Krátká reflexe na nové číslo Ramaxu a jeho článků.
Tak vyšel další Ramax. Je zase plný zajímavých recenzí, článků a rozhovorů. Po jeho přečtení jsem se rozhodl napsat o tématech, které mne v Ramaxu nejvíce oslovily. Tak zaprvé je to článek od překladatelky Simony Kučerové. Jedná se o recenze z minulého Ramaxu na knihu Takový jiný svět od Harry Turtledova, kterou sama přeložila. Protože už nějaký pátek přispívám do FantasyPlanet svými recenzemi, týká se názor Simony Kučerové i mne. Co se jí nelíbilo? Všichni recenzenti na tuto knihu se nepěkně vyjádřili o jejím překladu větami jako “.. překlad není nejhorší, sem tam chybičky, ale na Classic nadprůměrné”. Když se nad tím pořádně zamyslím (no moc pořádně ani nemusím), tak je fakt, že těžko můžeme jako recenzenti kritizovat překlad, když je jasné, že 99% z nás nemělo originál v ruce, a to nemluvím o tom , že tolik z nás neumí tak dobře anglicky, aby to mohli posoudit. Pak je těžké zjistit, jestli použitý výraz je i v originálu, nebo si ho překladatel vymyslel sám. To se týká i odborných výrazů. Když nemáme v ruce originál, nevíme jestli je to chyba už v technické přípravě samotného autora, nebo zase špatný překlad. Classic má s tiskem často problémy, ale jde většinou o špatnou práci korektora, než o špatný překlad. A to je záležitost i ostatních nakladatelství.
Dale mne zaujal rozhovor slavného spisovatele Harry Harrisona. Kromě jeho moudrostí ze světa science fiction ale do očí bije především často se opakující výraz – REKLAMA. Protože je už dnes všem jasné, že bez reklamy nic neprodáš, tak mne udivuje postoj našich specializovaných nakladatelství na SFaF. Všude, kde se podíváš, si všichni tito nakladatelé stěžují na těžký život, malou prodejnost, neochotu knihkupectví brát fantastiku atd. Ale co pro to dělají sami? Viděli jste někdy nějakou všeobecně dostupnou reklamu na nějaké SFaF? Jen semtam v Ramaxu nebo Ikárii. Ale to jsou speciální časopisy ne všude dostupné a hlavně dost drahé. Pomalu v každém knihkupectví se rozdávají nebo za 1,- Kč prodávají časopisy Nové knihy, Knihy a moc dobrý K-Revue. Proč se tam nikdy neobjeví reklama na SFaF. Vemte si třeba, že když se zeptáte i fanoušků SFaF na jména Daniella Steelová, Tom Clancy, Stephen King, Ed McBain či Wilbur Smith, tak je znají a přitom je třeba vůbec nečtou. Ale zeptejte se ostatních lidí v knihkupectví na jména Sapkowski, Gemmell, Feist, Turtledove a uvidíte často jen nechápavé obličeje. Mám obavy, že chyba je v nakladatelství a ne v lidech či knihkupectvích. Třeba internet je dnes i u nás tak rozšířený a kolik z těchto speciálek má své webové stránky? Jestli polovina, tak se moc nepletu. A přitom zarážející je fakt, že je nemají především ti větší nakladatelství. Polaris, Classic, Poutník, Fantom print, pořád že někdy, ale co je tak těžkého si udělat stránky u někoho jiného. A druhou věcí je pak na nich něco mít. Někdy mi připadá, že vydávání fantastiky je nějaká tajná protistátní činnost. Proč se nikde nedá dozvědět, co budou v nejbližší době dávat na trh, obálky chystaných knih, anotace atd. Vždyť vydání knihy není záležitost 2-3 dnů a tak už musí několik týdnů nebo i měsíců dopředu vědět, jakou bude mít obálku, a kdy ji pošlou z tiskárny. Proč si nevzít příklad třeba z BBartu. Na jejich stránkách se dozvíte vše o chystaných knihách novinkách na celý rok dopředu, měsíc před vydání je tam už i obálka, cena a anotace. Myslím, že Harrison to naznačuje dobře. SCIFI JE PROSTĚ BYZNYS JAKO KAŽDÝ JINÝ. TAK SE TAK I CHOVEJTE!
