Piráti z Karibiku 2: Truhla mrtvého muže

Čím pokračování pirátského hitu proplouvá jako zkušený mořský vlk, jsou pokladny světových kin. Nebožtíkova truhla se ke 4. srpnu naplnila zlaťáky v hodnotě $ 673,898,000 (při odhadovaném rozpočtu $ 225). Pyšní se titulem „nejlepší otevírací den“, a nejrychleji dosažené mety 100, 200 a 300 milionu dolarů nasměřovaly Bruckheimrův tým k vítězství v zápase i celé letošní sezóně. Ačkoli jeho kvality nedosahují závratných výšin Čumulungmy (nebo spíš temných hlubin Mariánského příkopu?), do puntíku naplňují předpoklady letního blockbusteru – velkolepě vypravený film s hvězdným hereckým obsazením (a Johnym Deppem coby zkušeným lodivodem), na který může jít celá rodina a všichni její členové si najdou to svoje. Triky, akci, romantiku, humor, intriky, epičnost a tentokrát i větvení a košatost příběhu, jež díky scénáristickému duu narostly do obludných rozměrů hodných Krakena. Své vykonal i hlad po sériích jako Harry Potter, Letopisy Narnie nebo Spider-Man, z nichž letos ani jedna v kinopřístavu nezakotví.

Hvězdné války na širém moři…

Udatný ex-kovář Will Turner (Orgando Bloom) a nebojácná dcera ex-guvernéra Elizabeth (Keira Knightley) mají před svatbou. Pár hodin před obřadem jsou ovšem oba zatčeni za napomáhání nebezpečnému pirátovi, kapitánu Jacku Sparrowovi (Johnny Depp). Vysvobodit se mohou jedině tehdy, pokud Will najde Jacka a přinese jeho kouzelný kompas lordu Beckettovi, toužícímu ovládnout karibské vody. Pirátovi s neobvyklými metodami (není prostě úplně šikovný no) mezi tím nastal čas, aby splatil dluh kapitánovi Daveymu Jonesovi (Bill Nighy), který má místo hlavy chobotnici. Po dlouhých sto let bude sloužit na jeho lodi Bludný Holanďan společně s nemrtvými námořníky, kteří buďto obrůstají plody moře nebo mutují do podoby žraloka kladivouna. Nebyl by to ovšem Jack Sparrow, vlastně kapitán Jack Sparrow, kdyby nevymyslel nějakou kulišárnu. Šanci pro něj zosobňuje klíč k Truhle mrtvého muže… Kapírujete?

Ani bych se nedivil, pokud ne… scénáristické lano je věru zašmodrchané. Ted Elliot a Terry Rossio doma zřejmě zapomněli křovinořez, protože dobrodružství, které nám předkládají, je rozvětvené až hanba. Objevují se zapomenuté postavy z prvního dílu; předmětů, které je potřeba získat, je víc, než byste čekali; utváří se milostný trojúhelník, z přátel se stávají nepřátelé, z nepřátel zase pomocníci a vlastně ani pořádně nevíme proč, protože postavy se chovají přinejmenším rozporuplně. Svět se rozrostl i co do mytologičnosti, na scéně se objevuje vědma, která handluje s osudem a myšlenkou, že Will Turner je určen k něčemu mnohem většímu, než jen zrušení kletby uvrhnuté na posádku kapitána Barbossy.

Scénáristické duo zná svůj svět (a první díl) precizně, Truhla mrtvého muže je sice volným pokračováním, ale pokud jste neviděli Prokletí Černé perly, napravte to před návštěvou kina nebo co nejdříve po ní. Za prvé, nepochopíte, proč se všichni tváří tak významně, když se objeví nějaká nepovědomá postava, za druhé, nezaregistrujete slovní odkazy a hlášky (viz Zapamatujte si den, kdy jste skoro – ŠPLOUCH –  kapitána Jacka Sparrowa). Pokud jste ho ovšem viděli (a máte ho v živé paměti), připravte se na prohloubení zážitku. Někde mezi stojí vedlejší epizoda s lidojedy, bez které by se hlavní dějová linie obešla, ale film by byl bez ní chudší o pár výborných scén (hlavně co se humoru týče) a nalezení ztraceného otce Billa „Tkaničky“ Turnera, který si s Willem a Jonesem stačí zahrát hru v kostky (může mi někdo, prosím, vysvětlit pravidla? :-)).

Z hlubokých vod dezorientace nás nezachraňuje ani otevřený konec, který 150 minutovou podívanou obohacuje o další otázky a spletenec událostí slibuje rozmotat až za rok.

Překombinovaností, občasným zmatkem a násilným naroubováním děje na první díl výčet podstatných záporů končí.Vedení režiséra Gora Verbinskeho šplhá k pomyslnému vrcholu především na ostrově lidojedů a v závěrečné bitvě odehrávající se postupně na lodi, mlýnském kole a pláži. Akce mísí neodolatelným způsobem napětí i humor v nejsvěžejším letním stylu a nezapomíná ani na labužníky, kteří ocení filmařskou šikovnost ve snímku za 220 milionu dolarů. Zato zpomalený záběr na vystřelenou kulku by se neztratil ve filmu Michale Baye, ale z fantasy o pirátech čouhá jak kord z mrtvého bukanýra.

Velkou pomocí jsou Verbinskemu CGI efekty, kterými si Industrial Light & Magic hlasitě řekli o pozornost Akademie. Efekty nijak nevyčnívají, naopak je mnohdy ani nepoznáte. Skvělým příkladem je posádka Bludného Holanďana, hercům zůstalo jen okolí očí a úst, zbytek je zcela v režii jedniček a nul a i přesto je záporák Billa Nighyho nejlepším hereckým představením hned po Deppově Sparrowovi, jenž si kreaci narcistického rockera užívá plnými doušky karibského vzduchu a uloupeného rumu jak při svém schovávání za list kytky, tak podrazáckém manipulování všemi okolo. Nevýrazný Bloom nezvládá zodpovědnost hlavního hrdiny, Keira Knightley je méně otravná než jindy a sluší jí to víc než v jedničce.

Vadou na kráse triků je Kraken, který hýbe dějem víc, než by se mi líbilo (doopravdy čistě subjektivní dojem, asi nějaký komplex z raného dětství) a ani jeho modelování není tak realistické, abych ho bral vážně. Stále je to ovšem slušný nadprůměr.

Piráti z Karibiku 2: Truhla mrtvého muže jsou jednoznačně nadprůměrným blockbusterem. Sice ztrácí moment překvapení prvního dílu, ale vynahrazují to, v duchu hesla „větší, akčnější, bombastičtější“, extra porcí groteskního humoru a neotřelých akčních scén, kterým nechybí šmrnc a švih. Přesně jako pravému hlavnímu hrdinovi trilogie – kapitánu Jacku Sparrowovi. Přesto bych uvítal větší uhlazenost a menší zbrklost. Ostatně i tyhle vlastnosti na Jacka sedí.

Těžko říct, jestli se Piráti stanou tak moc vyhledávanou klasikou ve stylu Indiana Jonese nebo Hvězdných válek, snaží se jim možná přiblížit až příliš okatě…