Fakt, že „Vánoce jsou tady“ se na nás valí ze všech stran, z televizních reklam, tištěných médií, výzdob obchodních domů a mrazivého vzduchu za okny. A pokud ještě nemáte všechny dary, možná pro vás máme tip.
 |
O filmových zpracováních cest váženého půlčíka, pana Bilba Pytlíka – tedy alespoň o jejich dostupných dvou třetinách – byly popsány stohy papíru. Tento článek si proto neklade za cíl je hodnotit – ostatně, vrací se k dílku, který spousta z vás již s nejvyšší pravděpodobností viděla, a proto si už sama udělala obrázek.
Přiznejme si to na rovinu. Rozšířené verze Pána prstenů jsou zážitkem, který jejich ostříhané kinopředchůdce předčí minimálně o hlavu. Byla troufalost něco podobného čekat i od Hobitího následníka? Hned po prvním zhlédnutí kino-verze filmu naskočilo: možná. Tato verze samotná totiž obsahovala několik scén, které mohly, v ideálním případě, skončit v doprovodném, rozšiřujícím materiálu. Nebylo proto žádným překvapením, že prodloužená verze Neuvěřitelné cesty je delší „pouze“ o necelých patnáct minutek. (Proč pouze? Jen pro porovnání: Společenstvo prstenu – 46min., Dvě věže – 64min., Návrat krále – 62 min.) Díky tomu působí prodloužená verze úvodního dílu Hobita oproti svým starším sourozencům jako chudá příbuzná.
Navíc začátek Bilbovy cesty rozšiřuje spíš co do zábavnosti či přidává propojení s prstenovskou trilogií. Jediného prohloubení charakteru se dočkala postava Thorina Pavézy. Výrazně se natáhla trpasličí exkurze do Roklinky, která v prodloužené verzi dostává podstatně zábavnější a barvitější kontury. Kromě těchto výjimek pak film samotný mnoho změn nedostal.
Jenomže…
Edice kromě prodloužené verze filmu obsahuje i další bonusové materiály. Je jedno, zda jde o DVD (5-diskový) nebo Blu-Ray (3-diskový) nosič. Pamatujete na videodeníky z natáčení, které tu a tam Peter Jackson dával na internet, a které miliony lidí s nadšením sledovali, nahlíželi pod pokličku a užívali si návrat do nádherného prostředí Středozemě? Tak tuhle představu si zmnohanásobte.
A jste zhruba na polovině.
Celkově totiž stopáž bonusových příspěvků čítá na 9 a čtvrt hodiny! V nich zjistíte prakticky všechno o předprodukční a produkční fázi. Castingy herců, výběry lokací, návrhy a přípravy masek, zbrojí, zbraní a kostýmů, problémy a prostoje, které nakonec donutily původního režiséra Guillerma del Tora k odchodu k vlastním projektům. Při jejich sledování však budete mít neochvějný pocit, že onen rok a půl, který štáby strávily na Novém Zélandu, muselo být parádním zážitkem. Pocit skvělé a rodinné atmosféry se na vás snadno přelije.
Ne vždy však všechno šlapalo jako po másle. Dokumenty přináší například i pasáž, ve které se málem sesypal sám sir Ian McKellen. Zatímco v Pánu prstenů se totiž triky malých hobitů a trpaslíků dělaly častokrát hrami s perspektivou a kamerou, díky natáčení 3D kamerami tahle možnost v Hobitovi odpadla. Větší část úvodních scén, v nichž vystupuje Gandalf s Bilbem nebo trpaslíky, tak McKellen odehrával sám v zelené místnosti, přičemž měl věrně reagovat na počínání svých kolegů, natáčejících docela jinde, což pro dvaasedmdesátiletého herce nebylo zrovna emocionálně jednoduché.
Jistě si také povšimnete, že poměr scén z exteriérů a před zeleným plátnem se oproti Pánu prstenů markantně změnil, což je bohužel znát i ve filmu.
Bohužel se mnoho prostoru nedostalo fázi postprodukční, výrobě triků, střihu a další editaci natočeného materiálu. Pořád však máme před sebou další dvě prodloužené verze, takže i na ni nakonec nejspíše dojde řada.
Můžete si mít proti filmu spoustu námitek a argumentů. Ale právě těch více než devět hodin dokumentů dělají z této edice jednoznačné „musím mít“. Ani nemusíte fandit Hobitovi. Stačí láska ke Středozemi a Pánu prstenů. Nebo k samotnému filmu jako médiu. Vidět takový kolos, jakým natáčení Hobita dozajista je, na vlastní oči, to se nepovede každý den.
