Rudé právo o Pánu prstenů

Publikováno od

Od Patrika e-mailem dorazil “kvalitní” článek z roku 1977. Tehdy se v Rudém právu objevila recenze na Pána prstenů. Zde si můžete přečíst ty nejdůležitější pasáže, které ani není nutné komentovat! 🙂

Rudé právo, 1977 – Recenze Pána prstenů:

Jde o další útok proti socialistickému zřízení. Říše zla, z níž se valí popel a dým, je průhledně umístěna na východě, obrazem dělnické třídy, která jednotná v potu tváře buduje těžký průmysl, mají být odporní a zlí skřeti. Samozřejmě, že synáček z buržoazní rodiny nemůže vidět na těžké práci nic krásného a povznášejícího. Obyvatelé západu – zemí  oplývajících mlékem a strdím – elfové (neboli aristokracie), lidé (buržoazie) a hobiti (statkáři) žijí naopak v blahobytu (aniž je vysvětleno, odkud jej získávají, a jediné, co je trápí, je „hrozba“ z východu. „Síly dobra“ zde představuje sbírka představitelů těchto reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. Jejich vůdcem je Gandalf, šiřitel zpátečnické ideologie, s jejíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevědomosti a strachu před pokrokem. (…)

Není pak divu, že Saruman, zastánce utlačovaných a přítel pokroku, je prohlášen za zrádce, a jeho sídlo je zničeno bojůvkou fanatických zpátečníků. Když pak šíří socialismus v Kraji, je chycen a bez soudu potrestán hobity, podporovanými a placenými kapitalistickou mocností Gondorem. (…)

Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoli své relikvie, i té nejposvátnější, do ohně. Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy.”

Pravost článku nebyla ověřena!

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  2. No tak dobře sem se už dlouho nezasmála,škoda,že je to až k pláči.

  3. Ještě nascanovat originální článek a je to dokonalý :)))

  4. Počítám, že autor tohoto článku musel Pána prstenů číst a musel se mu (i když hodně skrytě), líbit. Nemohl by tak dokonale popsat děj a neznal by tak dobře děj.

  5. Tenhle článek už byl mnohokrát diskutován na jiných místech, odkud jsem získal dojem, že nevyšel v Rudém právu, ale v nějakých polských novinách. A “objevitelé” tohoto skvostu investigativní žurnalistiky by také mohli alespoň jednou uvést konkrétní číslo deníku, ze kterého čerpali a jméno autora. Jen tak pro pořádek.

  6. Mě se to nějak nezdá, tehdá přeci ještě ani nebyl českej překlad Pána prstenů. Sice bych se nijak zvlášť nedivil, kdyby tehdy něco takovýho někdo napsal, ale dokud to neuvidim asi neuvěřim. Ale zasmál jsem, to jo. 🙂

  7. mystifikace
    Je to fór, protože tenkrát v ČSSR ani nevyšel Hobit, natož PP, není to z RP 77, ani z polskejch novin, což se dá docela dobře ověři v databázích článkový biblïografie, a mezi náma, taková ideologická hantýrka se už v sedmesátých letech nenosila. Ale jako roztomilý vtip to má kouzlo a dobře to paroduje ïdeové šílenství :-))))

  8. Hobit tady opravdu vyšel až v roce 1979, i když samozřejmě není nkde řečeno, že to někdo nemohl převzít a přeložit z nějakých západních ultralevicových novin.Diskusí na naší tolkinovské Ardě jsme nakonec našli pramen tohoto textu, který je na: http://www.iem.pw.edu.pl/pipermail/habazie/2002-February/000748.html přičemž coby překladatel z polštiny mohu dosvědčit, že text je zhruba totožný a tedy ho někdo přeložil a Rudé právo se k tomu dolepilo nějak časem. Poláci uvádějí odkaz na časopis Rudý prapor a datum v roce 1971. Osobně to nepovažuji za nepravděpodobné, poněvadž překlad PP do polštiny patří k těm nejdávnějším. Zda je to však nebo není internetový polský podvr, to jistě určit nedovedu…

  9. Zda se mi to skutecne az prilis zpolotizovano :)) tuhle frasku by si v 70 letech uz nedovolili, tak v 50 mozna ano. A Polaci nebyli nikdy takto ideologicky kovani. Nicmene jako urcite abstraktni ukazka tehdejsi tvorby a frasky je to dobre 😉

  10. je to skutečně jenom hříčka – když se nad tím jen tošičku zamyslíte, tak je to po prvním nadšení jasný. Ale dost by mě zajímalo, kdo si to vymyslel (zřejmě někdo v Polsku) :_)

  11. Vzhledem k tomu, že politická situace v Polsku byla o dost jiná než u nás, nebyl bych si tak jist, že je to polský podvrh. Pán prstenů byl přeložen do polštiny již v roce 1960 a polsko má poměrně dlouhou tradici “dělnických písmáků”, tedy lidí nepříliš odborně erudovaných, přesto však s o to větším nadšením šťourajících do kultury a umění. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby si nějaký otec havíř nebo dělník z loděnic půjčil od děcek knihu, aby zjistil, co to vlastně čtou, a byl srdečně zhnusen. Ono kromě Solidarity v Polsku byla i spousta dělníků-komunistů.Pokud chceš tohle, Gill, vyvrátit, budeš si muset opravdu najít někde na plském serveru najít obsahy tehdejšího Rudého praporu a zjistit, ude to v nich opravdu není. No, a pak sem samozřejmě dát odkaz, jako jsem to já udělal na původní polský zdroj…

  13. Dobře, obrátím se na knihovníky z Polské národní knihovny . třeba budou vědět víc, ale jestli je to pravda – hm, pak už nikdy nebudu pochybovat o hlubinách lidské blbosti.

