V sobotu 11. května uplynul rok od smrti britského humoristického spisovatele Douglase Adamse, kterého ve věku nedožitých padesáti let skolila srdeční mrtvice. Stejně jako loni se 25. května bude konat Ručníkový den jako vzpomínka na Adamse a jeho dílo, ale také jako důkaz, že jeho odkaz stále žije.
Pokud jde o ručníky, Stopařův průvodce po Galaxii o nich říká hned několik věcí.
Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu – můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Kakrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás – blbá jak tágo, ale značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc. No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě připadá dost čistý.
Co je však ještě důležitější, je obrovský psychologický význam ručníku. Tak například když nějaký paďour (paďour = ten, kdo není stopař) zjistí, že stopař má ručník, automaticky předpokládá, že vlastní rovněž kartáček na zuby, žínku, mýdlo, krabici sušenek, čutoru, kompas, mapu, klubko provázku, sprej proti mravencům, výbavu do deště, skafandr atd. ap. A nejen to. Rád stopaři půjčí kterýkoli ze jmenovaných předmětů nebo cokoliv jiného, co stopař nešťastnou náhodou “ztratil”. Onen paďour si totiž pomyslí, že ten, kdo dokázal stopovat napříč a našíř celou galaxii, žít v drsných podmínkách a za pár šupů, porvat se s osudem a přeprat ho, a kdo přesto vždycky ví, kde má ručník, je zřejmě člověk, s nímž je nutno počítat.
Tento obrat ostatně pronikl i do stopařského slangu. Lze například říct: “Hele, sasuje? toho húpyho Forda Prefecta? To ti je teda frúd, kterej fakticky ví, kde má ručník.” (sasovat = znát, brát na vědomí, seznámit se s, poznat po sexuální stránce; húpy = opravdu děsný frajer, frúd = opravdu děsně správný frajer).
V sobotu 11. května uplynul rok od smrti britského humoristického spisovatele Douglase Adamse, kterého ve věku nedožitých padesáti let skolila srdeční mrtvice. Stejně jako loni se 25. května bude konat Ručníkový den jako vzpomínka na Adamse a jeho dílo, ale také jako důkaz, že jeho odkaz stále žije.
Truchlící Adamsovi fanoušci vzdají hold humoru a pochopení, které vnesl do jejich životů, tím, že při sobě budou celý den nosit viditelně ručník.
Adamse skolila loni ve věku nedožitých padesáti let srdeční mrtvice. Za sebou zanechal obsáhlé dílo zahrnující romány, povídky, filmové scénáře a divadelní, rozhlasové a televizní hry. Jeho úspěch byl založen na rozhlasovém seriálu Stopařův průvodce po Galaxii. Ten byl následně přepsán do knihy, jež se stala základním kamenem humoristické science fiction. Adamsova tvorba však mimo zábavnou literaturu obsahuje také ekologický dokument Ještě je můžeme vidět, pojednávající o ohrožených zvířatech na Zemi.
Více informací o Ručníkovém dnu se nalézá na britské (www.systemtoolbox.com/towelday) a české internetové stránce (http://sf.wz.cz/rucnik).
Hele, sasuje? toho húpyho Douglase Adamse? To ti byl teda frúd, kterej fakticky věděl, kde má ručník.
