Těchto pár řádků berte, milí čtenáři, nikoliv jako organizátorské zhodnocení a pochválení jedné akce, ale spíš jako náměť k zamyšlení a diskuzi. Rád bych nastínil různé problémy, které spolu souvisí třeba jen okrajově – a jejichž spojnicí je právě zmíněný CONiáš.
Tolik tedy ke genezi jména a nyní ke genezi samotné akce. Ač má MKP mnohé problémy a mnohé „brouky“, přesto se snaží otevírat světu a nabízet co nejlepší služby pro co nejvíce čtenářů. Jsme si vědomi toho, že bez změn to nepůjde, ale těžký křižník této velikosti nelze ukormidlovat stejně lehce jako výletní jachtu. V rámci těchto snah (někdy se rodících celá léta!) je i větší vstřícnost fanouškům „našeho“ žánru. Výsledkem je profilace knihovny Smíchov na scifi a fantasy. Mé oblíbené rčení: neznamená to, že tam nenajdete už nic dalšího, ale to, že SF a F tam naleznete ve větší míře, a k tomu ještě něco navíc. Ale to by bylo na celý článek, co všechno jsme již dokázali a co všechno (a toho je mnohem víc) ještě dokázat chceme. Takže – reklamní vsuvka první – pokud máte nápad nebo náměť, nenechávejte si ho pro sebe. Něco jde u nás hůř, ale něco snáz. Budeme rádi spolupracovat na všem, co je v našich silách!
Ze stejného stromu upadlo i jiné ovoce – loňský Týden knihoven, neboli každoroční celostátní svátek knihoven a knihovníků, kdy se každý snaží nabídnout co nejvíc toho nejlepšího, co za celý rok nastřádal. V roce 2007 se cílem našeho zájmu stalo právě SF. A přestože na samém počátku kromě myšlenky nebylo k dispozici nic, nakonec z toho vznikl první ročník literárního festivalu CONiáš (0)07. Celá akce proběhla úspěšně a byla pochválena jak z řad návštěvníků, tak i z řad vedení – to už byl jenom krůček k druhému CONiáši, jenž jste mohli navštívit v září tohoto roku.
Myslím si, že se nám povedl – z hlediska programového jsem spokojen a věřím, že jsme nabídli opravdu kvalitní přednášky a besedy. Oslovili jsme stálice (Vlado Ríša, Leonard Medek) i tváře neotřelé (Martin Šust, Vladimír Šlechta), a nabídli i něco navíc (koncert středověké hudby, ukázka bojových umění, hry pro mladé a výtvarné dílny pro ještě menší, ale klidně i pro ty velké) a celé to doprovázela výstava „Vivat mobility“ umístěná ve vestibulu stanice metra Muzeum, kde jste si mohli prohlédnout práce například Martina Zhoufa, Karla Zemana nebo Jany Šouflové. Rozdělili jsme program do dvou dnů a dvou míst. První den se na nás přišlo podívat cca 50 lidí, druhý den (dle odpočtu zbývajících programů) přibližně 100 lidí. To nezní špatně, že? V pátek v knihovně na Smíchově to znělo moc dobře, v sobotu v Ústřední knihovně na Mariánském náměstí (dále jen ÚK MKP) se vcelku pěkný počet návštěvníků ztratil ve dvou přednáškových sálech (z toho jeden pro 140 lidí a druhý pro 50 lidí), přilehlých prostorách a ve fluktuaci času. Přiznám se, čekali jsme zájemců více.
Faktorů, proč nám toto nevyšlo, bylo mnoho – včetně neočekávaného hezkého počasí – a na odstranění tohoto problému začínáme pracovat, aby se to příští rok neopakovalo. Co si o tom myslíte vy? Proč jste nepřišli? Nebojte se, nebudeme vás lustrovat, milí čtenáři, jen se na vás pro příště poučíme!
