Narozeninová soutěž: 2. kolo – komiksová fantastika

Narozeninová soutěž FP probíhá celý květen, je rozdělená do čtyř kol se samostatnými otázkami, cenami a vyhodnocením. Pokud se zúčastníte všech čtyř kol, máte rovněž šanci vyhrát jednu ze dvou bonusových tajných cen. Účastníci prvního kola, kteří připsali, že se bonusové soutěže účastní, obdrželi první část věty, kterou si tak po čtyřech kolech sestaví a po ukončení posledního kola pošlou. Pokud se tedy účastníte bonusové soutěže, nezapomeňte nám to napsat i do mailu s odpověďmi na druhé kolo, ať vám můžeme poslat další část věty. Kompletní pravidla naleznete na /…4-x-3-2-ceny.

Je nutné odpovědět na všechny tři otázky (s drobnou výjimkou v podobě druhé otázky – viz níže). Není nutné psát nějaké slohovky, ale prosíme o víc než jen jednu větu. Odpovědi zasílejte na mail redakce@fantasyplanet.cz (předmět FP soutěž) do středy 18.5. včetně.

Soutěžní otázky:

1. Co vás na komiksech nejvíc baví?
Pokud komiksy nečtete, alternativní otázka: Proč je nečtete?

2. Záleží vám i na celkovém provedení komiksu? Když vyjde ve vázaném i brožovaném vydání, jste ochotni si připlatit a koupit si hardback?
Pokud si komiksy nekupujeme, alternativní otázka: Zkoušeli jste se někdy po nich poohlédnout v knihovně? Našli jste tam nějaké?
Pokud komiksy nečtete, skočte rovnou na otázku č. 3.

3. Která filmová adaptace komiksu se vám nejvíce líbila?
Pokud žádná (nebo se na ně nedíváte), alternativní otázka: Který zatím nezfilmovaný komiks byste na plátně rádi viděli? A klidně se rozepište – režisér, herci, hudba, celkové pojetí…

Redaktoři FP odpovídají:

Abychom vás inspirovali, položili jsme otázky i sami sobě:

Co mě na komiksech nejvíc baví?

Komiks spojuje dvě mé oblíbené formy umění – výtvarné umění a literaturu. Pokud jste příznivci vizuálních orgií a silných příběhů z per vynikajících autorů, pak je komiks pro vás to pravé. Nijak se netajím tím, že jsem fanouškem spíše superhrdinského US komiksu, který se snažím propagovat, seč mi síly stačí. Pro mě je tam pořád inspirace a vzor, které potřebovali lidé kdysi dávno po velké finanční krizi. Dneska podle mě ale je ta inspirace potřeba mnohem víc. Samozřejmě jsem i fanouškem nesuperhrdinského komiksu, ale „pláštěnky“ u mě mají bod navíc. 🙂

Proč mi záleží i na celkovém provedení komiksu?

Forma komiksu je velice důležitá a vazbou to jenom začíná, dalším aspektem je přebal u hardbacků. Obálka. Jsou uvnitř obálky jednotlivých sešitů? Komiks je v barvě nebo černobílý (vždy sedne něco jiného), pak také kvalita papíru atd. Sám na sebe přiznám, že jsem sběratel (nejen) komiksů a mám dopředu naplánované priority a pořadí titulů k nákupu v pevné nebo brožované vazbě. Některé se dokonce u mě mohou v rámci sbírek objevit dvakrát. Pravda je, že to není levná záležitost, ale rozhodně se vyplatí připlácet třeba i 20 USD nebo dát tisíc korun za naprosto luxusní počin jako je například Daredevil Omnibus.

Vojtěch Rabyniuk

Jak se dívám na vydání komiksu v paperbacku i hardbacku?

Zatím jsem toto dilema řešila pouze jednou. Volila jsem brožované vydání, protože do cenového rozdílu mezi brožovanou a vázanou verzí by se vešel další komiks. 🙂 Naštěstí hodně zásadních komiksů je rovnou v pevné vazbě a bezesporu si takovou honosnou péči zaslouží. A myslím si, že od dřevních dob vydávání komiksů v Čechách se zkvalitnilo i lepení brožovaných komiksů.

Vendula Brunhoferová

Která filmová adaptace komiksu se mi nejvíce líbila a který zatím nezfilmovaný komiks bych rád viděl na plátně?