  14. Tak to jsem vážně zvědav… Osobně si totiž ještě pamatuju, jak po jednom televizním vystoupení jistého Codra v letech osmdesátých o americkém nebezpečném programu hvězdných válek (proleženém spoustou skvělých avšak příliš krátkých ukázek ze sf filmů) většina populace na čas uvěřila, že Star Wars jsou o tom, jak Amerika úspěšně zničí SSSR útokem z vesmíru…Takže jsem opravdu zvědavý, zda se jedná o podvrh či nikoli…

  15. Re: pramen
    Na http://groups.google.com/groups?selm=Xns91ADBAD82335Ausenetneopl%40do.androids.dream.of.sheeps je výskyt ještě o čtrnáct dní starší, ale kdo to tehdy přepsal a kam postnul poprvé, už asi dnes a odsud sotva zjistíme – obsahy deníků (?) ze 70. let na netu sotva budou a člověk by musel hledat ve fyzických archívech. Pokud vím, v češtině se to poprvé objevilo v komentářích na http://www.jcsoft.cz/fantasy/viewnews.asp?id=364 (Nenja 18.1. 2003 16:46:19 text a 20:42:45 upřesnění původu). Pak už se to šířilo explozivně jako v Polsku a brzo byl někdo příliš funkčně negramotný na to, aby kromě copy and paste i opsal jméno novin. Nicméně myslel bych, že každý, kdo lotrovské zdroje sleduje, už to viděl dávno (proboha, vždyť i na lotr.fantasyplanet.cz to bylo skoro před rokem, i se správným původem!) a publikovat to dnes na specializovaném serveru jen tak okopírované z mailu i s dezinformacemi je mimořádný amatérismus.

  16. trošku neseriózní
    No, jelikož tohle viselo už rok na http://www.pevnost.cz, a předtím kdovíkde jinde, a tam bylo NAD SLUNCE JASNĚJI vyvráceno, že to NIKDY NEVYŠLO V RUDÉM PRÁVU, pak považuji za mírně neseriózní od toho, kdo to pověsil sem, že to zase nadepsal tím Rudým právem….

  17. Argo…:Já bych to s tou kritikou zas tak nepřeháněl. Internet je obrovský a nikdo neví, co se na něm kde šustne. U nás na Ardě to prošlo před časem taky, byla kolem toho docela zajímavá diskuse a nakonec to vyústilo ve zjištění onoho polského odkazu. Alespoň se člověk pořád jenom nehádá o kvalitu či nekvalitu filmu…

  18. …a třeba se to díky Gillovi konečně definitivně rozřeší, pokud kontaktuje ty polské knihovníky.Mimochodem, přesný odkaz na to polské vydání je: Czerwony sztandar (Rudý prapor), 24. května (maja) 1971…

  19. styl
    Co se týká stylu a slovníku diskutované “recenze” – k tomu mohu jen podotknout, že se od některých pasáží zápisů ze schůzí orgánů ZKV KSČ Plzeň z listopadu 1989 zase tolik neliší (o blábolech z doby normalizační nemluvě).

  20. nelítostná kritika
    Michael:no, mně na tom trochu vytáčí, že tenle pohled, který degraduje komunistickou cenzuru na partu připitomělých zoufalců činí minulý stav věcí nějak přijatelnější. Cenzura byla ve skutečnosti prováděna daleko chytřeji; systémem bylo totální mlčení. Myslím, že by bylo dost husarský kousek najít vůbec něco oficiálního před rokem 1989, kde se o Pánu prstenů nebo Tolkienovi mluví (natožpak Rudé právo). Ten Hobit z roku 1979 byl málem zázrak….

  21. ped rokem 1989
    Cenzura zas zvlášť chytrá nebyla a neměla žádný důvod Tolkiena potlačovat, to je paranoia; akorát že těm, kdo se o něm nejspíš mohli zmínit, nestál za zmínku (silně pochybuji, že by ve Stříbrného dějinách literatury byl aspoň jako poznámka pod čarou, to už by tam rovnou mohli dát Jackii Collinsovou). Jasně si vybavuji, že se o Pánovi prstenů psalo někdy v létě 89 v Mladé frontě (v sobotní příloze?) v rozhovoru s redaktory knižní MF o tom, co chystají – tehdy byla příprava vydání běh na hodně dlouhou trať. On by vůbec Tolkien před listopadem stál za studii, a byla by jistě zajímavá, ale ujme se toho někdo?

  22. Přečetla jsem to poprvé,přečetla jsem si to podruhé,ale pořád jsem nemohla(po záchvatu smíchu) pochopit,co mohlo vadit “soudruhům”. Ti museli být šílení,když hledali na každém kroku někoho,kdo je zesměšňuje,nebo něco co je namířeno proti nim. Jsem ráda,že v takové době už nežiju.

