J. J. Abrams, nic není Ztraceno

Cesta k úspěchu podle J.J. Abramse. Takhle nějak by se klidně mohla jmenovat kniha, kterou by Jeffrey (jeho celé jméno je Jeffrey Jacob Abrams) radil budoucím nadějným režisérům, jak se stát hvězdou ve svém oboru. A nejen režisérům, Abrams by mohl doporučit pár fíglů stejně tak i scénáristům a producentům. Všechny tyto tři posty si totiž Jeffrey vyzkoušel. Ale vezměme to všechno po pořádku..

Začátky malého Jeffreyho

J. J. Abrams spatřil světlo světa 27. 6. 1966 v New Yorku. Přestože se narodil v „ňů jorku“, dětství strávil v jiné metropoli – Los Angeles. Jak už to tak u filmařských hvězd bývá, i Jeffrey od malička miloval filmy, obzvlášť nekonečné americké seriály. K budoucí kariéře ho ovšem definitivně přiměla až návštěva Universal Studios Tour, prohlídky, kterou absolvoval se svým dědečkem. No a poté už jen přišla kamera a spousty krátkých filmečků, s nimiž mladý Abrams vyhrával jeden festival pro amatérské filmaře za druhým do doby, než se vrátil do New Yorku, aby zde absolvoval vysokou Sarah L. College.

Právě zde, ve věku dvaceti let, totiž napsal svůj první filmový scénář. Jmenoval se Takový je byznys (Taking Care of Business) a Abrams ho napsal spolu se svým spolužákem Jillem Mazurskym. Příběh se točí okolo uprchlého vězně, který náhodou nalezne diář jistého milionáře, včetně plné peněženky a klíčů od vily v Malibu, a rozhodne se toho všeho patřičně využít. Jenomže to netuší, že onen bohatý úředník bude svůj chtít svůj majetek na zpět za každou cenu.

Smlouvu s Abramsem a Mazurskym podepsalo studio Touchstone Pictures a kriminální komedie Takový je byznys vešla do kin v roce 1990. Film se nesetkal s kdovíjakým úspěchem a mnoho příznivých ohlasů za sebou rozhodně nezanechal. To ovšem Abramsovi nebránilo pokračovat v psaní, a tak o rok později spatřilo světa drama Myslete na Henryho (Regarding Henry), k němuž Abrams nejenom že napsal scénář, ale vůbec poprvé se na snímku podílel i producentsky (obojí stále pod jménem Jeffrey Abrams).
V ději diváky zavádí do svého rodného New Yorku, kde jako advokát pracuje Henry Turner (Harrison Ford) – necitlivý boháč, kterého zajímá jen on sám a život na vysoké úrovni. To vše se ale mění ve chvíli, kdy Henry při potyčce s pouličním zlodějem málem přijde o život. Po nehodě, která mu vážně poškodila mozek se z Henryho stává naprosto jiná, pro okolí mnohem přijatelnější osobnost.

Průměrné drama zaznamenalo slušný komerční úspěch, Abrams ovšem nijak nezahálel a rok na to vypustil do kin další kousek – film Věčně mladý (Forever Young), na němž se podílel opět coby scénárista a producent. Po Harrisonu Fordovi se Abrams i tentokrát uchýlil ke spolupráci s další hereckou ikonou – Melem Gibsonem. Ten se coby hlavní hrdina, pilot Daniel, po smrti své životní lásky nechá při pokusu svého kamaráda zmrazit na padesát let, po nichž ho náhodou naleznou dva malý caparti. Spojení „romantické drama s prvky sci-fi“ fungovalo překvapivě vcelku dobře, to hlavní mělo ale pro Abramse teprve přijít..

