Pět pohledů na 300

300, Třístovka, Bitva u Thermopyl. Zkrátka jeden z nejočekávanějších filmových kousků letošní sezóny (a že je jich letos požehnaně) zanedlouho dorazí i na plátna českých kin. V Americe si druhý film Zacka Snydera vedl skvěle, chtělo by se říct se sparťanskou zarputilostí a odhodláním. Za první víkend Leonidova banda utržila 70 milionů dolarů. Ne kvůli jménu režiséra, ani kvůli Franku Millerovi, ale díky nabušeným trailerům, které vyrážely dech. A možná právě diváci zhýčkaní upoutávkami budou zklamáni, protože čekali dokonalé orgie. Ale dost tlachání, THIS IS SPARTA…

Tomáš Němec – 7/10
Zážitek ze Snyderova filmu se sice nedá nazvat zklamáním, ale k bujarému nadšení má také daleko. 300: Bitva u Thermopyl bohužel trpí tím samým, co Sin City – tvůrci se pouze snažili převést Millerův komiks obraz po obrazu na stříbrné plátno, nikoli natočit svébytný a životaschopný snímek. Snyder sice nebyl tak důsledný jako Rodriguez, ale přesto je i v tomto případě výsledek rozpačitý: vedle kongeniálně ztvárněné formy čiší z filmu nuda. Odhlédneme-li pak od tohoto – dle mého názoru – scestného pojetí, dále od přidané dějové linie mající za cíl pouze natáhnout stopáž filmu a příšerně animovaného nosorožce, jenž připomíná spíše pytel plný vody (toto spojení skutečně neprošlo cenzurou, čestný pionýrský – pozn. red.), zůstává poměrně příjemná podívaná, kterou kromě výtvarné stylizace zachraňuje vynikající výkon Gerarda Butlera v roli krále Leonida. Pokud bych se měl na film 300: Bitvu u Thermopyl podívat optikou historické velkopodívané, tak ho řadím někam mezi Gibsonovo Statečné srdce (zábava) a Scottova Gladiátora (hezky vypadající nuda).

Martin Šust – 7/10
Třístovce je vyčítáno mnohé – to, že v divácích nedokáže vzbudit větší souznění s postavami a přes veškerý patos nedisponuje dostatečnou silou „legendy“ přesahující věky; to, že oproti komiksu přidaná dějová linka sledující snahu spartské královny pomoci manželovi vyznívá hluše až nudně; také to, že film postrádá jakoukoli historickou věrnost. Jenže Třístovku musíme chápat jako komiks a ne jako historický film a i ostatní výtky lze přejít vcelku s lehkým srdcem v okamžiku, kdy z kina odcházíte spokojeni a před očima vám stále ještě defilují nejsilnější okamžiky, kdy vizuální zpracování pečlivě se držící komiksové předlohy na celé čáře vítězí v boji o pozornost diváka. Třístovka je prostě vizuální orgií, v níž komiksová předloha ožívá mnohdy políčko k políčku. Film tedy můžeme brát jako svého druhu zklamání, protože nepřekročil hranice geniality a předkládá trochu sterilní podívanou s kvalitami lepšího průměru. Pokud ale budete čekat spíše popcornovou zábavu a bitevní scény, v níž se hrstka spartských válečníků brání mnohonásobné přesile, budete pravděpodobně potěšeni stejně jako já. Současný Hollywood přistupuje k fantastice s příliš lehkým srdcem, ale snad se časem dočkáme i nějakého toho lepšího kousku.

Ondřej Jireš – 8/10
Takhle ultrastylizovaný film jsem snad ještě neviděl. Stejně jako Sin City se poměrně věrně drží komiksové předlohy, ale má něco navíc. Dynamiku. Sin City bylo velmi statické, jen rozpohybovanými obrázky. Ale 300 je akční jízda, která výborně graduje a dovede mnohem více strhnout diváka. Není to film historický, jde o přímočarou adoraci hrdinství a odhodlání. Snímek je nacpaný symbolikou, výstižnými vyprávěcími zkratkami a nehraje si na žádnou realističnost. Zpočátku je nutné si na stylizaci a způsob vyprávění zvyknout. Ale pokud na hru režiséra a jeho týmu přistoupíte, plně vás 300 pohltí. Pokud ne, stane se pro vás 300 ideálním terčem parodických komentářů. Záleží na vašem přístupu.
Zpočátku jsou trochu problematické neustálé zpomalovačky, které se snaží z každého úchvatného obrazu vydyndat maximální divákův požitek. Není to příliš dějové, efekty a stylizace v 300 prostě hrají prim. Ale když se dostane na samotnou bitvu tří set Sparťanů proti bizarním jednotkám Peršana Xerxa, pomáhají právě zpomalovačky dotvořit tu správnou atmosféru boje, ve kterém jde o všechno a sebemenší chyba přinese zkázu. 300 je film silně komiksový, krvavý a postavený na efektech. Jeho poselství o hrdinství je přímočaré, ale účinné.

