Nakladatelství Epocha převzalo vydávání kultovní série americké autorky Laurell K. Hamiltonové Anita Blakeová, Lovkyně upírů. Ve zbrusu nové úpravě momentálně vychází reedice třetího dílu, devátý díl pak je v plánu na prosinec.
 |
Anita Blakeová, hrdinka jedné z nejslavnějších paranormálních upírských romancí, pracuje jako nekromantka v St. Louis. V jejím světě vedle lidí žijí svobodně i další bytosti – vlkodlaci, zombie nebo třeba upíři. Právě od nich si Anita vysloužila přezdívku Popravčí, protože kromě oživování mrtvých se živí i lovem a likvidací zdivočelých krvesajů. Anitina dobrodružství hraničící s paranormální detektivkou jsou protkány erotikou a vztahovými peripetiemi, které Popravčí řeší s nejednou nadpřirozenou bytostí. Ve světě Laurell K. Hamiltonové, kde každá vteřina může být tou poslední, se do popředí dostává spíše animální přitažlivost a pudová primitivnost. Anita není žádná náctiletá naivka, která v rohu vzdychá po svém vyvoleném, ale sebevědomá a silná žena, která si umí jít za svým – i v otázkách vztahů.
Nakladatelství Epocha se rozhodlo počínaje devátým dílem (Obsidiánový motýl) změnit image této série, vydávat ji ve vázané podobě s přebalem a s lepší grafickou úpravou.
Kromě toho se rozhodlo vydat v tomto novém provedení znovu všechny dosud vyšlé díly, přičemž tyto reedice zahájilo třetím dílem (Cirkus prokletých), který byl jako první rozebraný.
Předpokládaný harmonogram vydávání série Anita Blakeová, Lovkyně upírů na nejbližší čtyři roky, zahrnující reedice i první vydání (nakladatel si vyhrazuje právo na změnu):
2012
• reedice: Provinilé slasti (1. díl) a Rozesmátá mrtvola (2. díl)
• první vydání: Narcis v řetězech (10. díl) a Blankytné hříchy (11. díl)
2013
• reedice: Kavárna šílenců (4. díl) a Krvavé koleno (5. díl)
• první vydání: Incubus Dreams (12. díl) a Micah (13. díl)
2014
• reedice: Smrtící tanec (6. díl) a Zápalné oběti (7. díl)
• první vydání: Danse Macabre (14. díl) a The Harlequin (15. díl)
2015
• reedice: Modrý měsíc (8. díl)
• první vydání: Blood Noir (16. díl), Skin Trade (17. díl) a pravděpodobně i Flirt (18. díl)
Harmonogram vydávání na následující roky bude teprve upřesněn.
Aby Nakladatelství Epocha vyšlo vstříc opravdu všem čtenářům série Anita Blakeová, Lovkyně upírů, připravilo na tuzemské poměry jednu velmi netradiční akci:
Exkluzivní možnost – vyměňte si „starou“ Anitu za „novou“!
Jste majitelé dosud vydaných osmi brožovaných knih série Anita Blakeová, Lovkyně upírů? Rádi byste ale měli tuto sérii v nové, vázané podobě?
Stačí, když do Nakladatelství Epocha přinesete nebo pošlete brožované vydání knihy, my vám je vyměníme za nové, vázané a vy za ně zaplatíte pouze 50 % CENY!
Pozor: Aktuálně měníme třetí díl série, „Cirkus prokletých“.
Nové výtisky za staré vám vyměníme po telefonické domluvě přímo v Nakladatelství Epocha, Kaprova 12/40, 110 00 Praha 1. Čtenáři, kteří nemohou výměnu uskutečnit osobně, zašlou svou knihu na adresu nakladatelství a za poloviční cenu knihy i poštovného obdrží poté na dobírku stejný titul v nové vázané podobě.
Výměnu čtenářům, kteří jsou ze Slovenska, budeme řešit individuálně na základě jejich písemného (e-mailového) nebo telefonického kontaktu.
Poznámka: Brožované svazky nabízené k výměně mohou být i hodně očtené či poničené, měly by však obsahovat obálku a původní počet stran.
Ja sem tedy rada, že mam doma ještě ty staré. Nové se mi vůbec nelíbí, ničím nezaujmou.
mě se tedy ty nové zamlouvají víc, protože právě mají čím zaujmout :))
I mně se nový typ obálek (a stejně tak i nová vydání Tiny Salo) moc líbí, v tom lesu malovaných obálek v knihkupectví chytí za oči a navíc to k těmto příběhům sedí. Ale ani předchozí obálky mi nepřišly nijak ošklivé, měly hlavně skvělý font. 🙂
Ty nové obálky jsou 100x lepší než ty staré… Kupuju, není nad čím váhat. 🙂
No zrovna na prokletý cirkus se mi líbila moc i ta původní (jen je trochu neprodejná), ale všeobecně budou pravděpodobně ty nové posunem vpřed
Umění, či kýč?
