Nové hvězdy, nové hlasy… #3

Američanka Sarah Monetteová (www.sarahmonette.com) na sebe upozornila hned svou debutovou povídkou Three Letters from the Queen of Elfland (č. Tři dopisy pro královnu Elfie-Trochu divné kusy 2/2006). Dodnes publikovala asi 30 kratších prací, shrnuty jsou do sbírky The Bone Key (Kostěný klíč). Pověst nadějné autorky s konečnou platností potvrdila skvěle odstartovanou tetralogií Mélusine (Mélusine), The Virtu (Láska k umění), The Mirador (Vyhlídka) a Summerdown (Na sklonku léta), kde v prostředí barvitého magického velkoměsta popisuje dobrodružství nezvyklé dvojice – mocného mága Felixe Harrowgata a zloděje Lišky Mildmaye.

Ačkoli se přímo nabízí srovnání s Fafhrdem a Šedým Myšilovem z pera Fritze Leibera, je tato moderním stylem napsaná fantasy překvapivě komplexním dílem. Příběh zdánlivě nesourodé dvojice hlavních postav nepostrádá lehkost a třeskutou dobrodružnou povahu. Sarah Monetteová je, musím se bohužel opakovat, skutečně svěžím hlasem dnešní fantasy, přitom víceméně ctí klasické pojetí žánru, jen k němu přistupuje s vlastním pohledem na věc, nesvázaná konvencemi a nudnými žánrovými pravidly. Na druhou stranu, její románová tvorba je přes veškerou svěžest spíše dobře a čtivě napsanou fantasy, nic opravdu převratného v ní nenajdeme. Bude tedy důležité, s čím se jí podaří zaujmout čtenáře po dokončení rozepsané série, teprve pak se z nadějné autorky může posunout do pozice uznávané postavy žánru.

* * *

Žena se zasmála a při zvuku jejího smíchu Violet pocítila, že ještě nikdy předtím neslyšela smích, pouze jeho chabou napodobeninu od lidí, kteří se o něm dočetli v knihách. „Mám mnoho jmen,“ řekla. „Mab, Titanie… Můžeš si některé vybrat, nebo si vymyslet jiné.“ Její slova jen potvrzovala to, co Violet už prozradily vlastní instinkty, ale i tak ji zaplavilo ohromení. Zatímco na ni Violet užasle zírala, královna elfů přistoupila blíž a zeptala se: „Smím si přisednout?“
– Sarah Monetteová: Tři dopisy pro královnu Elfie

* * *

Vedle někdy až křehké tvorby Monetteové se v ostrém kontrastu vyjímá úderná próza Chris Moriartyové (www.sff.net/people/moriarty), tahle Američanka s úspěchem debutovala románem Spin State (Moment hybnosti). Jeho hrdinka se v mírových službách Spojených národů pokouší vyšetřit vraždu vlastního klonovaného dvojčete na bývalé domovské planetě, která je jediným zdrojem podivné krystalické substance. Využití této látky otevřelo lidstvu cestu ke hvězdám v lodích rychlejších než světlo, cena za pokrok je však vysoká, vykoupená nekončící řadou bezejmenných hornických životů.

Ve volném pokračování nazvaném Spin Control (Ovládnutí hybnosti) jsou hlavními postavami Cohen (rodící se umělá inteligence zkonstruovaná jako shluk neurálních sítí) a Arkadij (naklonovaný entomolog pracující na výrobě mravenců používaných k terraformaci). Oba mají přirozeně menší problémy s vlastní identitou. Román se místo kvantové mechaniky zabývá otázkami kolem teorie všeho. Vraťme se však raději k prvnímu svazku série, tomu je k dobru přiznáván skvělý způsob propojení „post-kyberpunkových témat s neo-noirovým napětím“. Ozývají se i skeptičtější hlasy, vyčítající mírnou ztrátu tempa a potenciálu téhle zpočátku více než slibné hard-SF. Většina kritik však byla téměř bezvýhradně kladná, takže se i natěšený český čtenář snad nemusí obávat zklamání, pokud tedy bude rozumně přepokládat kvality rovné debutu a ne mistrovskému dílu autora na vrcholu literární kariéry.

