Rozhovor s Františkem Kotletou

Co říkáte tomu, že je vaše tvorba považována za aprílový žertík?

Chápu, že za to může datum zveřejnění, které nešťastně připadlo na prvního dubna. Asi budu muset vyhodit svého PR manažera. Teda vychodil bych ho, kdybych nějakého měl…
To, že si nějací lidé myslí, že můj text je žert sám o sobě, snad ani nemusím komentovat. Od začátku počítám se závistí. Ne každý překousne, že neznámý člověk napsal dobrý román a je mi jasné, že až se román objeví na pultech, což by mělo být i přes všechna neplánovaná zdržení a komplikace do konce května, tak se kolem něj strhne poprask. Na druhou stranu se těším, jak budou zuřit všichni ti, kteří se rádi obouvají do dobrých knížek a kteří zamořují a dusí českou fantastiku.

Koho máte na mysli?

Stačí si namátkou otevřít Ikarii nebo recenze v Pevnosti. Mně je těch zapšklých kritiků až i líto. Učurávají blahem z new weirdu, což jsou v podstatě hlouposti, a jiných podobných slátanin a pak kydají kýble špíny na dobré dobrodružné knížky. Když jenom vidím jména jako Šust, Popiolek, Holan, Fajkus, Kyša, Jireš, Běhounek, říkám si, co je to za lidi? Proč ty knížky vůbec čtou, když se jim nelíbí? Když je tak rajcují uspávači hadů jako Kadlečková, Novotný, Renčín, Šlechta, tak ať čtou jenom tyhle babičky, dědečky a strejčky a nekazí vzduch.

Je vaše tvorba inspirována Jiřím Kulhánkem nebo Martinem Moudrým?

Bratrstvo krve jsem začal psát v době, kdy od Moudrého byla venku jenom Cesta krve 3. Ale ten kluk se mi libí. Má evidentně nějakou utkvělou fixaci na démony, Satana a cikány, ale když ho to rajcuje, proč ne? Navíc jsme oba severomoraváci, takže s ním jaksi cítím sounáležitost i regionálně. Každopádně píše skvěle, jeho sloh je lahůdka, má suprovní zápletky a vůbec jsou jeho knihy vypilované k dokonalosti. Martina Moudrého dnes považuji za jednoho z nejlepších českých spisovatelů sci-fi, což je podle mě přesně ten důvod, proč ho spousta lidí nenávidí a kydají na něj hnůj.
Kulhánek by měl podle mě přestat psát. Fajn, napsal pár dobrých knížek, ale už je vyčpělý a měl by zkusit dělat něco jiného. Třeba se naučit jezdit na motorce.

Myslíte si, že vaše kniha odráží soudobý stav české fantastiky?

Určitě ne. Bratrstvo krve nad současnou produkci jednoznačně vyčnívá. Ta knížka je absolutní nářez, abych parafrázoval název prvního dílu. Nechci se chlubit, ale už teď vím, že to bude hit. Vydřel jsem ho vlastní krví, potem a použil bych k tomu i železo, kdybych přišel na to, jak by mi pomohlo se psaním.
Dokonce se jedná o prodeji práv na vydání do Polska, Kazachstánu a USA, a to v době, kdy ještě nevyšel ani první díl.

Jak složitá byla cesta od řeznického pultu ke psacímu stroji?

Já jsem psal od dětství. Moc jsem nečetl, protože jsem zjistil, že většina knížek jsou nudné fláky a jsou horší než to, co si napíšu sám. Na gymplu jsem měl problém s učiteli, a když jsem se zapletl do rvačky, tak mě s radostí vykopli, takže jsem musel na řeznické učiliště. Nejdřív jsem to bral jako potupu, ale pak jsem si řekl, že to není až tak špatné.
Je mi jasné, že spoustě lidí bude proti srsti, že tak dobrou knihu napsal někdo bez vysoké školy nebo maturity, někdo, kdo se živí poctivě rukama, ale já jsem měl odmala talent a to neovlivní, jestli jsi řezník nebo nějaký roztřesený intelektuál, který přednáší španělskou literaturu na univerzitě, kam se stejně dostaneš jenom přes protekci. Nebo proto, že tvé nohy nemají problém odskakovat v tu pravou chvíli od sebe.

Jaké jsou vaše literární plány do budoucna?

Kromě trilogie Bratrstvo krve, která se v rozmezí několika měsíců objeví kompletní na pultech, dokončuji sedmidílnou akční ságu. Budou v ní zase upíři, ale taky mimozemšťani, démoni a čarodějnice a zombie. Prostě vynikající věc.

Literárně jste debutoval v poměrně pozdním věku, co vás k tomu přimělo?

To, co jsem řekl o kriticích, platí i o vydavatelích. Většina vydavatelů sci-fi jsou nabubřelí omezenci, kteří vydávají jenom známá jména a nepoznají dobrou knihu, ani kdyby je mlátila hřbetem do nosu a mluvila na ně hlasem Františka Filipovského. Jsem rád, že jsem konečně našel odvážného vydavatele. To byl jediný důvod, proč to trvalo tak dlouho.
Podobné je to i v literárních soutěžích. Tam jsem rozeslal desítky povídek. Třeba do Ikarie, kde se nevešly ani do finále a přitom tam tisknou hrozný slátaniny. Pánové Ríša a Jiran, ti by měli jít do důchodu už před deseti lety, když nepoznají zrno od plev. To, co v Ikarii otiskují dnes, se dá číst leda tak v čekárně u doktora na vyšetření prostaty. A Němec z Pevnosti je to samé v bledě růžové.
Úplně poslední povídku jsem napsal před třemi lety. Byla o partě dobrodruhů, kteří se vydají do podzemí zabít draka. Porotci mi napsali, že povídka není originální. To je přece jasné. Dneska už nic není originální, ale zrovna tohle byl setsakramentsky dobrý kus spisovatelského řemesla.

Uvažoval jste o návštěvě Festivalu Fantazie v Chotěboři? Čtenáři fantastiky by vás jistě rádi viděli na vlastní oči!

Na Festival Fantazie kašlu. Nepotřebuji podporovat nějakou amatérskou akci, kde běhají pomatenci se světelnými meči, kteří si zapomněli vzít antidepresiva a antischizofrenika. Chystám sérii autogramiád v Praze, Ostravě, Brně, Olomouci, Pardubicích a v Bruntále. Tam mě lidi můžou vidět na vlastní oči, můžou se i se mnou vyfotit. Já se schovávat před nikým nepotřebuji.

Mluvíte hodně drsně, nebojíte se, že si svou upřímností uděláte nepřátele?

Nejsem nějaký navoněný inťoušek, který se bojí říct vlastní názor. I moje knížka je drsná, tvrdá a upřímná. Nepřátel se nebojím. Jestli někomu vadí, co říkám, tak si to klidně může jít se mnou vyříkat osobně. Jinak brzo se rozjedou i moje webové stránky www.frantisekkotleta.cz, kde budou i diskuse a fanoušci mi můžou psát už teďka na frantisek.kotleta@seznam.cz. Radši bych fanynky, ale odpovím i chlapům. Slibuji.
Jsem svérázný člověk, stejně jako moje knihy, ale pes, který štěká, je lepší než ten, který k vám potichu přijde zezadu a kousne do nohy. Tohle zase není můj styl.