Krev. Strach. Paranoia. Obsese. Barker. Japonský režisér. Jatka. Řeznický nůž. Nezvěstní obyvatelé. Komplot. Iluze. Otcové.
V poslední době neměl Barker štěstí na své adaptace, nový Hellraiser v nedohlednu, film na motivy figurkové série ve spolupráci s Toddem McFarlanem Tortured Souls: Animae Damnatae se pořád přesouvá, a tak tady máme předvoj před celovečerním snímkem Kniha krve (povídky Na Jerusalemské ulici a Kniha krve), Půlnoční vlak smrti. Povídka se vyznačuje excelentní prací se slovy, budováním příběhu, gradací k závěrečnému zvratu. Vlna nevůle se zvedla při oznámení jména režiséra, Ryuhei Kitamury (Gojira: Fainaru uôzu, Azumi…). Východní kinematografie je rájem šílených projektů (takový Tetsuo, Nightmare Detective, Ichi jsou klenoty), jenže nemůžete čekat proporce těchto velikánů pod producentskou rukou Američanů (LionsGate Studios).
Snímek začíná expozicí mladého fotografa, který musí fotit bouračky (bizarní deformace lidí uvnitř kovových rakví), aby mohl zaplatit nájem. Brzy mu život změní přízeň osudu – slavná umělkyně, která se doslechla o jeho talentu. Najednou může fotit, co chce. A on chce fotit město. To MĚSTO. Pomalý rozběh příběhu protagonisty snímku se střídá s rytmickou akcí jeho antagonisty, tajemného pana Mahoganyho. Videoklipová montáž funguje skvěle právě v řeznických scénách, a i když se nejedná o Andaluského psa, i nějaké to letící očko s nervem se objeví ve slow-motionu.
Fotografova dějová linka se motá kolem neustálého focení města a ,,náhodných“ střetnutí s podivným cestovatelem poslední linkou metra. Zbytečné plýtvání časem a celuloidem oslabuje působivost snímku, která klouže po béčkovském povrchu. Obě postavy se navzájem obchází jak hladoví lvi v kleci. Fotograf participuje v množství scén, které nikam nevedou, zatímco Mahogany je stále přikryt rouškou tajemství. Postavu řezníka Lovercroftovských rozměrů představuje bývalý fotbalista Vinnie Jones, který svou kamennou tváří dává Mahoganymu skvělý sociopatický výraz.
Kolem poloviny snímku proroste fotografova vize města na fotkách v obsesi záhadného řezníka, Jacka Rozparovače místního metra. Paranoia pronásledující hlavní postavu je to správné koření. Ale jenom do chvíle, kdy režisérovi začnou mluvit do řemesla zvířata ze studia LionsGate. Těžko vybudovaná atmosféra je pomalu a bolestně demolována kýčem exploatačních filmů 70-tých let a nechutným klišé amerických hororů. A tohle je ta chvíle, která zabila spisovatelovu práci, a zároveň odpověď, proč Barker upřednostňuje při adaptaci svých děl spíš komiks než film.
Vyjma toho, že jde o splatterovou podívanou, v některých scénách možná i o decentní napětí, producenti nečtou mistra spisovatele, kterého obdivuje i sám Stephen King. Povídka pojednává především o komplotu, nad kterým stojí město, a až pak o jatkách chladnokrevného vraha. I toužebně očekávaný zvrat (v míře překvapení srovnatelný s adaptací Kingovy Mlhy) vyšumí do prázdna a zůstane jenom nudný souboj a patetické plky. Ani neustálé střídání perspektiv nepomáhá k budování té správné mrazivé atmosféry. Mnoho postav děj znepřehledňuje a zbytečně zpomaluje.
Bohužel, Kitamura se nedokázal vzepřít spárům amerických chlebodárců a nemohl uplatnit svůj talent. Vysoké očekávaní mrazivého thrilleru, opepřeného paranoiou a šokujícím finále, zůstává nenaplněné. Další nadějný projekt se zřítil do bezedné propasti amerických hororů točených podle paradigmatu zděděného po béčkových letech sedmdesátých. Snímek se snažili ještě zachránit ve střižně, kde ho navlékly do trendy kabátku monochromatické barvy a dynamické montáži. Nepomohlo to, snad jen, že by se vysílal na MTV. Smutný je jenom fakt, že sám Barker figuruje mezi producenty zodpovědnými za tenhle paskvil (hned první v titulcích) a nedokázal si ochránit své dílo.
45%
Trailer:
Obrázky: LionGates Studios