Lukáš Růžička – 8/10
Zack Snyder masakruje s láskou a pojetí násilí nemá daleko k heslu „žízi, žízi a seš na či kusy“ – kopí se detailně zaráží do tepen, šípy ladně sviští skrz hrudníky, a když někdo přijde o hlavu, režisér mu velkoryse nahlíží do krku. Vrcholem je baletní pirueta odseknuté hlavy v ultra zpomaleném záběru. Ty nejvýraznější obrazy jsou vůbec nejvíc protahovány a přesnou kompozicí odkazují ke slavné komiksové předloze. Nebýt slow motion techniky, je Třístovka o dobrou půlhoďku kratší.
Čím víc jsem si film užil v kině, tím víc mě zaráží, jak prázdně s odstupem času působí a nedokáže člověka skutečně zasáhnout. Už komiks je dost jednoduchý, jenže Miller vystavěl 300 právě na jednoduchosti a přímočarosti. Těží maximum z každé (dvoj)strany a každé věty. To film postrádá, protože scénář uměle nabobtnal. Ve skutečnosti jsou neakční výplně ze Sparty dost nudnou vatou pro natažení stopáže. O emoce se tak stará zejména Gerard Butler, který si krále Leonida vychutnal takovým způsobem, že když promlouvá ke svým vojákům, nejradši byste zaječeli bojový pokřik s nimi, a když do placu hází sarkastické hlášky, Hugh Jackman se loučí s rolí Wolverina.
Snyder se ovšem nespokojil jen s tím, co mu Miller přinesl na zlatém podnosu, za jehož zářivost by se nemusel stydět ani božský panovník Xerxes. Do svého druhého režijního počinu přimíchal pár bizarních stvoření, která bojují na straně Peršanů, a vytvořil velmi přitažlivou exotickou atmosféru. Nejlepší na tom je, že nakonec ani netušíte, jestli byly takhle odporné zrůdy i v komiksu. A musím říct, že s nimi se mi 300 líbí víc než bez nich, i když filmové zpracování je pouze báječně vypadající videoklip.

Jiří Pavlovský – 9/10
Na rovinu – 300 je macho porno ve své nejkrystaličtější podobě. I ten nejpacifističtější majitel modré knížky se po shlédnutí filmu vyřítí z kina s maniakálním šklebem na rtech a připraven vrhnout se do víru bitvy…
Tahle skoro dvouhodinová frenetická oslava zabíjení je natočená podle komiksové předlohy Franka Millera – který se obvykle specializuje na příběhy o silných až posedlých jedincích, odhodlaných obětovat všechno pro to, čemu věří. Přiznám se, měl jsem strach, aby to filmoví producenti nevykleštili a neprotkali diskusemi o tom, že válka je zlo, nějakou náloží romantiky či úvahami o tom, že nepřítel je také člověk. Prostě, aby to nedopadlo jako Trója. Nedopadlo. Chvílemi jsem žasnul, že tohle vůbec mohlo dneska projít – takhle tvrdý a v dobrém slova smyslu fanatický biják.
Výsledek je o třídu lepší než Sin City. Zack Snyder je evidentně lepší režisér než Rodriguez a tak 300 není jen sled úžasných obrazů (a že to skutečně jsou úžasné obrazy), ale Snyder dokáže jednotlivé scény vázat do vychutnaně nadreálné akce, vrazit divákům do srdce injekci adrenalinu a zároveň předat Millerovo (dneska už nepříliš politicky korektní) poselství. Škoda, že dvojku Sin City nebude dělat on. Člověk by se na ní mohl těšit.
Rozhodně je tu silný a strhující film. Není dokonalý – ale to k silným a strhujícím filmům celkem patří. A už teď je jasné, co budou v následujících letech na stadionech řvát fanoušci Sparty.