S dalšími DVD novinkami jsme se trochu opozdili, nicméně si posvítíme na tři starší, ale o to prověřenější filmy, z nichž všechny jsou svým způsobem kultovní. Se Spawnem se podíváme do pekla, s Šíleným Maxem do postapokalyptické budoucnosti a s Maskou do push-up výstřihu Cameron Diaz.
 |
Spawn
Nebe a peklo mezi sebou vedou věčnou válku o vládu nad světem. Pán zla léta po světě verboval zkažené lidské duše toužící po moci a bohatství do své armády a nyní se schyluje k finální bitvě. Jediné, co zbývá, je dokonalý voják, který by vedl pekelnou armádu k branám nebeským. Oním vyvoleným se má stát Al Simmons (Michael Jai White) sloužící jako agent pro jednu z nadnárodních korporací. Jeho šéfem je prohnilý Martin Sheen, který byl najat samotným peklem – jeho úkolem je vyrobit biologickou zbraň hromadného ničení. Simmons je zabit, odvlečen do pekla a následně přiveden zpět na zemi jako Spawn, elitní zabiják pána zla. Aby však mohl rozpoutat očekávaný Armageddon, musí se nejdříve pomstít za svoji smrt a tím se zbavit posledních zbytků své lidskosti. K tomu mu má dopomoci (či ho k tomu přinutit) vyslanec pekla v podobě šíleného klauna Violatora…
Pekelný plán na ovládnutí světa má však několik zásadních chyb. První z nich by mohl být agent Simmons, který jako vyvolený chladnokrevný voják, je zabit právě kvůli nedostatku profesionality ve svém oboru „zabij, koho ti řekneme, a o důsledky se nestarej“. Pekelnému plyšovému krávo-vlku tento zásadní nedostatek zřejmě unikl. Stejně tak tvůrcům zřejmě uniklo, že osmdesátá léta již odešla do věčných lovišť a na to být cool jim už nestačí tvrďácké ksichty a drsňácké řeči hlavního protagonisty (u něhož je navíc onou nejhustší hláškou: „Put down my dog!“).
Být cool, vypadat drsně a temně je vše o co se snímek snaží, přičemž zapomíná, že to se již dokonale povedlo o pár let dříve jinému komiksovému filmu s (ne)mrtvým hrdinou prahnoucím po pomstě – Vráně. I Spawn měl potenciál stát se hlubokým emocionálním příběhem o muži, který již nikam nepatří, o vzteku a zášti ke světu, který ho zradil, mohl být poselstvím o současné kapitalistické společnosti, pravém to nástroji Satana. Tyto motivy ve filmu zaznívají, ale jsou přehlíženy. Protože Spawn není a nejspíš ani nemá být ničím víc, než je psáno na přebalu DVD: Film nabitý speciálními efekty.
V tomto ohledu se snímku z poloviny daří. Vskutku je nabitý digitálními efekty. Řada záběrů ani nemá žádný zásadní význam pro příběh a slouží pouze jako demonstrace, čeho jsou filmový kouzelníci v roce 1997 schopni (dokonce i přechody mezi jednotlivými scénami jsou dělány za pomoci digitálních plamenů). Kvalita triků je však značně kolísavá. Kdykoli se na plátně pracuje se Spawnovým živým pláštěm, může kdekterý divák zalapat po dechu, pak ovšem přijdou scény z pekla a divákův úžas se změní v nekontrolovatelný smích – pekelná armáda jak z hodně špatné počítačové hry a všemu velí obří plyšák. A celá tato velkolepá akce je doplněna těmi největšími hity konce devadesátých let.
Spawn je tak pravé akční béčko z konce minulého století, zapomenutý komiksový kult z nejbližší videopůjčovny. A stejně jako na ony již neexistující videopůjčovny, hledíme na něj s nostalgickou láskou, jako k pomníku nenávratně ztracené doby. Je dokonalou zábavou pro ty z nás, kterým chybí Jean – Claude, atmosféra devadesátých let a „vůně rozpáleného asfaltu po ránu“. Těm ostatním doporučuji sáhnout po komiksové předloze.
Eva Bartůšková
Šílený Max
Australskými silnicemi se řítí nebezpečný gangster, přezdívaný Noční jezdec. V patách jsou mu vozy policistů, kteří zdá se nemají potřebné dovednosti pro jeho polapení.Teprve když do pedálů šlápne Mel Gibson, nalezne neřádský pirát silnic schopného konkurenta, zatímco Mel Gibson nalezl svého Maxe.
Po dobře odvedené práci s Nočním jezdcem Max a jeho parťák Jim lapí dalšího člena z téhož gangu, vedeného psychopatickým (anebo po lobotomii, možná obojí) Toecutterem, který má v plánu se policistům pomstít a takto pomůže Maxovi nalézt svůj šílený přídomek.
