V letech 1994 a 1995 se vylouplo na svět značné množství dobrých knih, i když těch opravdu výrazných zase až tolik nebylo. Debutovala také řada mladých a dnes velmi populárních autorů. V češtině již vyšlo z níže uvedených románů značné množství, ale stále ještě nalezneme dobré romány, které na českou verzi stále čekají.
1994
V roce 1994 vyšla celá řada nadprůměrných románů, ačkoli ani jeden z nich výrazněji nepřevyšoval ostatní. U nás dobře známý Jack McDevitt publikoval obsáhlý román The Engines of God (Motory Boha/Návrat 2000), v němž se archeologové na planetě Quaraqua dostanou ještě před zahájením její terraformace k informacím, které odhalují nebezpečí hrozící veškerému inteligentnímu životu včetně lidské civilizace. Volné pokračování tvoří romány Deepsix (2001, Deepsix), Chindi (2002, Chindi) a Omega (2003, Omega). Široce pojatou science fiction je rovněž román Mother of Storms (Matka bouří) u nás dosud bohužel zcela přehlíženého Johna Barnese. Odvrácení masivního útoku nukleárních zbraní zde vyvolá překvapivě silné postranní účinky, dojde k rozvrácení povětrnostních podmínek celé planety a zrodu zcela nového druhu zničujících hurikánů. Svět sledující díky globální počítačové síti vše doslova v přímém přenosu je vystaven nutnosti sjednocení a spolupráce přesahující jakékoli národní zájmy.
Zničené klima naší planety hraje hlavní roli také v románu Heavy Weather (Drsné počasí/Milenium 1998) od Bruce Sterlinga, jehož protagonisty jsou lovci tornád, trpělivě čekající na ničivou bouři dosud nepoznaných rozměrů. V podstatě jde o moderní ekologický thriller s pouze minimálními prvky science fiction, víceméně kvalitní dílo trochu ztrácí při srovnání se zbytkem autorovy tvorby. Stephen Baxter se v rámci svého fiktivního světa rozhodl v románu Ring (Prstenec Xeelee) odhalit některá tajemství dosud pouze vzdáleně popisované rasy Xeelee, která je díky ohromujícím technologickým možnostem vysoce nadřazena ostatním civilizacím v lidmi obývaném vesmíru.
Další britský autor Paul J. McAuley zavítal v románu Pasquale´s Angel (Pasqualův anděl/Laser 2003) do alternativní Florencie na počátku 16. století, kde se odvážné vynálezy Leonarda da Vinciho staly katalyzátorem průmyslové revoluce o celá staletí dříve. Opravdu nezvyklé pozadí vymyslel Ian McDonald pro svůj román Necroville (Město mrtvých). Revoluční objev zde s pomocí nanotechnologie dokáže oživit těla mrtvých a jejich stále narůstající populace je striktně oddělena od světa živých v samostatných čtvrtích. Iain M. Banks na čas opustil svět Kultury v samostatném románu Feersum Endjinn (Zpropadená mašina). Na Zemi zůstal pouze malý zbytek obyvatelstva, zčásti neochotný opustit planetu spolu s většinou a zčásti protestující proti použití rozvinutých technologií. Byl zde však ponechán stroj schopný ochránit pozemšťany před blížícím se vesmírným oblakem, jenž hrozí utlumit světlo Slunce a ukončit tak veškerý život planety.
Rok 1994 byl rovněž rokem románového debutu Only Forward (Výhradně vpřed) britského autora Michaela Marshalla Smithe. Pro autora příznačná složitě propracovaná zápletka příběhu se odehrává v rozlehlém Městě, složitém uskupení tzv. Sousedství, samostatných čtvrtí se svébytným uspořádáním. V jednom z nich dojde k únosu, což je ta pravá práce pro vyšetřovatele Starka. Zdánlivě jednoduchá zakázka se samozřejmě komplikuje a na světlo vycházejí skutečnosti ze Starkovy temné minulosti, která by rozhodně měly zůstat zapomenuty. Smith je autorem s neskutečně vyvinutým smyslem pro akční styl, jenž nenechá čtenáře vydechnout a navíc ho doslova zavalí poutavými nápady. Jeho knihy se čtou jedním dechem a navíc nejsou pouhým oddechovým čtivem, jedním slovem dokonalá kombinace vhodná snad pro každého.
V románu Permutation City (Město permutací/Návrat 2002) od Grega Egana se výstřednímu samotáři Paulu Durhamovi podaří vytvořit věčný azyl pro vybrané počítačové entity, které jsou ve skutečnosti věrnou kopií identit dříve žijících lidí. I v tomto případě jde o typického Egana, román je doslova nabyt originálními nápady promyšlenými do nejmenších detailů, čtení náročné na čtenářovu pozornost je dokonalou ukázkou moderního pojetí žánru. Neméně zajímavou vizi předložila Kathleen Ann Goonan v debutovém románu Queen City Jazz (Jazz z královnina města). Vesmírná radiace znemožnila veškeré komunikační vysílání, nanotechnologie byly v masovém měřítku použity v moderních válečných konfliktech, celou Zemi zachvátilo nekontrolovatelné šíření nemocí. Příběh samotný sleduje cestu šestnáctileté Verity do Cincinnati, kde jak doufá najde způsob jak přivést znovu k životu bratra. Goonanová poté knihu doplnila romány Mississippi Blues (1997, Blues Mississippi), Crescent City Rhapsody (2000, Rapsodie obloukového města) a Light Music (2002, Hudba světla).
Australský spisovatel Sean McMullen vykročil směrem k pozoruhodné literární kariéře v románu Voices in the Light (Hlasy uvnitř světla), v němž jsou veškeré známky rozvinuté technologie využívající elektrický proud soustavně ničeny elektromagnetickými pulsy z automaticky pracujících orbitálních stanic, což hlavní hrdinka příběhu vyřeší vybudováním počítače poháněného silou dvou tisícovek lidských otroků. Volné pokračování tvoří neméně kvalitní román Mirrorsun Rising (1995), oba tituly byly později přepracovány do úvodního svazku trilogie Greatwinter: Souls in the Great Machine (1999, Duše velkého stroje), The Miocene Arrow (2000, Miocenní šíp) a Eyes of the Calculor (2001, Calculorovy oči).
Soukromý detektiv pátrá po vrahovi svého klienta v drsném světě úspěšného románového debutu Guns, With Occasional Music (Zbraně, hudba jen příležitostně) od Jonathana Lethema. Také Lethem vybavil svůj budoucí svět mnoha podrobnostmi, světem se prohánějí zcela nové typy drog a na ulici není díky evoluční terapii problém potkat mluvící zvířata nebo děti s chováním dospělých lidí. Mladé autory láká virtuální realita, stejně jako v případě Alexandra Beshera v debutovém románu Rim – A Novel of Virtual Reality (Rim – Příběh z virtuální reality), v němž jsou v důsledku zuřivé korporační války a zhroucení počítačem vytvořeného rekreačního střediska vědomí tisícovek uživatelů uvězněna uprostřed virtuální reality zanechávajíce svá těla neurální prázdnotě. Na romány volně navazují tituly Mir (1998, Mir) a Chi (1999, Chi).
Za tradiční science fiction lze označit román Foreigner (Cizinec) od C. J. Cherryhové, úvodní díl rozsáhlé série, v níž se potomci trosečníků na cizí planetě musí naučit životu ve společnosti domorodé rasy, u níž se stejně jako u lidí najdou xenofobní jedinci. Pokračování tvoří romány Invader (1995, Vetřelec), Inheritor (1996, Dědic), Precursor (2000, Předchůdce), Defender (2001, Obránce) a Explorer (2002, Průzkumník).
Českým čtenářům dobře známý Robert Charles Wilson vzbudil pozornost románem Mysterium (Mystérium), ve kterém nechal ospalé městečko v Michiganu přemístit do alternativního světa radikálně křesťanské Ameriky.
Z četných pokračování různých cyklů lze uvést Mirror Dance (Zrcadlový tanec/Talpress 2003) od Lois McMaster Bujoldové, The Dolphins of Pern (Delfíni z Pernu) od Anne McCaffreyové a Furious Gulf (Zuřivý chřtán) od Gregoryho Benforda.
1995
Tentokrát trochu zrychlíme, protože šlo co do počtu kvalitních titulů o mimořádně nadprůměrný rok. Přinesl sebou především román The Diamond Age (Diamantový věk/Talpress 2001) od Neala Stephensona, který v něm zdokonalil postupy použité v akčněji laděném Sněhu a vytvořil svět rozdělený na tzv. fýly, samostatné ekonomicko-politické útvary, z nichž k těm nejvýznamnějším patří Nová Atlantida fungující na základě principů viktoriánské Anglie. Budoucnost přetvořená k nepoznání univerzálním využitím nanotechnologií je zdá se na pokraji nového přerodu, který odstartuje převratný vynález interaktivní vzdělávací čítanky.
Nanotechnologie ovládli nejen svět budoucnosti, ale i fantazii science fiction autorů, jak dále dokazuje román Fairyland (Fairyland/Laser 2001) od Paula J. McAuleyho, příběh genetického hackera Alexe Sharkeyho, jenž je jako zručný výrobce psychovirů zneužit tajemnou Milenou k odstartování transformace geneticky vypěstovaných bezduchých loutek v tzv. víly, mocné bytosti disponující neznámou silou. Román Metropolitan (Metropolitan) od Waltera Jona Williamse sleduje v kulisách neskutečně rozsáhlého městského komplexu snahu mladé Aiah prodat nesmírně cenný zdroj Plazmy, tajemné a mocné energie umožňující téměř magické zázraky. Do budoucna by měl být úspěšný titul doplněn na trilogii, prozatím byl vydán pouze druhý díl pod názvem City on Fire (1996).
Po několikaleté odmlce se David Brin vrátil do populárního světa pozvednutých civilizací románem Brightness Reef (Útes naděje), aby v něm vytvořil planetu Jijo osídlenou přes přísný zákaz různorodou směsí uprchlických ras žijících zde v nesnadné symbióze a ve snaze neovlivnit křehký proces regenerace v minulosti poškozeného planetárního ekosystému. Tentokrát dějově úzce propojená trilogie byla zakončena tituly Infinity´s Shore (1996, Na břehu věčnosti) a Heaven´s Reach (1997, Rozpětí nebes). Do hard-SF lze směle zařadit román Legacy (Dědictví) od Grega Beara, jenž zde popisuje události chronologicky předcházející úspěšnému titulu Eon. Opět se tedy setkáváme se záhadami obřího asteroidu Thistledown, který lidstvu nabízí poměrně snadnou cestu na vzdálené planety a nedostupná časová kontinua. Gregory Benford uzavřel u nás nedávno zahájenou sérii z galaktické jádra románem Sailing Bright Eternity (Plavba k zářné věčnosti).
Stephen Baxter neváhal ve vřele přijatém románu The Time Ships (Lodě času) dějově navázat na klasický Stroj času z pera H. G. Wellse. Africká příroda je transformována do zcela neobvyklého typu ekosystému prokazatelně mimozemského původu v románu Chaga (Chaga) od Iana McDonalda, který ve Spojených státech vyšel pod názvem Evolution´s Shore (Evoluční pobřeží). McDonald se ke svému oblíbenému cyklu vrátil ještě v románu Kirinya (1998, Kirinya) či v samostatně vydané novele Tendeléo´s Story (Příběh Tendeléo/Ikarie 2003). Jonathan Lethem udržel vysokou laťku svého literárně hodnotného debutu i ve svém druhém románu Amnesia Moon (Měsíc amnézie), což je složitý příběh z postkatastrofického světa, v němž zničující bomby možná nikdy nedopadly. V románu The Memory Cathedral (Katedrála vzpomínek/Středoevropské nakladatelství 1996) nechal Jack Dann italského mistra Leonarda Da Vinciho realizovat odvážné vynálezy létajících strojů a střelných zbraní během jednoho roku historicky nezmapovaného života tohoto renesančního giganta.
V románu Stone Garden (Kamenná zahrada) od Mary Rosenblumové je nové umělecké odvětví založeno na vesmírné těžbě tajemných asteroidů neznámého původu, získaný materiál sochařům umožňuje do svého díla vtisknout živoucí směs pocitů a emocí. Debutový román The Bohr Maker (Bohrův tvořitel) od Lindy Nagatové se opět soustředí na neomezené možnosti nanotechnologií. Tentokrát jde především o přístroj schopný transformovat člověka do jakékoli předem zvolené formy, což je vítanou nadějí na odvrácení pomalu se blížícího konce života hlavní hrdinky.
Lidská civilizace zoufale bojuje o přežití na Zemi roku 2166 v románovém debutu Lethe (Lété) od Tricie Sullivanové, ekologie planety je narušena následky genové války a vznikem celé škály nových biologických druhů. Naděje zdecimovaného lidstva se upínají nejen na pomalou regeneraci planety, ale také na objev tajemného artefaktu kdesi na okraji Sluneční soustavy.
Děj románu Kaleidoscope Century (Kaleidoskopické století) od Johna Barnese se skládá ze vzpomínek agenta KGB, vraha a teroristy, který postupně odkrývá své ztracené vzpomínky poté, co procitl z regeneračního spánku, jenž mu pravidelně umožňuje prodloužit již 140 let trvající život.
V románu The Terminal Experiment (Smrtelný experiment) od Roberta J. Sawyera vytvoří vědec pracující na výzkumu smrti a posmrtného života tři počítačové kopie vlastní osobnosti. První reprezentuje posmrtný život bez vzpomínek na fyzickou existenci, druhá reprezentuje nesmrtelnost bez povědomí o pojmech smrti a stárnutí, třetí je jako kontrolní vzorek ponechána beze změny. Všem třem se vydaří únik do mezinárodní elektronické sítě a jedna z nich se stává nebezpečným vrahem.
Hollywoodský průmysl budoucnosti z románu Remake (Remake) od Connie Willisové plně využívá možností digitalizace, celá škála filmových hvězd minulosti je tak znovu připravena stanout před očima dychtivých diváků a na scénu se opět vracejí dávno ztracené postavy legendárních herců, přičemž potřeba hledat nové tváře a talenty naprosto odpadá. Hrdinka románu Slow River (Klidná řeka) od Nicoly Griffithové se po útěku ze zajetí odmítá vrátit k vlivné a bohaté rodině, která odmítla vyplatit únoscům vysoké výkupné. Místo toho odvážně čelí tvrdému pouličnímu životu, naučí se plně využívat četných slabostí počítačové sítě a díky kradenému osobnostnímu čipu dokonce získá vytouženou novou identitu. Skotský autor Ken MacLeod debutoval románem Star Fraction (Úlomek hvězd), v němž s chutí zobrazil složitou politickou situaci panující po třetí světové válce, kdy se kontroly nad světem ujala Organizace spojených národů za podpory zbrojní převahy Spojených států. Román je součástí volně propojené série rozšířené tituly The Stone Canal (1996, Kamenný průplav), The Cassini Division (1998) a The Sky Road (1999, Nebeská cesta).
Pokračování příště