V říši teenagerů

Rok 1998 znamenal pro Abramse velký zlom v jeho kariéře. Coby výkonný producent, scénárista i režisér se tehdy podílí na vzniku seriálu pro teenagery s názvem Felicity. Příběh mladé Felicity Porterové, která se po dokončení střední školy vydává do New Yorku, kde chce mimo absolvování místní univerzity dosáhnout i své životní lásky, se sice neobešel bez všech těch dobře známých puberťáckých žvástů a patřičného patosu, na diváky (zejména na ty mladé) ale zapůsobil a vysloužil si rovné čtyři sezóny.
Krom seriálového hitu Felicity se téhož roku Abramsovo jméno objevilo ještě u scénáře k akčnímu sci-fi blockbusteru Armageddon režisérského megalomana Michaela Baye (Skála, Ostrov). Fantasmagorie o tom, jak se na Zemi řítí obří asteroid, a jediný, kdo ji může zachránit, je posádka astronautů-amatérů v čele s Brucem Willisem, v kinech zanechala hromady milionů dolarů a na tom nic nezměnil ani fakt, že Abrams byl za tento scénář nominován na Razzie Award za nejhorší filmový scénář roku. Ta hromada dolarů měla ale v Hollywoodu vždy větší váhu než nějaké (anti)ceny.

Jízda na výsluní

Jméno J.J. Abrams znamenalo ve filmovém i televizním průmyslu čím dál víc a ještě než své kvality Jeffrey potvrdil definitivně, léta páně 2001 si v roli scénáristy a producenta odskočil k filmovému thrilleru Jízda do pekel (Joy Ride). V něm diváky seznámil tentokrát s dvojicí bratrů (Steve Zahn a Paul Walker), kteří si na výletu do New Jersey neškodně vystřelí z jistého řidiče kamionů, jenomže to ani jeden z nich netuší, že jde o psychopata, který nemá zrovna moc smysl pro humor. Road-movie se tak záhy mění v nefalšovaný thriller, v němž jde oběma hlavním hrdinům o život. Vcelku příjemná oddechová jízda zaznamenala v kinech slušný komerční úspěch, Abrams se navíc při psaní scénáře sympaticky inspiroval Spielbergovým televizním snímkem Duel, z něhož si vypůjčil šíleného řidiče stejně šíleného kamionu. K tomu úplnému potvrzení Abramsova statutu ale došlo tedy až po Pekelné jízdě, konkrétně v akčním-krimi seriálu Alias.

Ve Felicity se Abrams zaměřil na svět teenagerů, prostřednictvím Alias diváky zavedl do světa agentů CIA. Hlavní hrdinkou se stala Sydney Bristowová (Jeninifer Garnerová – Daredevil, Elektra), která se coby dvojitá agentka CIA mstí tajemné organizaci SD-6, jenž nechala zabít jejího snoubence Dannyho. Chytré vypilované zápletky, poutavá akce a skvělí herci v čele s tvůrcem J.J. Abramsem (režie několika epizod plus scénáře a produkce) dovedly seriál na výsluní popularity, kde na něho čekaly mj. i televizní ceny Emmy.

Jeffrey naštěstí ani během veleúspěšného tažení s Alias neusnul na vavřínech a v roce 2004 se pustil do dalšího seriálu, tentokrát do mysteriózního thrilleru Ztraceni (Lost), který vytvořil (opět coby režisér, scénárista a producent) spolu se svým kolegou Damonem Lindelofem. A výsledek? Televizní stanici ABC stačilo jen pár prvních dílů a hned bylo jasno. Jasno v tom, že jde o jeden z největších seriálových hitů poslední doby. Thriller, sci-fi, krimi  – to vše a ještě mnohem více se ve Ztracených prolíná stejně dobře jako tajemné zápletky ještě tajemnějších postav, které po pádu letadla uvízly na ne zcela opuštěném tajemném ostrově. Ztraceni se stali nefalšovaným fenoménem, jenž si získal miliony fanoušků po celém světě a jen po odvysílání první série si právem získal již téměř kultovní statut. A přitom to tak málem ani nedopadlo. Tehdejší předseda stanice ABC Lloyd Braun totiž zato, že na realizaci pilotního dílu série přispěl Abramsovi rovných 12 mil. dolarů (tento „pilot“ se tak stal vůbec nejdražším v televizní historii), dostal od těch nejvyšších hlavounů nekompromisně padáka a navíc nikdo z nich Abramsovi příliš nedůvěřoval. Milionovou sledovaností a hromadou prestižních televizních cen jim to ale Jeffrey vrátil i s úroky.

