Soudný den

I když se tato série dočkala pouze velice vlažného přijetí ze strany filmových kritiků, našla si cestu k řadě svých zapřisáhlých fanoušků, kteří na ni nedají dopustit. Na úspěch prvního Resident Evilu se pokoušela navázat řada dalších titulů. Bohužel ne vždy byla snaha tvůrců korunována úspěchem.

Když jsem poprvé spatřil trailer na Soudný den, zaplesalo mé srdíčko radostí. Vizuální efekty vypadaly na první dojem více než skvěle a akcí se to jen hemžilo. Jen jsem se trochu obával o příběh. Přece jen klonů Resident Evila jsme si už užili více než dost a má-li se nějaký nový počin amerických filmových studií setkat s vřelým přijetím publika, bude k tomu zapotřebí trocha té inovace nebo alespoň neotřelý způsob zpracování, jakým se v nedávné době vydal například „Deník mrtvých“.
Jak už asi nyní správně tušíte, čekání se bohužel prodlužuje na neurčito. Ne že by byl Soudný den vyloženě špatný film. Začátek filmu vypadá vcelku slibně, ale jak se děj postupně rozvíjí a divák se seznamuje s hlavními postavami příběhu, stále se vtírá ono neblahé tušení „neviděl jsem to už někde?“.

V nepříliš vzdálené budoucnosti se v oblasti Skotska zničehonic objevil smrtelný virus (pojmenovaný protentokrát vtipně Sekáč) a britská vláda se rozhodla vyřešit nastalou situaci blokádou celé oblasti – výstavbou obrovské zdi, která ji má izolovat od zbytku Anglie a celého světa. Dokážete si asi představit, jaké nastane překvapení, když se za pár desítek let objeví smrtelný virus i v samotném srdci Londýna. Britský premiér je v důsledku tohoto zjištění nucen na vzniklou situaci urychleně reagovat a svěřuje řešení celé situace do rukou svého poradce, který zde sehrává jakousi roli šedé eminence. Bojový tým má poté pod vedením hlavní hrdinky za úkol proniknout do izolované zóny a vystopovat profesora Kanea, který měl podle všech indicií objevit vakcínu proti zhoubnému viru.

Z předchozích řádků je zřejmé, že otázku originality tvůrci tohoto filmu příliš v potaz nebrali. Korunu všemu ale nasazuje samotný průběh děje a celá řada nesrovnalostí, s nimiž je pozorný divák konfrontován. Představa života v izolovaném světě může působit depresivně, ale myslet hned na nutnost pojídat své blízké mi přišla jako vyloženě přehnaná. Lehké pousmání pak vyvolá již první incident v „mrtvé zóně“, kdy jeden z dopravních prostředků týmu narazí na stádo volně se pasoucích krav. Stejně tak jednotlivé frakce přeživších působí více než nevyváženě; na jedné straně tady máme jakési pseudopunkery, jejichž hlavní starostí je podle všeho pečlivá údržba „číra“, a na druhé straně pak sídlo doktora Kanea, které bylo podle všeho inspirováno středověkou epochou. Dokáže-li divák překousnout tato a mnohá další faux pais (např. Bentley při průletu autobusem zůstává bez jediného škrábnutí) a přistupuje-li k filmu pouze jako k relaxační záležitosti, může se těšit na vcelku příjemnou akční podívanou. Místy se příběh sice mírně zadrhává a bílých míst v ději by se taky dalo najít dostatek, ale i tak se jedná o relativně dobrý mix akce, dobrodružství a hororu, který se v rámci svých limitů nemá za co stydět.

Mně samotnému však celý film připomínal spíše skládanku myšlenek, které si autoři – bezpochyby zcela nezáměrně – vypůjčili z jiných filmů. Průjezd izolovaným městem a likvidace celého týmu v úvodu mně silně připomínala legendárního Vetřelce 2, neblahý osud části Londýna jakož i samotného britského premiéra pak zase Zemi mrtvých apod. Navíc podání herců samotných nebylo až tak věrohodné, jak jsem zpočátku očekával. Hlavní hrdinka místy přehrává a její drsný „look“ působí mnohdy spíše komicky. I když jsem se kdysi nedokázal ztotožnit s postavou Alice v Resident Evilu v podání Milly Jovovich, musím uznat, že její výkon byl v porovnání s klony této série naprosto brilantní. Na rozdíl od Rhony Mitry dokázala svou postavu prezentovat jako skutečnou lidskou bytost schopnou změny nálad. Výtek k hereckému obsazení by se ale dalo najít více. Pokud jste již před Soudným dnem viděli filmy jako „Psí vojáci“ nebo „Mutant Chronicles“, bude pro vás možná taky problém přijmout Seana Pertweeho v roli bezmocného vědátora. Jediní dva, kteří skutečně nezklamali, jsou Malcolm McDowell (např. „Halloween“, seriál „Hrdinové“), jemuž role záporáka vyloženě sedí, a zvláště pak David O´Hara (např. „Wanted“) coby intrikánský poradce Canaris.

Pokud bych měl na závěr zhodnotit film jako celek, zněl by verdikt asi následovně: pomineme-li všechny výše uvedené záporné stránky tohoto snímku, dalo by se najít i několik pozitiv (např. chytlavý hudební doprovod, některé technické vychytávky apod.), jejichž síla však nedokáže zachránit film před pádem do šedého průměru béčkových akčňáren. Inu, znovu se potvrdilo ono moudré přísloví: „Nechval dne před večerem.“

55%