CONášem ovšem fantastika v knihovně nekončí. Například v tuto chvíli rozjíždíme dlouhodobější projekt literárního SFaF Workshopu v knihovně na Smíchově (brzy se o tom dozvíte více – hned jak se vrátím do práce z domácího léčení a dostanu se k těm správným souborům, abych mohl vytvořit pozvánku), několik dalších setkání a pořadů – plánů a uskutečnitelných vizí máme nespočítatelně. Kromě toho nabízíme řadu výstav (v létě například na Smíchově Jakub D. Kočí nebo nejlepší práce ze soutěže „O lahvičku Miruvoru“, v ÚK MKP Jana Šouflová a to rozhodně není konec – chystáme velkou řadu dalších) atd. Už druhý rok fungující spolupráce na Miniconu-Knížkonu je důkazem, že v knihovně se před světem rozhodně nezavíráme. Opět vás vyzývám – máte-li nápad či přání, nebojte se ozvat!
Další problém – a to je ten v případě knihovny nejakutnější a nejpalčivější – jsou knihy. Holedbáme se, že kromě tisíců knih nabízíme spoustu dalšího, ale ač mě to samotného mrzí, někdy se zdá, že nabízíme jenom „to další“ a knihy zmírají na úbytě. Čím se obhájit? Penězi? Prostorem? Nezájmem čtenářů? Jistě, můžeme tím vším, ale mnohem lepší než hájit se je aktivně to zlepšovat. Ano, pracujeme na tom – ať už v případě samotného nákupu, tak i v rámci jedné jediné knihovny (v tomto případě zejména Smíchova).
Stížnosti jsou několikerého druhu, zkusme jednu po druhé, jak mne ty nejčastější napadají:
Knižní novinky docházejí pozdě: záleží, jak kdy a jak co. Knihy, u nichž se očekává velký zájem a které se nakupují ve velkém množství, jdou nejrychleji. Zde vítězí poptávka, která určuje nabídku.
Knih je málo: víme, ale kam je dávat? V tom mnoha miliónovém rozpočtu se to nezdá, ale sehnat prostory je oříšek nerozlousknutelný. I na Smíchově – a ten je prosím třetí největší pobočkou MKP – bojujeme s místem tak zoufale, že prohráváme skoro na všech frontách. Z tohoto důvodu se do pobočky koupí jeden nebo dva exempláře daného titulu. Maximálně tři. Harry Potter, který předčil vše ostatní, byl v exemplářích pěti. Chápu, že pak je dostat se k dané knize ihned někdy problém, ale v případě, že to není váš „miláček“ (kterého si stejně koupíte) to snad zase tak moc nevadí, ne? Já si třeba takhle doplnil vzdělání českými mutacemi Marka Stonea, který by se mi domů nevešel, nijak zvlášť mě ke koupi nelákal… a hle, knihovna mne zachránila! Sice ne hned, ale v tomhle případě jsem stejně nespěchal. Navíc je zde služba „rezervace“ – a hned máte jistotu, že už vás nikdo nepředběhne.
Staré knihy nejsou: ano, něco nám zůstává, ale spousta z toho jde pryč. Třeba na tohle doplatil Ivan Adamovič, s nímž jsme jednali a který přišel o vizi „SF knihovny“ tak, jak bych si jí třeba představoval i já – tedy od roku nula do současnosti, od každého všechno včetně archivních kousků z let meziválečných… bohužel, problém stejný jako v bodě předchozím: Málo místa. Navíc, knihovna je posuzovaná podle rovnice „počet knih – počet čtenářů – počet výpůjček na jednoho čtenáře“. „Mrtvá kniha“, která se v průběhu roku půjčí jenom jednou (nebo někdy ani to ne), jde pryč – aby bylo místo na jiné knihy a aby vůbec nějaké nové knihy mohly do knihovny přijít.
