Milí čtenáři a zejména milí recenzenti; a vlastně všichni, kteří se zajímáte o knihy. Že se mnozí rozhodují o koupi knihy na základě recenze, to každý ví. Liší se názory, jak velký vliv to má na prodejnost, ale to zatím ponechme stranou. Jenže nám tu vyskakuje mnoho otazníků: jak takovou recenzi napsat, jak danou knihu hodnotit a také, jak recenzi číst?
¨
Podřezáním větve, na níž sedíme, jistě bude tvrzení, že co se kvality recenzí na webových portálech týče, máme ještě co dohánět.
A také podřežeme větve i jiným: byly tu nemnohé pokusy to změnit. Zatímco existuje řada literárních workshopů na psaní beletrie, škol recenzentů je mnohem méně… a pokud, tak vyznívají víceméně do ztracena (třeba i tím, jak těžko jsou dohledatelné, pokud nevíte, co přesně hledáte). Jedním ze zdařilejších projektů je recenzentská soutěž nakladatelství Laser-books, ani to však není škola v pravém slova smyslu.
Proto jsme se rozhodli přispět svou troškou do mlýna: slečna Pavla za Fantasy Planet a pan Míla za literární dílnu Městské knihovny v Praze „Mistři písmen, učni slov“ pro vás připravili nový seriál, kde se o recenzování a recenzentech dozvíte mnoho nového.
Nepokryjeme zdaleka všechno a zdaleka nepomůžeme všem a ve všem, ale troufáme si tvrdit, že tento seriál bude rozhodně velikým přínosem pro všechny, kterých se recenze týkají (začínající recenzenti, autoři i páni nakladatelé). Přitom se nebudeme považovat za recenzentskou školu, spíš se budeme snažit originálním a neotřelým způsobem přinést pár rad těm, co fantastiku chtějí nejen číst, ale také o ní psát.
Už nyní si můžete říct: naštěstí tu máme Fantasy Planet!
Co je to recenze?
Odpověď hledejme ve slovnících knižních (například teorie literatury) nebo i webových: http://cs.wikipedia.org/wiki/Recenze
Nehledě na přesnou formulaci, všichni víme, co bychom se rádi z recenze dozvěděli: o čem kniha je (aniž by autor recenze převyprávěl příběh včetně všech point), jaká je (jestli dobrá či špatná nehledě na recenzentův vkus – anebo hledě, ale s nabídkou i těm ostatním), jestli stojí za pozornost (a samozřejmě, i pokud nestojí, tak proč) a kdo by si na ní mohl nejvíc pochutnat (neb není knížka, která by se zavděčila všem čtenářům).
Praxí však mnohdy bývá, jak říkáme, „zápis ze čtenářského deníku“ doplněný odstavcem „obálka je prima, text je psaný písmenky, dobře se to čte a vydal to ten a ten“. Nevím jak vám, ale mně to stačí jenom málokdy. Já bych rád to, co jsem vyjmenoval výše.
A zásadní otázka také je: očekávám to správné, nebo mám příliš vysoké nároky?
Ale mám štěstí a odpovědí se mi dostane – protože naštěstí tu máme Fantasy Planet.
Co jsme se již mohli dozvědět jinde?
Že je teorie nuda a jedna velká zbytečnost? Chyba, vážení. Na internetu se povaluje několik velmi zajímavých článků plných užitečných rad pro začínající recenzenty. Nemáme v úmyslu tu vypsat jejich kompletní seznam, náš výběr je pouhé doporučení, na co hodit očko.