Odpověď na první otázku je složitější, než jsem si zprvu myslel. Jsem obdivovatel spíše Marvelovských superhrdinů (převážně X-menů), ale nakonec by asi zvítězil Batman – jmenovitě Temný rytíř. Proč? Heath Ledger. Většina lidí si ho s rolí Jokera nedokázala spojit, většina tvrdila, že Jacku Nicholsonovi, který tuto postavu zahrál skvěle ve verzi od Tima Burtona, nebude sahat ani po kotníky, většině po zhlédnutí spadla huba. Tak famózní byl. Pokud by šlo ale o co nejvěrnější adaptaci komiksu, zvítězilo by Sin City Roberta Rodrigueze a 300 Zacka Snydera. Zato odpověď na otázku druhou je snadná. Sandman. Jsem obdivovatel-uctívač ó velkého Gaimana, jeho intelektuální příběhy o Morpheovi, Králi snů, jsou skutečné blaho. A kdo by se měl ujmout zpracování? Tim Burton před pěti lety (čekali jste snad někoho jiného?). V tom případě by bylo hudební i herecké obsazení jasné. Johnny Depp coby Morpheus, Bonham Carterová jako Delirium, přibral bych Ellen Page (Saoirsie Ronan je moc blonďatá) do role Smrti a ve scénáři Neila Gaimana by se rozhodně dalo najít místo pro monumentální postavu (například samotný Osud) ztvárněnou Alem Pacinem. Jenom Dannyho Elfmana bych vyloučil. Ne, že by mi jeho hudba vadila, ale k takovému dílu to chce něco víc. Hudbu by tedy složil Ludwig van Beethoven.

Josef Horký

Která filmová adaptace komiksu se mi nejvíce líbila a který zatím nezfilmovaný komiks bych rád viděl na plátně?

Odpovědi na tyhle otázky jsou dost složité. Komiks i film jsou dvě různá média se svými vlastními principy. Osobně nevyhledávám žádné adaptace; vzpomínám si, že navzdory velkému boomu byl pro mě první filmový Spiderman hodně velkým zklamáním, a to byl první komiks, ke kterému jsem se dostal po revoluci. A nic na tom nezměnil ani Sam Raimi. Také klenoty současné americké kinematografie jako Ghost Rider či Daredevil a jim podobné adaptace není nutno komentovat. Přirozeně, nacházejí se mezi nimi i filmy, jež předčily očekávaní. Kupříkladu Batmana z dílny Tima Burtona si všichni budeme dlouho pamatovat. A to i přesto, že se Burtonovi díky své osobní autorské poetice podařilo vybudovat odlišný svět Batmana, než ho známe od Boba Kane, stejně jako se to v současnosti daří i psychedelickému komiksovému mágovi Grantu Morrisonovi. Nenudil jsem se ani u del Torova Hellboye, i když adaptaci Mignolova univerza jsem si představoval jinak. A taky i jinak mohla dopadnout, kdyby nad Guillermem nešlehaly bičíky američtí producenti (čehož jsme svědky v jeho produkci pocházející mimo hranice nejskvělejší země světa). Stejně tak i Ghost World je raritní podívanou. Minulý rok byl na komiksové adaptace obzvláště úrodný. Máme tu autotematizující Kick-Ass natočený v rámci limitů populární kultury pro generaci MTV, ale fanouškovi sekvenčního umění a kinematografie neunikne ani filozofický rozměr tohoto díla. Dále můj soukromý oblíbenec Edgar Wright vyrukoval s nostalgickým arkádovým snímkem, oživujícím euforii osmdesátých let v úžasné kombinaci komiksové a herní estetiky. Zajímavým projektem je taky Southland Tales, multimediální narativní konstrukt z hlavy Richarda Kellyho, který se částečně odehrává v komiksu, částečně na filmovém plátně a částečně na informační dálnici, přičemž Kelly dobře zná zákony jednotlivých médií a realizaci svého megaprojektu jim i patřičně přizpůsobuje. Proto jak komiks, tak i film mají své autonomní kouzlo, stejně tak i projekt jako mamutí celek. I Persepolis byl osvěžující, ale vzhledem k minimální změně obsahu (do jisté míry i formy, ale tohle je diskutabilní) upřednostňuji tištěnou formu. Černobílé Sin City se sice zajímavě vyvedlo, ale tohle je spíše můj osobní problém s americkou kinematografií, no v podstatě jsem byl potěšen. Za nadstandardně povedenou adaptaci považuji i Miikeho MPD-Psycho a stejně tak i jeho Ichi the Killer, jenž vznikl na motiv stejnojmenné mangy.