Na všem zmíněném se snažíme nějak pracovat – zlepšit, co nám jde špatně, udržet to, co děláme dobře. Stejně tak se pokoušíme zajistit, aby do knihovny přicházely správné knihy a profilace (Smíchov je první; budou následovat další knihovny s profilací „jazykovou“, „ekologickou“ a další – budou-li peníze a síly) by tomuto mohly napomoci – aby třeba žádané knihy byly do dané pobočky dodány ve větším počtu a tedy snáz dostupné. To přinese čas.
Na www.mlp.cz si můžete ověřit, jak to s knihovnou vypadá v realitě. Uvidíte, co je skutečnost a co jsem přibarvil – ale věřte mi, že v tomto případě jsem barvami šetřil!
Milí čtenáři, jste-li Pražáci a chodíte-li do knihovny (nebo spíš nechodíte), zapojte se do diskuze. Napište, co je špatně (ale i to, co se vám líbí), a já slibuji, že tuto diskuzi budu pozorně sledovat a pokusím se odpovědět na všechny otázky o knihovně. Záleží totiž i na vás, jak to s knihovnou bude vypadat a jak se to projeví příští rok na dalším CONiáši!
Zde naleznete fotky z letošního CONiáše a tady vás čeká fotogalerie z vernisáže výstavy Vivat mobility.
knihy, knihy – a čtenáři?
Díky za článek 🙂 Otázky úbytku čtenářství a možností nápravy by byly na delší debatu (mimochodem teď vychází docela zajímavý sborník, který situaci analyzuje). Ještě že existují čtenáři fantastiky, těch se snad trend klesajícího zájmu o literaturu nedotýká. Chronický nedostatek prostoru pro uložení dokumentů ( = knih, časopisů atd.) je problém, který se týká absolutně všech knihoven, od světových národních až po soukromé domácí. A řada knihoven ho řeší prostým vyřazováním svazků, o které už je menší zájem nebo se fyzicky “očetly”. Pro ty, kteří nejsou knihovníky, upozorňuji, že se dotyčná instituce, aktuálně provádějící probírku fondu, musí řídit tzv. nabídkovou povinností a obeslat seznamem vyřazované literatury jiné knihovní subjekty (ale už ne soukromé osoby :-)). Jsem moc ráda, že jsi zmínil vybudování Scifistické knihovny. S Ivanem Adamovičem jsem o tom nehovořila, s touhle iniciativou mne před nějakou dobou oslovili Vladimír Neff a Vlado Ríša. Vytvoření SF knihovny tak bylo předjednáno v Národní knihovně. Mimochodem, má archivační povinnost, takže se v jejích sbírkách najde i pár unikátů – ale to se v jiných českých knihovnách objeví taky, protože ani NK nevlastní všechno…Pak ovšem “vybouchl” blob – napřed se připravoval, potom obhajoval, a už nebyl čas (ze strany vedení) ani správná atmosféra k dalšímu prosazování. V zásadě by ale ani tak teoreticky nic nebránilo vytvoření SF knihovny, stačil by malý projekt, jímž by se sehnaly peníze (tzv. OON na úhradu činností mimo pracovní náplň) na nezbytné knihovnické úkony, které by vlastně byly navíc, mimo stanovené úkoly knihovny, která by se vybudování SFK ujala. Knihy nemusí stát ve skladišti na jednom místě, dokonce ani nemusí být v jediné instituci: postačí jejich společná prezentace v katalogizačním systému.Ideálem by asi byla skutečná, fyzicky existující knihovna se vším všudy, specializovaná na fantastickou literaturu od samých počátků. Ale jako začátek by alespoň mohl existovat souborný katalog – virtuální sbírka titulů, které byly fyzicky k dispozici čtenářům, byť třeba ne jen v jedné budově (ať