  23. Přečetla jsem to poprvé,přečetla jsem si to podruhé,ale pořád jsem nemohla(po záchvatu smíchu) pochopit,co mohlo vadit “soudruhům”. Ti museli být šílení,když hledali na každém kroku někoho,kdo je zesměšňuje,nebo něco co je namířeno proti nim. Jsem ráda,že v takové době už nežiju.

  24. snad ivo jsi pochopila, že tenhle článek je fabulace a fikce. pán prstenů tady vyšel, sám ho mám z té doby a pokud si pamatuji, vůbec nikdo proti němu neprotestoval, ani souzi a soušky. komouši vyváděli dosti ale tohle opravdu ne. věř mi.jo takhle vznikají legendy. o zlém sadáámovi vyhazující děti z inkubátoru a lámající hnáty krásné seržantce či o výrobě viru aids v tajných laboratořích cia. nakonec se tomu věří…

  25. Ale cenzura měla z Tolkiena doopravdy vítr. Důkazem budiž, že v edičním plánu Mladé Fronty byl tak od roku 1987 a pokaždé se tak o čtvrt až půl roku posouval. Zjevně si ho netroufli zavrhnout (už dávno vyšel i v SSSR), ale pustit se ho báli. Proto byl po revoluci na trhu už někdy v lednu. Kdyby na něj tehdy koupili práva, vyšel by teprve tak za rok za dva poté…

  26. Racek, Iva:to prostě není pravda. Pán prstenů před rokem 1989 NIKDY nevyšel; je to přesně, jak říká Michael Bronec. První vydání Mladé fronty je z roku 1990; a to ještě tradičním systémem “jeden rok jedno pokračování”. Než něco plácneš, Racku, zajdi si do své knihovny a koukni na rok vydání…Příspěvek k tomu, jak a proč NEBYL vydán Hobit již v roce 1970 jsem už psal na té pevnosti.cz

  27. Spiklenecké teorie
    Dobře, jsem ochoten věřit, že Pán prstenů se nějakou dobu odkládal, ale to se stávalo spoustě knížek a existuje pro to spousta mnohem prozaičtějších vysvětlení (třeba nedostatek deviz na práva ap.); nemůžete se někdo zeptat přímo Pošustové? Ale možná bych neměl věřit ani tomu, protože Společenstvo vyšlo až v ČERVNU 1990 – nanejvýš květnu, ale že to bylo léto, na to vezmu jed, vrylo se mi to do paměti nesmazatelně.argonante, je http://isis.ucl.cas.cz/detail.jsp?rowID=44278&db=B8090 dost oficiální a husarské?

  28. Jan Vaněk jr. – zřejmě Racek:no, z toho, co jsi uvedl, jen vidím, že Pán prstenů vskutku vyšel až po revoluci; tedy málem padesát let po svém vzniku. Takže tvrzení, že někdo vlastnil zde vyšlého Pána prstenů před revolucí je docela zásadní dezinformace, stejně jako ta volovina, že tenhle článek vydalo Rudé právo. Co se týče motivů nevydání, zda to byl je “bordel”, nebo úmysl, se můžeme asi jen dohadovat; považuji ale za nadmíru zvláštní, že takto zle se vedlo všeobecně veškeré fantastice všeho druhu; horory vyšly, pokud si vzpomínám, asi dva povídkové výbory; slovo fantasy bylo všeobecně neznámé; sci-fi se prosazovala péčí některých nadšenců zejména v 80tých letech (Ivo Železný např.)Z toho dovozuji (já, ale Michael zřejmě taky), že bolševik nějak neměl fantasii rád, nebo co. Můžeme se opravdu jen dohadovat, ale já si myslím, že nebýt revoluce, v roce 1990 by byl Pán prstenů zase tak nějak odložen…Mimochodem, o tom, proč nebyl vydán Hobit v roce 1970, jsem už psal mnohokrát.

  30. Tvrzení, že někdo měl před revolucí Pána prstenů, nemusí být úplně nepravdivé. Vyšel klubovým vydáním v šesti vázaných knihách, jedna se prodávala za 111 Kč a komplet stál 666 Kč, což byly tehdy strašlivé peníze. Ale není to žádná pověst, ten komplet jsem sám viděl dražit. Náklad šest kusů mohl být rovněž smyšlený, aby se dosáhlo vyšší ceny, celkový náklad mohl být klidně i vyšší. Za celým projektem stál Václav Soukup, tehdejší vydavatel fanzinů a pozdější zakladatel WS, kde už předtím rovněž nelegálně a fanzinově vyšly Tolkienovy Pohádky (které později vydal znovu v legální podobě).Jinak JÁ si velmi dobře pamatuji, že v SF klubu RUR se Společenstvo Prstenu prodávalo už v zimě a to v lednu, nejpozději v únoru.Jo, ještě k tomu PP, už před revolucí kolovalo větší množství samozdatů – strojopisů. Pověst praví, že vedle velmi špatného překladu Pošustové, který byl tehdy nejznámější a vlastně vytvořil základ pro oficiální vydání, koloval rovněž překlad páně Vrbův, což byl geniální překladatel Hobita. Nikdy jsem však tenhle text neviděl, takže tuhle pověst ověřit nemohu…

  32. Aha, tak beru zpět – někdo MOHL mít toho klubového Pána prstenů, jehož existence mi naprosto unikla (četl jsem ten samizdat dle Pošustové v roce 1986). Nevzdávám se však klíčové téze, zde zpochybněné jistým Rackem, že to nebyla kniha běžně dostupná, a že Tolkien zřejmě minulému režimu nějak vadil, zřejmě jako veškerá fantazie obecně.