Řekl bych jen jednu větu
K tomu všemu mám zatím jedinou větu. Kdo působí na české sf&f scéně, nemůže na tom zbohatnout. Poměrně slušně uživit se dá pouze za předpokladu, že děláte několik věcí najednou (máte třeba speciálku a vydavatelství)
Proto je drtivá… co drtivá, naprostá většina časopisů, webů a podobných spolků prozatím čistě zájmovou činností, jiným slovem hobby. Já osobně bych očekával nějakou změnu za takových… inu pět až deset let. Myslíte, že je to optimistický předpoklad?
Upřímně řečeno, tohle je dost divný článek. Začíná úvahami o Ramaxu a v polovině se stáčí někam úplně do pryč. Má samozřejmě v čemsi pravdu, ale jenom částečnou. Reklama něco stojí. Jistě, nemusí to být jen peníze, ale když si ji má člověk sám vyrobit nebo zařídit její vyrobení, žere to čas. A upřímně řečeno, většina jmenovaných nakladatelství nemá zrovna moc zaměstnanců. Zatímco u takového BBartu to asi bude mít přímo někdo v popisu práce. Samozřejmě tady hraje roli i to, že milovníci SF jsou trochu zvláštní. Není tak úplně pravda, že je to kšeft jako každý jiný. Když budu prodávat boty a ony mi nepůjdou, zkusím dovést třeba ponožky nebo nábytek. Zatímco spousta nakladatelů se SF úporně drží z jakési lásky k věci (třeba takový Tomáš Jirkovský z Laseru), místo aby si hledali jiné pastviny a třeba pracovní místa jako redaktoři u velkých firem, kde by nezřídka měli o dost větší peníze, než mají takto. Tihle nakladatelé nemají často jiné ekonomické vzdělání než totální samoucké chápání porevolučně vzniklého “volného trhu”, v než by se ovšem prase vyznalo. Mám-li naň reagovat takto amatérsky a nedoucky, myslím si, že problém je v tom, že investice do reklamy by dlouhodobě překračovaly její návratnost. Howg!
Ještě taková poznámka na okraj: Nejlepší marketingovou politiku má nakladatelství Classic, na něž se nahoře na článku nadává… 🙂
Přiznám se , že o žádných úvahách o Ramaxu nevím. Je fajn že tu je a sem tam se člověk doví něco nového, co se chystá. Zajímalo by mne jaké obrovské částky vyžaduje Marchlík za to aby se tam objevila reklama na novou chystanou knihu? Abych mu poslal mailem text a v příloze obrázek, na to nepotřebuji ani VŠ ani peníze. Píšu si tak s ním a je to záležitost pár minut. Já nemyslím, že potřebujeme reklamu jak to říká Harrison, dávat ji do televize, ale když už jsme tak speciální sorta lidí (my scifi fandové), tak proč se ty informace tají i před námi? Znám se už několik let s Pilchem a i ten ví informace, že Suchánek má možná příští týden něco, Gemmell nebo Jordan, možná, není to jisté. Prostě taky neví. A co má za geniální marketing Classic, to jsem si za těch 10 let co fandím Sfaf, tedy nevšimnul. Vydává hodně, nikdo neví co bude příště, webové stránky nemá, a spíš seženeš adresu ruské mafie v Ostravě než jejich adresu v ČR. A nevím, že bych na ně v článku nadával speciálně, v jejich textech je často tiskařské, korektorské chyby. Zatím si toho všiml u nás každý. Tak jsem tu na Ostravsku všichni magoři, nebo je rozdíl mezi českou nornou a moravskou? Jestli tedy znáte nějaký zdroj těchto informací o chystaných knihách, byl bych rád, kdybyste mi ho mohl prozradit. Pro větší slávu SFaF.
