Nové hvězdy, nové hlasy… #2

Skrývají se v zástupech dosud bezejmenných, přesto mají vykročeno na stezku proslulosti. Cesta to nebude lehká a mnozí cíle nedosáhnou… Vybrali jsme pro vás autory, o nichž lze prohlásit, že mají šanci více než slibnou. Nové vypravěče, svěží hlasy fantastického žánru, čerstvou krev do věčně pumpujícího srdce žánru…

Minule jsme si představili čtveřici ve složení Daniel Abraham, Elizabeth Bearová, Alan Campbell a Hal Duncan. Spojují je nejen velké naděje do budoucna, ale i ohlášený příchod na český trh. Dnes si představíme jiný kvartet – Joe Abercrombie, Jay Lake, Scott Lynch a David Marusek. Možná ani ty neznáte, ale věřte, to se již brzy změní!

* * *

Na začátek něco lehčího, minule jsem ještě jméno Joe Abercrombie neohlásil a trochu nám to zpřeházelo abecední pořádek, ale když už byl prozrazen jeho vstup na český trh, byla by rozhodně škoda o něm pomlčet. Je to jeden z autorů, kteří se prosadili rovnou románem; přeskočil tedy pomalé krůčky povídkovou tvorbou. Román The Blade Itself (Sama čepel) je úvodním svazkem epické fantasy trilogie The First Law (První zákon). Na první pohled je to záplava klišé, prostředí samotné ani zápletka nezní zrovna originálně a román toho ani mnoho nového nepřináší. Naštěstí je všechna ta vážnost epické fantasy doplněna tolik vítaným nadhledem až mírnou sebeironií. Na jednu stranu se autor podvolil pravidlům žánru tak, jak se od epické fantasy očekává, na druhou to však udělal svébytným a hlavně velice čtivým způsobem, čímž obohatil všechny ty nezbytné stereotypy jako jsou barbaři či mágové o nový rozměr. Výsledkem je dílo hodné zvýšené pozornosti.

Odehrává se na území nepříliš jednotného Společenství, které je tvořeno několika navzájem se dost odlišujícími státy. Těm pod společnou vládou krále a parlamentu hrozí hned dvojité nebezpečí. Na severu se pod novým vůdcem sjednocují dosud rozdrobené kmeny a na východě upevňuje svou moc nový císař, jenž touží po sporném území sousední kolonie, nejzazší výspy Společenství. Osud trojice hlavních postav spojují nejen tyto hrozby, ale i postava tajemného starce, jenž by mohl být legendárním Prvním mágem a tím i nadějí na záchranu ohroženého království. Román trochu doplácí na to, že je prvním svazkem série, takže konflikt je tu teprve rozehrán, postavy se představují a jsou pokládány základy pro pozdější dění, přesto však rozhodně nepostrádá napětí, velké bitvy nás sice teprve čekají, ale o četné šarvátky a souboje není nouze.

* * *

Jejich volný pád vzal náhlý konec a popruhy Elroye prudce přitáhly k dlahám. Ten, který měl kolem ramen, mu sklouzl ke krku, pohmoždil mu hrtan a málem jej uškrtil. Nůž mu kupodivu stále vězel v dlani. Pád se změnil na lehce rozechvělý let nad oblaky. Elroy ležel tváří dolů a celou svou vahou spočíval pouze na popruzích. Vrtík zápasil s rubášem; hrozilo, že jej protrhne a bude pokračovat vstříc zemi vlastním volným pádem.
– Jay Lake: V Zahradách vlahé noci

* * *

Američan Jay Lake (www.jlake.com) publikuje kratší práce od roku 2001 a vůbec poprvé na sebe upozornil barvitou noveletkou Into the Gardens of Sweet Night (V Zahradách vlahé noci – Trochu divné kusy 2). Nedávno vydal svůj první román, svéráznou poctu klasické science fiction, dílo sice povedené, ale ještě ne tak pozoruhodné jako to následující. A tím byla dekadentní městská fantasy Trial of Flowers: A Novel of City Imperishable (Květinová zkouška), kritikou vřele přijatá a navazující na snahy o proměnu žánru, jež lze vypozorovat v dílech Chiny Miévilla, Jeffa VanderMeera či K. J. Bishopové. Recenzenti Lakea chválí za to, že se vyhnul hrozícímu nebezpečí předčasného vyčerpání tolik přetřásaného New Weirdu. Naopak, díky výbušné směsi mnoha vzájemně se proplétajících motivů s úspěchem vdechl do plachet hnutí čerstvý vítr.