Ou, mně exotovi se tedy s novým pojetím obálky do vkusu těžce netrefili. Filmový plakát si pověsím na zeď, nezabalím si do něj knihu. Tento typ obrázků mi připadá… laciný. To je ono. Laciný.
Připadá mi, a předesílám, že toto je můj osobní dojem, nikoli univerzání pravda, že výše zobrazená ilustrace, jakož i mnoho jejích sourozenců (včetně Tiny Salo), velmi dobře naplňuje všechny tři podmínky kýče podle Tomáše Kulky:
1) Kýč zobrazuje objekty nebo témata, které jsou všeobecně považovány za krásné anebo které mají jasný emocionální náboj.
2) Tyto objekty a témata musejí být okamžitě identifikovatelné.
3) Kýč substantivně neobohacuje asociace spojené se zobrazeným tématem.
“Zvláštnost kýče spočívá v tom, že je přitažlivý. Lidem se líbí. Jistě ne všem; statisticky je však jeho úspěch nesporný. Možno ho měřit i komerčně; kýč na trhu úspěšně konkuruje ‘serióznímu umění’. Jeho masová přitažlivost je komerčně využívána reklamními společnostmi k propagování konzumního zboží (…).”
(Tomáš Kulka, Umění a kýč, Praha 1994)
Je mi jasné, že jsem svým výstupem patrně právě uvázal býkovi kol rohů rudý šátek. Polemiky nesmírně vítám; jen do mě, přátelé! Možná mne dokonce porazíte skrze argumenty z téhož zdroje, z něhož čerpám sám 🙂
Neboj, nikomu si nic neuvázal. Kýč sou obě obálky. 🙂 Ale umění a kýč je tak subjektivní, že snažit se to zaškatulkovat podle těch několika bodů je minimálně úsměvné.
První je rádoby smutný klaun, tak vděčné téma. Nakreslíš něco ambivalentního a šup s tím do kolonky umění… Houby s octem, ten klaun nemá s obsahem knihy nic společnýho, takže mi tam spíš přijde trapnej a mohl by si jít hulit klidně někam jinam.
Na druhé obálce jsou podivní “model” a “modelka”. Sice vypadaj, jako když šlapky čekaj na amanta, ale stále to má velké plus oproti prvnímu případu. Ženská v černým a hezkej chlap v knížce vystupují. Také celková úprava obálky, která upozorňuje na sérii “vampire hunter”, se mi hodně líbí a věřím, že celá série v knihovně bude vypadat dobře.
anita
Já nevím, stará Anitina obálka mi nějak přirostla k srdci. Zároveň mi ale dost vadí, že zbytek se bude vydávat v jiném kabátě, vůbec by mi to v knihovničce neladilo. 😛 Nejspíše, i když s těžkým srdcem, si to obměním. Plus těch nových však je, že jsou vázané. Knížky s deskami jsem vždy měla raději. 🙂
Když už jsem v tom, postnu to i sem: Asi mě tady ukamenujou, ale tahle nová obálka je tak hnusná, že z toho bolej oči. Ty staré nebyly hustě kůůl, ale lépe se hodily k obsahu. Tohle když plácnete do hromady romancí, tak to nerozlišíte ani za prase.
to medak
Lépe se hodily k obsahu? Jak? Fotka ženy s větví umělého břečťanu na hlavě? Jak se to hodí k ději knihy? Fotka ženy s maškarní maskou na obličeji? Jak se to hodí k ději knihy? Fotka ženy, co ani Anitu zdaleka nepřipomíná, jak se jen dívá do objektivu? Jak se to hodí k ději knihy? Pár krvavých cákanců na bílé obálce atmosféru neudělá.
wiwi
Ale nové (focené) Tině Salo víc odpovídají ty staré obálky, ne? Alespoň Provinilé slasti (ta obálka se mi zařízla do paměti napoprvé, i když jsem knihu nekoupil) a Rozesmátá mrtvola a Modrý měsíc. Ty nové obálky od Epochy jsou spíš krok k malování a – tuctovostem které se zapomenou.
Popravdě, některé z obálek originálních (které nabídl Google), v sobě mají možná méně krve, ale více napětí a živočišna. A… Jsou také focené.
Jana
No, na mne tedy fungovaly víc. Možná jsem už z těch malovánek unavenej, nejde-li tedy o Millerovy obrazy…