Texaský masakr motorovou pilou: Počátek

V roce 2003 se hollywoodský macho jménem Michael Bay pustil do produkce nízkorozpočtového remaku hororové klasiky Texaský masakr motorovou pilou. A výsledek nedopadl úplně špatně. Šlo sice o lineární vyvražďovačku pro teenagery, ale musíme uznat, že byla vcelku hezky (digitálně) natočená. Navíc si na sebe vydělala za pár dnů, takže se Michael rozhodl, že by nebylo od věci vyždímat z Masakru ještě pár doláčů navíc. Pokračování by podle něj bylo o ničem, a proto zvolil tzv. předkračování, jehož prostřednictvím mohl divákům ukázat, co se dělo před událostmi z prvního dílu. Pro někoho nápad geniální, pro někoho rozhodně zajímavý a pro někoho naprosto zbytečný. A vítězem jsou ti třetí, neboť zajímavě to nedopadlo a geniálně už vůbec ne.

Podtitul Počátek jsem bral doslova a těšil se tak na pár zajímavých scén, kdy byl Leatherface ještě fracek a teprve přicházel ke svému největšímu koníčku. Představte si scénu, kdy budoucího pilaře Tommyho ve škole šikanují dva spolužáci, Tommy (mimochodem trpící jakousi chorobou zohavující obličej) se naštve a v záchvatu vzteku jednoho z nich třeba ubodá propiskou. Haha… filmu s takovou scénou by název Počátek slušel rozhodně víc než rychlokvašce, kterou nám naservíroval režisér Jonathan Liebesman (propadák Propad do temnot).

Prakticky celá část příběhu „Leatherface začíná“ se odehraje během úvodních titulků a je tak neuvěřitelně odfláknutá a hloupá, až to bolí. Např. se dozvíme, že se Tommy dal na vraždění, protože přišel o práci na jatkách a jeho chudá rodina už tím pádem ani neměla co jíst. A po úvodní sérii takovýchto perel přichází na řadu hlavní, mnohokrát omletá story, kdy jede dvojice bráchů se svými děvčaty přes Texas a během jízdy narazí na nesmyslnou postavu střelkyně. (Co to proboha mělo znamenat?) Ta je pronásleduje na motorce a nakonec i kvůli ní čtveřice havaruje. No a po havárce to všechno začíná. Nebo vlastně… mělo by začít.

Titulní masakr se sice párkrát odehraje, ale s tvrzením, že jde fakt o „nejdrsnější snímek minulého roku“ bych si nebyl tak jistý. Ani násilí totiž režisér nedokáže ukočírovat takovým stylem, aby to působilo zároveň nechutně i opravdově. Pamatujete na scénu z již zmiňovaného remaku, kdy Leatherface zahojil své oběti pahýl uříznuté nohy solí? Bylo to nechutné, ale podané takovým způsobem, že si člověk málem začal ohmatávat svou nohu v domnění, že na ní také něco málo chybí. Nebo vzpomeňte na loňské Hory mají oči, ke kterým můžou remake i prequel Texaského masakru jen obdivně vzhlížet. V Horách bylo násilí natočené tak realisticky a syrově, že z toho šel mráz po zádech.

Přesto, že se podobných věcí v Masakru rozhodně nedočkáme, neznamená to, že se u filmu nemůžeme pobavit…V prequelu se totiž najde i pár vypečených černo-humorných momentů, z nichž stojí za zmínku zejména ten, kdy kanibalská rodina usedá ke své lahodné večeři a jeden ze členů pronese: „Co se to zase válí na zemi? Čí jsou to prsty?“

Světlejších momentů (špetka černého humoru a šerif v podání přesvědčivého R. Lee Ermeyho) je v Počátku bohužel jen minimum, a tak film shlédněte opravdu na vlastní nebezpečí. I když ještě na jednu sympatickou část jsem zapomněl. Jde dost možná o nejpůsobivější scénu z filmu, v níž se Leatherface šourá po silnici kamsi do tmy. Doufejme, že mu konečně dojde dech a zpátky už se nevrátí…