MKP, NK, MZK…). Knihy by byly uloženy v depozitářích a průběžně doplňovány jak novými přírůstky v rámci akvizičního programu knihoven, tak třeba dary či více méně systematickým získáváním deziderát – zajímavých titulů, které se do fondu vůbec nedostaly, nebo se z něho ztratily. Můžeme se ovšem dohadovat (zatím jen teoreticky), co by tam mělo být, která knihovna by projekt zastřešila, které knihovny by se zapojily do akce, kam by putovaly knihy, o které by šlechetný fantazák hodlal obohatit fond SF knihovny. A jestli by se nedaly sehnat peníze na zřízení a provozování “kamenné” SF knihovny, kde by se pomalu shromažďovala scifistická literatura pod skutečnou jedinou střechu…
Já osobně jsem se těšila, že pokud projekt “fantastická knihovna” vyjde, mohly by se sem tam nakupovat i teoretické práce v angličtině (potažmo jiných jazycích). K beletrii se ještě zuřivý fan celkem jakž takž může dostat, zahraniční teoretické publikace však vycházejí poněkud draze (alespoň já mám ten dojem z jednoho nákupu).Každopádně, kdybyste ten nápad se souborným katalogem dotáhli do praktické roviny, hlásím se jako pomocný knihovník na jakoukoliv pomoc, kterou mohu poskytnout ze vzdálené Olomouce.:-)
Fantastická knihovna je skvělý nápad, pochopitelně to napadlo kdysi i mě, když jsme v prváku na střední měli napsat výpůjční řád nějaké vymyšlené knihovny, sáhla jsem přímo po tomto nápadu. :-)Jsem překvapená, že se to už začalo trochu řešit. Nicméně i katalog je výborný nápad, kdyby se to někam posunulo, budu se snažit zajistit podporu z Brna, když už mi mé rodné město Lament vyfoukla. 🙂
Účast
Problémem CONIáše a nejen něj není malá účast, ale přehnané očekávání. Za současného stavu věcí ve fandomu a společnosti vůbec je účast 100 fanoušků literatury úžasná. Nevím, proč si organizátoři conů myslí, že automaticky budou na jejich con přicházet stovky účastníků. Zvlášť v obrovské (a nezdravé) konkurenci zejména v Praze. Stovky účastníků je práce na léta nebo je to otázka volby tématu (letošní úspěch Amvíku). Volit obrovské školy a roztahat program po celé budově (nejen letošní Parcon) pak znamená nedosažení potřebné atmosféry, která další rok přiláká znovu a s kamarády. Lepší atmosféra vznikne v malém nacpaném prostoru, než v prázdné hale, přestože absolutní počet účastníků je stejný. Mílovi jsem pár svých postřehů poslal, snad aspoň tento stručný výtah poslouží jako varování všem těm, kdo organizují nebo chtějí organizovat cony.
Na Coniáši jsem přednášela a líbilo se mi tam, účast na přednášce v klubovně byla velmi slušná. Ovšem v knihovně, ještě v průběhu normální ho provozu, to imho nikdy nebude con jako ostatní, ale spíš serie přednášek. Nepřipadá mi to jako negativum a nedovedu odhadnout, jestli by pro Městskou bylo vůbec přijatelné, aby jim tam někdo “tábořil”.
Já ještě k tomu soubornému katalogu. Jak tak nad tím přemýšlím, není to vůbec špatný nápad. MVS celkem fungují, takže by opravdu klidně mohl vzniknout “celorepublikový” souborný katalog fantastiky. Možná je to střízlivější představa, než čistě fantastická knihovna, nebo jen pobočka, protože by to nebylo tak náročné, co se akvizice a personálního zázemí týče. Nešlo by to napasovat na nějaký grant? V tom se moc nevyznám.