Na otázku, který nezfilmovaný komiks bych rád viděl na plátně, musím bohužel odpovědět žádný. Těch pokusů a omylů bylo dost na to, abych si uvědomil, že komiksu prostě stříbrné plátno nesvědčí. Kromě několika světlých výjimek, které napočítám na prstech jedné ruky, se absolutně nevyplácí s tímto druhem adaptace experimentovat. Ale televizní produkce se začala vzmáhat z toho několikaletého smrtelného křeče a znova nabývá svou sílu jako za starých černobílých časů. Nejen díky televizní adaptaci Walking Dead, seriálová forma prostě lépe sedí komiksové adaptace, hlavně z hlediska narativní složky. Osobně netoužím po zvláštní komiksové adaptaci, protože komiks sám o sobě je sofistikované médium a již dávno se odtrhl od svých kořenů a vyklíčil nám do umělecké krásy. Kdyby mi ale někdo přiložil pistoli k spánkům a musel bych si vybrat, tak bych řekl něco z kreací Charlesa Burnsa, ale hned bych dodal, že jenom v režisérském podání Jodorowského, Arrabala, Topora (bohužel již zesnulého) nebo Ruiza. Přirozeně, Burns by byl svým zpřítomněným na jiném médiu zbaven comicsového významu, a stejně by bylo nemožné emulovat jeho specifickou poetiku, díky které je tím, čím je. Možná i z grafického románu již zmíněného Granta Morrisona, The Filth, by byla zajímavá podívaná, ale opět jenom v televizní podobě (když vezmeme v potaz, že dílo by narušilo všechna dosavadní tabu, jež se stejně pomalu, ale jistě bourají). I sága The Invisibles by měla potenciál, ale opět, stejně jako Burns má své kouzlo na papíru, i Morrisonovy výplody si neumím jinde představit tak, aby byla zachována původní poetika. Stimulující by mohli být i The Borgias z pera Alejandra Jodorowského, ale ne ty, jež momentálně vysílá Showtime (to, že jde o snahu parazitovat na Tudorovcích ze stáje HBO, snad není třeba zdůrazňovat).

Martin Kudláč

A o co hrajeme?

Incal

Všechno, co jste kdy od SF komiksu chtěli, ale netroufli jste si o to říct. Incal je jeden z nejslavnějších a nejzásadnějších komiksů našeho kontinentu. Je to monument, který s neskutečnou výtvarnou nápaditostí zachycuje všechno od androidů až po zkázu světa, ale navíc přidává velikou porci poezie, humoru a mystiky. Do přetechnizované a despotické galaktické budoucnosti je zasazen příběh bezvýznamného detektiva Johna Difoola, který se stane groteskně nepatřičným „vyvoleným“, nositelem a mluvčím magického předmětu, Incalu, který jediný může zachránit vesmír přes útokem Temnoty. Série jeho bleskových dobrodružství nás zavede napříč galaxií a ještě dál, až za hranice úžasu. INCAL si plně zaslouží vyjít v řadě Mistrovská díla evropského komiksu – nic zásadnějšího se v Evropě neobjevilo. U nás vyjde všech šest alb v jednom jediném svazku! (anotace)

Vydala Crew.

Y: Poslední z mužů – Heslo

Masivní postkatastrofický příběh, který dokazuje, že svět bez mužů by ani náhodou nebyl tak idylický, jak se nám feministky snaží namluvit. Spíš naopak. Co nadělá jeden muž? Jediný muž na Zemi, který přežil, jeho společnice dr. Allison Mannová a vládní agentka 355 jsou už na půli cesty napříč někdejšími Spojenými státy a zbývá jim jen závěrečný úsek do San Franciska, kde dr. Mannovou čeká její nejdůležitější pokus. Než se ale vydají na cestu, potřebují sehnat antibiotika pro dalšího žijícího samce, Yorickova opičáka Ampersanda. Pro Yoricka to znamená vynucený pobyt v coloradské divočině, u jedné z někdejších kolegyň 355, penzionované agentky 711. Yorick má ale před sebou víc než jen poklidný víkend na samotě u lesa. To, co ho ve srubu agentky 711 očekává, bude horší než všechna nebezpečí, která na své cestě zažil. Poslední muž na zeměkouli zde bude řešit otázky života a smrti. Heslo je čtvrtá kniha z uzavřené a cenami ověnčené ságy, kterou má na svědomí jeden z největších komiksových talentů současnosti, Brian K. Vaughan. (anotace)

Vydal BB/art.

Zámek a klíč #1: Vítejte v Lovecraftu

Vítejte na Klíčově, tajemné usedlosti v Nové Anglii, s mnoha dveřmi, které změní každého, kdo se do nich odváží vstoupit. A kde přebývá bytost plná nenávisti a zloby, která nebude mít pokoj, dokud se jí nepodaří otevřít ty nejstrašlivější dveře ze všech. Seznamte se s rodinou Zámkových, jimž je osudem předurčeno stát se strážci tajuplných zázračných klíčů. Nina, Tyler, Kinsey, Bóďa a Duncan se musejí každý zvlášť postavit svým strachům, zastavit šíleného vraha i plíživé zlo, skryté ve studni. (anotace)

Vydalo Comics Centrum.

Budeme se těšit na vaše odpovědi!

Třetí kolo věnované zahraniční fantastice začne ve čtvrtek 19. 5.