  33. no až to vydoluji od syna, podrobnosti o svém vydání sdělím. zatím jsem si jistý, že to bylo předrevoluční, holt tenkrát jsem z tohoto žánru četl a sháněl vše, co se kde šustlo. i když na druhé straně, na na tom jaře 1990 jsem byl pár týdnů nemocen a četl jsem si tolkiena při procházkách v kunratickém lese…

  34. Data a datum
    Společenstvo prstenu bylo oznámeno v rubrice “Co nového v prodeji” Nových knih č. 22/1990 ze 30. 5., recenzička (začíná “Zeptali jsme se Ivana Klímy, jakou knihu by doporučil dětem na prázdniny”) vyšla o dvě čísla a týdny později.

  35. V prodeji pod rukou se ovšem ocitlo daleko dříve, takže již muselo být vytištěno. Pamatuji se, jak ho jakýsi šmelinář a prodejce fanzinů prodával ve scifi klubu RUR již koncem ledna. Byl jsem u toho.

  36. Živím se sice momentálně jako nakladatel, ale přiznávám, že nedovedu dostatečně odborně posoudit, jak dlouho mohlo trvat kolem roku 90. svázat knihu v nákladu 50.000 až 100.000 exemplářů. Vím, že v dnešní době si tiskárna Havlíčkův Brod bere na knihu v nákladu 2.000 ks tři neděle až měsíc.Každopádně pro mě termín, kdy se kniha oficiálně objeví na trhu, nemusí nutně korespondovat s datem její výroby (zvláště u vázaných výtisků); o tom už něco vím…

  37. Re: Jak dlouho
    Staré Nové knihy jsou pramenem poučení: v č. 37 téhož roku měl ředitel Knižního velkoobchodu článek, zmiňující mimochodem, že u “stotisícového titulu” (Společenstvo mělo 50) trvalo, než tiskárna dodala do jejich skladu (odkud se to pak v “knižní čtvrtky” centralizovaně rozváželo na 1800 odběrních míst současně) celý náklad, od okamžiku, kdy nakladatelství obdrželo signální výtisk, čtyři až šest týdnů v ideálním případě, ale ani půlroční průtahy nebyly výjimkou. Takže ano, v principu to je možné (a vysvětlitelné zcela přirozeně); bohužel ne zdokumentované – Interkom nepochopitelně ignoroval i “oficiální”, distribuční vydání (z výskytů výrazu “Tolkien” se zdá, že fandomové jádro ho bralo jako samozřejmost už od 80. let) a případné jiné dobové prameny jsou podstatně hůř dostupné a prohledávatelné (za veškeré odkazy budu vděčný).

  38. Jan Vaněk jr.:nechci se úplně blamovat, ale vůbec netuším, že by existovalo v 80tých letech nějaké fandomové jádro čehokoli, a natož Tolkiena. Fanoušky měla tak scifi jako celek (která snad provozovala již tehdy nějaké prvotní cony), pod níž se skrývala vlastně fantastická literatura jako celek. Existovalo jistě plno lidí, co vědělo o existenci Tolkiena; plno těch, co četli Hobita, ale zatraceně málo těch, co četli Pána prstenů (viz výše – odhaduji to nejvýše na tisíce, a šmahem na konci 80tých let), a opravdu nevím, koho bych si troufl tehdy označit za fanouška…

  39. Pokud jde o ty samizdaty, já četla překlad Pána prstenů od Stely Nangonové (napsala onu známou učebnici angličtiny pro samouky, kde hlavní role hraje rodina Prokopů) a moc se mi nelíbil, ale lidi, co ho četli jako první, ho vychvalují. Taky jsem měla v ruce nějaký přelad Silmarillionu, ale nevím, jestli předlistopadový (asi ho někdo znáte – formát A4, text tučím ve dvou sloupcích na stránku).

  40. Jo jo, rdím se. pravdu máte, byl to rok 90. Ale Hobita jsem měl opravdu dříve, ale už nemám. někdo mi ho …již tenkrát … privatizoval

  41. Racek:no vidíte, ani to nebolelo. Hobit je nesporný; vznikl 1979, překladatel byl pan Vrba, vystupující pod krycím jménem Dorůžka (což mimochodem také trochu svěčí o tom, jak to bylo tehdy “bezproblémové”). Po historii tohoto překladu se právě pátrá…Palando:Já četl tu Pošustovou v samizdatu 1986 a byl jsem nadšen tak, že to ze mne úplně nevyprchalo dodnes… a ten Silmarillion – nebyl to materiál z nějakého conu? S dlouhým povídáním od Zdeňka Neubauera, tuším z roku 1993, plus minus nějaké drobné?