2006: Dobytí Hollywoodu

Se Ztracenými získal Abrams mezi televizními studii výstižnou přezdívku „Golden Boy“ (Zlatý chlapec) a po seriálové trilogii (Felicity, Alias, Lost) konečně přišel na řadu i jeho hollywoodský průlom. A jak se tak u Abramse pomalu ale jistě stávalo tradicí, byl to průlom ve velkém stylu. Jeffrey totiž dostal na starosti režii třetího dílu akční série Mission: Impossible s Tomem Cruisem v hlavní roli neporazitelného agenta Hunta.

„Jsem velký fanda seriálu Alias, a tak mě prostě napadlo, že by to mohl točit právě J.J. Abrams. Je to vynikající režisér i scénárista a právě v Alias potvrdil, že to se špionážním žánrem umí bezvadně,“ tvrdí samotný Tom o tom, jak se Abrams dostal k režii podle mnoha fandů i filmových kritiků nejlepšího dílu z celé série. V M:I-3 režisér vsadil na realističtější akci, chytrou zápletku, výborné herce (hlavního záporáka si zahrál oscarový Phillip Seymur Hoffman – Capote) a hlavně na strhující tempo, při němž diváky doslova vtáhne do děje.

Trojka M:I nakonec celosvětově vydělala 361 mil. dolarů a Abrams se tak pro hollywoodská studia stal horkým zbožím. V televizi mu navíc již vypršela smlouva, a tak se záhy rozpoutal boj o jeho podpis mezi těmi největšími studii, mezi nimiž se objevily např. Warner Bros. či Paramount Pictures. Právě posledně jmenovaní získali Abramse jako první a v současné době pro ně Jeffrey připravuje svůj druhý celovečerák. A co půjde? No přece o Star Trek.

Ano, ano, Jeffrey je dle vlastních slov odjakživa velkým fanouškem seriálu o vesmírné lodi Enterprise a její posádce, a tak okamžitě kývl na nabídku točit v pořadí již 11. filmové dobrodružství Star Treku. Scénář piluje spolu s osvědčeným duem Alex Kurtzman a Roberto Orci (pracoval s nimi na M:I-3) a podle posledních informací půjde o restart celé dosavadní série (podobně třeba jako u poslední bondovky Casino Royale). Jak to celé dopadne se dozvíme v roce 2008, ale osobně tipuji, ačkoliv nejsem fanouškem Star Treku, že tohle bude stát za to. K tomuhle tvrzení mě prostě a jednoduše stačí už jenom to jméno – J.J. Abrams. Raději si ho dobře zapamatujte i vy. V budoucnu ho totiž budete slýchávat hodně často..

Zajímavosti

– Napsal text k ústřednímu songu seriálu Felicity a sám složil úvodní skladby k sériím Alias a Ztraceni.
– V roce 1997 napsal scénář ke krimi-komedii Na rybách (Gone Fishin) a k romantické komedii Picture Perfect.
– Je synem televizního producenta Geralda W. Abramse.
– V roce 2002 byl nominován na cenu Emmy za nejlepší scénář k úvodnímu dílu seriálu Alias. Roku 2005 toto ocenění obdržel za režii pilotního dílu k seriálu Ztraceni.
– S manželkou Katie a třemi dětmi žije v Los Angeles.
– V roce 1999 produkoval nezávislou tragikomedii o comebacku slavné kapely s názvem The Suburbans.

Výběrová filmografie:

Star Trek XI (2008) – režie, scénář
M:I-3 (2006) – režie, scénář
Ztraceni (2004) – režie, scénář, produkce
Alias (2001) – režie, scénář, produkce
Jízda do pekel (2001) – scénář, produkce
Armageddon (1998) – scénář
Felicity (1998) – režie, scénář, produkce
Věčně mladý (1992) – scénář, produkce
Myslete na Hanryho (1991) – scénář, produkce
Takový je byznys (1990) – scénář