Polská produkce fantastické literatury kvalitativně i kvantitativně převyšuje cokoliv mezi kanálem La Manche a řekou Bug. S většinou z této masy se průměrný český fanoušek nemá šanci setkat, ale o knihách, o kterých dnes budu psát, to určitě neplatí. Na trh totiž přicházejí netrpělivě očekávané nové knihy Andrzeje Sapkowského a Andrzeje Pilipiuka. Nebude škodit si o nich něco říci.
Jako první vyjde desátého listopadu kniha Andrzeje Pilipiuka, jejíž název jsem pracovně přeložil jako Věšet může každý. Jde o pátou sbírku povídek o neuvěřitelných příhodách věčně opilého exorcisty-amatéra Jakuba Vandrovce. Jeho předchozí dobrodružství si v Čechách získala obrovskou oblibu, došlo dokonce i na založení fanklubu. Kniha bude obsahem podobná druhému dílu, který se jmenoval Čaroděj Ivanov – bude v ní jedna delší, dvěstěstránková novela a sedm kratších povídek. Jako bonus bude přidána povídka Michala Smyka, jež zvítězila v soutěži o nejlepší fantastickou povídku odehrávající se na vsi. České vydání se dá očekávat velice brzy, v řádech měsíců. Jako ochutnávku si můžete přečíst mnou přeloženou ukázku.
Na Starý Majdan pomalu padal teplý letní soumrak. Přítmí milosrdně zahalovalo k zemi se sklánějící kůlny, ploty a rachitické stromky v sadu.
„Hy!“ Jakub v ruce obrátil mobilní telefon. „Co to ještě nevymyslí? A kde to má kabel? Stejně nemám zásuvku, o proudu nemluvě…“
„Není třeba, pracuje bezdrátově. A baterii můžeš nabít u Semena“ objasnil mu jeho pravnuk Petřík.
Exorcista se poškrábal na hlavě.
„Rádiová síť!“ v jeho očích konečně blýsklo pochopení. „A funguje na akumulátor.“
„No a díky tomu můžeš vždycky, kdyby ses nudil, někam zavolat,“ dodal chlapec. „Například mě.“
„Bezva“ vzdychnul Vandrovec.
Popravdě řečeno, nepamatoval si, že by se někdy nudil, vždycky měl něco na práci, anebo k vypití. Je však dobré vědět, že dokonce i tak nepravděpodobné hrozbě je možné uniknout díky moderní technice.
„A když bych potřeboval pomoci já, tak můžu zavolat tobě.“
„No jistě, když tě dopálí ve škole, tak zavolej, zapálím tu boudu a bude to,“ usmál se praděda.
„Ale já se učím rád…“ zaprotestoval Péťa.
Jakub si znovu povzdechnul. Eh, to město, jak jen pokřivuje charaktery! Měl pravdu, ještě že se nepřestěhoval. Pustil telefon za filcovou obrubu gumáku. S uspokojením zjistil, že se mobil pohodlně uložil ve vrstvách onuce, přesně mezi bajonetem od kalašnikova a plechovkou se sardinkami.
„Nu, tak už jenom pohádku na dobrou noc, a spát“ velitelským gestem ukázal pravnukovi brloh, vyplněný čerstvou slámou. „Nebo usneš sám?“
„Kdepak, pohádka musí být.“ Malý byl rozhodný.
„Nu, tak bude o čarodějnici,“ rozhodnul Jakub. „Takže, v lese stojí perníková chaloupka na muří nožce. A v ní mešká teta Anežka,“ zarýmoval.
Patnáctého listopadu má oficiálně vyjít třetí díl husitské trilogie Andrzeje Sapkowského. Nejprodávanější kontinentální autor fantasy ji nazval Lux Perpetua a měl by se v ní završit osud Reinmara z Bělavy, hlavního hrdiny prvních dvou knih. Jeho postava prošla značným vývojem, z naivního snílka se stal obávaný husitský špeh a diverzant, rozpolcený mezi láskou ke krásné Juttě a oddaností „velké věci“, ve kterou věří – obrození víry v podobě husitského hnutí. Je těžké odhadovat, jaký konec kniha vezme. Všichni máme v dobré paměti rozpačitý, autorsky nezvládnutý závěr pentalogie o zaklínači. Tentokrát by se nic takového opakovat nemělo, ale jeden nikdy neví. 