Ako písať recenzie
Miloš Ferko výstižně a čtivě radí, jak recenzovat, ve druhém dílu série článků Príručka mladého novinárna. http://www.fantazia.sk/clanok/ako-pisat-recenzie
Škola recenzentů na Fantasyi
V roce 2008 proběhlo i jedno kolo ambiciózního projektu portálu Fantasya.cz. Pod odkazem najdete několik soutěžních recenzí, které redaktoři serveru podrobili kritice a poukázali na chyby, kterých se začínající recenzenti dopouštěli. Pro nováčky skvělé jako doplněk k teoretickým článkům. http://www.fantasya.cz/com/skola-recenzentu
Jak (ne)psát recenze
Jak psát, resp. nepsát recenze tentokrát radí František Novotný. Kromě mnoha užitečností v článku najdete i rozdíly mezi recenzí, kritikou a esejem a to, co se od každého z těchto útvarů očekává. Dále upozornění, co vše musíte udělat, abyste mohli recenzovat knížku, která vám nic neříká. A na závěr jeden názorný příklad. http://interkom.scifi.cz/1995/19951021.htm
Jak napsat filmovou recenzi v deseti bodech
Rady pro filmové kritiky – výstižně, stručně a s nadhledem. http://ofilmu.modry.cz/2007/03/jak-napsat-filmovou-recenzi-v-deseti-bodech/
Rozhovor s Jiřím Popiolkem i o recenzování
V roce 2006 Ondřej Jireš na FP vyzpovídal Jiřího Popiolka, šéfredaktora tehdy zbrusu nového a nyní již oblíbeného a zavedeného webu www.fantasya.cz. Jirka mimo jiné povídal o recenzích a stavu naší žánrové kritiky… https://www.fantasyplanet.cz/clanek.asp?id=2457
Jak nepsat kritiku
A nakonec vybíráme recenzi recenze – aneb úvahu Iva Fencla nad kritikou jedné své knihy. http://neviditelnypes.lidovky.cz/literatura-jak-nepsat-kritiku-de2-/p_kultura.asp?c=A081128_114521_p_kultura_wag
…a rozhodně doporučujeme se poohlédnout i po Ikarii č. 4/2002, kde v článku Třináctero přikázání literární kritiky Ivan Adamovič popisuje, na co všechno při recenzování dávat pozor… V online podobě článek naleznete zde: http://is.muni.cz/dok/rfmgr.pl?furl=%2Fel%2F1423%2Fpodzim2005%2FZUR274%2F;info=
A naštěstí tu máme Fantasy Planet, takže brzy tento seznam budeme moci rozšířit o pár dalších zářezů…
Co vás tedy čeká?
Milí recenzenti, nebojte se, nebudeme vám radit my, v tomto oborou pouzí amatéři. Použijeme osvědčený model z Pevnosti a necháme vám poradit od šesti profíků. Právě o nich se domníváme, že jejich recenze vybočují z onoho šedého průměru, který je mnohdy jenom k pláči.
A co víc, mysleli jsme i na vás, milí čtenáři. Díky našemu seriálu se dozvíte něco víc o „svých“ recenzentech – s nimiž se setkáváte zde, na Sardenu nebo i v časopise Pevnost. Co je to vlastně za lidi? Jaké knihy se jim líbí? Máte, nebo nemáte s jejich názory souhlasit?
Nebudeme tedy pouze někoho učit, ale možná vás i trochu pobaví…
Zapomeňte tedy na předchozí školy recenzentů – teď tu máte Fantasy Planet.
V následujících týdnech se seznámíte s šesti recenzenty, kteří v krátkém rozhovoru zodpoví naše všetečné otázky. Ukáží příklad recenze, která se jim fakt líbí. Dozvíte se, co od nich čekat. Poznáte lidi dosud třeba skryté jen za písmenky. A nakonec to nejdůležitější shrneme, dodáme i něco navíc a pak… pak se uvidí… plány máme – zbytek bude záležet už pouze na vás a na vašich ohlasech.
Nebojte se tedy Recenzenti recenzentům! Snad něco nabídneme každému. Tak tedy vzhůru za dobrodružstvím! Za týden se můžete těšit na prvního recenzenta – Leoše Kyšu. Přejeme příjemné těšení!
Míla Linc, Pavla Lžičařová
Díky za článek. Jako těžký začátečník čtu rady a recenze zkušených, ale stejně mám pocit, že se musím hlavně vypsat. Aspoň trošku doufám, že stá recenze bude mít lepší úroveň než prvních deset 🙂
Super, sice už nejsem úplně naprostý začátečník, ale po radách pořád jdu jako pes po kosti 🙂
Výborně
Super, a všechny ty, kteří si vezmou rady v tomto seriálu k srdci a zkusí napsat vlastní recenze, zveme do sardenovské školy, která již nějaký ten pátek funguje na http://www.scifiworld.cz/diskuze (v současné době však máme pozastaveno přihlašování, kvůli problémům se spamem).
