Krajní meze

Přesně tahle zní úvodní slova kanadsko-amerického sci-fi seriálu, jehož nové díly u nás po delší době uvádí TV NOVA, i když ve strašném vysílacím čase, ale co se dá dělat, nemůžeme mít všechno.
 Televizní seriál Krajní meze (The Outer Limits) má staršího bratříčka, který byl vysílán na ABC v letech 1963 – 1965, což už ani není bratříček, ale spíše dědeček. Obrázky z něho se povalují někde tady kolem a poznáte je podle toho, že jsou černobílé. Nové Krajní meze (v Americe známé pod zkratkou NOL – New Outer Limits) se začaly natáčet na sklonku roku 1994 a do televizí se dostaly někdy v roce 1995. Zájem u diváků byl veliký, a tak na sebe další řady nedaly dlouho čekat a toto léto se dočkala premiéry již řada sedmá.

Ale povězme si něco blíže o tomto velice zajímavém sci-fi seriálu. Každý díl je samostatný (krom pár dvojdílů), což samo o sobě zrovna moc nepřipomíná americkou produkci, kde aby měl nějaký seriál úspěch, musí být vytvořena ústřední skupina hrdinou, na kterou se nemůže sáhnout, a po několikáté řadě se většina takovýchto seriálů dostává do stereotypu. Krajní meze jsou přesný opak, nejenže hrdinové jsou v každém díle jiní, ale často jsou různí i režiséři a scénáristé, a před zhlédnutím nového dílu si nikdy nemůžete být jistí, čímže vás tvůrci zase překvapí. Každý díl je ještě doplněn na začátku a na konci několika slovy, která většinou stojí za zamyšlení a pomůžou vám pochopit poselství, které ten či onen díl přináší.

Na seriál jako celek se velice dobře dívá a kvalita samotných dílů je na solidní úrovni, ale občas se prostě objeví skvost, který by se podle mne mohl stát předlohou pro něco mnohem většího, než je jen těch 50 minut vysílání.
Na scénářích se podílejí známé osobnosti, z nichž za všechny můžu nadhodit jméno Stephen King, jehož jedna povídka se stala námětem na díl “The Revelations of Becka Paulson”. Tento díl jste mohli vidět před několika týdny i u nás. Pro ty, kteří si zrovna nevzpomínají, připomínám, že se jednalo o povídku krouhlou dost černým humorem, jejíž hlavní představitelka se nechtěně střelila do hlavy a kulka, která poškodila mozek a zůstala v něm, způsobila, že se z přihlouplé ženské stalo geniální stvoření na pokraji šílenství, jež nakonec zabilo vlastního manžela elektrickým proudem. Trochu šílené, že? Ale věřte mi, stála za to a fanouškům Kinga nesměla uniknout. Když už jsem u této povídky, tak právě z ní jsem si zapamatoval skvělé hlášky. Hlavní hrdinka jde ke svému známému veterináři, ať se jí podívá na prostřelenou hlavu, a ten ji vítá : “Dobrý den, už jsme se dlouho neviděli.”, hrdinka : “Naposledy, když mi umřela kočka.”, veterinář : “Jak se má kočka?” :-)).

No nic, nechal jsem se trochu unést. Na televizi NOVA nám běží již čtvrtá řada, která přinese 22 dílů (3 jsou již k datu článku odvysílané), a tak by nebylo od věci podívat se, co nás ve zbývajících 19 dílech čeká. Nebudu zde vypisovat všechny díly, tak jenom ve zkratce k těm nejzajímavějším.
V povídce Glyphic nás lékařský úředník zavede do města, kde řádí tajuplný mor, který napadá jen děti mladší dvanácti let.
 V dílu nazvaném příhodně Vakcína se dostaneme na Zem v době, kdy virus vytvořený genetickým inženýrstvím zabije většinu lidské populace. Právě dvanácti lidem nakaženým tímto virem je do karantény donesena vakcína. Má to ale jeden háček, vakcíny je totiž dostatek jen pro tři z nich.
V povídce Lithia se zase staneme svědky probuzení člověka z kryogenního spánku po čtyřiceti letech. Jaké je ale pro něho překvapení, když zjistí, že Země je obydlena jen ženami.
A mnoho dalšího – boj mezi Zemí a Marsem, hledání Černé skříňky mezi tajuplnými materiály, šílení vědci, roboti, lidé ovládající telekinezi atd. Myslím, že se máme ve čtvrté řadě na co těšit.

Takže pokud vás tento článek nabudil k sledování Krajních mezí, budu velice rád, neb to byl jeho hlavní záměr. On každý nesleduje každodenně televizní program, a pak člověku utečou zajímavé věci. I mně uteklo několik dílů Krajních mezí, než jsem si všiml, že je NOVA dává, tak ať se to nestane také vám.