Ukázky, uveřejněné na www.sapkowski.pl každopádně vypadají velice dobře. České vydání se dá očekávat zhruba do roka a do dne od toho polského. Polský trh je skutečně o kus dál než český, autoři i nakladatelé se snaží zlákat čtenáře všemi možnými způsoby. Rozsáhlé ukázky z knih vystavené na internetu jsou samozřejmostí, reklamní kampaně běží, v knihkupectvích visí plakáty, autoři pořádají autogramiády, vystupují v médiích atd. Obrovský rozdíl oproti českým poměrům, kdy nakladatelé nejsou schopní ani říci datum vydání, natož poskytnout ukázku.
Jako perličku na závěr bych chtěl informovat o právě takovém příkladu tvůrčího využití popularity literární postavy. Spolu s vydáním nové Pilipiukovy knihy vyjde i fantastický nástěnný „Kalendář exorcisty pro rok 2007“. Který fanoušek Jakuba Vandrovce by nechtěl jako vánoční dárek kalendář s vyobrazeními svého oblíbeného hrdiny? Já si jím radost rozhodně udělám. Vypadá opravdu neodolatelně, jak můžete sami posoudit podle ukázek.
Kvalita použitého papíru
Ještě kdyby tak Leonardo netisknulo na hajzlpapír.
A kdy vyjde Achája III.?
Za rok?!
Kruci, já chcu Lux Perpetua číst dřív než za rok… Mohlo by se to přeložit rychleji (ale stejně kvalitně)… Po knížkách AS se stejně vždycky jenom zapráší, tak nechápu, proč by to nemohlo vyjít třeba začátkem příštího roku.
Treba protoze prelozit roman kvalitne nejde za jedno odpoledne, jak si asi myslis?
Neříkám za jedno odpoledne, ale pokud to má překladatel za svojí hlavní práci, tak by se to mělo dát zvládnout alespoň do půl roku (spíše čtvrt), nemyslíš?
A kde toho kvalitního překladatele vzít a nekrást? :-))Ti dobří už mají práci rozplánovanou hodně dopředu.
Já nevím, ale na Sapkowského by si měli dopředu vyčlenit čas 🙂
K tomu názvu:
Já bych to pracovně přeložil jako věšet, nikoliv viset.
no Sapkowski fakt nie je lahky :)inac, Pilipiuk nam na Slavcone rozpraval o knizkach, ktore pripravuje. Nieco chysta vo svete z poviedky Atomova ruleta, kde Polsko vyhralo druhu svetovu a je jedinou jadrovou mocnostou 🙂
Polská produkce 🙂
Polská produkce fantastické literatury kvalitativně i kvantitativně převyšuje cokoliv mezi kanálem La Manche a řekou Bug….No, berme to jako bonmot, protože jinak to je nesmysl, podpořený snad jen tím, že tu o tom, co se píše a vydává ve Francii, Itálii, Německu a tak dále nemáme ani páru.
Jo, kdy vyjde Achája III? Proč PoDíl vůbec neni v edičním plánu Laseru? (Doufám, že se nestane to, co minulej rok- že se jen neposune doba vydání o další 4 kvartály)
pro N-10-Tikki
Budeš mít asi pravdu, dík. Opravím to. U překladů názvu knih, které ještě nevyšly, je problém v tom, že nevíš, z jakého kontextu pocházejí.Což mě pochopitelně neomlouvá.
Podla webu laseru: Achája 3 (1. čtvrtletí 2007) , moze to niekto potvrdit ?
R. Podaný: z té nedlouhé doby, co jsem žil v Německu (2 roky, 2001-3) si nepamatuju na nějaké závěje SF. V Haus des Buches, mega-book-storu v saském hlavním městě, měli na SF 3×6 polic délky 80 cm 😉 a doplňování sortimentu nebyla časté 😉 plus, neexistovalo tam v té době ani jedno specializované SF-knihkupectví jako u nás 😉 v Arrakisu, Brno, mají aspoň 3x víc SF knih… a kvalita německých překladů je možná ještě horší než ty naše, převážně…
V Berlíně jsem byl ve speciálce http://www.epilog.de/Ufo/ (od září 2003 zjevně přejmenované), o domácí tituly jsem se moc nezajímal, na velikost to bylo o něco víc než Arrakis.Co jsem slyšel, v Itálii to není přinejmenším co do kvantity žádná sláva.
