Rozhovor s Jiřím Popiolkem nejen o Fantasyi

V poslední době ses etabloval jako jeden z našich nejpilnějších a nejuznávanějších publicistů v oblasti SFFH. Co vedlo tvé kroky až do téhle pozice?

Vždycky jsem rád četl, a to nejen fantastiku. A protože jsem se snažil o knihách trochu i přemýšlet, ne jen je konzumovat, zjistil jsem, že by mě bavilo o nich psát. Přes otce a syna Pilchovy jsem se dostal trochu blíž k fandomu, přes Libora Marchlíka v RAMAXu zase k publicistice jako takové. To už bylo jasné, že fantastika je mým “osudem”. Pak přišla Pevnost, FantasyPlanet, Interkom. A teď navíc i Magazín F&SF a šéfredaktorství Fantasye. Což je pochopitelně nová výzva.

Jak vidí dnes Popiolek recenzent tehdejšího Popiolka čtenáře?

To se pochopitelně vyvíjelo. Před Listopadem jsem četl všechno, co mi přišlo pod ruku, něco i vícekrát, protože knížek z tohohle žánru bylo málo. Dodnes se k některým románům z té doby s nostalgií vracím. Třeba k Heinleinovým Dveřím do léta nebo k Součkově trilogii Cesta slepých ptáků. Ty mám asi společně s Dnem trifidů nejradši. Pak přišlo období, kdy už sice bylo knížek více, ale opět jsem se toho snažil přečíst co nejvíc. Určitě si vybavuješ velké laserovské paperbacky, ty mám doma snad kompletní. Teď už si pochopitelně vybírám. Dnešní Popiolek-recenzent se tedy na tehdejšího čtenáře dívá jako na nadšence, stejného jako jsou ti, kteří zapáleně hodiny a hodiny diskutují na netu třeba o tom, jakou barvu by měl mít meč Anakina Skywalkera. A možná i proto mám jakékoli knižní nadšence rád a fandím jim.

Čtenáři sci-fi se často rekrutují z řad zájemců o přírodní vědy. Co třeba ty a fyzika, když ti bylo, řekněme, 15?

Přiznám se, že fyzika vždycky patřila k předmětům, kterým jsem… moc nerozuměl a následně je neměl rád. Vzpomínám si, jak jsem na maturitním večírku rozzuřil třídního – fyzikáře slovy, že stejně dodneška nechápu, proč a jak ty elektronky v drátu běhají tam a zase zpátky.
A přitom mám sci-fi paradoxně raději než fantasy. I když u takového Grega Egana se vždycky orosím, abych vůbec pochopil, o čem píše.

O recenzentech a recenzování

Je podle tebe nutné, aby se recenzent sci-fi zaměřil na technické pozadí románu, nebo je nejdůležitější literární kvalita knihy?

Já myslím, že to musí být v rovnováze. Nebo spíš – vždycky záleží na tom, o co jde samotnému autorovi. Nedávno jsem na tenhle problém narazil při recenzích na Miévillova Krále Krysu a Clarkovo Setkání s Rámou. První jsem zkritizoval, což mi bylo dosti vyčítáno, druhé hodně pochválil. Přitom Clarke rozhodně není žádný stylistický génius. Jenže to je přesně ten případ, kdy literární kvalita ustupuje vědecké stránce věci, jakémusi vernovskému vizionářství. A v tom je Setkání s Rámou famózní. Miéville naproti tomu chtěl napsat sociálně-kritický román ve fantasy kulisách a pohořel – i když jsou v Králi Krysovi geniální pasáže. Takže se musí postupovat případ od případu a spíš intuitivně. Ale literární kvalita – minimálně v podobě základních řemeslných dovedností – je v každém případě nutná.

Poslední dobou se začíná skupina SFFH publicistů utěšeně rozrůstat. Napomohl tomu jistě rozvoj internetových stránek i časopis Ramax, ve kterém ses velmi angažoval. Mnoho jeho tehdejších redaktorů dnes stále ještě píše, přestože časopis sám brzy zanikl. Myslíš, že je potřeba dále hledat schopné publicisty a teoretiky žánru? Jak toho docílit a jak je u toho hlavně udržet?