Trojice hlavních hrdinů musí zabránit zničení všeho, co v životě znají, kypícímu městu hrozí zkáza, rozkládá se zevnitř, zatímco za branami číhají armády nepřítele. Politické intriky, zmizelí bohové, pozůstatky kdysi mocné říše, protichůdné požadavky bezpočtu zájmových skupin, to vše dává vyniknout živoucí fresce metropole, která v pozadí bohatého, proměnlivého a překvapivého příběhu žije a dýchá. Každá z trojice rozmanitých postav, spíše antihrdinů než hrdinů příběhu, byla městem vytvarována do podoby více než zajímavých charakterů, jedno mají však přes všechny rozdíly společné, tváří v tvář hrůznému nebezpečí jsou vystaveni nutnosti podstoupit děsivou oběť. Román volně navazuje na povídku The Soul Bottles (Lahve duší – Pevnost 4/2007) a již vzniká jeho pokračování. Lake je bezesporu autor hýřící fantazií a pokud mu lze něco vytknout, pak snad jen to, že někdy všechny ty barvy až oslepují a v jejich záplavě se mírně vytrácí kostra příběhu, ale i to lze s klidným srdcem odpustit, když je výsledkem tak atraktivní dílo.

* * *

A máme tu Scotta Lynche (www.scottlynch.us), další zázračné dítko fantastické literatury. Lynch překonal ty léta se pachtící a na vrchol se škrábající spisovatele ladným obloukem a špičky dosáhl díky jedinému románu, i když jde o úvodní část sedmidílné řady víceméně samostatných svazků. Po filmových právech doslova skočilo velké hollywoodské studio a výsledek by se mohl dostavit již v roce 2008. Lynchovi je naštěstí dvacet osm a ne patnáct, takže i tak slušné pozdvižení kolem románu prozatím nedosahuje přehnaně zveličených rozměrů, ale i díky tomu jde o skvělou fantasy a ne o nechtěnou parodii na propletenec známých fantastických motivů.

Přes záplavu slov chvály není debut The Lies of Locke Lamora (Lži Lockeho Lamory) ničím víc než zatraceně dobře napsanou dobrodružnou fantasy, nejde o žádné převratné dílo, jenže autor jen stěží může za vlnu nadšení, kterou vydání románu spustilo. Pokud se tedy vrátíme na zem a zkusíme s chladnou hlavou hodnotit, pak nás v žádném případě nečeká zklamání. Naopak, Scott Lynch nenásilně skloubil zločinecké prostředí s motivy dobrodružné fantasy. Máme tu tedy svižně napsanou městskou fantasy připomínající to dobré z Fafhrda a Šedého Myšilova od Fritze Leibera až po Kmotra od Maria Puza. Locke Lamora je člen podsvětí, v mladí prodaný do zlodějské bandy výrostků. Časem se z něho díky píli a talentu stane vůdce vlastní bandy. Jenže, místo aby okrádal ty méně šťastné, začne se takhle věnovat těm opravdu bohatým a tím naruší tichý mír mezí vrchností a podsvětím. Stane se tak trnem v oku hned na dvou různých frontách a bude mít co dělat, aby z toho vybruslil bez úhony na životě.

