Jurský Park III – film

                                  JURSKÝ PARK III

           Tak jsme se dočkali. Třetí pokračování je tady a s ním i částečný návrat dinosauří horečky. Ale po zhlédnutí filmu mohu říct, že se asi na výsluní moc dlouho neohřeje.

          Za filmem již není výpravnost Michaela Crichtona ani talent Stevena Spielberga. Isla Sorna tentokrát není jen ostrovem pro chov dinosaurů, kteří se pak vozí do parku na ukázku, ale hlavně se na místě B dějí tajné experimenty s dinosaury. Nejen že zde máme staré známé, ale i druhy, které v parku neukáží. Jedním z nich je i nástupce Tyranosaura v logu filmu, Spinosaurus Aegypus. Ještě větší a rychlejší zrůda. Nejen že je agresivnější, ale navíc má chápavé ruce, na zádech natažený kostěný štít pro rychlou regulaci teploty a dlouhý zobákovitý čumák přizpůsobený k vytahování kořisti z různých děr a skrýší. Prostě a jasně, je mnohem hnusnější než T-rex, a zároveň mnohem nebezpečnější. Stal se na ostrově dokonce naprosto dominantním predátorem. Ve filmu si dokonce pochutná na samotném tyranosaurovi. A to už do něj předtím stříleli ze speciálních pušek a narazili letadlem! A i s potrhaným krkem od rexíka si ještě dokáže pochutnávat na dalších členech lidské výpravy… prostě byl bych radši, kdyby zůstalo u jednoho rychlého a zákeřného Baryonixe (mimochodem Spinosaurus je mému druhému nejoblíbenějšímu dinosaurovi až podezřele podobný – prostě si něco z Baryonixe tvůrci vzali) než u giganta, co zastiňuje i mého oblíbeného Tyranosaura.

           Prostě Spinosaurus je ve všech ohledech ten nejhnusnější ještěr v trilogii. Trojka si kupodivu zachovala onen neotřelý styl nastiňování lidských herců, který byl tak typický pro první i druhý díl. Prostě pořád vás mají čím překvapit. Přesto mi přišlo, že všichni se chovají, jako by kolem nich běhali cvičení pudlíci a ne patnáctimetroví zabijáci. Prostě herci skoro neječí, nemají ten výraz bezmoci a děsu, jaký vidíme u postav prvních dvou filmů. Vůbec celý film je optimističtější než jednička. Vadilo mi to už ve Ztraceném světě a tady je to ještě viditelnější. První minuty filmu jsou zvládnuté mistrně. Opravdu jsem se začal zajímat o to, co se vlastně dál bude dít a jestli má Alan se svou známou z jedničky dítě… prostě dynastie postav filmů Jurského parku se dále proplétá. Narážky na první dva filmy jsou vkusné a vtipné. Ostatně na leccos zvyklí diváci se určitě začnou spíše smát, než aby při pohledu na Spinosaura trhajícího nájemného zabijáka řvali překvapením a děsem. Filmu se ale musí nechat, že vyprávění příběhu v prvních dvou třetinách děje je opravdu bravurní, a velice dobře jsem se bavil. Vše začalo pokulhávat až v několika vyloženě děsně trapných scénách (například ta, kdy malého Erica trhají mláďata Pterodaktyla a Alanův učeň Billy ho zachrání na potrhané plachtě… no prostě uvidíte sami), kdy jsem nemohl uvěřit, že je do filmu Joe Johnston vložil. Za nevhodnou považuji i scénu s člunem, plujícím vedle Brachyosaurů, která až moc evokovala scénu s džípy v jedničce. Dvě třetiny filmu se budou fanouškové série dokonale bavit. Narážky na Malkolmovu teorii chaosu nebo procházku Tyranosaura městem jsou pěkné. Akční scény jsou mnohem akčnější než v prvních dvou dílech, ale nejsou už tak frustrující jako v jedničce. Napínavost totálně vymizela, ale nastoupila technologická dokonalost, vtipnost a svěží přístup.