Hledat nové publicisty je nutné a potřebné. V současnosti je skupina recenzentů a teoretiků žánru, kteří přispívají do obecně zavedených a známých periodik, pořád hodně malá. A některá jména najdeš prakticky všude. Což není tak úplně dobře, protože si myslím, že každý časopis nebo web by měl mít z větší části vlastní charakter – tvář – tvořený právě individualitou svých redaktorů.
Z tohoto důvodu zkouším na Fantasyi vytvořit něco jako Školu recenzentů, kde bych rád dělal takový recenzentský workshop. Chci do toho zapojit víc zkušených publicistů napříč médii, aby přispívali všem začínajícím a mladým radami. Uvidím, jak se to povede.
No a jak je udržet? Nějaké procento vždycky u psaní o fantastice vydrží – tak jako třeba my. A čím víc lidí se něco naučí, tím víc jich nakonec zůstane a bude třeba učit zase další. Možná jsem naivní, ale jiná cesta podle mě není. Žádný učený z nebe nespadl a bylo by hloupé se domnívat, že nějaký takový zázrak publicistiku o fantastickém žánru spasí. Všechno závisí na trpělivosti.

Je kvalita obsahu dnešních SFFH časopisů lepší oproti těm před deseti lety, než se začaly rozvíjet výše jmenované projekty?

Je v každém případě z čeho vybírat. Nabídka je výrazně větší než tehdy. Jenže kvantita neznamená vždycky kvalitu. A jak známo, na net může psát kdokoli cokoli. Takže je nutné být při čtení, výběru i hodnocení obezřetný. Obecně si ale myslím, že v průměru je kvalita o nějaký ten stupínek vyšší. Ne o tolik, o kolik by bylo potřeba, ale je. Když se ale podívám dál do minulosti, než je těch deset let, pořád si myslím, že osobnosti jako Pavel Kosatík, František Novotný nebo Ondřej Neff, a z poslední doby pak Ivan Adamovič, který píše výrazně méně než přednedávnem, hodně chybí.

Nový internetový magazín

Již vícekrát si zmínil nový projekt Fantasya.cz. Kdo tenhle nový internetový magazín o SFFH inicioval?

Fantasya je napůl internetový obchod, napůl publicistický web. S nápadem tohle propojit přišel Libor Marchlík z FANTOM Printu, který vše i financuje. Sám se pak stará o obchod, já mám kompletně na starosti publicistiku. S tím, že mi nikdo do ničeho nezasahuje a za obsah publicistiky odpovídám zcela sám. Tím bych chtěl předejít případným námitkám o nějakém propojení s výše jmenovaným nakladatelstvím. V případě Fantasye neexistuje a nikdy ani existovat nebude. Nemám zapotřebí nějak hazardovat se svým jménem.

Šéfredaktor takového webu, a mohu mluvit z vlastní zkušenosti, je de facto v podezření z podjatosti stále. Mohu ti jen popřát hodně štěstí, aby se ti dařilo nedůvěřivce přesvědčit o vlastní nezávislosti.

Děkuji, chci k tomu ještě dodat, že Fantasyu nechápu hlavně jako konkurenci Fantasy Planet, ale snahu udělat další krok dopředu v kvalitě žánrové publicistiky. Pochopitelně ve spolupráci s ostatními. Já jsem možná opravdu idealista, ale vidím jako jedinou šanci, že to naše generace potlačí někam dál, když nebudeme vést podobné žabomyší války jako někteří naši předchůdci a společnými silami prorazíme ten stín amatérismu, který nad naší publicistikou pořád tak trochu visí.

Libor Marchlík už inicioval vznik Ramaxu, teď Fantasye, zdá se, že jemu na stavu českého zpravodajství a publicistiky v SFFH záleží.

