Kruh s devětatřiceti znaky, kterým před dvaceti lety otevřeli Kurt Russell s Jamesem Spaderem cestu ke hvězdám, nechal prahy kinosálů i původní Emmerichovu vizi v prachu za sebou už dávno. Ale teď to vypadá, že se k ní vrátí.
Remaky, restarty, prequely a sequely – slova, která by v Hollywoodu měla mít vlastní dlaždice na chodníku slávy. A protože trendy se stejně jako vítězové Českých Slavíků v zásadě nemění, ani se ždímáním diváků za tónů recyklace starých osvědčených značek jen tak utrum nebude. Tenhle konkrétní případ se od běžného standardu liší pouze tím, že milovanou klasiku nebude prznit novopečené režisérské ucho, ale ten samý člověk, co u zrodu fenoménu stojaté vodní louže a mimozemšťanů s nezdravými úchylkami na egyptské chlapce kdysi stál – Roland Emmerich.
A co se bude dít? MGM a bráchové Warneři se jednoduše dohodli, že látka téměř neomezených možností ležela ladem už dost dlouho, a nastal ten pravý okamžik pro její resuscitaci, konkrétně v podobě tří nových celovečerních filmů. Nepůjde o kompletní restart, jak se vyjádřil Emmerich sám, a rovněž nedojde k žádnému popření předlohy, ale čekat přímé pokračování by bylo také chybou. Děj se bude odehrávat po všem, co jsme měli doposud šanci vidět, a podle všeho představí novou partu sympaťáků, kteří se horizontem událostí budou vrhat do neznáma. Počítáte-li se mnou, už čtvrtou v pořadí.
Zda má cenu se radovat nebo brečet, ještě těžko říct. Prozatím nebylo stanoveno žádné oficiální datum a kromě německého megalomana ani žádné další jméno, které by se s projektem mělo pojit.
Ať už však plány dopadnou jakkoliv, my se během čekání můžeme s klidem těšit myšlenkou, že Richard Dean Anderson alias plukovník Jack O’Neill s dvěma „el“ byl a vždycky bude jenom jeden. A že jeho a celou starou partu nám sice žádný sequel, remake, prequel nebo restart nejspíš nedokáže nahradit, ale rozhodně ani vzít.
StarGate
*my se během čekání můžeme s klidem těšit myšlenkou, že Richard Dean Anderson alias plukovník Jack O’Neill s dvěma „el“ byl a vždycky bude jenom jeden.*
Když jsme u tohohle, pro mě to bude Russell. Imho ten seriál s dokola omílanou zápletkou (A když sejmeme Anubise, přijde Apophis!) nikdy na film nedosáhl.
Jinak, podle mě je Hvězdná brána i jasně nejlepší Emmerich a komu se to nelíbí: “pozdravuj Tutanchámona, blbečku.”
Ta repetitivnost byla pak právě dost vtipná. Stejně jako neustálý přepalování spojenců a protivníků – jsme v hajzlu z Goauldů, přijdou Asgardi. Asgardi jsou moc dobrý, narveme tam replikátory. Replikátoři jsou moc dobrý, dáme tam Antiky. Antikové jsou moc dobrý, dáme tam jednoho Goaulda, co je napůl Antik. Zmíněnej Goauld je moc dobrej, necháme SGčko najít antický zbraně, s kterejma ho vykotlí. SGčko je moc silný, narvem tam zlý Antiky… Skončit to muselo. A je fakt, že Russella jsme aspoň neviděli ztloustnout.