Jako třetí narozeninový dárek jsme si pro vás po druhém dílu Vidíme jen výjevy a úvodníku připravili rozhovor s bývalým šéfem FP Ondrou Jirešem. Povídali jsme si o tvoření antologií, projektu Fantastická historie, o nejzajímavějších zážitcích ve fantastice a samozřejmě i o našem webu.
Tenhle svět pro mě nezávisle na sobě objevilo několik příbuzných z různých stran rodiny, tím prvním byl strýc Mirek, který mi doporučil Tolkiena. Bylo mi asi deset, četl jsem převážně Maye nebo Ransomeho a Tolkien byl pro mne něco zcela nového, překvapivého. Trvalo to však ještě několik dalších let, než jsem začal fantastiku sledovat průběžně.
Co nejzajímavějšího tě ve fantastice potkalo? Jinak řečeno – tvůj nejúžasnější zážitek ve spojitosti s fantastikou?
Ty nejlepší zážitky jsou bezvýhradně spojené s knihami, které mě uchvátí, překvapí, totálně dostanou. Bohužel se to stává stále méně často, ale o to víc si toho pak vážím. Za nejlepší zážitky tedy rozhodně vděčím spisovatelům, jako jsou Tolkien, Sapkowski, Holdstock, Martin, Gaiman…
Jsi v současnosti náš nejplodnější a nejúspěšnější editor. Není editorování tak trochu nevděčná práce?
Nevím, mě je to jedno. Mě záleží jen na výsledném produktu. Že je cesta k němu vždycky dosti trnitá a náročná, to je pro mě vedlejší. A nepotřebuju ani, aby mě za to kdokoli nosil na rukou, mně stačí, když se někomu líbí kniha samotná. Navíc antologie je výsledkem kolektivní práce, takže si stejně žádnou vděčnost nikdy nemůžu zasloužit jen sám a pro sebe.
Co tě na tvoření antologií nejvíc baví?
Jednoznačně pocit, že něco vzniká. Něco, co třeba i má nějaký smysl.
A nejvíc štve? Můžu hádat? Pozdní odevzdávání textů? 🙂
Toho jsou samozřejmě spousty a nelze se toho vyvarovat. Třeba zpoždění, plané sliby, polovičatá práce, uražená ješitnost atd. Prostě pracuju s lidmi, tak těžko můžu očekávat, že se to obejde bez komplikací.
Sborníkem Memento mori jsi zahájil velkolepý cyklus antologií Fantastická historie. Můžeš ho krátce představit a prozradit, co se chystá do budoucna?
Svými antologiemi chci nejenom objevovat nové věci, ale také podporovat staré věci, které dobře fungují, a přitom je lze ještě podpořit, pozdvihnout. Cyklus Fantastická historie (nebo předtím kniha Písně temných věků, která do cyklu nespadá) je jednoznačně ten druhý případ, protože jsem si už dávno uvědomil, že jestli něco českým autorům opravdu jde, pak je to žánr historické fantasy. Nově zahájený cyklus má představit mnoho autorů a mnoho podob historické fantasy. Memento mori bylo o konci středověku a nástupu novověku, teď bych rád dva tituly věnoval čistě středověku. Čtenáři si ale budou muset trochu počkat. Tuhle sérii rozhodně nechci uspěchat, a dokud nebudu mít dost kvalitního materiálu a smlouvu s nakladatelem, rozhodně se nechci pouštět do nějakých spekulací, jak ty knihy budou vypadat a kdy vyjdou.
Co můžou bubliny nabídnout víc než klasická knížka? Aneb – proč máš rád komiksy?
Komiksy mám rád skoro stejně jako knihy, přestože jsou diametrálně odlišným médiem. Kombinace obrazu a textu, vyprávění pomocí útržků děje, představivost čtenáře spojující všechny dílky do jednoho celku… čtení komiksů je prostě fascinující proces. A kromě toho především zábava.
Máš titul z oboru informační věda a knihovnictví. Dovedeš si sebe představit za knihovnickým pultíkem, jak doporučuješ čtenářům fantastiku a komiksy?