On je obchodník a fanoušek fantastiky v jednom. Dělá, co ho baví, vydává knížky, které lidé chtějí, a zároveň se na tom snaží vydělat – a vydělává. Mnozí se mu za to vysmívají, mnozí ho nemají rádi, ale to je tak všechno, co proti tomu mohou dělat. Já osobně si můžu tisíckrát myslet, že bych na jeho místě vydával něco zcela jiného, ale když mám jeho aktivity posoudit z ekonomického hlediska, tak jeho firma je zdravá a nemá dluhy. Což se cení. A navíc Marchlík ví, že čím víc se o jeho knihách píše, tím je to pro jejich prodejnost lepší. Tak se podle toho chová.

Čím to, že většina ostatních nakladatelů tak málo podporuje psaní o fantastice? Nesnaží se zvysovat informovanost čtenářů, prezentovat vlastní tituly, natož potom sponzorovat…

Tohle nechápu. Možná si neuvědomují možnosti a sílu téhle formy marketingu. Fakt nevím. Zeptej se mě na to za několik měsíců, až budu mít v tomhle vlastní zkušenosti. Třeba pak budu vědět víc.

To jsem si před pěti lety říkal také, ale nechci tě strašit předem 🙂 Kazdopádně Fantasya se rozjela a je vidět, že hned zkraje nabíráte nová, neokoukaná jména. Zatím výrazně převažují články o literatuře, chystáš obsah obohatit i filmovou nebo herní rubrikou?

V každém případě chci psát pravidelně o komiksech. O filmech a televizních seriálech méně, i když pominout úplně je pochopitelně nemůžu. Herní rubriku zatím neplánuju. I když se jí samozřejmě do budoucna nezříkám. Čili suma sumárum, zaměřit bych se přeci jen chtěl především na tu literaturu. Zatím.

Čemu se chceš tedy v literární rubrice věnovat primárně?

Zaměřit se chci na aktuální recenze, a pokud možno co nejvíce krátkých zpráv – bleskovek o aktuálním dění ve fantastice u nás a ve světě. To tady podle mě zatím docela chybí. O Škole recenzentů jsem už mluvil. Budou samozřejmě i profily, rozhovory, reportáže z conů a jiných scifistických akcí. A každý týden, nebo v případě enormního zájmu jednou za čtrnáct dní se objeví nové Téma týdne, což budou série článků týkající se jedné knihy, problému či tématu, k němuž se mi sešlo více zajímavého materiálu. Začal jsem Martinovou Hostinou pro vrány, teď je to Warcraft, příště zase třeba JFK, New Weird, nový cyklus Ďura Červenáka o Iljovi Muromcovi a další. Cílem Fantasye je oslovit co nejširší spektrum čtenářů – od těch intelektuálněji zaměřených až po konzumenty komerčních titulů.

Budeš dál přispívat do ostatních periodik, nebo si vystačíš s Fantasyí?

Rozhodně plánuji dál pokračovat v pravidelném psaní pro Pevnost a Magazín. Nárazově pak pro Interkom a nezříkám se ani dalších médií. Baví mě to, obohacuje a zatím to časově zvládám.

Časové možnosti jsou omezené, to je jasné. Zaslechl jsem, že jsi následoval kroky Martina Šusta a začal se fantastice věnovat naplno.

Ano, v současnosti jsem se rozhodl učinit ten riskantní krok, opustil jsem státní sektor a stálý příjem a pracuju jako OSVČ. Už jsem nezvládal dvě práce víceméně na plný úvazek najednou a rozhodl jsem se trochu postavit na vlastní nohy v oboru, který je zároveň mým koníčkem.

Tak k tomu ti opět přeju hodně štěstí a díky za rozhovor!

Jiří Popiolek (*1970)

Narodil se a pracuje v Ostravě, bydlí v Budišovicích, což je vesnice mezi Ostravou a Opavou. Vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské, skoro patnáct let pracoval jako středoškolský učitel informatiky na Matičním gymnáziu. V současné době je na volné noze. Publicistikou v žánru SFFH se začal intenzivněji zabývat v roce 2000, kdy rok řídil recenzní rubriku časopisu RAMAX. Nepravidelně přispívá na FantasyPlanet a do Interkomu. Od roku 2003 úzce spolupracuje s časopisem Pevnost. Roku 2006 se stal redaktorem znovu obnoveného Magazínu F&SF a téhož roku šéfredaktorem publicistického webu www.fantasya.cz.