Rozhovor s Tomášem Němcem (PR)

Série akčních příběhů ze světa agenta JFK postupně narůstá do obří mozaiky bitev, krutých soubojů i zákulisních intrik. Na pozadí příběhů z jednotlivých misí se stále silněji vynořují varovné signály, které znamenají jen jedno: to, co dosud prožil John F. Kovář, jakkoli byly jeho výpravy do jiných světů nebezpečné, byl vlastně jen začátek. Jak dnes již proslulý agent z „našeho“ světa obstojí v dalším kole proti mocným nepřátelským silám, nám v „ledové“ misi Chladná hra zprostředkuje Tomáš Němec.

Tomáš Němec kromě toho, že pozvedl úroveň časopisu Pevnost až na ohodnocení „Časopis let 2004 a 2005“, je také úspěšným autorem. Pravda, sice úspěšným, ale vzhledem k jeho práci redaktora Pevnosti a editora sborníků také zatím velice vzácným. Člověk aby z něj páčil každou stránku a vyhledával jeho texty jako černé perly…

Tomáš NěmecJsi držitel Meče Fantasy za rok 2003 za nejlepší povídku a teď máme rok 2006. Na čem jsi ale od té doby (kromě Pevnosti, antologií a JFK) pracoval?

Co se psaní týče, nijak zvlášť pilný jsem nebyl. Když nepočítám texty, které jsem rozepsal a nedokončil, zůstávají čtyři v podstatě hotové povídky. Z nich vyšla pouze jediná, a to Přijdu k vám dnes v noci v antologii 2004: Český horor. Další dvě jsou z fantasy cyklu o „nájemném bijci“ Sebasttyenovi, který se objevil již v Posledním z vymírajícího národa, tedy vítězné práci soutěže O nejlepší fantasy. Poslední je erotická sci-fi detektivka napsaná spolu s Martinem Friedrichem.

Kdy a kde si budeme moct přečíst tyhle tvé nové věci?

První ze „sebasttyenovských“ povídek, Plazivec, by se měla objevit v antologii Legie nesmrtelných, kterou sestavuje Martin Fajkus. Druhou, s pracovním názvem Zbabělcova krev, musím z gruntu přepsat a protože jsem si řekl, že by bylo načase publikovat něco v Pevnosti, tak zřejmě skončí tam. Erotická sci-fi detektivka něžně nazvaná Zkurvenej byznys, se kterou jsme s Martinem vyhráli soutěž O dryják Marti Sodergren, by měla vyjít v některé z nejbližších Fantázií a nakonec snad i ve sborníku eroticko-fantastických povídek. Pokud všechno klapne tak, jak má, budu v roce 2006 víc produktivní než za předchozí tři roky dohromady (smích).

A nechystáš nějaký sborník povídek? Řekl bych, že na knížku už jich je dost, ne?

Dost jich možná je, ale jsou natolik tematicky rozdílné, že by dohromady příliš neladily. Samozřejmě až na ty „sebasttyenovské“, které byly už od počátku psány se záměrem udělat z nich časem knížku. Má představa je osm příběhů provázaných ještě jedním – napsány jsou tři, o dalších šesti mám zhruba představu, o čem by měly být. Ale vypadá to spíš na dlouhodobější záležitost, času není moc a když je, píšu něco jiného, jako například Agenta JFK. Asi by musel být konkrétní zájem nějakého nakladatele, abych se na tenhle projekt plánovitě zaměřil a dokončil ho.

Jsi redaktorem úspěšného měsíčníku o fantasy, sci-fi a hororu – který z těch tří žánrů ti je nejbližší?

Žádného extra favorita mezi nimi nemám – v každém si dokážu najít to svoje a ideální je, když se navzájem prolínají. A pokud se do nich ještě přimotá detektivka, tak jsem na vrcholu blaha (spokojeně mručí).

Jak se ti naskakovalo do rozjíždějící se série JFK?

Právě pro to, že se teprve rozjíždí, tak naprosto v pohodě, protože jsem musel načíst pouze čtyři díly. Kdybych naskakoval jako jednapadesátý, bylo by to horší. Ale teď vážně – mám tenhle typ příběhů rád, takže bych je měl už stejně přečtené. Jinak moje „přidružení“ probíhalo, myslím, bez problémů. Nejdříve jsem poslal synopsi a ta byla bez námitek schválena. V průběhu psaní se vynořily nejasnosti, které jsme spolu s Mírou Žambochem a JWP vyřešili za pochodu, a nějaké drobnosti se doladily na závěr.