Howg, domluvil Boboking
Nudné odborné kecy
Aha, já myslel, že ta úvaha začínala o novém Ramaxu… 🙂 Tož nic. Co se týče ostatního: Nevím, kolik vyžaduje Marchlík za reklamu na novou knihu a zatím jsem to nezkoumal. Pokud Ty na své knihy dovedeš vymyslet anotaci za pár minut, pak Ti rozhodně závidím, já o tom nezřídka přemýšlím ještě v době, když je vnitřek už dávno v tiskárně a knížka má být za cca 10 dní venku. Tou dobou se totiž obvykle už vážně MUSÍ dodělat filmy na obálku. Pokud bych takovýto obrázek poslal do Ramaxu, vyšel by tak šest neděl po vydání knížky. Víš, obávám se, že nemáš tak docela představu, jak to chodí… Opravdu potřeba je ta reklama, o níž mluví Harrison (ne, že bych četl jeho článek) – potřebujeme získat lidi zvenčí a dostat SF na úroveň normální spotřební produkce, kterou si kromě silně vymezené komunity kupují i ostatní čtenáři. Jenže cena v jakýchkoli médiích je hrozně drahá a jeden takto sehnaný čtenář se podle mě vůbec nerentuje. Classic má na tohle jediný docela funkční postupy. Jednou až dvakrát do roka se o něm objeví něco třeba v Mladé frontě. Na Světoválku se dokonce po Praze objevily plakáty na sloupech jako na nějaký cirkus Humberto. To jsem čuměl! Když jsem si spočetl předpokládané náklady, vyšlo mi, že kolem toho udělal sakra reklamní akci. Ostatně o Světoválce se psalo právě v Mladé frontě… Nevím, kolik má Ramax zapálených čtenářů, ale spíše bych je tipoval na stovky. A obvykle jsou to rovněž zapálení čtenáři SF a fantasy a tak stejně probírají vše rozumem a vybírají si bez ohledu na reklamu. Classic má ve svých knížkách chyby, lidi se o nich baví, ale knížky si dál kupují. Přece se nevzdají svých oblíbených autorů! sebelépe zkorekturovaný neznámý český autor je pořád neznámý český autor, tedy velmi nejistá investice…
Jinak je mi možno tykat, já jsem Michael. Ale poslední větě o zdroji informací o chystaných knihách přesně nerozumím… Jaké informace o jakých knihách…?
dále, dále
S tím plakátek na Svěválku si taky vzpomínám. U nás v Ostravě byl na jednom knihkupectví. Ale stejně mi nevím, proč se o knihách, které vyjdou, nesnažíte reklamovat už i o těch třeba 10-12 dní na netu. U nás na FP nebo na Serdenu by to bylo zadarmo a ještě bychom tady děkovali. Tím nemyslím jen tvoje vydavatelství, ale i ty ostatní. Na SFaF my vadí jedna záležitost. Už na ní upozorňoval Asimov i Campbell jr. v třicátých a čtyřicátých letech. Jde prakticky o sektářskou komunitu. Nesnážíme se sjednotit s tím mainstreamem. Vždyť by to možná prospělo i SF speciál. nakladatelstvím. Třeba by si mohly lépe vytvořit ediční plán. Teď je na trhu superhit Harry POtter 4 a je zbytečné vydávat nějakou SF hitovku, když lidi za peníz raději koupí HP.(a není pravda, že je to kniha pro děti.Pracuji se čtenáři a vím kdo ji čte). Vtom třeba nechápu Adonai, který vydal tu konkurenční knihu o Larry POtterovi a jeho Mudlech.
ZAtím BoboKIng
Plně souhlasím s Michaelem
… akorát si nevybavuji, že bych kdy v MF četl o And Classiku.
Když se tady mluví o uzavřené společnosti…
Někde tu padla věta, že SF je u nás prozatím pouze “uzavřený okruh.” Štve vás to hodně? IMHO je spousta lidí naopak ráda, že jde spíše o záležitost “komorního” charakteru a SF je pro ně jistou formou rodiny, uzavřenm společenstvím přátel, což je jeden z (hlavních) důvodů, proč ji čtou? Tento názor úplně nezastávám, jen tak na mne občas zapůsobí okolí. Co myslíte?
SF a fantasy prostě JE komunita. Můžeme o tom, diskutovat, můžeme se o tom přít, ale to je asi tak jediné, co s tím můžeme dělat… :-)) Určitě by se dala napsat dlouhá odborná práce, proč tomu tak je, ale ten fakt by nic nezměnilo. Komunita se nám bohužel zmenšila respektive možná zchudla. Krátce po revoluci vydával Laser knihy nákladem 15.000, dnes se považuje za štěstí prodat 2-3 tisíce. Jsou samozřejmě i výjimky, které to rozbořily (Pratchett, Sapkowski, Kulhánek), ti prorazili i na okraj “normálního” mainstreamového trhu. Upřímně řečeno, myslím, že kdyby mělo SF blíž ke střednímu proudu, těžko by v něm mohla vznikat partyzánská nakladatelstvíčka mého typu… trh by byl rozebrán… ale třeba by z toho zase měli víc autoři a SFaF trh by se rozvíjel…
Potter čtyřka už je chvílema docela temná fantasy, s tím souhlasím (před nějakou dobou jsem se stal fandou a všechny 4 rychle přelouskal v angličtině), ale možná že té sérii docela pomohlo, že to nekoupilo žádné Sf nakladatelství a neudělalo z toho malý paperback s komerčním obrázkem. Tak se to dostalo mezi děti. (A sama jednička by se dospělým nutila dost těžko.) Jenže je otázka, kolik peněz, snahy a osobních kontaktů vrazil Albatros do reklamní kampaně, která byla mohutná. Adonai se prostě snaží svézt s proudem, lidi čtvrtého Potra přečtou a budou chtít něco dalšího, nakonec to zkusí.