A Francie?
No, ja som raz robil ilustrácie do istej nemeckej fantasy knihy, vydali to s farebnými obrázkami, tvrdou väzbou, dokonca rôznofarebným písmom a machrovali, že aká to bude bomba. Vydali toho 3000 kusov a vraveli, že to je na žáner veľmi masívny rozjazd pre knihu. Echm, 3000-ový náklad mal aj môj Černokňažník…
Polská fantastika podle mého názoru zažívá velký boom. Důvod je jednoduchý: autoři mají konečně svá díla kde vydávat a pro koho psát. Existují specializované časopisy, existují agilní vydavatelství typu Fabryka Slow, existují čtenáři, kteří si jejich díla koupí. Jistě, ne vše je dobré a kvalitní, ale jsou tam velice zajímavé věci.A co teprve Rusko, tam to teprve žije. Jeětě bych rád dodal, že v době, kdy tuzemští nakladatelé zoufale hledají kvalitní věci, na existenci geniální opomenutých italských či francouzských spisovatelů nevěřím.Už by tu dávno byli… Na východě je stále z čeho vybírat.
Polsko, Rusko, to jsou přece jen nějaké trhy… Není divu, že se to prodá
Podle mých informací je průměrný knižní náklad v Polsku ve SF&F 2500 až 3000 kusů. Porovnejte se situací v ČR a s počtem obyvatel… Myslím, že více dodávat netřeba. Jo, v Rusku, to je jiná, tam je všechno možný 🙂
Ovšem já zas nevěřím
na existenci tuzemských nakladatelů zoufale hledajících kvalitní věci, rozhodně ne v románských zemích.
Francie
Francie, to jsou samozřejmě nebetyčné hory domácí produkce. Co se kvality týče, už to skoro deset let tolik nesleduju, ale bývalo to víc než slušné. Nicméně zájem našich nakladatelů o francouzskou SF je mizivý a já nejsem bohužel ten mesiášský typ svatého Pavla Weigla, který by polskou edici vydupal ze země, i kdyby čert na koze jezdil, takže to nikomu nevnucuju. Jedinou výjimkou je Ptah Hotep, o kterém jsem si myslel, že je dost výjimečný, aby česky vyjít měl.
JV jr.
Já docela hledám. Od tebe jsem dostal tuším jen jeden námět. Klidně pošli další 🙂
Robert, priemerne naklady su sice take, ale je tam minimalne 5 spisovatelov, ktori predavaju nad 10 tisic. Okrem Sapkowskeho je to Ziemianski (Achaji sa podla vsetkeho predalo sestciferene cislo), Pilipuk, Bielolecka. Ale aj taka Magda Kozak predala svojho debutu uz mozno aj 10. Vyhrada k clanku – preco sa pise len o tych dvoch spisovateloch? Nepatrilo by sa v Literarnych novinkach z Polska spomenut, ze prvykrat niekto dostal obidvoch zajdlov, za roman aj poviedku (u nas zatial viac – menej neznamy Gzredowicz)?Pokial ide o ine literatury – jednoznacne Rusov, a vela. Mozno by sa to dalo aj tak, ako to rozhybali v Polsku a nakoniec tak vlastne aj zacalo svoju put megavydavatelstva moskovske AST – antologia Cas ucnov, kde ich hviezdy ako Lukjaneko, Rybakov, Lukin a mnohi ini napisali poviedky zo svetov Strugackich. A ze to nebola ziadna fan fiction svedci aj to, kolko ich odtial bolo navrhnutych na ruske ceny.No a ak zapad, tak by som skusil napr. Spanielsko. Tam je na tom sci-fi vraj dost dobre. Poliaci sa teraz do nich pustili. Ked uz nic ine, tak aspon ten roman zo sveta Enderovky, co tam niekto napisal, je vraj celkom dobry.
Pokud vím, má Grzedowiczovu knihu Pán ledového města v plánu edičním Trifid.