Jak se ti psala Chladná hra v nejdelší zimě u nás?

Musím říct, že jsem si to užil – a to jak v negativním, tak pozitivním smyslu tohoto slova. Samotné psaní se mi totiž zkomplikovalo v okamžiku, kdy jsem musel vyšetřený čas strávit nad speciálním číslem Pevnosti a redigováním sborníku Orbitální šerloci, který jsme dali dohromady s Antonínem K. K. Kudláčem. Hned jak byly tyhle dva projekty za mnou, mohl jsem si psaní konečně užít z té druhé, příjemné stránky. A protože letošní zima stála opravdu za to, psal jsem v atmosféře pro Chladnou hru jako stvořené. Když jsem si text po sobě zpětně četl, překvapilo mě, jak moc v něm z té doby zůstalo.

Žamboch i Procházka prý nechávají dalším autorům JFK docela volnou ruku, kromě reálií a hlavní dějové linky na pozadí všech misí. Co říkali tvému dílu po prvním čtení?

Tohle je otázka spíš na ně, ale podle jejich reakcí soudím, že byli spokojení. Odůvodňuji si to tím, že všichni tři surfujeme na stejné literární vlně. Máme rádi dobrodružné příběhy, fantastiku v co možná nejrozmanitější podobě a samozřejmě detektivky tzv. „drsné školy“. Na Chladné hře byla radost pracovat, protože jsem psal to, co mě baví.

To, že umíš psát příběhy a vést časopis, jsi už dokázal. Ale obě tyhle oblasti se nepodařilo časově i pracovně skloubit už víc lidem. Budeme mít v budoucnu víc tvých textů, nebo „tvých“ časopisů?

Dlouho jsem si svou literární neplodnost omlouval právě vytížením v Pevnosti, ale Chladná hra mi ukázala, že je možné redaktořinu se psaním skloubit. Můj problém byl ale jinde – volný čas na vlastní tvorbu mi zabíralo sestavování antologií a sepisování různých medailonků, doslovů do knih apod. S tím ale v současnosti končím – po Orbitálních šerlocích chci dát dohromady ještě jeden, poslední sborník (tentokrát s Jarkem Mosteckým) a teoretické texty do knih jsou pro mě už nyní uzavřená kapitola. Výsledkem by měl být jeden – jak doufám – kvalitní časopis a spousta – jak doufám – kvalitních povídek a románů (smích).

V Pevnosti pořádáte literární soutěže pro začínající autory. Co bys jim na prvním místě poradil, jako autor, který má už pár dobrých věcí za sebou?

Nevím jestli jsem jako autor k něčemu takovému dostatečně kompetentní – sám jsem ještě ve fázi, kdy se hledám. Ale když tak nad tím uvažuji, možná právě tohle bych začínajícím psavcům poradil: hledejte se a zároveň si to užijte. A také se nenechte nikým tlačit do něčeho, co vám není vlastní a hned jak vám to věk dovolí, přestaňte kopírovat cizí vzory a najděte sebe samého. Česká fantastika potřebuje nové originální tvůrce, kteří posunou její hranice zase o kus dál.

Co bys poradil čtenářům páté Kovářovy mise?

Počkejte si na co nejteplejší dny a až vám sluníčko začne lézt na nervy, otevřete si Chladnou hru. Snad se při ní trochu osvěžíte a doufám, že i dobře pobavíte.

Křest knihy Agent JFK 05: Chladná hra se uskuteční 25. května 2006 v 17:00 v baru Krakatit nad knihkupectvím Netopejr (ex-Krakatit) v Praze, Jungmannově ulici. Jste srdečně zváni!

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. ghostiku
    a to si vem, že v týmu JFK je prý Němec skoro nejmlčenlivější…

  2. Tom
    A to ty musíš dobře vědět, že jo Warlocku?Do toho Tome, pořádně se opři do psaní 🙂

  3. Jo, vopři se a něco sesmol :)) Beztak ti museli pálit chodidla, abys to odevzdal, nic mi nenalhávej :))

  4. to macek166 – jakou soutěž máš na mysli?to Alraune – náhodou “vopírání” mi jde dobře! “Smolení” už je horší, to je fakt 🙂

  5. ja bych mu zacal palit i neco jineho, pac pak by to teprve stalo za to :)) u i takhle je to hodne dobry :))

  6. Tomas- nemyslím nic konkrétního, nějákou literární soutěž.

  7. A hlavně…
    A hlavně ať ti to píše víc než Procházkovi!

  8. Aby nedoslo k nedorozumeni,
    ja tim “nekym jinym” myslel sebe 😉

  9. Pálit chodidla?
    Jestli mu při psaní někdo hodlal pálit chodidla, nejspíš by mu je v té kose, co v době psaní panovala, akorát příjemně zahřál:-).