* * *

Slibná jména? Catherynne Valenteová, co píše experimentálně a pohádkově laděnou fikci a vydala již i několik románů. Alan DeNiro, kterému nedávno vyšla sbírka povídek, převážně postmoderních fantasy. Sonya Taaffeová, která publikovala několik souborů kratších prací a píše něco jako pohádkové příběhy v dekadentním duchu. Scott Lynch, kterému nedávno vyšla skvělá dobrodružná fantasy, na kterou již prodal filmová práva. A Christopher Barzak, který prozatím publikoval pouze povídky, ale už chystá svůj románový debut.
– Jeff VanderMeer, autor románu Veniss Underground

* * *

David Marusek (www.marusek.com) měl ke slibné spisovatelské kariéře nakročeno již v polovině 90. let, cestou se však někde zdržel a donedávna byly nejviditelnějším výsledkem jeho snah pouze vřele přijaté povídky, zejména pak dvojice i u nás vydaných prací – We Were Out of Our Minds with Joy (Byli jsme radostí celí bez sebe – antologie Science Fiction 1995) a The Wedding Album (Svatební album – antologie Trochu divné kusy 2). Obě spojuje budoucnost, v níž jsou lidské osudy více než důsledně ovlivněny prudkým rozvojem moderních technologií. To je ostatně i tématem výrazného románového debutu Counting Heads (Sčítání hlav).

Podle mnohých kritiků šlo o jeden z nejvýraznějších science fiction debutů poslední doby. Pozemský život roku 2134 se zde blíží k dokonalosti, s pomocí nanotechnologií lze vyrábět, na co si jen vzpomenete, lékařská věda naprosto ovládla všechna tajemství lidského těla a přinesla na Zemi nesmrtelnost, umělé inteligence v podobě robotů a klonů zastanou veškerou nutnou práci… O vládu nad Zemí mezi sebou bojují vlivní a bohatí lidé a v sázce je rovněž kolonizace vesmíru. Jedna z členek vyšší společnosti je zavražděna, zatímco hlava její dcery je probuzena z kryonického spánku a stává se objektem sporu několika frakcí bojujících o její oživení či zničení. Jak už je u Maruska zvykem, na pozadí komplexního popisu budoucnosti se odehrává lidské drama, a právě mezilidské vztahy dodávají příběhu na důvěryhodnosti a prohlubují mimořádný čtenářský zážitek. Autor v současnosti pracuje na přímém pokračování, které však sám označuje spíše za druhý svazek série jinak samostatných knih.

* * *

Joe Abercrombie se u nás objeví v péči nakladatelství Polaris, zatímco romány Jaye Lakea a Scotta Lynche připravuje nakladatelství Laser-books a s Davidem Maruskem se setkáte pod křídly nakladatelství Triton. Příště si představíme čtveřici ve složení Tom Lloyd, Sarah Monetteová, Chris Moriartyová a Naomi Noviková.

Tento článek věnuji památce Jacka Williamsona, jenž byl posledním z titánů a nedávno padl pod tíhou věků.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Martine, Martine – proč pořád uvádíte, že posledním z titánů byl Jack Williamson, nejspíš jste zapomněl na dosud žijícího Arthura C. Clarkea, který měl zrovna včera narozeniny. :-)Jsem si naprosto jistý, že nikdo z Vámi zde zmiňovaných autorů nikdy nedosáhne kvalit a proslulosti A.C. Clarkea.Další dosud žijící titáni jsou např. Frederik Pohl a Jack Vance. 🙂

  2. Titán
    Drahý Pamětníku, tzv. “Archa úmluvy” neboli časopis Amazing Stories vycházel od roku 1926 a byl základním kamenem modení SF. Jack Williamson do něj začal přispívat v roce 1928, byl tedy se SF žánrem spojen od samotného začátku. A. C. Clarke do žánru vstoupil dle svého věku až o dost později, v roce 1946. Fred Pohl v roce 1937, Jack Vance v roce 1945. Každý, pamětník nebo ne, chápe v čem je mezi těmito pány rozdíl. Když Jack ve dvaceti začal psát SF, hráli si ostatní ještě na dvorku na vojáky. A tak byl Jack posledním Titánem, a po něm přišli “Bohové Zlatého věku”. Doufám, že teď už víte proč o Jackovi stále opakuji tu závěrečnou větu, přijde i v dalších článcích.

