Panenka Annabelle ožívá

James Wan, režisér úspěšného snímku V zajetí démonů, se tentokrát přesunul na post producenta a režisérské křeslo Annabelle přenechal kameramanu Johnu R. Leonettimu (Osudový dotek 2).

Snímek je založen na údajně skutečném příběhu panenky posedlé „duchem“ Annabelle Higgins, s nímž se setkali mediálně známí vyšetřovatelé paranormálních úkazů Ed a Lorraine Warrenovi. Jejich postavy byly tentokrát opomenuty a na plátně je opět uvidíme až v chystaném V zajetí démonů 2 (2016), jehož režie se ujme opět James Wan. Snímek se zaměřuje pouze na postiženou rodinu a chybí mu dějová linie postav zvenčí, která by jej obohatila.

Oproti V zajetí démonů, odehrávajícím se na osamocené farmě, je děj Annabelle zasazen do bytu s menšími možnostmi, v důsledku čehož se některé dosti neoriginální scény lehce opakují. Kladem budiž, že nejsou situovány do temného hororového prostředí, naopak se jich většina odehrává za slunečného dne mezi drobnými rodinnými situacemi, díky čemuž působí přirozeněji.

Byla tu Chucky a postav v bílých nočních košilích a houpacích křeslech je také přehršel. Originální nejsou ani další klasické rekvizity poltergeistů, jako samovolně se zapínající šicí stroj, sporák či gramofon. Ve srovnání s původní nevýraznou hadrovou panenkou má filmová Annabelle přehnaný psycho výraz. Těžko uvěřit, že by takovou hračku někdo byť jen navrhl, natož s ní vybavil dětský pokojík. Ovšem proti sběratelskému gus­tu…

O čerstvých rodičích jako z dokonalého předměstí (Annabelle Wallis a Ward Horton), jejichž dítěti jde o život, se divák nedozví prakticky nic. Manžel je většinu času v práci a neosobní matka se navíc chová nelogicky. Po prvních nevysvětlitelných zážitcích zůstává s dítětem v bytě sama a nechává jej v místnosti bez dozoru, ačkoli věří, že nebezpečí hrozí především jemu.

Zoufalá matka se v duchu zasazení děje do stylizovaných sedmdesátých let obrací nejprve na kněze, v nějž vkládá veškerou důvěru. Kontrast mezi křesťanstvím a satanem je tu příliš silný a místy působí až vynuceně či černobíle.

Propagace filmu sestávající mimo jiné ze zaručeně autentických nahrávek reakcí diváků příliš nepřesvědčí a snímek ve skutečnosti osloví snad jen opravdu slabé povahy s nízkými hororovými nároky. Pokud jste tedy zatím neviděli V zajetí démonů, Annabelle počká.