Nové, tridsiate, číslo časopisu Fantázia začína tentoraz netradične – po úvodnom rozhovore víťazným komiksom zo súťaže „Komiks o tisícku“. Mimochodom rozhovor je s riaditeľom vydavateľstva Slovart Jurajom Hegerom, keďže to tak vyzerá, že Slovart sa po Tolkienovi nezastavil ani pri Sapkowskom a vo vydávaní fantastiky bude pokračovať – nasleduje Ursula LeGuinová, či Douglas Adams…

Zdravím čtenáře Historie moderní SF a děkuji za všechny kladné i záporné reakce na tento cyklus. Prozatím ho zakončím stručným shrnutím, ale těšit se v dohledné době můžete i na Historii moderní fantasy, snad se Vám bude také líbit.

Jelikož jsem měl během své současné zahraniční stáže možnost vidět trojici filmů, které mě zaujaly z hlediska žánru, určitě vám nebude vadit, když vám o nich povím více. Ten první z nich je k vidění i v českých kinech – je to nový akční film Johna Wooa podle předlohy P.K. Dicka.

Že v českých luzích a hájích (doslova) vzniká netradiční filmový projekt, zaznamenal snad každý. Kolem Choking Hazardu se semkla spousta nadšenců, kteří se snažili pomoci začínajícím filmařům a rozpočtu, který se nakonec nepřehoupl ani přes tři miliony korun. Bohužel, ne všechno úsilí vede ke skvělým výsledkům.

Loňský rok skončil teprve nedávno a není tedy divu, že prakticky nic z něho neznáme v českém překladu. Triton vydá pokračování románových sérií od Beara, Reynoldse a Sawyera (o těch již v minulých dílech). Laser se chystá na romány od Simmonse, Strosse a VanderMeera. Polaris patrně dosud váhá nad románem R. C. Wilsona a také Talpress určitě nového Stephensona jen tak nevydá. Pak tu máme Gibsona v Návratu a já osobně se moc těším, až někoho napadne vydat třeba nového Santiaga!

Teď si řekneme něco o historických reáliích, jejichž zachování má dodat našemu dílu vzlet intelektuálního dobrodružství. Představme si, že chceme dílo umístit do, řekněme, 17. stol. Když už jsem magistrem archeologie a zrovna na tuhle epochu se specializuji, zvu vás na výlet do pozdně středověkého města. Pozn. překl.: Nevím jak u našich severních sousedů, ale u nás je 17. století novověkem jako hrom. Nevadí. Poměry, které autor popisuje, se dají vztáhnout na celý středověk a hodný kus novověku.

Při pohledu na přehled SF románů z roku 2002 vás možná napadne, že do češtiny bylo zatím přeloženo opravdové minimum, konkrétně Stínové loutky od O. S. Carda. Naštěstí Triton připravuje sérii R. J. Sawyera, Polaris vsadil na Neala Ashera a Laser se zajímá o díla Johna C. Wrighta, M. Johna Harrisona či Allena Steela, nemluvě o Miévillovi. A samozřejmě nezapomeňme na Talpress a slušně rozjetou sérii Lois Bujoldové. Prostě, čekají nás dobré časy!

V dnešní části se budeme zabývat problémem psychologie postav. Naši hrdinové by měli mít – mimo zajímavého života – také poutavé nitro. Popřemýšlejme tedy, jak toho dosáhnout.

Poprvé jsem se při psaní recenze nemusel bát, že bych prozradil příliš mnoho z děje. Legenda o Ježíšovi je natolik rozšířená, že s tím počítá i film samotný. Stojí naturalisticky zpracované mučení jedné z největších lidských ikon, při kterém již zemřeli na infarkt dva lidé, za zhlédnutí, nebo je lepší uchovat si vlastní představu o hloubce utrpení člověka, který se vlastně obětoval pro nás všechny?

Rok 2000 se nesl ve znamení triumfálního návratu Ursuly K. Le Guinové k románové tvorbě. C. Miéville se pustil do odvážné žánrové reformy, kterou označil termínem New Weird. A. Reynolds publikoval jedno ze stěžejních děl tzv. New Space Opery. Obě díla se osobitě navrací ke kořenům fantastiky z 30. let. Z roku 2001 stojí za vyzdvihnutí nedávno vydaný román R. C. Wilsona a možná poslední rozsáhlejší dílo Jacka Williamsona, posledního žijícího dinosaura éry Zlatého věku.