Ahojte, díky za komentáře ke článku, pokusím se ve stručnosti odpovědět:teoretické práce, ať už v češtině nebo v angličtině bych určitě rád doplnil. Zatím se snažíme nenásilnou cestou přesvědčit čtenáře, že i v naučce něco najdou permanentní výstavou naučné literatury v blízkosti scifáren (a jsou tam jak životopisy autorů, knihy o filmovém zpracování, tak i různé bestiáře a další zajímavé věci, které fantazák či scifista ocení – a je to zatím jen jakési vodítko). Takže časem tohle snad vyjdeTáboření v knihovně prosadit nepůjde 🙂 Ne, že by to nemuselo být špatné, ale to se neprotlačí už ani přes vedoucí poboček, natož pak přes vedení… proto to vždycky asi zůstane série přednášek – snahou alespoň je připravit příjemné prostředí a další bonusy :-)Jinak ještě malá drobnost – na kolejích (myslím že matfyzáckých) funguje soukromá SF knihovna. Dá se to vygůglit a kdybych teď nebyl doma s nemocí, nejspíš bych už tamního “ředitele” kontaktoval a zkusil dohodnout nějakou alespoň drobnou spolupráci. Jinak za celou knihovnu mluvit samozřejmě nemůžu, ale určitě všechny, kdo do toho nějakým způsobem mluvit mohou, informuji o vašich návrzích!Míla
Nevím, zdá se mi, že problém je podle mě s časem. Lidi čím dál víc pracují a na knihy mají čím dál míň času. Zvlášť vy v Praze, nebo tak se mi to aspoň zdá, i dkyž tam nežiji. Prostě doba je příliš hektická a i když mám spousty času tak tak přečtu to, co ulovím v knihkupectví. Na knihovny už nějak nezbývá čas. Je to i tím internetem a vůbec. Každopádně knihovna scifi je fajn myšlenka. Jde hlavně o to, aby schraňovaly uznávanou klasiku. Aby v každdé byl co já vím Neuromancer nebo Enderova hra, prostě knihy, co jsou momentálně nedostupné na trhu. Jen tak se bude zvišovat návštěvnost.
Mmch, Mílo, městské nějak ubývají čtenáři? Už jsem mimo knihovnicko problematiku léta, tak nevím.
Sicco – tak obě dvě zmíněné knihy máme natuty… nedávno jsem je viděl v regálech… a s tím časem máš pravdu, je to jedna z nejčastějších stížností (kromě té “nečtu” :-))Alraune – ubývají. Je to celorepublikový problém – my se proti tomu snažíme všemožně bojovat (třeba eskapáda s Opencard), ale k udržení stejného počtu čtenářů musíme vynaložit mnohem větší úsilí.
4 sicco
Klasici SF: 1) Příliš očtené knihy se z veřejných knihoven (“lidovek”) vyřazují. 2) Ne všichni čtou stežejní díla SF. Eragon je lepší :-(( Obávám se, že masově to návštěvnost nezvedne…Mít fond prošpikovaný lahůdkami, které si do roka půjčí sotva pár lidi, je neúnosné. Pro takové věci se chodí do knihoven s konzervační povinností (a právem povinného výtisku).To Alraune:To si piš, že čtenáři ubývají, a všem knihovnám, Knihovníci jsou z toho docela zděšení. U nás je trochu lépe než v zahraničí, ale situace je dost vážná. Viz právě vydaná publikace, první repzentativní průzkum:Jiří Trávníček: Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. Brno; Host, 2008.
Míla, Františka: Imho je to částečně věc ebooků a internetu. Dříve jsem chodila do NK aspoň pro obskurní speciality, dneska stačí zajít na nyx a seženu to. Vím to i podle svých čtenářů… když něco shánějí, snaží se přimět toho, kdo to má, aby to projel ocerkem. Když jsem chodila do školy, měly knihovny představu práce s mikrofišemi, teď by se jim možná spíš hodily nějaké multilicence na ebooky.
