Narozeninová soutěž: 1. kolo – česká fantastika

V prvním kole naší narozeninové soutěže si můžete zahrát o knihy Žár krve (Petra Neomillnerová), Boletus Arcanus (Miloš Urban) a Šerosvit (pětice českých žánrových autorek).

Narozeninová soutěž FP probíhá celý květen, je rozdělená do čtyř kol se samostatnými otázkami, cenami a vyhodnocením. Pokud se zúčastníte všech čtyř kol, máte rovněž šanci vyhrát jednu ze dvou bonusových tajných cen. Pokud do mailu s odpověďmi vždy napíšete, že se soutěže o bonus ceny účastníte, pošleme vám část věty, kterou si tak po čtyřech kolech sestavíte a po ukončení posledního kola pošlete. Kompletní pravidla naleznete na /…4-x-3-2-ceny.

Je nutné odpovědět na všechny tři otázky. Není nutné psát nějaké slohovky, ale prosíme o víc než jen jednu větu. Odpovědi zasílejte na mail redakce@fantasyplanet.cz (předmět FP soutěž) do středy 11.5. včetně.

Soutěžní otázky:

1. Proč čtete, případně nečtete českou fantastiku?

2. Jaký je váš nejoblíbenější domácí žánrový autor a proč?
Pokud českou produkci nečtete, alternativní otázka: Co vám na ní vadí, případně co jí chybí?

3. Kterého českého žánrového autora byste doporučili nováčkovi jako ideální úvod do fantastiky? Nejen české – máme na mysli čtenáře, kteří žánr vůbec neznají. A bereme i odpověď „žádného“.
Pokud se v české produkci neorientujete, alternativní otázka: Kterého světového?

Poznámka: Jak je zvykem, myslíme českou fantastikou nejen domácí, ale i slovenské autory.

Redaktoři FP odpovídají:

Abychom vás inspirovali, položili jsme otázky i sami sobě:

Proč čtu českou fantastiku?

Českou fantastiku čtu ráda a často. Má to i praktický důvod – knížek vychází sice čím dál víc, ale stále ještě ne tolik, aby se žánr nedal víceméně komplexně sledovat. Baví mě stylová i námětová rozmanitost našich autorů – od atmosférické a originální městské fantasy Pavla Renčína přes „feministické“ oddechovky Petry Neomillnerové až po dobrodružné magické výlety do (nejen) slovanské historie Ďura Červenáka. Také u nás vycházejí krásné a zajímavé antologie, zde je pro mě zárukou kvality například Ondřej Jireš. A samozřejmě nesmím zapomenout na povídky začínajících nadějných autorů, ať už na stránkách Pevnosti, XB-1 či ve sbornících ze soutěží. Nesleduji je soustavně, ale třeba Žoldnéře fantazie si letos už podruhé určitě nenechám ujít.

Kterého českého žánrového autora bych doporučila nováčkovi jako ideální úvod do fantastiky?

Těžko říct, záleželo by na jeho věku, pohlaví, preferovaných žánrech… Možná bych mu zkusila podstrčit třeba Červenákova Bivoje – pokud by to tedy nebyl nějaký konzervativní milovník české historie. 🙂 Najde tam známé téma netradičně, akčně a čtivě zpracované, takže by ho to mohlo zaujmout. Nemusel by zklamat ani Žambochův Koniáš či Bakly – druhý jmenovaný byl ostatně právě pro mě prvním setkáním s fantastikou. V ideálním případě by bylo ale nejlepší mu nabídnout nějakou antologii (například Legendy české fantasy), ať si sám vybere, co by mu nejvíc sedělo. Navíc kratší texty by mu mohly být sympatičtější než román.

Pavla Lžičařová

Kterého českého a světového žánrového autora bych doporučil nováčkovi jako ideální úvod do fantastiky?

Záleží samozřejmě na tom, co chápeme pod slovem nováček. Pokud bych měl mluvit za sebe, znamená to kluka kolem šesti sedmi let, který zbožňoval mayovky a pohádky. Takže ideální úvod pak pro mě byly klasické dobrodružné povídky. Na prahu devadesátých let to znamenalo především Howard (fenomenální sbírka Tygři moře, Conana jsem objevil až později), případně jakýsi pel mel – třeba antologie Říše fantasy, kde byl vedle jiných i Dilvermoon (Ocelová smečka) a Tolkienům Farmář Jiljí z Oujezda (tehdy ještě jako Giles z Hammu… aspoň myslím). Dnes by mi tedy asi posloužila… hm, doba pokročila, takže asi antologie Meče a temná magie nebo reprint povídek o Zaklínači. A z českých? V podstatě to samé, takže koniášovské povídky od Žambocha. Jinak bych se ale vždy ptal, co už dotyčný(á) četl(a), jaké žánry mu sedí a kolik tomu chce věnovat času a úsilí. Ač je Tolkien pořád bůh, nemá cenu ho doporučovat každému, stejně jako třeba Eriksona nebo Gaimana.