           Parta lidí, co se ocitne na ostrově, je opravdu různorodá. Amanda, jediná žena ve skupině, měla podle zákonů logiky chcípnout už po prvních patnácti minutách a já sám jsem si to při jejích hysterických scénách uprostřed džungle plné ještěrů upřímně přál. Ale ne, ona ne a ne chcípnout! Až když bylo řečeno, že je Ericovou matkou, jsem se uklidnil a došlo mi, že to není jenom zparchantělá hysterka, ale jenom zoufalá matka. A trochu jsem se zastyděl. Zato Alan Grant si vede bravurně. Jediný z herců má určité vlohy k tomu, aby opravdu mohl uprostřed té mely vypadat klidně a vyrovnaně. Tři zabijáci, kteří jedou společně s ním, jsou typičtí frajírci s kulometem (krmivo), jaké známe z jiných filmů, a koneckonců i z dvojky. No a pak tu máme mistra zábavy a organizátora akce, aneb Lopatu z Mystery Men. S Grantem hraje dvojici stěžejních postav filmu. Nemehlo a naivka proti zkušenému a inteligentnímu, docela by mi nevadilo, kdyby ve filmu byli jenom oni dva. Zápletka se stejně nakonec zvrtne v běh z místa A na místo B, vyhnout se cestou dinosaurovi C a pokusit se obelstít dinosaury D. Prostě idylka. Kromě těchto tu máme i dvojici mladíků. Billy je Alanův učeň nebo co vlastně a je to i puberťák a troublemaker číslo jedna. A nakonec nejmladší článek – Eric. Chová se jako samozřejmý pán ostrova a je to malej fakan s několika plynovými granáty, co přežil v divočině osm týdnů. Závidíte mu? Já ne.

           Příběh je ze začátku velice dobrý a dynamický, ve chvílích trochu kulhá díky podělanému satelitnímu telefonu nebo pokusům udělat loutku dinosaura, která by se vyrovnala počítačové grafice. Fórky s pokusem Granta vyhnout se útoku Tyranosaura nehybností nebo inteligentní raptoři, to všechno se slévá do strašlivé břečky, která na vás nakonec vypadne jako odlitek hnusu v podobě poslední třetiny filmu. Pokud jste se do té doby dobře bavili a byli schopni přivřít oči u skřípajících scén, ve třetí části filmu budete buďto usínat, nebo se mlátit do čela. Zjednodušeně – syndrom čísla tři pronásleduje celou sérii stejně jako její třetí díl: První dobrý/temně frustrující/poutavý, Druhý optimistický/vtipný/méně akční, Třetí trapný/akční/nevkusně zagagovaný. Prostě třetí třetina filmu je závěr, který funguje jako jakýsi špunt na to, co nás bavilo v prvních dvou… a když ještě nakonec zbyly nějaké finance, tak režisér vybavil pár desítek chlapů mariňáckou výbavou, objednal tři obojživelné transportéry, tři velké vrtulníky a udělal z toho “velkolepý” americký závěr s vyloděním v zátoce. Prostě mě ten konec dostal. Zkazil celý dojem z filmu a sráží jeho hodnocení. Komu se konec líbil, ať přičte jeden bod.

          A co říct k samotným dinosaurům? Jsou velice pěkní, pokud zrovna nejde o loutku. Ale trochu mě překvapilo, že raptoři měli na čelech jakési ostny, ne nepodobné dikobrazím. To jediné mě na nich zarazilo. Za zklamání považuji krátký výjev Tyranosaura rychle skoleného Kachním Čumákem Spinosaurem. Raptoři si mezi sebou povídají a jsou prý inteligentnější než primáti, hmm. Džungle je nepříjemně vyumělkovaná a s ní i prostředky vyprávění děje. Například kompové, malí hajzlíci z dvojky, mají ve filmu jen malou roličku, kdy si jeden z nich pochutná pouze na bzučící mouše. Vůbec přístup k dinosaurům považuji za krok zpět. Až na scénu, kdy hrdinové prchají se stádem dinosaurů před raptory a tu scénu s mostem v mlze, ty byly velice povedené.

          Komu bych film doporučil? Každému, kdo čeká akci, vtip a uvolnění, každému, komu se líbily předchozí díly a nepovažuje dvojku za úplnou kravinu. Pro ostatní jde jenom o další přiblblý film o dinosaurech, i když s jiným a vesměs originálním přístupem…

           Na úplný konec stačí jen jedna věta: Jurský park 3 není špatný film, v některých chvílích překonává druhý a dokonce i první díl, a co se týče dojmu ze zkouknutí, byl pěkný, svižný a překvapující, střídal ve mně pocity strachu, překvapení a pobavení a za to mu patří dík, je to film pro pobavení, a jako takový je lehce koukatelný a příjemný.