Pán ledové zahrady – nevím, kdo překládal název pro ediční plán, ale chtělo by si to neplést polská slova “grod” a “ogrod” 🙂
Stasovi
Jeden (a půl, tuším) bylo až dost; bude ti muset stačit Shelley a Dobrylovský.Jo, ale už se ti doneslo, že Cory Doctorow dovoluje vydávat svůj poslední román v rozvojových zemích (do kterých jsme počítáni i my, i když už jen o slabých 15 USD per capita) úplně zadarmiko?
Honzovi
Nedoneslo. Díky. Koupil jsem ale jiný 🙂
Achaja
Kdy teda vyjde ta Achaja???
Bialolecka
Chysta nekdo treti dil Tkace iluzi?
pekna blbost
“rozpacity, autorsky nezvladnuty koniec sagy o zaklinaci” – autor clanku je uplne mimo? Rad by som vedel, co bolo rozpacite a nezvladnute… To ako mu tam chybal happyend, alebo co? Podla mna nielen koniec ale cela saga bola zvladnuta vynikajucim sposobom a o rozpacitosti nemoze byt ani rec!!! Pre mna je to jedna z najlepsich fantasy sag, co som kedy cital!
uplny suhlas s predrecnikom. ak bude raz u nas taka fantasy, budeme moct vyskakovat do nebies. a ozaj, k tomu komentaru 9. novembra som sa zabudol podpisat, nebolo to naschval 🙂
Re: pekna blbost
Autor má naprostou pravdu. Jistě, Paní jezera je pořád vynikající, ale v kontextu ostatních Sapkowského knih je prostě slabá. A to deus ex machina s odposlechnutím rozhovoru, to je základní spisovatelská chyba, za kterou by vás vyhodili od zkoušky už v prvním ročníku literární akademie. Trochu méně nekritického obdivování, prosím.
Re: Re: pekna blbost
hm. no mozno je o trosilinka slabsia ako ostatne diely sagy, stale sa mi vsak paci viac ako nova trilogia. hm, a deux – hod Connanom, ktosi bez chyby 🙂
trapky trapky nejtrapnější stránka na světě
Neviem aky zasah Boha mate na mysli, pravdepodobne Geraltov odchod do “Avalonu”…Urcite je pre mna prijatelny podobny mysticky zaver, ktory citatelovej predstavivosti necha priestor, ako vsetko pokracovalo ako daky stupidny americky happyend typu Yennefer hodi dake kuzlo ktorym Geralta vylieci, popripade seba obetuje a podobne hluposti, akymi mnoho knih konci. Je to moj osobny nazor, ale urcite by som Pani jezera nehodnotil ako autor clanku. Jedine co mi vadilo bolo “natahovanie knihy” Ale prave mystika a mnoho dejovych linii ju robi inou a zaujimavou i ked tym sa od predchadzajucich odlisuje. Iba na zaver to Vase vyhadzovanie z literarnej akademie ma fakt pobavilo…To ako iba urcity ludia vedia ako sa ma pisat a co je dobre? Potom nechapem preco nie su knihkupectva plne ich bestsellerov???
Napiste mi prosim aky zasah Boha mate na mysli…Ake vypocutie rozhovoru? Tomu dako nerozumiem. Ak myslite to ked Geralt lovil v Toussainte prisery a vypocul nahodov Kalousov rozhovor, ci aky? Na tom mi fakt nic nevadi, ani nevadilo…
to Koniec
rozhovor, který Geralt vyslechl poté, co v pohádkovém knížectví vyvraždí ve sklepení tři, čtyři? příšeryBez toho by se hold Geralt nepohl. Jen sám autor ví, jestli ho potkala tvůrčí krize, nebo, jestli to udělal naschvál.Právě z pátého dílu nejvíce čiší to, co zlí jazykové nazývají autorovým pohrdáním čtenáře. Podivných tvůrčích zázraků je totiž v pátem díle víc.Já však i pro tyto podivnosti považuji zaklinačskou ságu za to nejlepší.
Já měla moc ráda povídky se Zaklínačem, ale ságu jsem ani nedočetla.
to sicco
Sicco, to je PŘESNĚ to, co jsem měl na mysli. (Naopak konec považuju za vynikající 🙂 )