Novinky v Magic Boxu – srpen 2011

Červená Karkulka

Další ze snímků, který minul tuzemská kina. A pro jednou za to buďme českým distributorům vděční. Nový film Catherine Hardwicke si vzal dvě předsevzetí; a to nahnat do kin co možná nejvíc fanynek Twilight ságy a dále, zaujmout širokou veřejnost konceptem originálního zpracování známé pohádky. Ani jedno se však nedaří splnit. A snímek u diváků v USA propadl.

Na vině je především hloupoučký scénář snímku. Hlavní hrdinka Valerie (Amanda Seyfried) žije vysoko v horách ve vesnici Daggerhorn. Poklidný chod vesnice narušuje přítomnost velkého zlého vlk(odlak)a, který si každý měsíc žádá (zvířecí) oběti. To je však pouze jedna z dějových linií. Tou druhou je milostné dilema hlavní hrdinky: její rodiče ji chtějí provdat za bohatého kováře, ona je však bezmezně zamilována do prostého dřevorubce. Valerie ale nemá čas na žádná obtížná rozhodnutí, protože na řadu přichází „vražda“ její starší sestry spáchaná již výše zmiňovaným vlk(odlak)em. Rozzuření vesničané se rozhodnou vlka zahubit. Do vesnice přijíždí otec Solomon (Gary Oldman), osvětlí povědomí nevzdělaných vesničanů o lidské podstatě vlka a započne lov mezi samotnými obyvateli Daggerhornu.

Kdo se skrývá v kůži vlkodlaka? Kterého ze švarných jinochů (zdá se, že pevný účes byl in i v temném středověku) si hlavní hrdinka vybere? A co má tohle všechno společného s Červenou Karkulkou?

Se známou pohádkou tento novodobý blábol nemá společného nic. Hlavní hrdinka sice nosí červený pláštík, ale kdyby měla bledě modrý, tak to vyjde nastejno. Film je plný symbolů, které, stejně jako červený pláštík, nemají žádný význam. Najdeme zde i pár odkazů na původní pohádku, avšak všechny jsou zbytečné a strukturu filmu spíše narušují.

Přičtěte k špatnému scénáři i otravnou režii, nevýrazné herce tvořící nefungující milostný trojúhelník, prakticky nulové budování atmosféry, stominutovou stopáž a žádnou nadsázku (ano, tento výtvor se bere smrtelně vážně). A vyjde vám pouze ohromná nuda, která nezaujme ani ony náctileté fanynky Stmívání, jimž je především určena.

Útěk z New Yorku

Osmdesátá léta byla cool, co se týče těch nejvíc zkultovnělých béčkových filmů a nejdrsnějších filmových akčních hrdinů (Rambo, Conan, John McClane, major Dutch a mraky dalších). Mezi ně je dozajista možné zařadit i Snakea Plisskena, jednu z nejznámějších postav ztvárněnou dalším ze stáje akčních megastar, Kurtem Russellem (u mě ční nad Plisskenem jedině Cash).

Zatímco se převážnou většinou filmové sci-fi v sedmdesátých letech rozléhal radostný tón technologických vizí o dobývání vesmíru, osmá dekáda dvacátého století přináší ostrý obrat. V budoucnu se vůbec nebudeme pokoušet dobývat celý širý vesmír, nýbrž bojovat o vlastní život ve špíně, hladu a bezčasí, ve společnosti, kde jediný, na koho se budete moci spolehnout, jste vy sami.

Ve světě, v němž kriminalita dosáhla nouzové úrovně, došlo v New Yorku k nouzovému řešení. Celý poloostrov Manhattan je obehnán zdmi, bariérami a ploty, aby mohl sloužit jako zločinecká kolonie. Vznikl tak naprosto nezávislý svět, v němž vládnou docela jiná pravidla, než jaká jsou zvykem ve zdravé lidské společnosti. Nešťastnou náhodou právě v tomto území havaruje Air Force One, osobní letoun prezidenta USA. A protože se vláda nechce vzdát svého prezidenta (a hlavně obsahu jeho kufříku), vysílá armáda do akce trestance, zkušeného válečného veterána Snakea Plisskena.

Právě v osmdesátkách byl John Carpenter, režisér Útěku z New Yorku, na svém tvůrčím vrcholu. Snímky jako Mlha, Útěk z New Yorku, Věc, Starman či níže zrecenzovaný Vládce temnot se postupně propracovaly až do pozic klasických béčkových scifáren a hororů. Útěk z NY představuje místy až postapokalyptický svět zítřka, nadčasovou satiru na aroganci největších mocenských sil světa a zároveň poctu westernovým snímkům (jak jinak si vysvětlit Russellův herecký projev ala Clint Eastwood či přítomnost spaghetti veterána Lee Van Cleefa?). Přímočarost scénáře a znatelně nižší rozpočet plně vynahrazují skvělé hlášky, šílené charaktery s ještě šílenějšími vzájemnými interakcemi, poctivá akce a hutná atmosféra. Tradiční syntezátorová hudba, na níž se podílel i sám Carpenter, přibalena.