  42. Vrbovo pokrytí
    Ne, to svědčí akorát o tom, že byl zrovna problémový on osobně, jako desítky jiných překladatelů – podrobnosti nejvýš z třetí ruky na požádání dodám.Ohledně A4 Silmarillionu jsem doufal, že se ozve Michael Bronec, který se tuším vydávání účastnil, ale když dosud ne, tak aspoň to málo, co si pamatuji a našel jsem na webu: Oficiálně se opravdu zaštiťoval jako “studijní materiály pro potřeby tolkienovského semináře, Parcon 1990”, ale prodával se (i) na stáncích po 35 Kč “svazek” – Neubauerovo povídání s dlouhým názvem bylo v samostatných Dodatcích s mapou, rejstříkem a slovníčkem.

  43. Ten Silmarillion vyšel opravdu v roce 1990, nákladem 3.000 ks jako jeden z posledních fanzinů na úsvitu nové doby, pak byl ještě dotisk další dva tisíce. První vydání a dotisk od sebe lze odlišit kvalitou tisku, u dotisku je výrazně horší. S vydáním jsem já osobně neměl nic společného, ale hodně o něm vím, jednalo se o text, který vyšel z překladu Pošustové se zásahy chartisty Stankoviče. Já osobně jsem dělal až Dodatky, jež, slibovány, vyšly o rok později, v nichž je i onen zmiňovaný Neubauer. Kolem Tolkiena jsem se motal, poněvadž jsem měl PP i Silmarillion přečtené v polštině již pár let před revolucí…Nevraživost komunistů vůči Tolkienovi jakožto podmnožině fantasy je jinak pro mě naprosto zřejmá a domnívám se, že by v zimě roku 1990 rozhodně nešel do tisku, kdyby nedošlo k listopadovému převratu…

  44. PP se ke mně dostal v dubnu 86 cestou přes Žantovského a u něj bych hledal i zásadnější informace. Překlad byl buď od něj nebo od Dorůžky). Překlad Silmarillionu koloval už někdy v roce 88 (u mé kopie není bohužel uveden překladatel ani rok) Širší zájem o fantasy žánr a mytologii i mimo okruh fandomu byl v polovině 80.let masověji vyvolán nepochybně uvedením filmu Excalibur. Jinak bolševik se samozřejmě snažil potlačovat vše co souviselo s fantazií, kreativitou, svobodným spolčováním a nezávislým myšlením.

  45. Kdyby se autor vyjádřil o trpaslících jako o velkoprůmyslnících, tak by to teprve byla parada.

  46. Poslední slovo
    Tohle mě naučí ustupovat protivníkům bez ověření i v bodech, které se zdají docela představitelné:I takový kovaný stalinista, jako byl Stříbrný, věnoval Tolkienovi skoro celou stránku (705 v druhém dílu, vydáno 1987). Z e-mailu redaktora Pána prstenů pak cituji: “během redakční práce na textu a jeho přípravy k vydání jsem se nesetkal s žádným projevem cenzury či snahy jakkoli do této práce zvnějšku zasahovat.”A kde jste teď, paranoici?

  47. Poslední slovo:
    Ignorovat, ignorovat, ignorovat…

  48. cože poslední?
    Jan Vaněk jr.:Musím říci, že jsem to zase nějak nepochopil. Mně přišel odpočátku naprosto očividný názor Michaela Bronce nebo můj, nově velmi výstižně a stručně shrnutý Patrikem:”bolševik se samozřejmě snažil potlačovat vše co souviselo s fantazií, kreativitou, svobodným spolčováním a nezávislým myšlením.”Z tohoto hlediska je zjevné, že Tolkien pro bolševika nebyl nějaký arciďábel na indexu (jako třeba hry od Václava Havla), ale patřil do velmi rozáhlé závěje knih, které rozhodně nemohl potřebovat (jako vlastně fantasy vůbec; na scifi si po velkých obtížích trochu zvykl, zřejmě kvůli přídomku “vědecká” a kvůli tomu, že i sovětští autoři občas něco napsali).Pokud hájíte pro nás dost překvapivý názor, že “s Tolkienem žádné problémy nebyly”, pak mi uniká, co váš poslední příspěvek v tomto směru vlastně prokázal:- že nějaký Stříbrný (o kterém jsem v životě neslyšel, natož abych pak četl nějakou jeho stranu 705), o Tolkienovi napsal? A co jako? – že redaktor, který vydal knihu čtyřicet let po jejím vzniku, po komunistickém převratu, a příprava probíhala v hektickém roce 1989, kdy v naprostém chaosu vycházely a vznikaly věci dočista neuvěřitelné (Havlova hra Res puiblica v divadle atd.), neměl žádné problémy? Z toho myslím, rovněž neplyne vůbec nic. Problémy mohly klidně začít, stejně jako nemusely; ale samo vydávání po tak dlouhé době nepovažuji za moc normální (deset let po Hobitovi..); to, že vadí překladatel a je “tajný” je taky zajímavá historka – kdyby byl Tolkien bezproblémový, klidně ho mohl přeložit někdo stejně bezproblémový třeba o deset let dřív…Paranoici? Ne, to je jen těžce vykoupená zkušenost; my jsme tehdy v ČSSR žili…