  3. Hezky okecané :-)Zajímalo by mě jaký názor má Jan Vaněk junior? 🙂 Je A.C.Clarke Titán?

  4. Titán
    Není to okecané, bohužel pro vás. Tohle je dost zásadní rozdíl, pokud to neumíte přijmout, vaše věc. Názor Honzy na tom rozhodně nic nezmění. Opírám se o svůj vlastní úsudek ve svém vlastním článku. Ale pokud chcete autoritu, přečtětě si předmluvu Johna Clutea v antologii Trochu divné kusy 2.

  5. Prosím o pár dalších jmen, která patří mezi Titány a která mezi Bohy, ať v tom mám jasno. Díky

  6. Titán
    Jacka Williamsona jsem nazval posledním Titánem a za tím si stojím, je spjat s generací, která stála na samém počátku americké magazínové SF. Jména jako A. C. Clarke, R. A. Heinlein či Isaac Asimov jsou řazena do Zlatého věku, tedy zhruba o celé desetiletí později. Za použití jednoduché analogie vztahující se k starověké mytologii lze tedy mé rozdělení pochopit. Rozhodně nemám zájem však tato jména nějak dělit a udávat zde příklady. Bylo by to zbytečné nimrání se ve zcela nepodstatných záležitostech. Své stanovisko jsem zdůvodnil a to je vše, co ode mě v této věci uslyšíte. Pokud vám to vadí, příště tu poslední větu nečtěte. 🙂

  7. Nevíte, kdy se chystá Triton vydat Maruska? Tuhle knihu se už dlouho chystám koupit z Amazonu…

  8. Ediční plán Laseru
    To Šust: Zdravím. Nechtělo by to trochu upravit ediční plán Laseru na netu? Z vašich článků na FP se stále dovídám, že bude vydávat něco nového, ale na webovkách není nic podstatného. Nejvíce mě zajímá, kdy vyjde Olympos a Singularity Sky. Předem děkuji za odpověď a pokud jste už někde jinde na toto odpovídal, tak se omlouvám, nesleduji veškeré diskuze.

  9. To Apu
    Ať to není všechno na Martinovi… Termín Olymposu teď záleží hlavně na překladateli, tedy na mně. Měl bych se do toho ponořit tak v únoru, určitě to alsepoň 4 měsíce zabere, takže kniha by mohla vyjít někdy v polovině nebo koncem léta 2007. Je to přeci jen špalek.

  10. Laser
    Marusek prošel korekturou, lze tedy očekávat, že vyjde někdy v průběhu roku 2007, ačkoli si tipnu, že nejdříve tak v druhé polovině. Z těch osmi věcí, co tu zatím jsou, vyjde nejdřív Jay Lake, ten tu bude už v první polovině roku 2007. Olympos chystáme na konec srpna. Singularity Sky má u sebe Honza Vaněk na překlad, uvidíme jak se s ním domluvíme, v tomhle v poslední době hodně tlačím na Laser, aby se s tím už něco udělalo. Ediční plán budu na webu aktualizovat začátkem příštího roku, jde o dohodnutí orientačních termínů.

  11. Petr Kotrle
    Znamená to, že Scotta Bakkera už máte přeloženého? Kdy by asi mohl vyjít?

  12. Scott Bakker
    Ano, první díl už je přeložen, tuším, že se právě dělají korektury. U Tritonu těžko odhadovat, kdy kniha vyjde, ale snad by 1. polovině 2007 nemuselo nic bránit.

  13. Laser
    To Kotrle a Šust: Děkuji za odpověď. A pane Kotrle, s překladem určitě nepospíchjte, jen aby to dopadlo tak dobře (či spíše skvěle) jako u Ílionu :))

  14. STAR TREK
    Zdravím :). Měla bych jeden dotaz na kohokoli z vás. Už hrozně dlouho čekám na druhý díl Imzadi ze série Star Trek. Prosím, prosím, kdy bych ji měla čekat?Mnohokrát děkuji :).

Zveřejnit odpověď