* * *

Jméno Naomi Novikové (www.temeraire.org) se dnes nejčastěji skloňuje společně se jménem režiséra Petera Jacksona, ale Noviková byla čtenářům fantastiky známa ještě předtím, než na její knihu položil své chlupaté ruce vousatý hobit a usmyslel si ji převést na filmové plátno. V trilogii Temeraire (Temeraire), The Throne of Jade (Nefritový trůn) a Black Powder War (Válka střelného prachu) je Británie ohrožována rozpínajícím se impériem dosud neporaženého císaře Napoleona. Krvavé bitvy zuří na zemi, na moři i ve vzduchu, ale jedno mají společné, britské síly musí téměř vždy čelit značné přesile. Kapitán Laurence je muž zcela spokojený se svým postavením, ke službě u námořnictva ho přivedl smysl pro občanskou povinnost a láska k moři. Při jedné z cest narazí na bouří silně poškozenou francouzskou loď a na její palubě nalezne vzácné dračí vejce. Jde o dar mocné Číny zaslaný samotnému císaři Napoleonovi.

Z dračího vejce se záhy vylíhne malé šlachovité dráče a naváže s kapitánem Laurencem duševní spojení, které již nelze zlomit. Laurence tak čelí velké životní změně, musí se stát jezdcem na drakovi, jenž byl jako pečlivě vyšlechtěný jedinec určen jednomu z nejmocnějších mužů světa. Jen budoucnost ukáže, jak velkou odpovědnost na sebe tímto proti své vůli bere. Osud Británie nyní leží v jeho rukou. Draci, plachetnice, bitvy ve všech živlech plus potenciál filmového megahitu. Tohle se bude prodávat samo a je vlastně fuk, že i přes kvalitní zpracování to na někoho může být trochu jednoduché, vzato kolem a kolem, je to hlavně zábavná fantasy s docela neotřelým historickým pozadím.

* * *

Přiznávám, že v poslední době bývám vždy naprosto pohlcen kratšími pracemi Paola Bacigalupiho. Jeho povídky jsou pokaždé neskutečně nápadité a pečlivě propracované, čímž se ostře staví do kontrastu s většinou z toho, co je dnes tak hlasitě oslavováno. Z fantasy zmíním román Sama čepel (The Blade Itself) od Joa Abercrombieho, patrně nejlepší román od dob, co jsem četl Trnového krále (The Briar King) Grega Keyese. Ze science fiction pokládám za slibný start román Informační skok (Infoquake) od Davida Louise Edelmana, jenž byl redaktory internetového knihkupectví Barnes and Noble zvolen nejlepším SF&F románem roku, což není na debut vůbec špatné!
– Lou Anders, významný americký žánrový editor

* * *

Kanaďanka Caitlin Sweetová (www.caitlinsweet.com) se podobně jako Moriartyová či Noviková pro začátek neobtěžovala psaním kratších prací, namísto toho vstoupila do fantastiky rovnou románem a stejně jako její kolegyně si ani ona napoprvé nevedla vůbec špatně. Román A Telling of Stars (Vyprávění hvězd) je spíše lyrického charakteru a nezapře ruku něžnějšího pohlaví. Jeho hrdinkou je dívka, která ztratí rodinu při útoku obávaných nájezdníků. V naivní až bláznivé touze po pomstě projde kaleidoskopem kultur, občas soucitných, občas krutých a cestou ztrácí na nevinnosti, ačkoli nic ji nepomůže připravit na konečný střet s nenáviděným nepřítelem. Citlivý příběh je zaměřen na silnou charakterizaci ústřední postavy. Autorce se však přesto daří nepropadnout přílišné melancholii.

Následně vydaný prequel The Silences of Home (Mlčení domova) je zajímavých epickým příběhem v němž se Sweetová soustředí na rozdíly mezi skutečností a následným lidským popisem událostí, kde je realita ohýbána a ve formě mýtu proměněna v novou, v níž je mnohé pominuto prostým mlčením. Jak je patrné, Sweetová nepíše fantastiku pro masy, její doménou jsou křehké příběhy s výrazně vykreslenými postavami a to hlavní se odehrává ne na povrchu, ale uvnitř nich. Pro někoho nudné, pro druhého dramatické víc než jakákoli akční podívaná…

* * *

Knihy Chris Moriartyové a Naomi Novikové u nás vydá nakladatelství Triton. Příště se nám představí pro tentokrát odložený Tom Lloyd a čtveřici doplní Tim Pratt společně s Karen Travissovou a abecedně pozapomenutým Markem Budzem.