  49. A co jako?
    Jako že 10.2.2004 v 9:48:00 jste tu tvrdil (a já v 13:22:00 byl ochoten to přijmout jako fakt a rozvést, ač nesouhlasit s interpretací či vysvětlením) “systémem bylo totální mlčení. Myslím, že by bylo dost husarský kousek najít vůbec něco oficiálního před rokem 1989, kde se o Pánu prstenů nebo Tolkienovi mluví”. Zdeněk Stříbrný byl nevím přesně jak moc, ale hodně velké zvíře na FF UK; jeho Dějiny anglické literatury byly standardní vysokoškolskou učebnicí a dosud je to náš nejrozsáhlejší a jeden z mála vůbec existujících textů na dané téma. Nic oficiálnějšího už nenajdete (můžete začít třeba v pobočce městské knihovny na nám. 14. října, mají tam tři kousky i absenčně).Vrba byl na indexu jako v sedmdesátých letech řádově čtvrtina překladatelů (copak takový antikomunista jako vy nečetl Celý život?) zcela bez souvislosti s “problémovostí” titulů, které dělali (naopak pro ně spíš zvyšovali riziko komplikací a průšvihu). Netroufám si nyní spekulovat, jestli se k textu dostal čistě náhodou, z vlastní záliby nebo třeba proto, že překladatel Chaucera přišel redakci jako dobrá volba na básničky.Dosud jsem měl (i odjinud) dojem, že nahlížíte “dobu nesvobody” jako jednolité údobí bez principiálních kvalitativních rozdílů, a fakt nevím, jak sladit “naprostý chaos v hektickém roce 1989” a “myslím, že nebýt revoluce, v roce 1990 by byl Pán prstenů zase tak nějak odložen” z 11.2.2004 12:26:00, ale to je stejně nepodstatné: kniha, tak rozsáhlá zvlášť, se musela připravovat ještě dřív – Michael Bronec 10.2.2004 21:34:00 mluvil o roce 1987.Sice jsem se teď taky dozvěděl o jiném edičním návrhu na PP už počátkem 80. let(podrobnosti zjišťuji), který BYL zamítnut – ale, proboha, totéž potkávalo velkou část moderní a vlastně i starší západní literatury z různě absurdních a arbitrárních důvodů.Dobře, nejste paranoik; jenom fantasycentrický (politováníhodně) a neinformovaný (překvapivě).

  50. Ignorovat…
    Vidíš, Argonante, pan Vaněk ví vždycky všechno nejlíp. Kdyby ses držel mé rady, ušetřil bys spoustu písmenek. Dotyčnému nevadí, že tady do roku 89 prokazatelně vyšly DVĚ fantasy (Hobit a Nekonečný příběh), obě na hranici pohádky a pár dalších knížek již spíše pohádkových (Třináctery hodiny např.) vesměs mizivým nákladem. A nejspíš ho ani nenapadne, že ten, kdo byl tehdy v MF cenzor, se bude dnes prohlašovat velkým tehdejším bojovníkem za kulturu, takže její tehdejší potlačování půjde jen těžko zjistit, protože kdyby člověk vycházel ze vzpomínek pamětníků, mohla být sametová revoluce už dávno předtím… Ale vlastně porušuju své přikázání, takže ignorovat…

  51. Jestli vám do toho můžu vstoupit…
    Nemyslím, že by Tolkien byl v Čechách nějak zvlášť potlačován. Uvědomte si, že zejména v letech 1948-1960 a 1970-1980 tu vycházelo jen minimum knížek z angličtiny. V prvním období vycházeli z americké literatury jen členové komunistické strany USA (Howard Fast, Philip Bonosky, Ring Lardner), v tom druhém byl útlum ještě markantnější (tuším, že ve Světovce vyšly jen dvě práce z angličtiny, z toho jeden gotický román na pokračování). Ročně se vydalo maximálně 400 překladů, což je oproti dnešku (8000) opravdu málo. Je jasné, že se v téhle situaci redaktoři soustřeďovali spíše na „vážnou“, případně prověřenou literaturu (čest výjimkám).O „Pánu prstenů“ se v MF uvažovalo již v polovině osmdesátých let. Z té doby snad ještě existuje lektorský posudek překladatele Miroslava Jindry: hlavním problémem PP bylo skutečně to, že říše zla je na východě. (Argumenty proti se Jindrovi přímo nabízely: zlo ztotožňoval s nacismem a v druhém plánu operoval s tím, že Tolkien beztak neměl alegorie rád). Takže jako obvykle žádný grandiózní plán, ale docela obyčejná tupost, neznalost a neochota komunistické moci.

