Po delší době se opět vracíme s recenzováním aktuálních (což je trochu silné slovo, protože ne všechno aktuální stojí za řeč a tentokrát přinášíme texty o dvou starších kusech v novém vydání) DVD filmů. Společnost Magic Box v červenci vydala hned dva, které by neměly utéct vaší pozornosti. Té naší Blade a Ďáblův advokát neutekli.
 |
Ďáblův advokát
Filmů o soudních přelíčeních, arogantních právnících a zapeklitých případech je hodně. Filmů, v nichž je jedna z postav ztělesněným zlem, je také dost (čuchám, čuchám tematický článek). Keanu Reeves je v nich také docela zběhlý. Čím je tedy Ďáblův advokát ojedinělý? Nebudu vás napínat, beztak to všichni víte. Hraje v něm Al Pacino a Al Pacino je známý tím, že má konexe na samotného Satana. Jinak by nebylo možné, že jej hraje takhle po čertech skvěle.
A tak můžete se zaujetím sledovat příběh ambiciózního a velice schopného právníka Kevina Lomaxe, který dostal nabídku, jež se zkrátka neodmítá a tak ji neodmítne. Využijeme-li sportovní hantýrku, Kevin postupuje z krajského přeboru přímo do první ligy. V té však nebezpečně přituhuje, takže může jít i o život. Nebo o duši.
Filmové zpracování stejnojmenného románu Andrewa Neidermana, jehož české vydání byste v knihkupectvích hledali marně, v sobě ladně snoubí oblíbené prvky. Příběh je silný a zajímavý, místy by se dal označit nálepkou odvážný a lehce šokující. Naštěstí se nedá zaškatulkovat, je to drama stejně jako thriller, obsahuje prvky fantastické, převážně hororové (jedním z děl, z nichž Ďáblův advokát vychází, je Rosemary má děťátko). Nalezneme v něm také divácky oblíbené soudní zápletky, sympatickou satiru nejen na současnou lidskou společnost (právníci jako služebníčci Satanovi? Oujé), ale i slabosti zakořeněné v nás po celé věky. Potěšíme se mysteriózními prvky. Zároveň se Ďáblův advokát opírá o doopravdy kvalitní tvůrčí zázemí. Jméno režiséra Taylora Hackforda zřejmě málokomu něco řekne, ale třeba Jamie Foxx mu může být vděčný za Oscara za film Ray. Hackford rozvíjí svůj příběh v až Hitchcockovském rytmu, od volného a líného konverzování (které někomu může přijít zdlouhavé) v úvodu po zběsilou pointu, zatímco cestou polechtává nervovou soustavu záhadností proplouvající v pozadí.
To hlavní, co diváka musí nutně zaujmout, je však herecké obsazení. Jen poslyšte: Al Pacino, Keanu Reeves, Charlize Theron, Al Pacino, za zmínku stojí i Connie Nielsen, v níž erotično přebublává a ve scéně jejího topless vám budou z uší ucházet proužky kouře z rozpálené strojovny, nezávisle na vašem pohlaví. Jo, a zapomněl jsem na Ala Pacina?
Možná to zní jako patolízalská obliba v jeho osobě a jeho roli. Inu, ostatní herci předvádějí slušné herecké výkony, všechna čest. Dokonce jde snad o první film, v němž Keanu Reeves skutečně hraje. Ale jakmile je na scéně malý velký muž Al (má pouhých 167 centimetrů, takže si poznámku k jeho výšce dovolit klidně můžu), nevšímáte se jich. Jakmile dojde na jeho geniální hereckou etudu (vhodná k vytesání do kamene!) v závěru, zapomenete, že v tom filmu vůbec kdy hrál kdokoliv jiný. Jeho monolog je natolik silný, že si prorazil cestu i na oficiální soundtrack, o který se postaral geniální James Newton Howard. Jedinou nevýhodou je, že se na Ala můžeme dívat, ale nemůžeme si sáhnout. Za pozitivní zmínku také stojí český dabing, v němž se Karel Heřmánek zhostil úkolu namluvit Pacina opět na výbornou.
Ano, Ďáblův advokát patří mezi vyvolené procento filmů, které smí hrdě nosit nálepku „To musíte vidět!“. A díky tomu, že Magic Box vydává i starší, ale zapamatováníhodné kusy, už nebudete muset čekat na televizi Nova, nebo nedejbože upisovat vlastní krví duši ďáblu.