Internet
Ještě do třetice dám průchod svému grafomanství. Myslím, že vy mladí Internet přeceňujete. Alespoň co se týče síly reklamy, jakožto nástroj komunikace je to perfektní. Ale nevím, kolik má času člověk, který takhle hodně “komunikuje”, číst. Určitě míň, než když internet neznal. Krom toho je na netu hodně mladé a spíš chytřejší generace, co si nenechá vymýt mozek nějakou reklamou, lidi tady docela vědí, co chtějí a třeba o většině knih si stejně zjistí, co jsou zač a o čem jsou. Ale aby to nebyly jen samé blábolivé výhrady – většina nakladatelů je prostě starších a síť není přirozenou součástí jejich života. Až budete o jednu až dvě desítky let starší vy, mladá generace Vás bude nejspíš otravovat s něčím, co Vás nebude vůbec zajímat… :-))))
internet
s tou mladou a starší generací bych tak moc nesouhlasil. Já jsem na netu jen když nemůžu číst, to je v práci. Jinak čtu a čtu. A lidi z okolí Fant.planet jako wotan, poledník a atd. jsou čtenáři jako blázen. Možná s to neuvědomujeme, ale je dokázaný fakt, že internet láká jako každá nová hračka. Baví třeba 2-3 měsíce a pak už je to stereotypní nuda. Když jsem začal surfovat před 2 lety na net, tak jsem na něm strávil 3 hodinky denně v kuse. A teď už mám jen asi 5-8 oblíbených strán a už nic jiného většinou nenavštěvuji. Nedávno byl dokonce takový článek o internetu v USA. Psali tam, že sice každý rok jsou obrovské nárůsty uživatelů, ale nikdy se už nepíše, že několik milionů lidí se každý rok z netu vypíná. A k té reklamě, já myslím, že když si tedy hrajeme na tajemný spolek, proč aspoń u nás se nedá zjistit, co se chystá. Srovnjte ceny mainstreamové literatury s SfaF a možná uvidíte, že mnohdy jsou tyto knihy dražší. A právě cena je klíčem porblému prodejnosti knih. Tak že když bude fanda vědět, že třeba 3 od Jamese Hogena výjde už za deset dní, tak neutratím našetřený peníz za něco co neznám, ale nemám co číst, a počkám týden a koupím, to co chci. Osobně na nějaký pojem “reklama – vymývač mozků” moc nevěřím. Kolem nás už je tolik reklamy, že si jí nikdo nevšímá.
Zatím BoboKing
P.S. Michale, kdy bude James Hogen 3? Jsem jeho fanda.