Rád bych si našel práci v jiném oboru, ale tohle by mě určitě nijak neubíjelo. Naopak bych to dělal s chutí, protože mám rád práci s lidmi, informacemi a knihami jako takovými. Směřuji ale stále hlouběji do oblasti „nových médií“, kterýžto univerzitní obor jsem letos dokončil. Myslím, že spíše než v knihovně je moje místo v médiích, IT, reklamě apod. Tímhle se zabývám nejvíce a sem mě to táhne, přestože zdaleka největší praxi mám v oblasti nakladatelského byznysu. Ač mám teď práce habaděj (např. dokončuji pro Argo antologii Hvězdy české sci-fi), rád bych si našel zaměstnání na plný úvazek.
Hvězdy české sci-fi budou obdobou tvých Legend české fantasy?
Přesně tak. I zde bude pět novel známých českých autorů (Neff, Šlechta, Velinský, Procházka, Kadlečková), ilustrace pěti výtvarníků atd. Přesto bude mít tenhle titul trochu odlišný význam. Sci-fi je v dnešní době spíše minoritní součástí fantastiky a u nás to platí obzvlášť. Jenže tu máme výborné spisovatele, kteří mají čtenářům co říci, a milerád na ně tímto ukážu.
Proč jsi od nakladatelství Triton přešel k Argu?
Nedá se říct, že bych odněkud někam přešel. S Tritonem jsem se rozhodně nerozešel ve zlém, naopak bych s ním chtěl do budoucna znovu spolupracovat (nejen na Fantastické historii). Pouze u Hvězd české sci-fi jsem se domluvil s jiným nakladatelem a pokud se mnou bude Argo spokojené, i jemu nabídnu další tituly. Vše ale bude záležet také na mých časových možnostech, protože příprava antologií je toliko můj koníček, nikoli zaměstnání s perspektivou mě uživit.
Jak vzpomínáš na vedení FP? Co tě na něm nejvíc těšilo? A kolikrát jsi s tím měl chuť praštit? 🙂
FP jsem společně s Nerem vybudoval a osm let vedl. Na to se prostě nedá zapomenout. Bohužel poslední dva roky už byly z mé strany slabé a já věděl, že každý další den na pozici šéfredaktora už nepřinese nic skvělého ani mě, ani FP. Takže jsem rád, že se našli lidé, kteří mají zájem v mé práci pokračovat, a že FP dělá opět někdo s velkou chutí a novým vkladem. Samozřejmě, že jsem měl mnohokrát chuť s touhle prací praštit, a to nejenom v těch posledních dvou letech. Ale na to se historie neptá. Dnes už vzpomínám jen na to dobré a jsem nesmírně vděčný všem spolupracovníkům a čtenářům za to, co jsme společně prožili.
Jaké byly tvé sny, když jsi s antologiemi, FP a publicistikou začínal? A teď, po několika letech, můžeš říct, že se ti splnily, nebo tě zdolání tvého soukromého Olympu ještě čeká?
Přestože je pro spokojený život důležité hlavně žití přítomnosti, vnímám jako nezbytné dívat se také do minulosti a snít o budoucnosti. Jediné, co podle mě nemá smysl, je snažit se hodnotit staré sny, které jsou už jaksi passé. Když si tak ale snažím vzpomenout, o čem jsem asi tak kdysi snil, tak na to můžu říct jediné: pokud se člověk o něco reálného opravdu snaží, zpravidla toho dosáhne. No a nemůžeš čekat, že ti ve svých 26 letech řeknu, že si připadám za zenitem. To bych měl opravdu velký problém.
Díky za odpovědi.
Ondrovy webové stránky najdete na adrese jires.webnode.cz
Naše recenze antologií Ondřeje Jireše:
Písně temných věků (Petra Neomillnerová)
Legendy české fantasy (Jan Regis Havliš)
Pod kočičími hlavami (Jan Regis Havliš)
Čas psanců (druhé vydání) (Radim Červenka)
Memento mori (Jan Michálek)
ač si můžeme myslet o FP leccos, je to zajímavý portál. a já děkuju nerovi a ondrovi za možnost tu nasbírat jakožto redaktorovi spoustu zkušeností 😉