Problematika překladu Star Treku

Mé rozhořčení má bezpochyby svůj původ i v tom, že jsem sama Star Trek překládala (konkrétně několik dílů z šesté a sedmé řady Voyageru) a tudíž mám v hodnostech jasno. Musela jsem a musím mít, bez toho by to překládání pro televizi nešlo. Samozřejmě i já jsem se musela s touto „správnou“ terminologií obeznámit a pochopit ji, ale řekla bych, že to není nic těžkého. Nyní se tedy pokusím předat své zkušenosti i vám.

Ty uvozovky u slova správnou jsem použila zcela záměrně. Abych to vysvětlila, uvedu zde něco o problematice překladu Star Treku v trochu obecnější rovině.
Když se u nás začal vysílat Star Trek v televizi a o něco později začal vycházet i knižně, nikdo si jistě neuvědomil, že je to fenomén, který si zaslouží větší pozornost. O jeho specifické terminologii nevěděl u nás téměř nikdo a dnes o ní něco tuší jen ti, kteří si říkají Trekkies. Kámen úrazu tedy nastal v tom, že nikdo nezačal systematicky budovat překlad této specifické terminologie. A když se Star Trek dostal do povědomí větší skupiny, nastaly problémy. Chyby rázem vypluly na povrch a už to nikomu nebylo jedno.

Pokud vím, k překladu prvních knih a snad i filmů se dostal pan Pavlík, který na internetu vystupuje pod přezdívkou Praotec Trekkie, která jeho vztah k Star Treku zřejmě vystihuje docela přesně. Protože ST byl neznámou oblastí, zvolil například překlad warp pohonu jako nadsvětelný pohon. (Což mi při čtení prvních knih přivodilo těžké chvilky, protože přece teorie relativity…) Sice to bylo a je špatně, ale komu tehdy warp něco říkal? (A komu v širší společnosti něco říká dnes?) Tehdy šlo vlastně o to vůbec české diváky a čtenáře se Star Trekem seznámit a udělat ho pro ně trochu srozumitelnější.

To je jen jeden příklad popisující celé jádro problému. Špatná terminologie se dnes musí opravovat, ovšem s tím, že opravdu jen ti nejzasvěcenější vědí, jak by to tedy mělo být správně. A i ti mají někdy mezi sebou rozepře. Ale vůbec něco měnit a uvádět to na pravou míru je práce namáhavá a myslím, že i značně nevděčná. O něco takového se snaží například pan Bursa, který je odborným poradcem pro Star Trek v České televizi. Pod jeho rukama prošly poslední dvě sezóny Nové generace (The Next Generation), poslední dvě sezóny Voyageru a v současné době pracuje na původní sérii Star Treku (The Original Series). Musím říct, že mu jeho práci ani trochu nezávidím, hlavně také proto, že ač ho to stojí mnoho námahy, nevděk vládne světem a hlavně tím trekkistickým. Snad jste si ale všimli, že vyjmenované seriály opravdu prošly značnou změnou co se českého znění týče.

Ještě bych zde chtěla poznamenat jednu věc. Musíme si uvědomit, že Star Trek televizní se nejen do češtiny překládá, ale i dabuje. Tak nám na scénu vstupuje další důležitý faktor, který může ovlivnit i samotný překlad. V dabingu prostě musí česká slova sednout na ta, která říká postava. Kvůli tomu jsme také zažili jednu nepříjemnou změnu týkající se warp pohonu a prostě všeho, co je warp-něco. Už dříve se diskutovalo, zda má být jen warp nebo warpový. Pak ale nastala v dabingu situace, kdy tato koncovka –ový/á/é už spojení moc prodlužovala a dabér by ve scéně, kdy postava říká warp-něco neřekl warpové-něco. Prostě by postava už měla zavřenou pusu, ale v českém znění byste ji slyšeli stále ještě mluvit. To je samozřejmě nepřípustné, a tak muselo dojít k radikální změně warpového pohonu na warp pohon.

Tento dabingový problém se ale dotýká i samotných hodností a je tedy na čase se jim věnovat.

Hvězdná flotila ve Star Treku je částečně vojenskou organizací a dodržuje tedy vojenskou hierarchii. Hodnosti ve Star Treku pak vycházejí z hodností amerického námořnictva. Zde nastává první zádrhel. Česká republika jaksi námořnictvo nemá. Nicméně přetransformování námořních hodností na hodnosti pozemní armády by bylo jednak matoucí a jednak by se tím ztratila i ona hierarchie čili posloupnost velení.

Platí také jedno velmi důležité pravidlo. Brát ohled na běžného televizního diváka. Nebo prostě na jakéhokoliv laika. Je třeba dbát na to, aby byl systém hodností srozumitelný každému. Aby jste prostě věděli, kdo má vyšší hodnost a kdo nižší, kdo nad kým stojí a kdo komu může poroučet a kdo ne.