  52. Michalovi
    Měl bys to vědět lépe než já, koneckonců jsi o pět let starší, ale pro pořádek: v MF (ostatně ani v žádném jiném nakladatelství) žádný cenzor neseděl: seděl naopak v “Hlavní správě tiskového dozoru”, případně kdesi na ministerstvu kultury. Nakladatelští redaktoři byli naopak lidé, kteří s cenzurou válčili a snažili se ji ošálit. Pokud tedy spojuješ noblesního gentlemana Milana Macháčka s cenzurou, pak jen na sebe prozrazuješ, že o věci zas tolik nevíš…

  53. K Vrbovi
    A ještě něco k osobě Františka Vrby: tenhle bezesporu geniální překladatel byl taky levicový intelektuál a předúnorový člen KSČ. Po roce 52 překládal ony komunistické americké spisovatele (Howard Fast, Philip Bonosky), posléze i Hemingwaye, Leacocka, Warrena atd. Nicméně se převelmi angažoval za pražského jara a za normalizace si nesměl pod vlastním jménem ani škrtnout (byly i další důvody: míval velmi agresivní opice a tuším v roce 71 pořádně zbil jednoho esenbáka, načež šel natvrdo sedět). A v sedmdesátém sedmém podepsal Chartu. Proto tedy nemohl publikovat pod svým vlastním jménem a proto má taky nejvíc pokrývačů v dějinách českého překladu – tak například publikoval pod jmény Jitky Beránkové a Jarmily Emmerové, které mu ovšem půjčily i svoje pseudonymy: Alois Vinař a Helena Karezová.

  54. ano i ne
    Viktor Janiš:je dost těžké udržet přesně tu hranu mého tvrzení, na které se pohybuji; nikdy jsem neřekl, že Tolkien byl NĚJAK ZVLÁŠŤ potlačován, což jsem i několikrát marně zdůraznil (např. 18.3.2004 10:25:00 druhý odstavec), ale na druhé straně stav, který popisujeme celkem všichni shodně, odmítám uznat za “obvyklou tupost”, ale za naprosto jasný záměr. To, že sám uvádíte, že byli překládáni ze Západu především členové komunistické strany, případně díla k Západu neobyčejně kritická (ve stylu “Tančím jak nejrychleji dovedu” nebo “Koně se také střlejí”), považuji za očividný záměr, a to za záměr docela chytrý, a jak vidím pana Vaňka, i neobyčejně úspěšný. Vážně si myslíte, že “obvyklou tupostí” vznikne takový “náhodný výsledek”, že Neználek vyjde vždy a hbitě, jak ho někdo napíše, a Tolkien čirou náhodou za čtyřicet let?Nebo že vyjde za čtyřicet let nekonečná přehlídka válečných románů, ale pouze dvě sbírky hororů? Poměrně chytrý celkový záměr samozřejmě nijak nevylučuje debilitu konkrétních cenzorů… tažení armády může být úspěšné, i když je debilních řada vojáků.

  55. Viktoru Janišoni
    Mně je tahle diskuse poměrně volná, ale mám dojem, že výchozí tvrzení bylo, že se u nás nesměla vydávat FANTASY, protože ji komunisté nechtěli a fantasii neměli rádi. Když se podíváme, kolik toho v průběhu osmdesátých let u nás vyšlo ze SF (Vonnegut, Heinlein, Bradbury, Aldiss, Clarke atd) a ze SF (nic vyjma několika knih hraničících s pohádkami vydaných jednoznačně jako čtivo pro děti), je snad jasné, že je to pravda, ať už se použijí jakékoli argumenty.Nemám nijak zvláštních znalost předrevolučních mechanismů vydávání, bylo mi ostatně při sametové revoluci zhruba 20, ale absolvoval jsem počátkem 90. let velmi zajímavou přednášku Neffovu, který vykládal svým přímočarým stylem o tom, kdo všechno byl strašná svině, jakkoli se dnes (po revoluci) tváří jako velký kulturní obrozenec včerejška. Z ní vyplývalo, že mnoho věcí nebylo tak, jak se vnějškově zdály být, a že každý byl sobě tak trochu autocenzorem. Na PP se možná pracovalo, ale ten, kdo by to finálně odmávl, si to – s prominutím – mohl pěkně odesrat. Úplně před sebou vidím titulky v Rudém právu (“Vyšla kniha od britského katolíka, která učí děti opět myslet nábožensky” nebo tak něco). Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, zda by PP vyšel, kdyby nedošlok sametové revoluci a na místo toho by u nás proběhla jakási postupná obroda ve stylu Pražského jara, což se však nestalo, takže by to bylo jalové. Rozhodně si v tehdejší atmosféře, kdy rozjitření staří komunisté porůznu varovali před možným návratem foglarovek, neumím vydání PP tak docela představit…

  56. PS
    Pardon, to druhé vyšlo nemá být ZE SF, ale z FANTASY, škoda, že si tu svůj příspěvek člověk nemůže dodatečně editovat…

  57. Re: PS
    (vedlo by to k zneuzivani editace – lidi by menili s pribyvajicimi protiargumenty stere komentare a vzniknul by z toho chaos)Jinak rozpoutana diskuze je snad dostatecnym dukazem pro JVjr, ze publikovat tento clanek v tomto zneni melo smysl, a byl bych rad, kdyby si priste sva prohlaseni o nasem “mimoradnem amaterismu” odpustil 🙂 Uz jenom kvuli tomu, ze toto JE amatersky fanouskovsky magazin :), nikoliv profesionalni tiskovina s vydavatelem, sponzory a inzerenty – neni to nase zamestnani a nemame za to ani sebemensi financni prijmy. Dekuji za pochopeni

  60. Re: Re: PS (pro OJ)
    Pardon, omylem jsem udeřil do klávesnice, stává se mi to nejvýš jednou za deset let (a lidé, kteří něco vědí o programování webu, za test, je-li tělem příspěvku prázdný řetězec, nedávají jeho náhradu jiným textem, ale nezařazení do databáze pokud možno i s chybovou hláškou uživateli). Chtěl jsem říct už jenom toto:Taková argumentace mi připomíná tvrzení, že špatnou F/SF potřebujeme k tomu, abychom docenili dobrou, s nímž jsem se před časem setkal – a valný vliv na mně nezanechalo; dokonce i víru, že smysl článku je přímo úměrná délce flamewaru pod ním, už jsem identifikoval a zavrhl dříve (takových ti napíšu přehršel: “porazila by Enterprise Hvězdu smrti?” 🙂 Takže lituji, budu nadále činit prohlášení, jaká shledám být na místě. Stranou k vydávání Tolkiena před Listopadem bychom se mohli stejně dobře posunout, i kdyby byl totožný citát uvedený se správným původem (naopak by se spousta místa ušetřila). Takhle kdyby někdo šel udělat rozhovor s Pošustovou, TO by mělo smysl, ne kopírovat každou kravinu z mailu a čekat, jestli se “rozpoutá diskuze”.A především, ve fandomových záležitostech je kvalita od míry “profesionalismu” zcela neodvislá: čtenáři FP jsou zrovna takoví amatéři bez finančních příjmů jako vy – a přesto mají tolik rozhledu, paměti a vkusu, aby věděli, že tohle po netu koluje, že údaj o RP je dezinformace a že přijít s tím po roce už je opravdu únavné a nepůvodní. Jestliže “R.P.” nebo “Patrik” nebo kdo nemá ani tyhle znalosti, ani schopnost si to ověřit krátkým pátráním na internetu, tak holt měl zůstat nasávat základní fanouškovské vzdělání a ne se hrnout dělat “externího spolupracovníka” – a kdo si chce říkat šéfredaktor, musí zase REDIGOVAT, tj. nedávat volnou ruku každému, kdo se přihlásí, že by rád heslo do systému.Ale můžu ti slíbit, že se vynasnažím napříště neusnadňovat zaměňování těchto dvou rovin tím, že bych říkal “amatérismus”, když “neumětelství” poslouží stejně dobře; a jestli tě to potěší, milerád učiním pro záznam prohlášení, že úvodníkář tištěné (tj. “s vydavatelem a inzerenty” – o sponzorech nevím, ale finanční příjmy jistě mají) Pevnosti 2/04 je neumětel, či lépe řečeno ignorant, ještě neuvěřitelnější 🙂

  61. JVjr opet v akci
    Opet jeden ze skvelych projevu Juniora, nestacim zasnout kam JEHO ignorantsvi saha. Jesli mas pocit, ze texty na FP nejsou redigovany a ze je zverejneno, co mi kdo posle, tak mas o fanouscich scifi neuveritelne prehnane mineni, zatimco konkretni projevy jakekoliv aktivity, ktere nesplnuji tebou smyslene hodnoty a absolutni bezchybnost (tj. naprosto cokoliv), jsou pro tebe projevem neumetelstvi. Je mi te fakt lito, ale radeji jdu pripravovat nejaky clanek nez abych brecel nad rozlitym mlikem (nad tebou).Nad nekterymi tvymi frazemi mi zustava rozum stat, tohle uz je fakt vrchol: “čtenáři FP jsou zrovna takoví amatéři bez finančních příjmů jako vy…” A ze nejses schopnej si domyslet, kdo je Patrik, to uz vubec necham stranou… Na cloveka tveho nebetycneho formatu bych ale cekal vice duvtipu.

  62. Znáte pane Vaňku přísloví: Stačí hodit síťa oni se utlučou už sami?

  64. Re: chci vas poznat
    Když si tak čtu tyhle příspěvky (nehledě na autora), je to obdivuhodná odvaha… 🙂

  65. Dodatek
    Jak jsem dnes zjistil, věhlas tohoto úryvku už doputoval i do učebnic literatury.V Přehledu světové literatury 20. literatury 20. století od Vladimíra Prokopa ve 2. vydání je tato pasáž doslova přetištěna na straně 64 jako určitá recese.Otázka je, jestli autor učebnice vychází z nějakého věrohodného zdroje, nebo jen přetiskl neověřenou verzi, která běhá po internetu…

  66. Re: mystifikace
    Všechny vás zdravim, Tenhle článek jsem viděl v učebnici literatury (Prokop), nevim, jestli by si troufli tam dát nějakou úplnou lež. Česky sice tou dobou PP nebyl, ale recenze se dají dělat i na knihy, které u nás nevyšly, zvlášť pokud to mělo dostatečně socialistický punc. Ale pravej článek jsem neviděl, takže nemůžu nic tvrdit na 100%

  67. No, když si ten článek čtu s odstupme, zaráží mě, že tam není jediná chyba – třeba ve jménech (i když to někdo mohl “špatně” opsat), že jsou elfové opravdu elfové atd. Ale ten tón by seděl. :)Nakonec snad budu muset zajít do Klementina a to Rudé právo si prolistovat. Jen se bojím, že ten rok 77 byl přidělen spíše paušálně jako rok Charty a že to může být kdekoli do revoluce.(A klidně to mohlo na několik let zastavit záměr MF PP vydat).Jsou v té učebnici nějaké přesnější údaje?

Zveřejnit odpověď