Co mi vadí na české fantastice a co jí chybí?

Co mi na české fantastice vadí… spousta věcí, z nichž většina se netýká samotných knih, ale pokud jen k nim, tak především dvě věci. Nedostatek hororu a neochota vyzkoušet opravdu klasickou tolkienovskou fantasy – vím, že tu je řada objektivních překážek, ale stejně mi to vadí. Prostě a jednoduše, v Čechách jsme si našli dvě tři cestičky a jdeme po nich. A chraň ruka páně každého, kdo by hledal jinou.

Boris Hokr

Jaký je můj nejoblíbenější domácí žánrový autor a proč?

Můj nejoblíbenější domácí žánrový autor – lehká otázka, odpovědět na ni už je ale těžší, protože na mém pomyslném fantastickém trůnu, s českým lvem vyšitým na rudé opěrce, se vládcové docela obměňují. V současné době se na něm už ale pár let drží Pavel Renčín. Za to, že již několikrát odrazil uchvatitele, kteří natahovali ruce po koruně, vděčí hned několika pádným zbraním – svému vypravěčskému umění, zajímavému jazyku svých knih, bizardním postavám, humoru, vynikajícímu propojení skrytého světa s naší realitou, ale především svým neuvěřitelným nápadům a fantazii.

Veronika Salášková

A o co hrajeme?

Žár krve – Petra Neomillnerová

Lota lenoší na svém statku, když se na scénu vrací Enno – těžce zraněný, šílený, a o to nebezpečnější a boj, který rozpoutá, změní život nejen opolským zaklínačům. Špína války se tentokrát dotkne i těch, kteří se dosud pokládali za nezranitelné. Vampýrů samotných… (anotace)

Vydal Brokilon.

Boletus Arcanus – Miloš Urban

Nejnovější román úspěšného českého spisovatele Miloše Urbana si pohrává s klasickou českou vášní – houbařením. Vypráví příběh mladého nakladatelského redaktora Gregora Martyho, který bojoval s podivuhodnou drogou a málem nad ní zvítězil. Získal mládí, krásu a erotické charisma, ale taky mučivou závislost na této vzácné lahůdce a je nucen se rozhodnout, jestli bude ve fatálním vztahu pokračovat, anebo se pokusí o návrat do obyčejného života.
V českých lesích začal růst tajemný hřib Boletus arcanus a tomu, kdo ho najde, vyplní jakékoli přání. Jenom je třeba si předem dobře promyslet, co vlastně chceme, a jestli nakonec není lepší nechat ty nejkrásnější hřiby tam, kde jsou…
Kniha je vybavena 3D ilustracemi Pavla Růta a je k ní přiložena 3D záložka.

Vydalo Argo.

Tajná kniha Šerosvitu – Karolina Francová, Sanča Fülle, Vilma Kadlečková, Lucie Lukačovičová, Julie Nováková

Tam v Šerosvitu, za hedvábnou oponou, vane věčný Odliv. Všechno, co ztratí kontakt s otisky lidského světa, jeho proud strhává do prázdnoty Stříbroklamu. Přízraky bojují s Odlivem, co jim síly stačí. Spřádají sítě, které jim brání v pádu do mlhy. Na budovy lidských měst navazují duhová vlákna; a na těch kotvách si staví vlastní města, přízračné zlatobytnosti, které se jako obří pavučiny vznášejí v nepolevujícím proudu. Jedině tam jsou v bezpečí. Nebo si to aspoň myslí.
Někdy to můžeš zahlédnout. Stává se to za nejtemnější noci nebo v bouři… ve zvlášních okamžicích a na zvláštních místech: Pak problesknou do našeho světa přízračné sítě a větrné víry, obrysy neexistujících domů, stíny bez předmětů a světlo bez zdroje. V nebi, vysoko nad městem, se zachvívají duhové odlesky Šerosvitu. U těch nejstarších lidských staveb, kde jsou základové kotvy zlatobytností (a o kterých se říká, že tam prý straší), se výjimečně někomu podaří spatřit přímo některý z přízraků.
Ale ještě mnohem těžší je hranici překonat. Přejít z Šerosvitu do světa lidí.
Nebo ze světa lidí – do Šerosvitu.

Vydá Plus.

Budeme se těšit na vaše odpovědi!

Druhé kolo věnované komiksové fantastice začne ve čtvrtek 12. 5.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď