Historie moderní science fiction #7: 2000-2001

2000

Za událost roku lze označit návrat Ursuly K. Le Guinové k románové tvorbě titulem The Telling (Vyprávění). Sutty, pozemská vyslankyně na planetě Aka, zde odkrývá mimořádně pozoruhodnou venkovskou společnost, v níž je zdánlivě prosté vyprávění příběhů jedním ze základních aspektů lidské existence a tato tradice se úspěšně brání všem vnějším zásahům kapitalisticky orientované vlády. Le Guinová opět vytvořila jednu ze svých realistických vizí odlišné kultury cizí planety, jejíž uspořádání se však mimořádně silně váže k pozemskému životu (vleklý územní spor Tibetu a Číny) a mnoho napovídá i o lidské přirozenosti.

V románu Eater (Jedlík) od Gregoryho Benforda se k planetě Zemi přibližuje podivuhodná černá díra, ve skutečnosti zřejmě vnímající inteligentní stvoření ochotné podělit se s lidstvem o vědomosti nashromážděné během bezpočtu let vesmírné existence. Román Zeitgeist (Esence času) od Bruce Sterlinga je víceméně mainstreamovým titulem, ojediněle si všímajícím fenoménu Y2K až po přelomu tisíciletí. Bruce Sterling se zde představuje jako skvělý pozorovatel soudobých světových událostí v příběhu manažera dívčí skupiny, jenž hledá čerstvá teritoria v zemích kulturně se rozcházejících se západním pohledem na svět. V románu The Coming (Příchod) se Joe Haldeman zamýšlí nad důsledky, které vyvolá vědecky potvrzené ohlášení chystaného příchodu zástupců mimozemské rasy.

Lidstvo se v románu Probability Moon (Měsíc pravděpodobnosti/Triton 2004) od Nancy Kressové zaplete do konfliktu s mimozemskou rasou poté, co si díky objevu pozůstatků pradávné civilizace osvojilo technologii hvězdných bran. Hlavní důraz je v románu kladen na střet v chápání reality mezi vědeckou expedicí a obyvateli cizí planety, na jejíž orbitě byl nalezen záhadný mimozemský artefakt. Pokračování tvoří tituly Probability Sun (2001, Slunce pravděpodobnosti) a Probability Space (2002, Vesmír pravděpodobnosti). Také román Colony Fleet (Kolonizační flotila) od nadané Susan R. Matthewsové je zaměřen na téma lidského osídlování vesmíru, tentokrát se však během čtyři sta let trvající cesty kolonizační flotily vytvoří na palubě obrovitých plavidel komplexní kastovní společnost ohrožovaná potencionální nestabilitou. Výborný román Midnight Robber (Půlnoční zloděj) od Nalo Hopkinsonové se zpočátku odehrává na planetě obydlené potomky původních obyvatel karibské oblasti. Dospívající hrdinka příběhu se musí záhy rozloučit s pohodlným životem v prostředí rozvinutých technologií. Spolu se svým otcem je vyhnána do krutého světa, kde je existence monstrózních mýtických stvoření všední realitou. Jedinou nadějí na znovunabytí ztracené svobody je tak naplnění pradávné legendy o Královně zlodějů.

Iain M. Banks prozatím uzavřel románový cyklus o Kultuře titulem Look to Windward (Pohled z návětrné strany), ve kterém se na uměle vytvořené vesmírné základně gigantických rozměrů odehrává příběh exulanta a známého skladatele původem z kastovní, vojensky orientované společnosti. V románu Candle (Svíčka) od Johna Barnese je lidstvo blízké budoucnosti kontrolováno umělou inteligencí, která dohlíží na všeobecný blahobyt a mír. Zdánlivá utopie však může být pouhou změnou úhlu pohledu posuzována také jako společnost stojící v cestě odvěké lidské touze po svobodě. Román Genesis (Geneze/Perseus 2001) od Poula Andersona zkoumá možnosti lidské nesmrtelnosti v příběhu astronauta, jehož vědomí bylo uloženo do paměti počítače, určeného k dlouhodobému průzkumu vzdáleného vesmíru.

V románu Infinity Beach (Pláž Nekonečno) od Jacka McDevitta kolonizovalo lidstvo již devět obyvatelných planet a přitom dosud stále nenarazilo na jakékoli známky inteligentního života. Objev mimozemské civilizace je celoživotním snem doktorky Brandywinové. Odpověď na otázku existence mimozemšťanů možná stojí za záhadným zmizením výpravy, které se před lety zúčastnila její sestra. O dost lépe je na tom román Calculating God (Rafinovaný Bůh) od Roberta J. Sawyera, ve kterém Zemi navštíví zástupci hned dvou mimozemských ras. Zajímá je především to, zda Země, podobně jako jejich planety, neprošla v minulosti obdobím masivního vyhynutí biologických druhů, které nastartovalo evoluci dosud méně významných živočichů. Ken MacLeod publikoval úvodní díl románové série Engines of Light: Cosmonaut Keep (Kosmonautova pevnost), složitý příběh dvou časových rovin. Zčásti se odehrává v blízké budoucnosti, kdy je Evropa, včetně Britských ostrovů, v područí obrozené komunistické vlády Sovětského svazu. Dále se však odehrává v nejasné budoucnosti planety Mingulay, kde lidé žijí uvnitř pevností mimozemského původu. Trilogii uzavírají romány Dark Light (2001, Temné světlo) a Engine City (2002, Strojové město).

Vřelého přijetí se dočkal román Revelation Space (Odhalený vesmír/Triton 2003) od britského autora Alastaira Reynoldse, v němž popsal pátrání po událostech předcházejících tajemnému vyhynutí mimozemské rasy Amarantů, jejíž zánik může být úzce spojen s příštími osudy celého lidstva. Román byl označen za jeden z vrcholů novodobé snahy zejména britských autorů o renesanci space opery. Přímé pokračování tvoří tituly Redemption Ark (2001, Archa/připravuje Triton 2004) a Absolution Gap (2003, česky Údolí vykoupení/připravuje Triton 2005). Debutový román Mars Crossing (Cesta napříč Marsem) od Geoffreyho A. Landise je příběhem již třetí lidské expedice na planetu Mars. Po dvou tragicky neúspěšných pokusech o návrat z planety je i přežití účastníků této výpravy ohroženo neočekávanou poruchou, poslední naděje se skrývá na cestě napříč marťanskou krajinou, kde by se snad mohly najít dosud funkční pozůstatky po jedné z předchozích posádek.

Vydařená hard-SF The Collapsium (Kolapsium) od Wila McCarthyho popisuje snahu geniálního vědce ochránit monarchistickou Sluneční soustavu před nevítanými důsledky využití vysoce rozvinutých technologií, které umožňují například přenos lidských těl s možností uložení korekční kopie, což samo o sobě nabízí lidstvu jistý druh nesmrtelnosti. Opravdu skvělým čtenářským zážitkem je román Marrow (Morek) od Roberta Reeda, klasická science fiction, v níž je lidstvem daleké budoucnosti objevena funkční vesmírná loď obřích rozměrů, která na palubě skrývá nejedno tajemství. Loď je na cestách po galaxii otevřena cestujícím z různých mimozemských ras, i po desítkách let putování však při jejím průzkumu dochází k šokujícím odhalením, mezi něž můžeme počítat i objev celé planety.

V pořadí teprve druhý román Chiny Miévilla Perdido Street Station (Nádraží Perdido/Laser 2003) je rovněž nezapomenutelným titulem. Odvážná směs science fiction a fantasy vypráví příběh nadaného vědce z překypující společnosti dekadentního města Nový Krobuzon, jehož obyvatelstvo je ohrožováno únikem tajemných nočních můr. Stále početnější útoky za sebou zanechávají blábolající trosky kdysi inteligentních bytostí nejen lidského původu. Miéville se po vydání románu odvolal na tradici weird fiction z pulpové éry 30. let, přičemž se v rámci tzv. New Weird pokusil o netradiční žánrové spojení, někdy označované také za Realistic fantasy. Na závěr jmenujme ještě titul In Green’s Jungles (V džunglích Zelené) od Gena Wolfa, další část mnohadílného cyklu zahájeného románem Mučitelův stín, respektive druhý díl nové série volně navazující na toto slavné dílo.

2001

Po několika humorně pojatých titulech se Connie Willisová vrátila k vážnější tvorbě románem Passage (I když půjdu roklí šeré smrti/Triton 2003), fascinujícím příběhem lékařky zkoumající na případech klinické smrti posmrtný život. S pomocí brilantního neurologa a léků psychicky navozujících klinickou smrt se jí naskýtá šance postoupit ve své práci o notný kus dopředu, cena však může být až příliš vysoká. Robert Charles Wilson vydal svůj prozatím snad nejlepší román The Chronolits (Chronolity/Polaris 2003), kde světovou politickou situaci rozvíří náhlý objev časem putujících monumentů, oslavujích vítězná tažení dosud neznámého vojevůdce Kuina. Román Nekropolis (Nekropolis) od Maureen F. McHughové se odehrává v realisticky vytvořeném světě novodobé muslimské civilizace, který však slouží pouze jako pozadí k neobvyklému romantickému příběhu, jenž překračuje všechny hranice tamního sociálního uspořádání. McHughová zde opět prokazuje mimořádný cit pro zobrazení odlišné kultury.

V románu Limit of Vision (Hranice představivosti) od Lindy Nagatové se týmu vědců podaří radikální průlom – vytvoření inteligentní životní formy. Bioinženýrské neurony, přezdívané Hranice představivosti, překračují dosavadní limity vědeckého očekávání revoluční schopností vytvářet kolonie, osvojovat si nové funkce a dokonce komunikovat se stvořiteli. V románu Bold as Love (Smělý jako láska) od Gwyneth Jonesové stojí Británie blízké budoucnosti na pokraji rozpadu na menší národnostní celky, právě v té době se mezi dospívající generací objeví neobvykle talentovaná skupina hudebníků, která se díky nadprůměrné popularitě může stát silou se schopností ochránit zemi před blížící se dobou temna. Pokračování tvoří neméně kvalitní román Castles Made of Sand (2002, Zámky z písku), opět stojící na pomezí science fiction a fantasy.

Paul McAuley publikoval hned dva romány z blízké budoucnosti, v románu The Secret of Life (Tajemství života) hledá pozemská expedice na planetě Mars prostředek proti nekontrolovatelnému bujení podivného povlaku, který se na povrchu Tichého oceánu rozšířil díky neopatrné manipulaci se vzorky tamního bakteriálního života. V románu Whole Wide World (Celý širý svět) se Londýn změní díky nedávným teroristickým útokům ve město přísně kontrolované rozsáhlým bezpečnostním aparátem, příběh sleduje pátrání stárnoucího detektiva po vrazích mladé dívky. Román The Pickup Artist (Umělecké zotavení) od Terryho Bissona předvídá zřízení komise, která dohlíží na zničení vybraných uměleckých prací tak, aby se pod jejím dozorem vyřešila situace notně přesyceného trhu.

Román Terraforming Earth (Terraformování Země) je podle slov Jacka Williamsona jeho možná poslední rozsáhlejší prací. Země je zde po zničujícím dopadu asteroidu opět stižena dobou ledovou, naštěstí díky programu excentrického zbohatlíka byla na Měsíci založena robotická základna se zmraženými vzorky rostlinného a zvířecího života, čistě pro podobný případ nutnosti nového zúrodnění zničené planety. Své dosud nejambicióznější dílo vydal Tony Daniel pod názvem Metaplanetary: A Novel of Interplanetary Civil War (Metaplanety: Román mezihvězdné občanské války). Jde o úvodní část rozsáhlé série představující komplexní vizi budoucnosti lidstva. Příběh sám sleduje obranu vnějších planet obývaných rozmanitou kulturou svobodomyslné části lidstva proti útokům diktatury vládnoucí v úzce provázaném vnitřním prostoru obydleného vesmíru.

Pozoruhodnou vizi předložil čtenářům Alastair Reynolds v románu Chasm City (č. Kaldera/Triton 2004). Amnézií stižený hrdina příběhu zde v nesmiřitelné touze po pomstě následoval svou oběť skrze léta vesmírné cesty v kryogenickém spánku až do společenského a ekonomického chaosu technologicky vysoce rozvinutého města, jehož funkce se vymkly jakékoli lidské kontrole působením viru napadajícího veškeré nanotechlogie, včetně lidských a mozkových implantátů. Richard Paul Russo popisuje v románu Ship of Fools (Loď bláznů) politické intriky spojené s volbou kapitána na lodi Argonos putující vesmírem po celá staletí. Všechny spory jsou však velmi rychle zapomenuty, když se Argonos přiblíží k vyvražděné kolonii a setká se s neznámou lodí, která je za tento masakr zřejmě zodpovědná.
Jon Courtenay Grimwood se v našem přehledu doposud neobjevil, je na čase to změnit a zmínit úvodní díl zcela nové série Pashazade: The First Arabesk (Pashazade: První arabeska), později doplněné tituly Effendi: The Second Arabesk (2002, Effendi: Druhá arabeska) a Felaheen: The Third Arabesk (2003, Felaheen: Třetí arabeska). Grimwood zde vytvořil originální alternativní svět, ve kterém Německo vyhrálo první světovou válku a Ottomanské impérium je stále dominantní silou středního východu. Na konec zbývá jmenovat ještě nějaká ta pokračování, zvláště romány Shadow of the Hegemon (Hegemonův stín/Laser 2003) od Orsona S. Carda a Return to the Whorl (Návrat ke Spirále) od Gena Wolfa.

Série článků bude pokračovat