  10. romi – díky:-) zkusím to nejdřív bez pálení čehokoli, ok?macek 166 – Kaleidoskop ´06 vyhlásíme na 99% v červencové PevnostiWarlock – no na to, že je Procházka v podstatě děda, chytnul neuvěřitelnej druhej dech, kterej můžu jen tiše závidět, zvlášť když jsem ještě nechyt ani ten první :-)Standa – myslím, že jsme – co se produktivity týče – stejná krevní skupina, takže alespoň v nejbližší době to nehrozí. No a kdy si budeme moct přečíst tvůj první román? Ha!P.S. JWP – očekávám tvůj tel., kde se ti omluvím za toho “dědu”… Když tak ale nad tím přemejšlím, tak žádná omluva nebude, vždyť máš vnoučata, ne?

  11. romi – díky:-) zkusím to nejdřív bez pálení čehokoli, ok?macek 166 – Kaleidoskop ´06 vyhlásíme na 99% v červencové PevnostiWarlock – no na to, že je Procházka v podstatě děda, chytnul neuvěřitelnej druhej dech, kterej můžu jen tiše závidět, zvlášť když jsem ještě nechyt ani ten první :-)Standa – myslím, že jsme – co se produktivity týče – stejná krevní skupina, takže alespoň v nejbližší době to nehrozí. No a kdy si budeme moct přečíst tvůj první román? Ha!P.S. JWP – očekávám tvůj tel., kde se ti omluvím za toho “dědu”… Když tak ale nad tím přemejšlím, tak žádná omluva nebude, vždyť máš vnoučata, ne?

  12. 2 Tom
    Mám. Jedno z nich se jmenuje Tomášek a když do ruky vezme tužku, tak z toho mám hrůzu. Jeden Tomáš ve SF totiž stačí až až… A toho “dědu” si vyřídíme na křtu, mládenče!Jinak – víc se mi teda líbilo, když jsem tady někde byl označený jako “samolibý, obtloustlý vetchý stařík”. Já jen, aby ostatní věděli, jak mi mají říkat, stačí prostě “SOVSJWP”

  13. tak proč ten příspěvek píšeš jako jwp??? snad sovsjwp, ne??? %)

  14. Tomas
    Jo, roman… Vychazi mi to na 18 let intenzivniho nepsani, takze mozna se stanu skutecne mezigeneracnim autorem 😀

  15. PÍŠE SKVĚLE, PÍŠE HEZKY, TOMÁŠ NĚMEC – AUTOR ČESKÝ

  16. hehe no jestli bude mit tvuj vnuk stejne vlohy jako ty, pak se ma ceska sci-fi/fantasy scena na co tesit :o))

  17. To Standa
    No budeme tě muset zmáčknout, protože za 18 let můžu bejt klidně dead. Takže makej, Stando, rád bych si to přečetl! 🙂

  18. Tak co jste říkali na křest, přátelé? Docela to ušlo, ne? Martin Šust má samozřejmě velký áčko – styď se!

  19. To Tom
    Jezis to zas byla party. 🙂 Jeste ted premejslim, co jsme to tam zase sakra vsechno delali 🙂

  20. Tome
    Věřejně se Ti zde omlouvám, nikdy bych si tohle nenechal ujít, ale už jsem slíbil účast na návštěvě u Petra Kotrleho. Každopádně vím jedno, u tak nadějného autora české fantastiky je naprosto jasné, že nešlo o první křest a na těch ostatních nebudu chybět!

  21. Martine
    Beru tě za slovo, kámo :-)Ondra: Jo, taky si toho moc nepamatuju 🙂

  22. Nevěřte MM
    My jsme skoro nepili – ale co ona tam prováděla, to byla síla… Na konci radši popíjela separé, nicméně když se loučila, měla na čele obtisknutou dubovou desku stolu.Já jen, abych to uvedl na pravou míru.Abstinent profesionál

Zveřejnit odpověď