Josef Horký
Blade
Jeho matku pokousal upír (na internetu v kolonce „pregnant bitch is bitten hard“) a z něj se stal Denní tvor… nacistickou terminologií řečeno kurevsky ztemnělý míšenec nocturního hominida a člověka bez alergie na světlo, stříbro a česnek, za to ale se zdravou nenávistí ke krvesajům klasickým. Jeho revírem jsou americká velkoměsta, zbraní cokoliv, ale především katana… a k ruce má Krise Kritoffersona. Inu, umělecká lahůdka. Bohužel již s prošlým datem spotřeby.
Blade je legenda. Prý nejvíc cool film před Matrixem, nejlepší role Wesleyho Snipese, nejlepší film Stephena Norringtona, jedna z prvních vlaštovek, že když svěříte komiksovou adaptaci někomu, od koho se moc nečeká, ale kdo má jakous takous pověst, mohlo by to docela fungovat… No, mám ten filmeček opravdu rád, jenže jsou tu velká, převeliká „ale“.
Zaprvé, Matrix jako měřítko toho, co je cool, používají jen fanoušci Keanu Reevese a ti, kdo nikdy neviděli víc jak jedno anime (a tím myslím jiné než od Miyazakiho), vedle ostatních rolí pana Snipese by skvěle vypadalo i jeho obsazení do role mladého Belzebuba v Troškově Z pekla štěstí 6 pojatém jako sado maso velkofilm a Stephen Norrington jinak točil jen sračky (nemá to cenu nijak retušovat nebo zaobalovat, vážně).
Ano, Blade je špatný film. Mísí se v něm snaha o moderní přístup s posledními záchvěvy karate filmů osmdesátých let, pokus nabídnout subsahařanům (Cohen za tenhle termín přijde do Z pekla štestí 7) nejdrsnějšího bratra do dob nejdrsnějšího Shafta, fascinace upíry, vtipné nepostřehnutí, že SSSR je už sedm let pod drnem a tak dál a tak dál…
Řešit, že nikomu nepřijde divné, když za denního světla na rušné ulici po zuby ozbrojený černoch brutálně kydlí bílého policistu, že si hrdina napřed zkontroluje, že protivník už vstává, aby se hned poté od toho zmetka otočil, vysmívat se aranžování všech do rádoby stylových póz… to je nošení vody do Titaniku.
Jenže stejně ten film funguje. Jeho blbost je odzbrojující a sem tam pod ní problesknou záblesky… no, ne kvality, ale něčeho primárního, co nás oslovuje jaksi mimoděk, aniž bychom o tom víc přemýšleli nebo na to kladli větší nároky. Norrington dokázal vybudovat ucházející atmosféru velkoměsta nořícího se do stínů, otevírací scéna upíří diskotéky (s nezapomenutelným průchodem skrze jatka, kde v igelitových pytlích tušíte pár človíčků ke zbourání) vás donutí tančit, ikonický Udo Kier je ikonický Udo Kier a OK, tak občas funguje i ten Snipes, který tu a tam hodí bobek na efektnost a vytasí se s brutální efektivností…
Což je asi nejsympatičtější rys snímku: opravdu je brutální. Ano, trikově je to dnes na úrovni domácího videa rodinky šimpanzů, ale prostě to stříká, křupe a cení zuby. Obzvláště milou pak shledávám hlášku „Hnul se“, která ukončí apatické upálení jednoho upířího šmejda, který si do Bladea odskočil z maďarské Taxidermie…
Stopáž mile ubíhá i díky vedlejším rolím upířích poskoků, kteří jsou v případě nezdolného Quinna vtipní (mám rád hrané obdoby Willieho E. Coyota) a v případě blondýnky Mercury (španělská hvězdička Arly Jover, kterou si nedávno vytáhl do tetovací jízdy Fincher) krásní. A tak si snímek plyne, vy se bavíte, občas otevřeně chechtáte a nakonec překvapeně, možná proti vlastnímu přesvědčení, zdvihnete palec za upíří duše při rituálu Krvavého boha…
Na to, z čeho se vařilo a kdo oblékl rondon hodně dobrý výsledek, nemyslíte?
Michal Tesáček
Ďáblův advokát
Režie: Taylor Hackford
Scénář: Jonathan Lemkin, Tony Gilroy
Hrají: Keanu Reeves, Al Pacino, Charlize Theron aj.
Cena: 199,–
Blade
Režie: Stephen Norrington
Scénář: Jonathan Lemkin, Tony Gilroy
Hrají: Wesley Sniper, Stephen Dorff, Kris Kristofferson aj.
Cena: 199,–
Žánrová DVD recenzujeme opět pravidelně, přečtěte si i články o starších titulech.
To by mohl vyjít i Blade 2, z téhle série můj nej.
Kocheena
Blade 2 vyšel taky, dokonce tuším ve stejný den jako první díl, bohužel pouze na Blu-ray disku.