V první části Šíleného Maxe se ještě nesetkáváme s prvky, které z něho udělaly kultovní postavu. Odehrává se sice v blíže nespecifikované postapokalyptické budoucnosti, snímek George Millera z jejího prostředí neždímá ani špetku atmosféry, jakou se může honosit Šílený Max 2 – Bojovník silnic. Jistě, důvodem může být velice nízký rozpočet, který je z filmu cítit na sto honů, a přesto můžeme jen uznale kroutit hlavou, jak „dobře“ film na svoje nuzné poměry působí.. Za nedostatek financí se však již nedá schovat jistá scénáristická plytkost. První honička pobaví, následuje několik hluhých desetiminutovek a silný, dramatický závěr. Přesto se několikrát neubráníte úšklebku, jak hloupě se to ty postavy ve filmu vlastně chovají.
Mnohem spíš než do kolonky sci-fi by se Max dal zařadit do škatulky benzínem páchnoucích amerických nezávislých filmů, které byly v sedmdesátých letech v módě (Vanishing point, Modrá Electra Glide). Přesto stál Šílený Max nejen za vznikem legendární série, ale také i za startem kariéry Mela Gibsona, k němuž se jako přílepek zavdává historka, kterak Gibson svou roli dostal poté, co na konkurz doprovázel svého kamaráda se zbytkovým obsahem alkoholu v krvi a několika modřinami z bitky předešlého dne. Právě tak si tvůrci představovali dostatečně šíleného kandidáta na titulní roli. A trefili se. Mel Gibson je bezkonkurenčně hlavní devízou filmu.
Ve shrnutí – není to ještě ten pravý Max, ale nějak se začít muselo. Disk bez bonusů.
Maska
Stanley Ipkiss je archetypální loser. Pracuje jako bankovní úředník, vozí se v káře, která skuhrá bolestí, místo lepé děvy mu postel zahřívá Jack-Russell teriér Milo. Bez naděje na změnu. Těžko říci, kterému bohu (zpět, i ve filmu je řečeno, že Lokimu) Stanley vděčí za kliku, která mu vyrašila v zadnici, načež objevil na hladině řeky plavat tajemnou masku. Také mocnou masku. Masku, která mu propůjčuje spoustu cool schopností a jako bonus v něm probouzí jeho upozaděné stinné stránky. Plachost stranou, party začíná.
Teprve ve svém „Hydeovském“ rozpoložení se Stanley rozhodně ucházet (kromě jiného) i o dívku svých (a několika mých) snů, svou femme fatale, svůdnou tanečnici Tinu Carlyle (průlomová role pro Cameron Diaz). Jenomže na tu má zálusk i kápo místních mafiánů. Stejně jako na prachy, které Stanley uloupil jim před nosem.
Ve své podstatě Maska stojí na perfektním výkonu gumového Jima Carreyho, který není zastíněn ani na svou dobu průlomovými digitálními triky, ani krásou Cameron Diaz. Na výbornou zvládá veškeré aspekty svého hrdiny – je přesvědčivým nekňubou, jemuž průběhem filmu zřetelně roste sebevědomí, stejně jako šílencem. Cameron po jeho boku snad nikdy nebyla krásnější. Zvláštní je, že studio New Line Cinema, pro něhož byla Maska nejnákladnějším filmem dosavadní historie, šlo do risku s obsazením docela neznámých tváří v rolích ústřední dvojice. Carrey sice natočil Ace Venturu před Maskou, premiéra velice dobře přijatého zvířecího detektiva však byla až pár měsíců po prvních klapkách Masky. Pro Cameron byla Tina Carlyle první filmovou rolí.
Je zajímavé sledovat, kolika filmovými žánry Maska, odlehčenější adaptace komiksu Johna Arcudiho, propluje. Kromě ztřeštěných kreací Jima tu máme velkou taneční rumba scénu, gangsterky, prvky noiru či romantických filmů s Fredem Astairem, zapomenout bych neměl na spoustu narážek na grotesky, z nichž většina je učiněnou poctou legendě jménem Tex Avery.
S postupem času se Maska možná stala poněkud okoukanou, přesto není na škodu se občas pobavit nad kultovkou, která nezklame, pokud tedy nejste odpůrci komiky Jima Carreyho.
Disk obsahuje slušnou porci bonusů (přes hodinu), včetně dokumentu z natáčení, příběhu zrodu hvězdy Cameron Diaz, filmku o kreslených groteskách, dokumentu o cvičení psů na filmovém role a dvou vystřižených scén.
Josef Horký