Tak poraď čtenářům, ať to neskenují, ale chodí do knihovny 🙂 Přeci jenom – když si Tě někdo koupí a naskenuje, j v tom zaplacená jenom jedna knížka. Když si to někdo koupí a někdo jiný jde do knihovny, už v tom jsou dvě knížky :-)Mě třeba knihovna kdysi zachránila ohledně Středověkého světa (to jsem byl ještě blahé paměti nezaměstnaným chudým studentem :-). Díky tomu, že si to vzala knihovna, se zaplatil a mohl se udělat dotisk a dneska už to přesáhlo tisícovku… 🙂
Ale to oni asi choděj i do knihovny, ale přece jen, než jdeš do knihovny, zadáš to do vyhledavače a po půl roce (to je doba hájení u slušných pirátů) to tam taky najdou.
to Alraune
Nemůžu si pomoci, ale já osobně knížky potřebuju, a moc. To, co píšu (když se k psaní přes všechno ostatní prokoušu) se bez solidních informací neobejde, ani fantasy. A když chci získat dostatečně plastický obraz o daném předmětu, vyplatí se kombinovat tištěné a elektronické zdroje. Nemám nic proti e-bookům. Teď už jsou na takových nosičích, že je člověk může pohodlně tahat s sebou, práce s nimi je věcí zvyku. Ale i když vypadá jinak, je to prostě kniha. Problém je v tom, že řada lidí už knihy nečte, ani v té elektronické podobě. Pokud vůbec přijmou něco psaného, tak trendy magazíny.Myslím, že klasických knih bude ubývat. A nebudou za to moci e-booky ani elektronické kopie přešupačené do OCR, protože o ty mají zájem ti, co ČTOU. Ale převahu už velmi brzy naberou lidé, kteří četbu ztrácejí zájem – budou se bavit hudbou, běžným tiskem, audiovizuálními (případně multimediálními) díly. Jenom ne moc textu naráz…Alarune, Roggy, nastupuje nová generace. A děti přestávají číst přímo tragickou měrou. (Mimochodem, odrazí se to i na verbálním projevu.) Pak už i e-knihy v jakékoliv podobě budou patřit jen úzkému kruhu “vzdělanců” a podivínů… :-/
Tragické vize
Šmarjá, to jsme ale pesimističtí. Mám pocit, že v první řadě je potřeba si uvědomit, že lidi, kteří přečtou víc než 1 knížku týdně, JSOU výjimeční. Není nás moc.Knihy těžko někdy vymizí, a jestli ano, je to spíš otázka na několik desítek let dopředu. Já e-booky čtu, ale z okruhu mých známých (a nejsou to literární ignoranti) nikdo jiný. Vadí jim, že je to na počítači. Jsem student vysoké školy – kolik knížek se ve vysokoškolské knihovně denně půjčí? No a co, že to je odborná literatura. Vysokoškoláci čtou a kdyby nemuseli povinnou literaturu, čtou beletrii daleko víc.Už na hliněných tabulkách ve staré Mezopotámii se našel nápis, kterým si někdo stěžoval, že děti málo čtou.
Re: Tragické vize
Ono to veskrze tragické je 🙂 To už se dostáváme od knihoven k vydávání. A pokud nebude zájem čtenářstva, vydavatelé nic dělat nebudou, protože na to (a pak za to) nebudou peníze. A pak to nechci vidět, kde tenhle začarovaný kruh vyústí – i pro tohle se snažíme v knihovně dělat maximum a hýčkáme si každé dítě, které čte – dělat pro něj zajímavé akce, seznamovat je se spisovateli. Jeden z mých největších úspěchů je, že jeden klučina, co horkotěžko četl a respektive skoro vůbec si po besedě s Vladem Ríšou půjčil jeho knížky a přelouskal je, protože se mu líbily… jinak by se k nim nedostal, protože by ani nevěděl, že existují 🙂
účast
Podle mě to byl hlavní problém počasí.Tedy: Coniáš (pokud tomu dobře rozumím) nebyl zaměřen na fanoušky fantastiky, kteří jinak “obrážejí” cony. Snažil se oslovit širokou veřejnost; a zatímco fan na akci prostě jde, může-li, pro veřejnost je to něco jako Matějská. Zkrátka vezme konání na vědomí (reklamy bylo fakt hodně) jako jednu z možných alternativ strávení soboty.Jenže na tuhle sobotu meteorologové ohlásili týden předem krásné počasí a ono jim to dokonce i vyšlo! Garáže, kde parkujeme auto, byly už po ránu úplně prázdné.I mě trochu mrzelo, že jsem zavřený uvnitř, když bylo venku tak nádherně…Samozřejmě – s léty vznikají každé akci stálí klienti, kteří na ni prostě jdou a s sebou mohou strhnout i další. Takže bude-li za rok normálně podzimně, účast se prudce vylepší.