Na tomto místě by tedy bylo vhodné už uvést přehlednou tabulku hodností a jejich český překlad (Jsou to hodnosti důstojníků sloužících na hvězdné lodi, nejsou tedy do ní zahrnuty štábní hodnosti). Hodnosti jdou od nejvyšší šarže po nejnižší:

Captain – kapitán
Commander – komandér
Lieutenant-commander –  nadporučík
Lieutenant – poručík
Lieutenant junior grade – podporučík
Ensign – praporčík

Jak sami vidíte, české hodnosti jsou opravdu uspořádány tak, že z nich jde jasně vidět onen systém. Nadporučík je více než poručík, ale méně než komandér. Podobně podporučík je „pod“ poručíkem, ale je to více než praporčík.

V samotném překladu pak nastává problém v tom, že delší hodnosti jsou v angličtině při normální mluvě zkracovány, což je celkem přirozené. Mluví-li postava o nadporučíkovi, pak často použije jen (zkrácený) výraz commander. Je totiž přirozené uvádět z této složeninu tu část, která odpovídá vyšší šarži. Podobně se nepoužívá celý výraz lieutenant junior grade ale jen liuetenant.

Víme-li, že postava je hodností nadporučík (např. Data) a je osloven pouze commander, pak překlad stále zůstává nadporučík. U podporučíka je to obtížné, protože když se použije jen lieutenant, tak nepoznáme, zda-li je to poručík nebo podporučík. V seriálu to jde poznat jedině podle „pecek“ na límečku, ale v knížkách to bývá obvykle napsáno. I když si myslím, že spisovatelé se hodností podporučíka moc nezabývají. Daleko více je tam používán nadporučík a to pak je v knize alespoň jednou uvedeno, že se jedná o hodnost lieutenant-commander, aby byla hodnost důležité postavy jasně definována.

To je ale pořád jen část problému překladu hodností. (Už si také říkáte ‚ufff‘? :-)) Stává se totiž, že je zaměňována hodnost a funkce nebo že mezi nimi není vůbec rozlišováno.
Například Jean-Luc Picard je kapitánem jak hodností, tak i funkcí jako kapitán lodi. Lze však o něm obecně mluvit i jako o veliteli lodi, neboť když sedí v křesle, tak provádí tu činnost, že velí lodi.

Jak už jsem se zmínila v recenzi, Riker je někdy velitelem a někdy komandérem, ale je jasné, že nemůže být obojí naráz. Buď je jen komandér nebo jen velitel. Bavíme se v tomto případě jen o hodnosti. Může být velitelem v případě, kdy vede výsadek nebo když mu Picard dočasně předá velení lodi. Pak je ale velitelem výsadku a dočasným velitelem lodi. Funkcí stále zůstává prvním důstojníkem.
Dat je hodností nadporučík a funkcí druhý důstojník.
Deanna Troi má hodnost nadporučíka (později komandéra), stále je však ve funkci lodní poradkyně.
Worf je poručík a později začne zastávat funkci velitele bezpečnosti, což je chief of security. Zde se dostáváme k dalšímu zaškobrtnutí, které představuje výraz „chief“. Správně by se totiž mělo říct, že chief of security je náčelník bezpečnosti, protože velí tomuto útvaru, je jeho náčelníkem. To je prosím opět běžná vojenská terminologie, nedostali jsme se k indiánům. Geordi LaForge je však později funkcí chief engineer a mluví se o něm jako o šéfinženýrovi. Prostě velí strojovně.

Věřím, že už jsem vám slušně zamotala hlavu, a tak si vše opět shrňme v přehledné tabulce. Na ukázku jsem vzala postavy z Nové generace a u každé uvedla hodnost a funkci se správným i špatným překladem.

Tak jsme si v tom udělali jasno. Tedy, doufám. 🙂 Napadá mě, že bych ještě mohla vysvětlit případ něžného pohlaví. Je správně kapitán Janewayová, kapitánka Janewayová nebo snad kapitánka Janeway? Je jasné, že kapitán Janeway už není žena.
Tak tedy hodnosti i v případě žen zůstávají neměnné. Není kapitánka, poručice či snad praporčice. Mně osobně se kapitánka nelíbí, ale to asi ten důvod nebude. Ve Star Treku je prostě kapitán i žena (a tato tendence je už i v naší armádě). Dalším důvodem je, že kapitánka je o slabiku delší a dabing je za každou slabiku méně vděčný.
Konkrétně Janewayová je Janewayová. Ale Deanna Troi je Troi a ne Troiová. (ble :-() A jaký je v tom rozdíl? Kathryn Janewayová pochází ze Země, ale Deanna má příjmení po matce, kterážto je Betazoidka a tedy cizinka (prostě ufounka, alienka). Jména cizinek se tedy nepřechylují. Když tedy někdy zaslechnete mluvit někoho o Kiře Nerysové, tak hned budete vědět, že se ve Star Treku moc nevyzná. Nejde jen o to, že Kira Nerys je Bajoranka. Oni totiž Bajorané mají takovou zvláštnost, že je u nich na prvním místě příjemní a pak až jméno. Je to tedy spíš tak, že je to Nerys z rodu Kira.

Věřím, že je to nářez. Věřím, že jste o takových věcech neměli ani potuchy. Věřím, že mnohým je to šuma fuk. No ale aspoň teď víte něco nového a můžete machrovat. 🙂

Na závěr bych chtěla poděkovat panu Bursovi za upřesňující informace a za to, co pro Star Trek dělá.