Hogan3
Vzhledem k tomu, že o internetu jen tam blábolím a vůbec mu nerozumím, odpovím na to, o čem něco vím. 🙂 Hogan3 letos bohužel nevyjde. Marek 14, který překládal oba dřívější díly, odvedl (podle mého názoru) na tom posledním obzvláště mizernou práci a bude potřeba ještě hodně úsilí, aby věty ztratily alespoň část topornosti angličtiny doslova převáděné do češtiny. Dost mě to (nevyjití) mrzí vzhledem ke komerčním dopadům. Třetí díl by pomohl v prodeji těm předchozím dvěma, které jsou v jedště docela těžké ztrátě. Co se dá dělat… Do konce roku možná vyjde něco jiného – V oceánu noci od Benforda, což je taky hard sf. Tomáš Jirkovský, který na téhle knize pracuje, říkal, že překlad je velmi hladký, tak by se to ještě mohlo stihnout. Jinak mám někdy za týden dotisk Mariňáků a za čtrnáct dní (bude-li dost peněz) Stín modrého býka. Na příští rok zatím chystám jistě pouze Orcigard od Šlechty – někdy v prvním čtvrtletí…
Milí přátelé, když si srovnávám ceny mainstreamu a sf, vychází mně velice tristní poměr. Jenže ono všechno souvisí se vším. Já vím, že vázaný ženský román za 159,- Kč a stejně rozsáhlá sf brožura za 209,- je hrozné, jenže… Spočítejte si dohromady náklady veškeré sf+f v ČR a porovnejte to s náklady třeba té ženské literatury. Dojdete k tomu, že mnohdy dvě až tři mainstreamové knížky (třeba Fielding, Cook nebo Devero) stačí na celý náklad fantastiky. Upřímně řečeno, Sapkowski nebo Pratchett jsou u nás naprosto neznámí spisovatelé, jejichž zanedbatelné knížky se knihkupcům ani nevyplatí brát. Těch pár prodaných kousků přece nestojí za tu práci. Běžte se někdy podívat do nějaké knižní distribuce. Třeba v takovém Pemicu, což je největší distribuce na Moravě, berou Pratchetta tak 500 výtisků. Novou Fieldingovou nebo kuchařku od Lenky Kořínkové po tisících. Proto vydavatelé sf nemají peníze na reklamu (a mnohdy ani na živobytí). A ještě něco: kdybychom počítali prodejní ceny knížek stejně jako Ikar, BB Art nebo jiné velké nakladatelství, stál by takový paperback minimálně o stopadesát korun víc. Všechny malé sf firmy totiž pracují s návratností, která by velkým nakladatelům byla k smíchu. Jestli máte zájem, klidně vám mohu (a Michael určitě taky) spočítat kalkulaci na normální knížku. To byste se fakt divili.
Nechci ze sebe dělat chytráka, ale protože rediguju Šustův Slovník anglo-amer.autorů SF vím, že Hogan připojil po letech k trilogii 4. Vydáš ji taky, Michaeli?Ptám se čistě ze zvědavosti, zahraniční SF příliš nečtu.
Hogan4
Určitě ho nevydám. Musím přiznat, že v případě Hogana mě zradila paměť. Četl jsem ho polsky někdy kolem roku 90 a v té době mi to připadalo jako docela dobrá SF – ale je taky možné, že si s tím polský redaktor trošku “pohrál”. Takže jsem znovu anglickou verzi ani nečetl. Když jsem pak přečetl český překlad, byl jsem vyděšený, jak je to suché – kdyby to byl Čech, dal bych mu to z gruntu přepsat. Nicméně, některým čtenářům se to (naštěstí) líbí. První dva díly jsou ovšem zatím v docela těžkém prodělku a tak budu rád, když tuhle “trilogii” dotáhnu do konce tak, jak ji tehdy Hogan napsal…
PS:
Jo, a s Jirkou Pilchem mi nezbývá než do písmene souhlasit…
SF a F
Recenze a komentáře na stránkách Fantasy Planet poměrně věrohodně odrážejí stav tohoto žánru na našem trhu. Tj. značně antagonistické vztahy recenzentů a přispěvatelů vychvalujících “své koně” a zatracující z pozice ješitnosti příliš velkého ega autory a vydavatele – formou “já jsem prostě in”. Jeden z mála přispěvatelů, který si skutečný stav věcí poměrně dobře uvědomuje je Michal Bronec. Myslím, že to byl právě on, kdo v jednom z komentářů poukazoval na nutnost posunovat žánr do hlavního proudu. To by ovšem v mnoha případech znamenalo přestat se narcisticky starat o své vlastní velikášství – a naopak – donekonečna otloukat o hlavu širokou veřejnost tím, že žánr, kterému jsem se zaslíbil, je jen a jen dobrý, perfektní – nebo ještě lepší. Bohužel, obávám se, že pro potrefené to znamená nepřekonatelný problém a “náš milovaný žánr” zůstane pouze okrajový, protože ti, kteří jej mají údajně rádi, nesmiřitelně omílají, že naprostá většina fantasy a science fiction (s vyjímkou jejich vlastního božstva)jsou nečitelné plagiátorské bláboly a jeho vydavatelé neschopní žabaři (opět viz. předchozí závorka). Takže zůstane jen velké množství hromádek písku a v nich “pitoreskní postavičky”, na které čtenáři “opravdové literatury” zůstanou hledět se shovívavým úsměvem a velkým neporozuměním.