novou epidemiologickou hrozbou, ale teprve poté, co spojí své síly své síly se Setrakianem, začne chápat její nebezpečí v celé jeho děsivé šíři. Napínavé osudy mnoha postav se vzájemně splétají a prolínají a člověku se skutečně nechce knihu odložit, dokud nedojde ke konci. Ten však ale ještě samozřejmě nemůže přinést konečné rozuzlení, jen velmi nejistou kratičkou úlevu a vědomí, že zlo na sebe nabralo další, dokonalejší formu, a že další boj bude proto o to těžší. Čtenář občas nad knihou zbystří smysly, zda odněkud náhle neuslyší to strašidelné, jemné ťuk, ťuk, ťuk…

Rozhodně stojí za pozornost!

KOMIKSOVÁ FANTASTIKA

„Zajíci, zajíci, jen počkej!“ křičí vlk a hrozí pěstí. Najednou se vzduchem mihne čepel meče. Vlkova hlava se pomalu kácí a odpadává z krku. Jeho tělo ještě několikrát mávne pěstí neuvědomujíc si absenci mozku, než padne na zem také. Osamělý ronin obřadně uklidí katanu do pochvy a odchází vstříc novým dobrodružstvím. Ve svitu slunce jdou rozeznat pouze dlouhé uši svázané k sobě.

Tímto netradičním textem bych rád navedl tu správnou atmosféru, protože k nám přichází další díl ušatého ronina toulajícího se světem s dokonale nabroušeným mečem po boku. Přichází Usagi Yojimbo: Ostří trav.

Anotace slibuje mnoho:

Nejslavnější příběh ze série Usagi Yojimbo, odměněný většinou existujících cen. Epos se točí kolem meče jménem Kusanagi, ztraceného meče bohů, který může rozhodnout o dalším osudu světa. S jeho pomocí může být sesazený šogún a nastoleno císařství. O to usilují členové Spiknutí osmi, kteří se za pomoci duší mrtvých samurajů a čarodějů snaží temné ostří získat do svých rukou. Jenže je tu Usagi Yojimbo.

A Jiří Pavlovský z nakladatelství Crew k tomu dodává toto:

Co na to říct? Usagi Yojimbo se u nás chytil a stal se nejúspěšnější komiksovou řadou… vždyť tohle už bude dvanáctá kniha! A navíc je Ostří trav všeobecně považované za nejlepší díl Usagi Yojimba (a to jak čtenáři, tak samotným autorem), takže pokud jste neměli ještě tu čest, můžete naskočit.

U komentářů Jiřího Pavlovského ještě zůstaneme. Kromě zajíců, nosorožců a další ozbrojené havěti totiž přichází havěť řekněme drsnějšího rázu. Kdysi je vytvořil bláznivě dokonalý umělec H. R. Giger a nyní se stali nejdrsnějším „šmejdem z vesmíru“, se kterým se kdy lidstvo potkalo. Už víte? Vetřelce nastartoval Mark Verheiden, ale brzo je přenechal jiným talentovaným tvůrcům. Mezi nimi se objevuje kupříkladu úspěšný scenárista (a bývalý profesor literatury) John Arcudi. Ten proslul především díky komiksu Maska (i ta se brzy objeví i mezi Omnibusy), ale zapojil se i do řad jako Barb Wire, Gen 13, Doom Patrol, Justice League of America, Major Bummer či Robocop. Jeho nejnovějším dílem jsou příběhy ze světa Hellboye, z tajné monstrobijecké organizace B.P.R.D.

Z malířů stojí za zmínku především goticky hororový Kelley Jones, který je asi nejvíce spojený s Batmanem, jehož obvykle pojímá tak trochu jako v plášti zachumlaného upíra – ostatně, ve speciální alternativní trilogii (Red Rain, Bloodstorm, Crimson Mist) také z temného rytíře upíra udělal. Kromě toho Kelley Jones kreslil i Sandmana, Deadmana a vůbec všechno, co jen trochu zavání hororem. V poslední době kupříkladu maxisérie Batman: Gotham after Midnight (spolu se Stevem Nilesem), Batman: Dark Joker the Wild, 13th Son: Worse Thing Waiting, A Cal McDonald Mystery: Last Train to Deadsville a další temné záležitosti.

Na závěr anotaci a je jisté, že Vetřelci II omnibus si nenechá ujít mnoho fanoušků ani milovníků komiksu:

Jak dokazuje druhá kniha Vetřelčích omnibusů, i ta největší katastrofa se dá finančně vytěžit. A ve chvíli, kdy mamutí korporace zjistí, jaké úžasné možnosti poskytuje krmná šťáva vetřelčích královen, stává se z vesmírných přízraků slibný zdroj zisku. Jenže tyhle bytosti nejsou chovné krávy, které v poklidu čekají, až se promění v Happy Meal. Tady se za každou kapku krmné šťávy platí oceánem lidské krve.

V druhé knize z Vetřelčí série najdete sice pouze tři příběhy, zato všechny pořádné rozmáchlé a epické. V Genocidě se lidé dostávají do války mezi dvěma vetřelčími druhy, při Sklizni se pokusí umírající vědec proniknout do samotného hnízda vetřelců a Koloniální pěchota zachycuje cestu skupiny odepsaných mariňáků k tajemnému objektu. Všechny příběhy mají jedno společné – krmnou šťávu a její osudový vliv na lidi. Objevují se tu ale i noví hrdinové a nové přírůstky do vetřelčího vesmíru. Třeba jeden velmi netypický android.

Na co se nejvíc těšíte? Která připravovaná knížka vám v našem přehledu chybí? Podělte se s námi o vaše názory.

———————–
Domácí fantastiku měla tradičně na starosti Pavla Lžičařová, o zahraniční autory a komiksy se postarala dvojice Lukáš Vaníček a Boris Hokr.