Děkujeme
Praxe je určitě nejdůležitější, člověk to musí pořád a pořád zkoušet. Ze své vlastní zkušenosti nedám dopustit na kvalitního betačtenáře, který nemá problém s kritikou a upřímností a omlátí ti článek o hlavu, klidně třikrát. 🙂 A co se týče naší “školy”, určitě je na co se těšit, každý si z toho může vyzobnout něco jiného, a navíc to čtení vážně není nuda. A když přesvědčíme aspoň jednoho čtenáře, aby to zkusil, účel byl splněn. 🙂
Tyhle řeči fakt miluji… jak psát, jak nepsat, co musíš, čemu se zásadně vyhni – připomíná mi to komisní pedantskou učitelku, která svoje hodiny češtiny zakládá na neustálém a nesmyslném opakování rozdílů mezi esejí a úvahou, potírající v žácích i ty poslední zbytky kreativity.
to Sartori
A právě tomu jsme se chtěli vyhnout, a proto místo nějakých dlouhých teorií, které vždycky budou subjektivní, nabízíme triky z vlastní praxe recenzentů. Člověk si z toho může vzít všechno, jen něco, nebo taky nic. Každý si musí najít svou vlastní cestičku a toto budou jen věci, které může, ale taky nemusí vyzkoušet.
Sartori: ony existují některé základní věci, které se dodržovat prostě musí. Když jde o povídky, tak třeba je potřeba dodržovat pravopis. Prostě pedantsky musíš! 🙂 Ale to, co jsme připravili, bude spíš snůška různých rad různých recenzentů, co jim se osvědčilo. Tedy ve výsledku: zjistíš, že se Ti recenze někoho líbí, tak teď budeš i vědět, jak k tomu ten člověk přistupuje. A pokud chceš psát a víš, že tenhle to dělá dobře, budeš i vědět proč – a můžeš (a nemusíš) to použít. Anebo se dozvíš, co je slepou uličkou, abys ji jako Cimrman znovu nemusel objevovat.Rýpnutí o křiklounech, kteří se neumí poučit z chyb ostatních a ani se nechtějí přiučit něčemu novému, protože je někdo k něčemu “nutí”, si pak nechám pro sebe, i když i já “tyhle křiklouny fakt miluji…” 😉
Omyl spočívá v tom, že řada recenzentů (bavíme-li si o návodech a rad na recenzování) a spisovatelů (různý pochybný spisovatelský příručky) si myslí, že když si osvojí nějaký rastr, dramatickou konstrukci, nebo že by se recenze měla začínat vtipnou průpovídkou a konečným shrnutím, tak tím mají vyhráno. Ale to je nesmysl, dobrý recenzent či spisovatel se pozná prostě podle něčeho docela jiného.Já kdybych dělal takovéto návody, řeknu následující: obleťte svět, získejte zkušenost (z té autor překvapivě hlavně čerpá, ne z fabulací), nakupte si odborný i beletrický publikace, čtěte, myslete. O tom to je. Omlouvám se, že jsem patetický. :))
Sartori – tak to budeš nejspíš naším seriálem příjemně překvapen 🙂
(Polibek smrti)
Ale jaký patos? Patetické jsou špatné recenze a návody; “čtěte a myslete” je tak přízemně střízlivá výzva, jak jen lze.
Závěr
Precetl jsem clanek, i odkazy. Zatim nejuzitecnejsi rady – davat si pozor na pravopis a opakovani stejnych slov za sebou. Zajima me, kam se to bude ubirat dal :-]
Sartori: tak ty návody, rady a pochybné příručky se dají dost těžko považovat za něco jiného než za tipy a triky, jak se to také dá dělat. A záleží za každém autorovi konkrétně, co a do jaké míry shledá výstižným a inspirativním, že se s tím pokusí dál pracovat. Psaní se nejde naučit jinak než formou “přemýšlet, číst, pracovat na sobě, zkoušet, a hledat se”.
Zrovna dnes jsem objevil tento seriál a vypadá velmi slibně. Hned zítra, až budu mít čas se do něj pustím. Takové osobnosti mi jistě něco dají:)Díky moc, článků “jak recenzovat” opravdu není tolik, jak o “psaní”.