Největší devízou je samozřejmě hustohustý macho týpek Plissken, který napomáhá překlenout línější pasáže bez pocitu nudy. Pokud jste ještě neměli tu čest se s touto postavou seznámit, inu, spěchejte to napravit. Útěk z New Yorku lze označit jako jeden z nejklasičtějších náhledů na temnou vizi budoucnosti. Je to jasné a nepopírané béčko, ale s nadhledem, zábavné a poctivé. Béčko jako lusk.

Bonusových materiálů DVD je pomálu, zato každý z nich představuje vcelku dobrý dáreček fanouškům. Poctivý dokument z natáčení, rozsáhlý rozhovor s Carpenterem, mapující jeho kariéru a názory nejen na Útěk z NY, a kratší film s Plisskenem.

Vládce temnot

Ďábel v říši za zrcadlem

Cítím, že je potřeba si něco hned z kraje vyjasnit. Mám rád brakové horory. Mám rád Johna Carpentera, mám rád Davida Cronenberga a rovněž mám rád Wese Cravena (jinak známí jako Triple C crew). Tudíž cokoliv, co v následujících řádcích může znít jako ironický výsměch totální stupiditě tohoto díla, je myšleno jako poklona, protože jsem si jist, že John Carpenter si všechna ta klišé moc dobře uvědomoval a všechna mají ve filmu své místo a smysl. (Na rozdíl od čehokoliv, co v posledních dvou dekádách udělal George Lucas.)

LA. Bezčasí. Podle módy soudě osmdesátá léta.
Poslední příslušník starého řádu Spáče umírá ve spánku. Zanechává po sobě schránku s klíčem od podivného sklepení, kde v průhledném tubusu víří jakási hnusně zelená břečka. Podle všech indicií (deseti jazyky napsaná kniha mluví jasně) pravděpodobně esence samotného ďábla. Kněz Loomis, který kapalinu objevuje, ví, že nesmí ztrácet čas. Víra lidí v boží království je s koncem druhého tisíciletí nejslabší od Kristovy smrti a princ temnot se pokusí uniknout. A Loomis ví, že jedině odvěký nepřítel víry – nové náboženství, věda – mu může pomoci. Obrací se tedy s prosbou na místní univerzitu a v předvečer zkázy pozve tým vědců do chrámu, kolem kterého se již rojí stíny.

Night of the living homeless

Nostalgie starých filmů, hlavně ze sedmdesátých, osmdesátých let a hororů především, je neopakovatelná. Ale i ta pulpová lacinost triků, které téměř okamžitě prokouknete (kapalina unikající z nádoby do „louže na stropě“, scéna se zrcadlem), dodává filmu nádherný punc dobře odvedené filmařiny z dob, kdy všechno na plátně nebylo nutně animatronické.

Není to žádné ultimátně gore dílo, ale těch několik smrtí si zajisté užijete – hlavně nádhernou scénu s invenčně využitým bicyklem. Stejně jako způsob, kterým satanův výluh posedává lidi, největší jojo-kalhotkovou rychlovku, která dokazuje, že nejenom Tom Selleck byl s knírem nejspíš hypersexuál, a dokonalého ukřižovaného holuba.

Hudba je kapitolou sama pro sebe. Podivné, nezemské tóny, z nichž běhá mráz po zádech i při scénách, kdy se fakticky nic děsivého neděje, připomínají svoji temnotou hudbu k původnímu Vampire Hunter D (toho z roku 85), kterou napsal Tetsuya Komuro, nebo nervy drásajícího Goldsmithova prvního Aliena. Alan Horwath s Johnem Carpenterem nám předvádějí pravé dance macabre s Vládcem temnot. Slabší povahy by soundtrack rozhodně neměly poslouchat ve zhasnuté místnosti.

Několik glitchů v logice se najde – urvanou nohou od židle se půl čtvrté hodiny prohrabujeme přes zeď, abychom stejně, když dojde na lámání chleba, za pět sekund odházeli barikádu a šli dát zlu po držce ručně; kněz pokládající za dne viditelný měsíc za znamení sílícího zla (proč?); nebo schopnost satanského džusu manipulovat na dálku výlučně santusáky. Co se dá dělat. Milovník páně Carpentera odpustí, žánrový znalec holt přimhouří oko.

Je to horší než Halloween a Věc, ale mnohem lepší, než Upíři nebo Duchové Marsu. Tak si vyberte.

Červená Karkulka

Režie: Catherine Hardwicke
Scénář: David Johnson
Hrají: Amanda Seyfried, Lukas Haas, Gary Oldman
Cena: 399,–

Útěk z New Yorku

Režie: John Carpenter
Scénář: John Carpenter, Nick Castle
Hrají: Kurt Russell, Lee Van Cleef, Ernest Borgnine
Cena: 199,–

Vládce temnot

Režie: John Carpenter
Scénář: John Carpenter
Hrají: Donald Pleasance, Lisa Blount, Jameson Parker
Cena: 199,–