Re: Re: Tragické vize
Zvláštní, vždy když vlezu do Luxoru ať už na Václaváku nebo na Andělu, tak u regálu se sf/fantasy postávají 2-3 lidé 🙂 Též bych to neviděl nijak tragicky, pokud i v době opravdu nepříjemně vysokých cen knih je takový zájem. A čtou i mladší ročníky, akorát že jejich zájem se zatím soustředí např. na “znalci” vysmívaného Eragona nebo herní série od Fantomprintu. Ale každý přece nějak začínal, ne? Teď je pro malého čtenáře vrcholem Eragon, za pár let se může dostat třeba k Martinovi nebo Eriksonovi…Minulý týden přede mnou v Luxoru vláčela asi 13ti letá teenagerka plnou náruč knih o Drizztovi. Já sám kupuji 5-10 knih měsíčně. Do knihovny nechodím, vyznávám se z temného hříchu, ale důvod je prostý – mně nestačí si knihu půjčit, já ji prostě musím mít doma kdykoliv k dispozici! :-)))
účast
Podle mě to byl hlavní problém počasí.Tedy: Coniáš (pokud tomu dobře rozumím) nebyl zaměřen na fanoušky fantastiky, kteří jinak “obrážejí” cony. Snažil se oslovit širokou veřejnost; a zatímco fan na akci prostě jde, může-li, pro veřejnost je to něco jako Matějská. Zkrátka vezme konání na vědomí (reklamy bylo fakt hodně) jako jednu z možných alternativ strávení soboty.Jenže na tuhle sobotu meteorologové ohlásili týden předem krásné počasí a ono jim to dokonce i vyšlo! Garáže, kde parkujeme auto, byly už po ránu úplně prázdné.I mě trochu mrzelo, že jsem zavřený uvnitř, když bylo venku tak nádherně…Samozřejmě – s léty vznikají každé akci stálí klienti, kteří na ni prostě jdou a s sebou mohou strhnout i další. Takže bude-li za rok normálně podzimně, účast se prudce vylepší.
Re: Re: Re: Tragické vize
Kdybych se měl vyjádřit k tomuhle, řekl bych, že v našem oboru teď panuje neuvěřitelný boom – ale taky obrovská konkurence.Podle mě knih kolem fantastiky vychází 5ti až 1Oti násobně víc, než kolik je trh schopen vstřebat.Ne, že bych je hodlal přestat vydávat… 🙂
dotaz na figurky PP
zdravím všechny, chtěla jsem se zeptat, jestli někdo neví, proč už do Čech nepřichází časopis Pán prstenů s těmi soškami (za 179,-kč), a jestli se zas někdy budou prodávat, díky za odpověď Míša
Nebude tak zle
Ale ano, pořád se čte, o tom vypovídají čísla vydaných knih, které se rok od roku zvyšují. Asi méně než kdysi, ale to je pochopitelné – existuje přece spousta dalších úžasných možností zábavy. A taky si hodně lidí zvyklo pořizovat si knížky domů. To plně chápu, i já si buduju slušnou domácí sbírku… ale do knihovny chodím taky. Pro zahraniční autory, pro klasiku, kterou si chci přečíst a přesto po ní netoužím tak, abych ji musela mít doma. Pro knížky beznadějně vyprodané, pro ty, jejichž obálka se mi natolik nelíbí, že radši schovám peněženku zpátky do kapsy. Ale určitě nebude tak zle, musíme bojovat. 🙂
A jaký mají názor knihkupci na čtenáře, kteří si knihy zásadně nekupují, ale půjčují v knihovnách – já jsem jeden z nich a cítím se vždy tak nějak provinile, protože půjčení knihy má blíže krádeži než ke koupi, bez nadsázky řečeno.
Sartorimu
Nakladatel má ten názor, že i knihovna si musí vypůjčovanou knihu koupit a že třeba některá čtenáře zaujme natolik, až si ji pak koupí i sám…
Ač nejsem knihkupec, ale knihovník, tak si myslím, že půjčení v knihovně má mnohem blíže ke koupi než ke krádeži. Jak Michael napsal, i knihovna si knihy kupuje (v případě naší velké knihovny a opravdu zajímavého titulu to je třeba padesát kusů… v případě mého Středověkého světa to bylo osmdesát kusů). V každém případě to znamená, že se díky tomu zaplatí velká část nákladu a kniha není prodělečná a tudíž se může vyrobit další… třeba od stejného autora, kterého si příště čtenář knihovny koupí, protože se mu fakt zalíbil a chce ho mít doma.A kromě toho – takhle podporuješ i knihovnu a tím pádem i rozvoj čtenářství jako takového, což opět znamená další přírustek do potencionální rodiny zájemců o knihy.A v neposlední řadě, jak se dostat ke knížkám, které už v knihkupectvích nejsou, že? Buď ukrást nebo si půjčit? Volím půjčit! 🙂
pesimismus?
Nejsem pesimista, jen skeptický optimista. Jinak bych nemohla zasvětit život knížkám, bez nadsázky. Ale uvědomte si, že průměrný čtenář podle průzkumů přečte 1,5 knihy za rok. Nesuďte podle sebe a svých přátel…Ani stále rostoucí počet knih není žádná výhra: souhlasím s Michaelem, že je to víc, než trh vstřebá, a v důsledku je to kontraproduktivní.Dřív vycházelo na množství exemplářů těch knížek i víc. Dneska přetáhne počet titulů, ale co do nákladu tak v průměru 2 tisíc výtisků.To znamená, že jeden kvalitní titul čte daleko méně lidí než dřív, méně lidí si o té jedné- konkrétní knížce povídá, ohlas získá podstatně menší než silně propagovaná knížka s nákladem pětkrát i víc větším, nakladatel (i autor) musí víc pečovat o propagaci, atd., atd. Na druhou stranu: dává to větší pestrost literárního spektra a víc příležitostí pro začínající autory (ano?)…Chodím do knihovny dost často. A všímám si, kolik zajímavých svazků zůstává na regále; neotočí se hodně dlouho :-(. No, a pak je vyřadí.Mimochodem, k tomu půjčování, scházelo málo a na nové knihy bylo u nás vyhlášeno roční embargo, než by směly do výpůjčního režimu.
U nás to nie je ani zďaleka tak dobré. F a SF treba hľadať pomaly lupou, nové veci až na nejaké tie “kasové-trháky” a veci z bývalého sovietskeho bloku, prípadne Julesa Vernea tu nenájdete – aj na tie však často čaká rad ľudí (čo inak platí rovnako aj o odborných publikáciách). Že by kúpila čo len 10 kusov nejakej knihy je tuším tiež poriadne sci-fi, zväčša ste radi ak je jedna až tri, aj to z toho bude zaručene minimálne jedna len na prezenčné čítanie a ďalšia stratená, ukradnutá, alebo je jej umiestnenie záhada. Nehovoriac, že taká Univerzitná knižnica niekedy vyzerá ako by jej hlavným účelom bolo byť zatvorená, obmedzovať vlastnú prevádzku v najlepšom prípade aspoň neustále obnovovať elektronický výpožičný systém, aby sa nedalo nič požičať. Počty a kvalita čitateľov zrejme klesajú, napokon prednosť má často primitívny program v TV, ktorý je pre masy prijateľnejší a nevyžaduje priveľké premýšľanie.
Univerzitná knižnica
No, že má problémy, to vím – už pořádnejch pár let. Ale že by byly tak silný a nelepšilo se nic? To je mi dost líto…